Dne 31. května 1.1688 obec podkomořím Hůbry-kem napomenuta, aby ....". do Židů na cechování nechodili. V září téhož roku přijeli "oba krajští hejtmani do města, aby vyšetřili privilegia a spor obce se Židy o kupování domů křesťanských.

Nový král. hofrychtéř ujímal se Židů, kteří pro jakýsi výstupek, pranici až do zkrvavení, byli pokutováni — nikoli že. by trestu nezasluhovali, ale že prý Židé k jeho rychtářské jurisdikci náležejí, čemuž purkmistr odporoval, že Židé patří pod právo městské a teprve kdyby vše v pořádku nebylo, rychtář na komoru to podati má.

Požáry. Dne 19. května 1. 1697 ráno o 4. hodině v neděli vyšel oheň z domu žid. primasa a „kafé-sidra" Siskinda, jenž rozšířil se tak, že zničil celé žid. město, mnoho domů na Starém městě (až k domu č. 30), na Novém městě; všechny veřejné, městské budovy: kostel, zvonice, jež nebyla obnovena a nové zvony vytaženy pak na věž u radního domu, jenž také lehl popelem; škola, pivovar, fortna a brána novoměstská.

K žádosti města Ml. B. k císaři byli Židé resolucí císařskou k místodržícím v Čechách z 2. dubna- 1699 vystěhováni z domů t. ř. lichtenštejnských — kterých ve válce třicetileté se zmocnili přízní knížete Lichten-štejna, tehdejšího zplnomocněného komisaře a vladaře v Čechách — deložírováni z ulice nyní Děkanské, kterou už celou v rukou svých měli a převedeni ^komutací", záměnou domů, do žid. města, kde i stará fara jim odevzdána a mezi ně rozdělena (1711). Rychtář Petras s radou se nesnášel: nadržoval prý Židům a dal strhnouti městskou pečeť s krámu Žida Isáka, kterou na žádost cechu koželužského páni přitiskli. Král. rychtář osoboval sobě, že Židé podléhají ^jeho instanci, vytýkal městskému rychtáři Ťancmanovi, že Žida na svátky, když tento měl „kaventa", nepropustil. Tancman se bránil, že Žid Isák nikdy daného termínu nedodržel.

Asi 1. 1737 kramáři, Židé přespolní, též hrnčíři, mydláři, kteří mouku na trh vezou, z každého vozu 4 gr., Židé každého týdne sobotále mezi sebou vybrati a od starších po 1 kopě odvozovati mají.

Židé chodí nyní na venek, tam prodávají a kupují, sklady své mají. Chovají si přes 20 krejčů, kteří pracují pro město i venkov, kdežto křesťanských mistrů sotva 4—5 se uživí. Lid chodí k Židům, že kupuje'la-ciněji, třeba   špatně.

Počítáno 707 židů,

L. 1684 primas (v městské radě) si stěžoval, že ód zlých jazyků byl nařčen, jako by byl žid. původu. Vyžádal si potřebné listy z Opavy, odkud jeho rodiče před nepřáteli prchli a z Roudnice. (Bezděky člověk myslí na dnešní Německo')

Požár 1. 1761. Dne 16. července mezi 4.-5. hodinou ráno vyšel oheň z domu Siskinda Hantschela, „cafesieďra", v čísle XXV žid. číslování, za purkmistra Josefa Percia, ä do 9 hodin v krátké době zničil celé žid. město; synagogu, žid. bránu, šlachtu, žid. špitál a 20 domů. Odtud rozšířil še dravý ten živel, zachvátil děkanský kostel, zvonici se třemi zvony, které se rozlily, školu, fortnu, masné krámy, pivovar, radní "dům (nynější starý soud) a Bělskou bfáhú. Hnán prudkým větrem od pivovaru šířil se na Nové město" do pořadí ě. 52 atd." Celkem 48 domů zničeno; škoda ca 91.881 zlatých rýnských. ■   Žid. brána zatím (!) pokryta šindelem.

Požár města 1. 1761 („Brand in der Judenstadt Jun'-gen Bunťzel") byl vymalován, kterýžto obraz choval se v museu, nyní v radnici.

Tolerančním patentem z r. 1781 nabádáno obyvatelstvo ku „gütlichem Einvernehmen gegen Akatoliken",

Ml. Boleslav. 3

tudíž také naproti Židům, ano zrušeno vnucené jim zvláštní, od křesťanů se lišící nošení šatů. Markus Žid usadil se v domě křesťanském a jiný v Myší díře; právo rychtářské mělo je odtud vypuditi. Židovsko« renovaci , vykonati chtěl krajský úřad, ale magistrát hájil právo své a dovolával se ochrany podkomořího (1785). Židé vytahovali se z jurisdikce obecních úřadů: soudní moc přiznána židovské obci (sedmičlenné), když obě strany byly židovské. Židům nařízeno dáti si pevná jména vlastní; proto si dali jména Rosenbaum, Lilienfeld, Rosenberg, anebo dle osad, ze kterých přišli: Melnik, Kolin, Strašnov, Stre-nic; nejvíce bylo Poláků. Kteří toho opomenuli, dostali jména od úřadů, ale už ne tak pěkná, jako Jei-teles, Pereles atd. Stavěli pnávě synagogu (školu): primas dal si předložiti plány. V ní sedadla byla číslována (asi 500 sedadel) a majetkem rodin; Židovka Brandejsová neměla jiného majetku, než tu stolici, kterou prodala za 49 zl. Židům dovoleno i studia na školách konati, ale tu „všelikých handlů" se zdržovati.

V těch válkách francouzských pluk zdejší č. 17 Reus-PIauen bojoval daleko za hranicemi vlasti své; když po skončené válce, 1. 1814, se vracel, byl u Pražské brány slavnostně uvítán duchovenstvem, úřady, školami a četným obyvatelstvem. Město bylo večer osvětleno. Vydání na toto uvítání činilo 176 zl.; přispěli Židé a varečníci 4 sudy piva. — L. 1816 z archivu zdejšího prodáno bylo starých listin ve váze 1800 liber za 457 zl. vídeňské měny Židům. — Dne 22. července 1823 tak silný příval vody po lijáku valil se do Bělské brány, že nestačila a voda zaplavila okolní  židovské  domy a  povážlivě je  podemlela.

Asi 1. 1824 na ulicích stříleli studenti, což policie oznamovala prefektu gymnasia ;'učňové stříleli do oken žid. synagogy— metlou potrestáni. (Z policejních zápisků). V krámích žid. našlo se maso zkažené, nezdravé; Daniel odsouzen na 9 dní do arestu. Židé v neděli a ve svátek lákali do svých krámů; tam zanášeli kradené kusy a p.; na to měla policie zvláště bystré oči. Židovská obec měla svého policajta 1. 1825 Jakuba Moisésa, ale uniformu měl mu opatřiti magistrát, protože ho někdy potřeboval. Královský podkomoří to nepřipustil, ježto prý obec; má svou policii, jež úplně stačuje. — (Rozpočet městské obce mladoboleslavské 1. 1825) Židé platili „Schutzgélď', 290 zl., pak za vojenské ubytování — celkem 401 zl. Policejní personál: Ranlékař Izák Kellner 50 zl.

Císař František I. a císařovna Karolina Augusta v Ml. Bol. 3. září 1833. Královské město Ml. Bol. poskytovalo' nádhernou {výzdobou obraz města Prahy v malém. Postaveny 4 šlavobrany: I., Židovská, stála na Podolci při nynějším hostinci „U koruny" (Hotel Moravec). Nesla nápis ze žalmu 91., verš 11, německý: „Der Herr befiehlt seinen Himmlischen "— auf allen Wegen Euch zú s>chützen." (Pán velí svým sborům nebeským, aby Vás na všech cestách ochraňovali.) Po obou stranách brány očekávala císaře o. ž. se svou mládeží; k uvítání složil učitel Sim. Fišchěl slavnostní báseň německou, jež byla císaři podána. L. 1834 bylo v městě 794 isráelitů.                    "

• Revoluční r. 1848/49: Předsedou'" magistrátu a královským purkmistrem byl Fischer, jehož veliká přižeň k' Židům byla podezřelou; proto povážovánbyl za "Žida, 'jenž lidovým novotám nepřál; po ulicích se zpívalo: ,;My máme půlrňistřa 'židovského, proto lidičky, zbávté se ho." -— Rok 1848 přinesl židovskému obyvatelstvu úplnou' svobodu náboženskou, společenskou i lidskou. Ještě 1. 1846* Leopold Neustadtel žádal za dovolení;' aby směl bydleti v' domě č. 91—^L, kde si světnici a kóírforuífajal, protože v židovském městě „nebylo ťnísta. Po r. 1848 mohli „Židé bydleti kdekoliv

Jungburizläu

a domy si zakup o váti, jen byli úředně vyzváni, aby si zakoupení v městě zjednali; zakupování. dalo .se ale za poplatek zvýšený, na př. Filip Kobler z Bezděčína platil 100 zl. — L. 1857 nalézáme v městském zastupitelstvu následující Židy: dr. Neustadtel, i.Veith Win-terberg, rabín dr. Elbogen, Abrahám Lichtenstadt, David Bloch.

-Požár 1. 1859. Poslední velký požár řádil tu 1. 1859; jím zničeno celé žid. město a mnoho domů na Starém náměstí. — Vypukl v domě pekaře Ant, Vomáčky v-č. 85(1). Dne 28. května hned:.po. poledni a v několika okamžicích rozšířil se na žid. město, které lehlo-popelem. — Všichni sousedé vypovídali, že toho dne máslo nepřevařovali; jmenovitě Žid Hau-rovic, majitel domu č. 83, ježto to bylo v sobotu, a toho dne Židé pojídají jen masité pokrmy. Z výpovědí těchto nevyšla najevo příčina ohně; podle úředního dobrozdání vznikl požár neopatrností někoho v domě. Požárem poškozeni také na majetku: Josef Winterberg, J. Hirsch, Heřman Baümann, Heller; ž. o. ztratila školní budovu, bibliotéku a šlachtu, v ceně 11.800 zl.; školník Markus Podwinetz měl škody za 490 zl. Jakub Goldman přišel o svou bibliotéku (300 zl.).. V domě Jak. Strenice pohořel také studující reálné školy Jos. Nohel-(49 zl.). Rachel Ro-bitscherová, Jos. Melnik, ranlékař Abr. Fink, Sim. Löwy, Markus Kohn, vrch, stát. lékař Em. Schiller, Eliška Goldbergrová, Moj. Fischel, L. .Fischel, Lipman Haurowitz, Jindř. Eisenschimmel, Alex. Horzitz; Josef Hirsch, Gloge. Škoda způsobená činila dohromady 311.371 zl. Pojistné činilo 40.387 zl-., darů se sešlo pro o. ž. 14,602 zl., pro křesťany (méně poškozené) pohořelé 2703 zl. Bez přístřeší zůstalo 160 rodin. Oheň s neobyčejnou rychlostí se šířil; ve 2 hodinách 23 domy žid. a 16 křesť. lehly popelem; zvláště žid. město činilo hrozný konglomerát, chumáč, kam nebylo přístupu. — Požárem tím zničené žid. město dostalo nynější podobu.

Asi 1. 1861 vládlo německé školní vzdělání; úřední postavení a nátlak představených neodcizil tehdejší českou inteligenci, která přes to stála v popředí. Zvláště dir. Siegfried K a p p e r, Žid, spisovatel, jenž srbské národní zpěvy překládal a přebásnil, jenž 1. 1860 žádal za propůjčení obecního příslušenství jazykem českým: „ist ihm die: Gemeinde-Zuständigkeit verliehen."

Po vydání diplomu říjnového vypsány volby do za-, stupitelstva města a do shěmú král. Českého. Židé rozvinuli čilou volební agitaci. Rb."''svolal do žid. školy volební schůzi, ve které vypracována a schválena kandidátní listina, kterou Židé při volbách prosadili. Bylo zvoleno 6 Židů: D. Bloch, PhDr. Elbogen (rb.), Vít Winterberg, Šimon -Löwy, dr. Moric ■Neustadtel, L. Neustadtel.

:1880: Dne 31. prosince napočteno mezi 9195 obyvateli 845 Židů.

Při všeobecném "sčítání lidu v Čechách 31.  prosince  1890 napočteno mezi 11.518  obyvateli 693 Židů. ' 1894:  Na  místě  2  domků    žid.   postavena   vysoká nová vodárenská věž.                  ■                                "

1897: Obrátilo se to proti zdejším Židům následkem Badeniho jazyk, nařízení; v noci z 3. na 4. prosince byla některým okna vytlučena. L. 1900 měla Ml. B. 13.482 obyvatel,.Židů 566 (o 127 méně než 1. 1890),                                          :        .

Podle sčítání ž 31. prosince 1910 : obyvatel napočteno. 16.336, Židů 402.                                 ■

Výstava severočeská v Ml. B. 1912 byla též mís-, cem. sjezdu českých' Židlů, který vypraven byl z Prahy. Slavnostním řečníkem byl dr. Reiner, jenž promluvil, o. podstatě a významu;otázky česko-žid.   ■ "■

10. září 1912 zemřel. Jar, Vrchlický, „český Goethe", jenž byl žid. původu; jmenoval se vlastně. Bedř. Frýda. Navštívil častěji město naše a   přednášel .zde;

Ze spolků žid. jmenujeme „Harmonia", žid. spolek pro pěstování zpěvu od 1. 1880; zprvu byl německý, od 1. 1898 český. Zanikl. „Talmud-Tora", spolek pro vydržování žid. školy, jež. byla 1. 1907/08 zrušena. (Tím vznikla skoro úplná assimilace a živoření zdejšího židovství!)

Ze starších dob (1498) zachovaly se ještě některé zprávy: Šimon Dalibor z Vodic státek svůj prodal obci Ml. B. („dvůr daliborský") a koupil v městě dům vedle ŽalmanaŽida.              :   ,

L. 1710 pokřtěn Žid Mojžíš Volf se svolením.kon-sistoře, když prokázáno, že po 4 neděle vyučován byl v náboženství křesťanském. Dostal jméno Jan Vavřín.                                                                ■

L. 1754 pokřtěn Žid Šimon, 14 lety, dostal jméno František Josef a že byl rodák z Klatov, Klatovský.

Nejvíce stěhovalo se do B. Židů z Polska, kteří jmenovali se Polákové. Byli zde Židé již odedávna, jak na jiném místě jsou uvedeni: Lazar Žid, Žalman Žid kolem 1. 1500.

V  katastru 1. 1713 jest jich vyjmenováno přes 200: z mužských na př.:  Samuel Benda, Lippmann,   Hér-schel, Grotta, Cheses Nathan, Kain a Kahn, Markus, Lebl, Fischel, Lebel,  Hanschel; ze   ženských:   Beyle, Brayndl,   Golde, Hendele,  Keyle,   Marianna,   Malke, Oděla, Pasele, Rosse, Zipperle. —: Někteří jmenovali se   po   místech,    odkud   přišli:    {Polákové),   Melnik, Rožďalovic,   Kolin,   Strašnov,  Hořic,   kteréžto   rodiny do našich časů se  tu udržely. Za   císaře   Josefa   II., kteří vlastních jmen neměli, dali si jména pěkná: Ro-senberg, Lilienberg,   Goldberg — kdo    toho    opominuli, dostali od úřadů jména již méně zvučná:   Kar-peles, Pereles, Jeiteles a p.

1751: Anna Drobná, snad tchyně známé latinské babičky, žalovala Židovku, manželku ;,buchhaltera'\ že jí dala za hojení „puchéřů" 2 zl. renské, ale že jí nepomohla. Židovka popřela^ že ji ani nezná. _

Špitál židovský připomíná se 1. 1542J za domem Humprechta Žida. L. 1554 už nebyl špitálem; toho léta Jan Kulhavý prodal domek pod domem Burjana, rychtáře, za 14 k. gr., kde dříve špitál býval. —

V  1. 1522 vytýkalo se Židům, že   še   šatstvem   mor do města zavlékli.                                          ,

Po požáru r. 1859 složil rb. dr. Elbogen rTPP7D (kající modlitbu), která vyšla: Prag, 1860, Buchdruckerei von S- Freund, lange Gasse Nr.  922-1, pod  názvem:

(28. v. 1859), iji picí yrap niny?D

Právu rychtářskému patřili též Židé, ačli to neměl zámek. Z berních listů dovídáme šé, kolik bylö v městě domů, kolik žid., kolik lidí osedlých. O „Židech nejednou připomínají, že jsou jen obyvatelé města; u soudů přisahali na 5 knih Mojžíšových u přítomnosti rabína, což proto bylo možno jen v B., kde byl rb., a taková přísaha se u úřadů jako křesťanská přijímala.

L. 1588: Purkmistru a radě m. Litoměřic. Marek Mayer, jinač Malý Žid, v městě našem obývající, jsa pro dluhy do vězení dán, z téhož vězení odevzdává jmění své věřitelům, mezi nimi Šebest. Hqrniglovi, měštěnínovi m. Normbergku, na ten čas obyvateli města našeho.

Markytě z Lobkovic na Dobrovici. Eliáš kožišník, spolusoused náš, zprávu nám učinil, když jt pominulého léta (1587) úřad rychtářský na sobě měl. že jt Jakub Dobruščin, jinač KetzI Žid u nás v m. Boleslavi Mladém obývající, při právě jeho obstavil Jana Stolka z.Dflbrovice pro dluh 12 k. a V2   korce .žita,

/ungbunxlatiA: