nych, aby se tim nezvysovaly ceny a neumeniovalo mnozstvi, ale mohou koupiti, jestlize rolnici tyto1 veci prinesou do kramu.
ci. V. mluvi o kontribuci na domy.
ci. VI. pripomina, ze obec ma pravo kontribuci od zidu vybirati, pravo zidy souditi; exekuce vykonavati nalezi hejtmanu.
ci. VIL jedna o tom, ze zidum jako jinym obcanum ma hejtman i obec spravedlive poMedavky opravdove a nelichvarske vyrizovati.
CI. VIII. narizuje, ze se zide nesmeji o velikonocich tri posledni dny ani v krame, ani na ulicich zdrzovati, ale musi zustati ve svych bytech, jinak budou trestani.
Pri sporech o zastavy a kradene zbozi mezi krestany a zidy ma hejtman vynesti rozsudek jmenem cisare, ale tak, aby zidum nebylo krestany prilis ukrivdeno.
CI. IX. stanovi, ze zide maji uzivati prav, udelenych jim kralem, tak dlouho, dokud tato prava kralovskym mandatem nebudou zrusena, cimz pomijeji take svobody zde uvedene.
Narizuje dale hejtmanum a rade mesta, zidum pri vykonavani jejich prav ochranu poskytovati.     ■
Konecne dodava jako zvlastni milost, ze povoluje k 9 parum zidu, jmenovite uvedenych, pricisti jeste dve dcery Mojzisovy s jich manzely a detmi, takze v Jicine bylo tehdy  11 paru zidovskych.
R. 1680 povoluje Vilem hrabe z Valdstejna dekretem ze dne 21. cervna jicinskym zidum „na gegich ponizeny Wyhledawani Pri Gm. Ce. wsselygaky .handle a wandle" a take, „aby wssudi swuj Pruchod bezpecne Mieli od Gm. Ce. Kre. se porauczi" (Kniha .patentu mest. Jicina). Dne 7. kvetna 1681 vypukl v J.pozar, pri nemz cele mestO' vyhorelo. Ohen vznikl u zida zlatnika, blize stare satlavy (zadni cast domu cukrare p. Lasky c. 65 v Palackeho ulici). Ze pri haseni ohne zide vydatne pomahali, o tom neni pochyby, dalot se tak vsude.
Ze stale propukaly spory o placeni dani a poplatku za ochranu (Schutzgeld), O' tom svedectvi vydava jednani r. 1699. Tehdy predvolal hejtman z rozkazu vrchnosti zidy do uredni kancelare, aby ukoncil spory a hadky O techto vecech. Dostavili se ctyri, a to David Ebstein, Benjamin Soboth, Abraham Goldschmied a Lazar Kolin. Tento posledni vsak vydal za deset jinych, jak hned uvidime.
Vec byla rozresena a ujednana takto:
1.  Kazdy zid slozi z vyziskaneho zlateho 3 krejcary do spolecne pokladny,  a  to pod trestem   10 nasobne pokuty a vyhnani z mesta. Pokladna se umisti u Davida Ebsteina a opatri 4 klici, z nichz jeden bude miti Lazar Kolin, druhy pak Jonek. Z penez takto nashromazdenych bude se platiti cisarska kontribuce,  nikoli vsak, jak Lazar Kolin navrhoval i Schutzgeld, kteryzto poplatek kazdy zvlast za  sebe  do  panske pokladny odvadeti musi.    '
2.  Soucasne jim byla rozvrzena kontribuce a na nedodrzeni vymerena pokuta 20 risskych tolaru pro duchod pansky.
3.  Vsichni pritomni dali vyjadreni, ze kdyby jeden nebo druhy z nich proti tomuto dobrovolnemu dohodnuti nanovo a to   nejmensi   mluvil   a   se   nespokojil, anebo kdyby hadky o to mezi sebou meli, nebo se nekdo z nektere vyssi instance odvolaval, at  je  kdo  je, bude hned uveznen a ne drive propusten, dokud neslozi 50 risskych tolaru  do duchodu milostive vrchnosti.
Tez se vsichni zavazali, ze se jedenkazdy bude poslusne chovati a se svymi sousedy snaseti.
Nejuporneji zastaval zajmy zidu Lazar Kolin, na ktereho si hejtman stezuje vrchnosti:
„Milostivy pane hrabe! Nenadal jsem se, ze tvrdohlavy Lazar by byl tak zchytraly a potmesily, jak jsem videl, nebot, zloduch, zdal se kazde slovo, ktere nekdo z nas vyrkl, chytati a obraceti; kdyz jsem jeho nepravdive domnenky seznal a birice zavolati dal, aby ho do satlavy mestske odvedl, teprve se vzpamatoval a byl povolnym."
V  cervnu 1705 vypocitavaji se v J. tito zide: rodina Benjamina Sobothy, Abrahama  Goldschmieda, vdova Davidova, poadeji Isakova, dale rodiny  Josla,  Benjamina Mojsese, Samuela Friedlandra, Davida Sladkese a Joachima Josla. (Dekret vrch. jic. 12. cervna 1705.)
Ze zide jicinsti obchodu rozumeli a vzdy strany mocnych se pridrzovali, o tom svedci dekrety Salomounu Joslovi ze dne 23. zari 1704, kterym maji jemu prodany byti ryby na panstvich v J., Vy«. Veseli, Smiricich a Plesu a on ma pred jinymi prednost miti, jestlize hotove zaplati.
R. 1705: za to, ze Josl, zvany „cerny", od panstvi vlnu a maslo kupuje, ma obdrzeti darem 3 strychy zita a sud piva (dekr. z 3. Cervna 1705).
R. 1706 dekretem ze dne 6. srpna ma tyz, „jenz pri vselijakych potrebach vrchnosti k uzitku jest a take pri rozlicnych prodejech panskych veci potrebovati se da", obdrzeti 10 zl. na penezich, 2 strychy psenice, 2 stryehy chlebniho zita a 2 sudy piva. ' R. 1707 obdrzel Josl opet dekretem ze dne 9. listop. 10 zl., sud piva a tele za to, ze „stoji panstvi k ruce",
Ze i jini zide za ruzne usluhy byli vrchnosti odmenovani, vidime z toho, ze dekretem ze dne 12. cervna 1705 bylo narizeno, aby Samueli Friedlandrovi na kazdem odkoupenem centnyri vlny bylo pul zl. sleveno, pouevadz mu pry soukenici nedali nic vydelati.
Pri teto blahovuli vrchnosti k zidum jicinskym jest ovsem podivne, ze vrchnost nedovolovala rozmnozeni poctu zidu a naridila v dubnu 1710, aby prespocetni zide byli z mesta vybyti a aby se neprodlene na cizi grunty vystehovali.
Rovnez dekret vrchnosti ze dne 16. listop. 1719 vyslovuje se takto: „Nestrpim, aby pocet zidu se rozmnozil, tim mene, aby cizi zide se v J. usazovali." ■—
Povsimneme si, kolik zide jicinsti platili v te dobe vrchnosti za ochranu (Schutzgeld) pulletne: LSbl Josl
14  zl., Jakub Josl 17 zl. 15 kr., Israel Josl 18 zl. 15 kr., Abraham Josl 14 zl. 15 kr., Mojzis Josl 6 zl., Baruch Saudek 21 zl. 30 kr., Alexander   Goldschmied  13  zl.
15  kr., Samuel Friedlander 7 zl. 30 kr., David Sladkes 7 zl. 30 kr., Jakub   a   Joachim Loblove 12 zl. 15 kr.. Krome toho platil Baruch Saudek   z  kramu, najateho v masnych kramech  (nynejsi radnice)   15 zl.
V  r. 1738 pocita se v J. jiz 14 usedlych rodin zidovskych.
Jak dalece dotklo se vypovezeni zidu z Cech za Marie Terezie i zidu jicinskych, neni mi znamo, zda se vsak, ze zide v meste zustali.
Za cisare Josefa II. byly ucineny prvni kroky k emancipaci zidu. Dovoleno i cizim zidum v meste se usazovati, ba zide smeli i do> vojska a potupny predpis o zlutem kolecku  na obleku zidu byl odstranen.
Od zavedeni katastru Josefinskeho byly zidovske domy v J. oznaceny cislicemi rimskymi I—XI. Teprve pri zakladani knih pozemkovych r. 1881 bylo toto cislovani zruseno a domy zidovske vradeny mezi ostatni domy mestske" a ocislovany arabsky.
Za Leopolda II. dostali zide pravo studovati na vys. skolach a nabyvati gradnv akademickych v pravech a v lekarstvi. Frantisek I. povolil zidum plnou volnost bohosluzby, dovolil staveti synagogy a zide smeli byti pripusteni do vsech obchodu a remesel. O tom, kdy byla synagoga jicinska vystavena, jsem nenasel do„ Madu.
Ve stoleti XVIII. a XIX. vystridali se v J. a v okoli zide nasledujicich jmen: Sobotka, Marcus, Petschotsek, Joriek, Pfau, Miohelstatter, Lowy, Englander, Turnovsky, Kantor, Wehle, Goliath, Winternitz, Baruch, Jamkin^ Sommer, Fa'ltin, Lowenstein, Fried, Pik, Herzman, Lury, Beck, Goldman, Bungel, Tobias, Mautner, Fuchs, Estreich, Pstros, Boindi, Gutmann, Wiesner, Maier, Eisenschimmel, Hammerschlag, Kohn, Grunberger, Lustig, Pollak, Friedlander, Feder, Posel, Grass, Epstein, Elbogen, Burge, Se'ligman, Hauser, Bruner, Fuchs, Slatky, Schack, Bayer.
Co do reci uzivali zide ve starsich dobach vedle jazyka nemeckeho i cestiny. Pozdeji vyhradne nemciny a take uredni matriky vedli v J. nemecky. Bilou vranou je jediny cesky zapis ve „Sterberegistru" z 19. kvetna 1832, kdy zemrela v Samsine na Jicinsku „Franzyska Faltinowa, wdowa ze Samssiny" ve stari 88 let, „na pichanj a sesslost wieku dle rychtarowa wyswedcenj".
Je zajimavo, ze vsecky zidovske matriky od r. 1788 az do r. 1849 jsou revidovany jicinskym dekanem J. Hrdinou a biskupskym notarem J. Stranskym.      :
Rok 1848 ucinil zidy uplne rovnopravnymi s krestany. Od te doby nic vyznamnejsiho se mezi zidy v J. neudalo. Za poznamenani snad stoji protizidovske boure po zruseni ; jazykovych narizeni Badeniho. Vznikly v Praze jako odveta za chovani Nemcu a obratily se brzy proti zidum, tehdy sloupum nemectvi, a odtud prenesly se na venkov. V J. nabyly tak hrozive povahy, ze muselo byti povolano vojsko do ulic. Zidum strhany nemecke firmy, vytlucena okna kramu a nemecke skoly zidovske, ktera byla umistena : v dome nabozenske obce zidovske v Zidovske ulici c. 100 od r. 1875 (predtim byla v dome c. 80). Skola tato byla po bourich premenena na ceskou a pozdeji zanikla vubec (r. 1897). Za poznamku stoji, ze do tetO' skoly chodili i zaci krestansti i z prednich rodin jicinskych (Kukula, Miricka) a ze se zde vyucovalo i nabozenstvi katolickemu. Vzorny reditel skoly te, Marek Polak, zemrel r. 1897 a vdecni zide postavili mu i na zid. hrbitove jicinskem pomnik: s reliefem, od sochare Stursy. Tyto nepokoje ocistily J.: od poslednich zbytku nemectvi.                                         •■                                        '■•' ■■:'■].   \;'i'..'.
Za valky svetove byli zide orientovani rakousky [a. teprve statni prevrat zmenil jejich orientaci.   •■"■' ;•.■
Zide nyni v J. usazeni venuji se vetsinou obchodu a maji svou vlastni nabozenskou spravu. K nabozenske obci jicinske patri i zide v Laznich Belohradu, Nove Pace, Stare Pace, Borovnici a Vidochove. Jenze tito zide, vetsinou majitele tovaren, bydli vetsinou ve Vidni, kde maji i sve centralni uctarny. Zide v Libani byli prideleni k Ml. Boleslavi, zide z Rozdalovic k Nymburku.
Synagoga jicinske n. o. z. v' J. byla pekne opravena r. 1932 dobrovolnou sbirkou naboz. obce a rady pri
znivcu, rodaku jicinskych. Hrbitov udrzuje  pohrebni bratrstvo „ChevraKadisa" z milodaru.
Starosty nab. obce zidovske v J. byli:
od r. 1864—1883 MUDr. Klein, byv. nemoc, lekar,
„   „ 1884—1888 a 1903—1906   Bedr.   Kantor,
„   „ 1906—1914 M. Popper,
„   „ 1915—1918 Bohumil Fisl,
„   „ 1919—1920 JUDr. R. Abl,
„   „ 1920—1921 Arnost Steiner,
„   „ 1922—1924 Karel Fisl,
„   „ 1925—1929  JUDr. H o n i g s f e 1 d,
„ „ 1930—1933 Karel Fisl. (Jako predseda spravni komise israel. naboz. obce ustanoven okresni spravou.)
Rabini v novejsi dobe byli v J. tito: v letech 1850—1870 Abraham G r u n f e 1 d, 1882—1908 Dr. Maxmilian Reiss, 1908—1933 Bohumir P o 1 e s y.
Rb. dr. Maximilian Reiss
Rb. Bohumir Polesy
Z vynikajicich zidu jicinskych uvadim krome zmineneho jiz financnika Valdstejnova, Jakuba Basevi, jeste:
MUDr. Rieh. P o 11 a k a, bakteriologa, byv. vojen, lekare v Brne, Oskara P o 11 a k a, centr, reditele textilnich zavodu KosmonosyJosefodo'1, Jul. Pollaka, vrch. zelez, radu v Hr. Kralove, JUDr^ Art. Kantora, mistopreds. Komenskeho skol ve Vidni, Kar. Krause, spisovatele a publicistu ve Vidni, Jos. Krause, komerc. radu a chefa firmy Jakuba Krause ve Vidni, Maxe Kantora, red. uver. ustavu a eskomptni banky v Praze, Federera, gen. red. zelezarskych zavodu ve Vitkovicich, Arne L a u r i n a, spisovatele, znameniteho politickeho publicistu a chefredaktora „Prager Presse" v Praze, MUDr. Arnosta L u s t i g a, spisovatele a propagatora turistiky na Jicinsku, inz. Jindr. Fleischner a, chemika a social, spisovatele.
£03
'Jicin f