Dne 31. kvetna 1.1688 obec podkomorim Hubrykem napomenuta, aby ....". do Zidu na cechovani nechodili. V zari tehoz roku prijeli "oba krajsti hejtmani do mesta, aby vysetrili privilegia a spor obce se Zidy o kupovani domu krestanskych.
Novy kral. hofrychter ujimal se Zidu, kteri pro jakysi vystupek, pranici az do zkrvaveni, byli pokutovani — nikoli ze. by trestu nezasluhovali, ale ze pry Zide k jeho rychtarske jurisdikci nalezeji, cemuz purkmistr odporoval, ze Zide patri pod pravo mestske a teprve kdyby vse v poradku nebylo, rychtar na komoru to podati ma.
Pozary. Dne 19. kvetna 1. 1697 rano o 4. hodine v nedeli vysel ohen z domu zid. primasa a „kafesidra" Siskinda, jenz rozsiril se tak, ze znicil cele zid. mesto, mnoho domu na Starem meste (az k domu c. 30), na Novem meste; vsechny verejne, mestske budovy: kostel, zvonice, jez nebyla obnovena a nove zvony vytazeny pak na vez u radniho domu, jenz take lehl popelem; skola, pivovar, fortna a brana novomestska.
K zadosti mesta Ml. B. k cisari byli Zide resoluci cisarskou k mistodrzicim v Cechach z 2. dubna 1699 vystehovani z domu t. r. lichtenstejnskych — kterych ve valce tricetilete se zmocnili prizni knizete Lichtenstejna, tehdejsiho zplnomocneneho komisare a vladare v Cechach — delozirovani z ulice nyni Dekanske, kterou uz celou v rukou svych meli a prevedeni ^komutaci", zamenou domu, do zid. mesta, kde i stara fara jim odevzdana a mezi ne rozdelena (1711). Rychtar Petras s radou se nesnasel: nadrzoval pry Zidum a dal strhnouti mestskou pecet s kramu Zida Isaka, kterou na zadost cechu kozeluzskeho pani pritiskli. Kral. rychtar osoboval sobe, ze Zide podlehaji ^jeho instanci, vytykal mestskemu rychtari Tancmanovi, ze Zida na svatky, kdyz tento mel „kaventa", nepropustil. Tancman se branil, ze Zid Isak nikdy daneho terminu nedodrzel.
Asi 1. 1737 kramari, Zide prespolni, tez hrnciri, mydlari, kteri mouku na trh vezou, z kazdeho vozu 4 gr., Zide kazdeho tydne sobotale mezi sebou vybrati a od starsich po 1 kope odvozovati maji.
Zide chodi nyni na venek, tam prodavaji a kupuji, sklady sve maji. Chovaji si pres 20 krejcu, kteri pracuji pro mesto i venkov, kdezto krestanskych mistru sotva 4—5 se uzivi. Lid chodi k Zidum, ze kupuje'lacineji, treba   spatne.
Pocitano 707 zidu,
L. 1684 primas (v mestske rade) si stezoval, ze Od zlych jazyku byl narcen, jako by byl zid. puvodu. Vyzadal si potrebne listy z Opavy, odkud jeho rodice pred neprateli prchli a z Roudnice. (Bezdeky clovek mysli na dnesni Nemecko')
Pozar 1. 1761. Dne 16. cervence mezi 4.5. hodinou rano vysel ohen z domu Siskinda Hantschela, „cafesiedra", v cisle XXV zid. cislovani, za purkmistra Josefa Percia, a do 9 hodin v kratke dobe znicil cele zid. mesto; synagogu, zid. branu, slachtu, zid. spital a 20 domu. Odtud rozsiril se dravy ten zivel, zachvatil dekansky kostel, zvonici se tremi zvony, ktere se rozlily, skolu, fortnu, masne kramy, pivovar, radni "dum (nynejsi stary soud) a Belskou bfahu. Hnan prudkym vetrem od pivovaru siril se na Nove mesto" do poradi e. 52 atd." Celkem 48 domu zniceno; skoda ca 91.881 zlatych rynskych. ■   Zid. brana zatim (!) pokryta sindelem.
Pozar mesta 1. 1761 („Brand in der Judenstadt Jun'gen Buntzel") byl vymalovan, kteryzto obraz choval se v museu, nyni v radnici.
Tolerancnim patentem z r. 1781 nabadano obyvatelstvo ku „gutlichem Einvernehmen gegen Akatoliken",
Ml. Boleslav. 3
tudiz take naproti Zidum, ano zruseno vnucene jim zvlastni, od krestanu se lisici noseni satu. Markus Zid usadil se v dome krestanskem a jiny v Mysi dire; pravo rychtarske melo je odtud vypuditi. Zidovsko« renovaci , vykonati chtel krajsky urad, ale magistrat hajil pravo sve a dovolaval se ochrany podkomoriho (1785). Zide vytahovali se z jurisdikce obecnich uradu: soudni moc priznana zidovske obci (sedmiclenne), kdyz obe strany byly zidovske. Zidum narizeno dati si pevna jmena vlastni; proto si dali jmena Rosenbaum, Lilienfeld, Rosenberg, anebo dle osad, ze kterych prisli: Melnik, Kolin, Strasnov, Strenic; nejvice bylo Polaku. Kteri toho opomenuli, dostali jmena od uradu, ale uz ne tak pekna, jako Jeiteles, Pereles atd. Staveli pnave synagogu (skolu): primas dal si predloziti plany. V ni sedadla byla cislovana (asi 500 sedadel) a majetkem rodin; Zidovka Brandejsova nemela jineho majetku, nez tu stolici, kterou prodala za 49 zl. Zidum dovoleno i studia na skolach konati, ale tu „vselikych handlu" se zdrzovati.
V tech valkach francouzskych pluk zdejsi c. 17 ReusPIauen bojoval daleko za hranicemi vlasti sve; kdyz po skoncene valce, 1. 1814, se vracel, byl u Prazske brany slavnostne uvitan duchovenstvem, urady, skolami a cetnym obyvatelstvem. Mesto bylo vecer osvetleno. Vydani na toto uvitani cinilo 176 zl.; prispeli Zide a varecnici 4 sudy piva. — L. 1816 z archivu zdejsiho prodano bylo starych listin ve vaze 1800 liber za 457 zl. videnske meny Zidum. — Dne 22. cervence 1823 tak silny prival vody po lijaku valil se do Belske brany, ze nestacila a voda zaplavila okolni  zidovske  domy a  povazlive je  podemlela.
Asi 1. 1824 na ulicich strileli studenti, coz policie oznamovala prefektu gymnasia ;'ucnove strileli do oken zid. synagogy— metlou potrestani. (Z policejnich zapisku). V kramich zid. naslo se maso zkazene, nezdrave; Daniel odsouzen na 9 dni do arestu. Zide v nedeli a ve svatek lakali do svych kramu; tam zanaseli kradene kusy a p.; na to mela policie zvlaste bystre oci. Zidovska obec mela sveho policajta 1. 1825 Jakuba Moisesa, ale uniformu mel mu opatriti magistrat, protoze ho nekdy potreboval. Kralovsky podkomori to nepripustil, jezto pry obec; ma svou policii, jez uplne stacuje. — (Rozpocet mestske obce mladoboleslavske 1. 1825) Zide platili „Schutzgeld', 290 zl., pak za vojenske ubytovani — celkem 401 zl. Policejni personal: Ranlekar Izak Kellner 50 zl.
Cisar Frantisek I. a cisarovna Karolina Augusta v Ml. Bol. 3. zari 1833. Kralovske mesto Ml. Bol. poskytovalo' nadhernou {vyzdobou obraz mesta Prahy v malem. Postaveny 4 slavobrany: I., Zidovska, stala na Podolci pri nynejsim hostinci „U koruny" (Hotel Moravec). Nesla napis ze zalmu 91., vers 11, nemecky: „Der Herr befiehlt seinen Himmlischen "— auf allen Wegen Euch zu s>chutzen." (Pan veli svym sborum nebeskym, aby Vas na vsech cestach ochranovali.) Po obou stranach brany ocekavala cisare o. z. se svou mladezi; k uvitani slozil ucitel Sim. Fischel slavnostni basen nemeckou, jez byla cisari podana. L. 1834 bylo v meste 794 israelitu.                    "
• Revolucni r. 1848/49: Predsedou'" magistratu a kralovskym purkmistrem byl Fischer, jehoz velika prizen k' Zidum byla podezrelou; proto povazovanbyl za "Zida, 'jenz lidovym novotam nepral; po ulicich se zpivalo: ,;My mame pulrnistra 'zidovskeho, proto lidicky, zbavte se ho." — Rok 1848 prinesl zidovskemu obyvatelstvu uplnou' svobodu nabozenskou, spolecenskou i lidskou. Jeste 1. 1846* Leopold Neustadtel zadal za dovoleni;' aby smel bydleti v' dome c. 91—^L, kde si svetnici a kOirforuifajal, protoze v zidovskem meste „nebylo tnista. Po r. 1848 mohli „Zide bydleti kdekoliv
Jungburizlau
a domy si zakup o vati, jen byli uredne vyzvani, aby si zakoupeni v meste zjednali; zakupovani. dalo .se ale za poplatek zvyseny, na pr. Filip Kobler z Bezdecina platil 100 zl. — L. 1857 nalezame v mestskem zastupitelstvu nasledujici Zidy: dr. Neustadtel, i.Veith Winterberg, rabin dr. Elbogen, Abraham Lichtenstadt, David Bloch.
Pozar 1. 1859. Posledni velky pozar radil tu 1. 1859; jim zniceno cele zid. mesto a mnoho domu na Starem namesti. — Vypukl v dome pekare Ant, Vomacky vc. 85(1). Dne 28. kvetna hned:.po. poledni a v nekolika okamzicich rozsiril se na zid. mesto, ktere lehlopopelem. — Vsichni sousede vypovidali, ze toho dne maslo neprevarovali; jmenovite Zid Haurovic, majitel domu c. 83, jezto to bylo v sobotu, a toho dne Zide pojidaji jen masite pokrmy. Z vypovedi techto nevysla najevo pricina ohne; podle uredniho dobrozdani vznikl pozar neopatrnosti nekoho v dome. Pozarem poskozeni take na majetku: Josef Winterberg, J. Hirsch, Herman Baumann, Heller; z. o. ztratila skolni budovu, biblioteku a slachtu, v cene 11.800 zl.; skolnik Markus Podwinetz mel skody za 490 zl. Jakub Goldman prisel o svou biblioteku (300 zl.).. V dome Jak. Strenice pohorel take studujici realne skoly Jos. Nohel(49 zl.). Rachel Robitscherova, Jos. Melnik, ranlekar Abr. Fink, Sim. Lowy, Markus Kohn, vrch, stat. lekar Em. Schiller, Eliska Goldbergrova, Moj. Fischel, L. .Fischel, Lipman Haurowitz, Jindr. Eisenschimmel, Alex. Horzitz; Josef Hirsch, Gloge. Skoda zpusobena cinila dohromady 311.371 zl. Pojistne cinilo 40.387 zl., daru se seslo pro o. z. 14,602 zl., pro krestany (mene poskozene) pohorele 2703 zl. Bez pristresi zustalo 160 rodin. Ohen s neobycejnou rychlosti se siril; ve 2 hodinach 23 domy zid. a 16 krest. lehly popelem; zvlaste zid. mesto cinilo hrozny konglomerat, chumac, kam nebylo pristupu. — Pozarem tim znicene zid. mesto dostalo nynejsi podobu.
Asi 1. 1861 vladlo nemecke skolni vzdelani; uredni postaveni a natlak predstavenych neodcizil tehdejsi ceskou inteligenci, ktera pres to stala v popredi. Zvlaste dir. Siegfried K a p p e r, Zid, spisovatel, jenz srbske narodni zpevy prekladal a prebasnil, jenz 1. 1860 zadal za propujceni obecniho prislusenstvi jazykem ceskym: „ist ihm die: GemeindeZustandigkeit verliehen."
Po vydani diplomu rijnoveho vypsany volby do za, stupitelstva mesta a do shemu kral. Ceskeho. Zide rozvinuli cilou volebni agitaci. Rb."''svolal do zid. skoly volebni schuzi, ve ktere vypracovana a schvalena kandidatni listina, kterou Zide pri volbach prosadili. Bylo zvoleno 6 Zidu: D. Bloch, PhDr. Elbogen (rb.), Vit Winterberg, Simon Lowy, dr. Moric ■Neustadtel, L. Neustadtel.
:1880: Dne 31. prosince napocteno mezi 9195 obyvateli 845 Zidu.
Pri vseobecnem "scitani lidu v Cechach 31.  prosince  1890 napocteno mezi 11.518  obyvateli 693 Zidu. ' 1894:  Na  miste  2  domku    zid.   postavena   vysoka nova vodarenska vez.                  ■                                "
1897: Obratilo se to proti zdejsim Zidum nasledkem Badeniho jazyk, narizeni; v noci z 3. na 4. prosince byla nekterym okna vytlucena. L. 1900 mela Ml. B. 13.482 obyvatel,.Zidu 566 (o 127 mene nez 1. 1890),                                          :        .
Podle scitani z 31. prosince 1910 : obyvatel napocteno. 16.336, Zidu 402.                                 ■
Vystava severoceska v Ml. B. 1912 byla tez mis, cem. sjezdu ceskych' Zidlu, ktery vypraven byl z Prahy. Slavnostnim recnikem byl dr. Reiner, jenz promluvil, o. podstate a vyznamu;otazky ceskozid.   ■ "■
10. zari 1912 zemrel. Jar, Vrchlicky, „cesky Goethe", jenz byl zid. puvodu; jmenoval se vlastne. Bedr. Fryda. Navstivil casteji mesto nase a   prednasel .zde;
Ze spolku zid. jmenujeme „Harmonia", zid. spolek pro pestovani zpevu od 1. 1880; zprvu byl nemecky, od 1. 1898 cesky. Zanikl. „TalmudTora", spolek pro vydrzovani zid. skoly, jez. byla 1. 1907/08 zrusena. (Tim vznikla skoro uplna assimilace a zivoreni zdejsiho zidovstvi!)
Ze starsich dob (1498) zachovaly se jeste nektere zpravy: Simon Dalibor z Vodic statek svuj prodal obci Ml. B. („dvur daliborsky") a koupil v meste dum vedle ZalmanaZida.              :   ,
L. 1710 pokrten Zid Mojzis Volf se svolenim.konsistore, kdyz prokazano, ze po 4 nedele vyucovan byl v nabozenstvi krestanskem. Dostal jmeno Jan Vavrin.                                                                ■
L. 1754 pokrten Zid Simon, 14 lety, dostal jmeno Frantisek Josef a ze byl rodak z Klatov, Klatovsky.
Nejvice stehovalo se do B. Zidu z Polska, kteri jmenovali se Polakove. Byli zde Zide jiz odedavna, jak na jinem miste jsou uvedeni: Lazar Zid, Zalman Zid kolem 1. 1500.
V  katastru 1. 1713 jest jich vyjmenovano pres 200: z muzskych na pr.:  Samuel Benda, Lippmann,   Herschel, Grotta, Cheses Nathan, Kain a Kahn, Markus, Lebl, Fischel, Lebel,  Hanschel; ze   zenskych:   Beyle, Brayndl,   Golde, Hendele,  Keyle,   Marianna,   Malke, Odela, Pasele, Rosse, Zipperle. —: Nekteri jmenovali se   po   mistech,    odkud   prisli:    {Polakove),   Melnik, Rozdalovic,   Kolin,   Strasnov,  Horic,   kterezto   rodiny do nasich casu se  tu udrzely. Za   cisare   Josefa   II., kteri vlastnich jmen nemeli, dali si jmena pekna: Rosenberg, Lilienberg,   Goldberg — kdo    toho    opominuli, dostali od uradu jmena jiz mene zvucna:   Karpeles, Pereles, Jeiteles a p.
1751: Anna Drobna, snad tchyne zname latinske babicky, zalovala Zidovku, manzelku ;,buchhaltera'\ ze ji dala za hojeni „pucheru" 2 zl. renske, ale ze ji nepomohla. Zidovka poprela^ ze ji ani nezna. _
Spital zidovsky pripomina se 1. 1542J za domem Humprechta Zida. L. 1554 uz nebyl spitalem; toho leta Jan Kulhavy prodal domek pod domem Burjana, rychtare, za 14 k. gr., kde drive spital byval. —
V  1. 1522 vytykalo se Zidum, ze   se   satstvem   mor do mesta zavlekli.                                          ,
Po pozaru r. 1859 slozil rb. dr. Elbogen rTPP7D (kajici modlitbu), ktera vysla: Prag, 1860, Buchdruckerei von S Freund, lange Gasse Nr.  9221, pod  nazvem:
(28. v. 1859), iji pici yrap niny?D
Pravu rychtarskemu patrili tez Zide, acli to nemel zamek. Z bernich listu dovidame se, kolik bylo v meste domu, kolik zid., kolik lidi osedlych. O „Zidech nejednou pripominaji, ze jsou jen obyvatele mesta; u soudu prisahali na 5 knih Mojzisovych u pritomnosti rabina, coz proto bylo mozno jen v B., kde byl rb., a takova prisaha se u uradu jako krestanska prijimala.
L. 1588: Purkmistru a rade m. Litomeric. Marek Mayer, jinac Maly Zid, v meste nasem obyvajici, jsa pro dluhy do vezeni dan, z tehoz vezeni odevzdava jmeni sve veritelum, mezi nimi Sebest. Hqrniglovi, mesteninovi m. Normbergku, na ten cas obyvateli mesta naseho.
Markyte z Lobkovic na Dobrovici. Elias kozisnik, spolusoused nas, zpravu nam ucinil, kdyz jt pominuleho leta (1587) urad rychtarsky na sobe mel. ze jt Jakub Dobruscin, jinac KetzI Zid u nas v m. Boleslavi Mladem obyvajici, pri prave jeho obstavil Jana Stolka z.Dflbrovice pro dluh 12 k. a V2   korce .zita,
/ungbunxlatiA: