ných, aby se tím nezvyšovaly ceny a neumeniovalo množství, ale mohou koupiti, jestliže rolníci tyto1 věci přinesou do krámů. či. V. mluví o kontribuci na domy. či. VI. připomíná, že obec má právo kontribuci od židů vybírati, právo židy souditi; exekuce vykonávati náleží hejtmanu. či. VIL jedná o tom, že židům jako jiným občanům má hejtman i obec spravedlivě poMedávky opravdové a nelichvářské vyřizovati. ČI. VIII. nařizuje, že se židé nesmějí o velikonocích tři poslední dny ani v krámě, ani na ulicích zdržovati, äle musí zůstati ve svých bytech, jinak budou trestáni. Při sporech o zástavy a kradené zboží mezi křesťany a židy má hejtman vynésti rozsudek jménem císaře, ale ták, aby židům nebylo křesťany příliš ukřivděno. ČI. IX. stanoví, že židé mají užívati práv, udělených jim králem, tak dlouho, dokud tato práva královským mandátem nebudou zrušena, čímž pomíjejí také svobody zde uvedené. Nařizuje dále hejtmanům a radě města, židům při vykonávání jejich práv ochranu poskytovati. ■ Konečně dodává jako zvláštní milost, že povoluje k 9 párům židů, jmenovitě uvedených, přičísti ještě dvě dcery Mojžíšovy s jich manžely a dětmi, takže v Jičíně bylo tehdy 11 párů židovských. R. 1680 povoluje Vilém hrabě z Valdštejna dekretem ze dne 21. června jičínským židům „na gegich po-niženy Wyhledawani Pri Gm. Ce. wsselygaky .handle a wandle" a také, „aby wssudi swuj Průchod bezpečné Mieli od Gm. Ce. Kre. se porauczi" (Kniha .patentů měst. Jičína). Dne 7. května 1681 vypukl v J.-požár, při němž celé městO' vyhořelo. Oheň vznikl u žida zlatníka, blíže staré šatlavy (zadní část domu cukráře p. Lásky č. 65 v Palackého ulici). Že při hašení ohně židé vydatně pomáhali, o tom není pochyby, dáloť se tak všude. Že stále propukaly spory o placení daní a poplatku za ochranu (Schutzgeld), O' tom svědectví vydává jednání r. 1699. Tehdy předvolal hejtman z rozkazu vrchnosti židy do úřední kanceláře, aby ukončil spory a hádky ó těchto věcech. Dostavili se čtyři, a to David Ebstein, Benjamin Soboth, Abraham Goldschmied a Lazar Kolin. Tento poslední však vydal za deset jiných, jak hned -uvidíme. Věc byla rozřešena a ujednána takto: 1. Každý žid složí z vyzískaného zlatého 3 krejcary do společné pokladny, a to pod trestem 10 násobné pokuty a vyhnání z města. Pokladna se umístí u Davida Ebsteina a opatří 4 klíči, z nichž jeden bude míti Lazar Kolin, druhý pak Jonek. Z peněz takto nashromážděných bude se platiti císařská kontribuce, nikoli však, jak Lazar Kolin navrhoval i Schutzgeld, kterýžto poplatek každý zvlášť za sebe do panské pokladny odváděti musí. ' 2. Současně jim byla rozvržena kontribuce a na nedodržení vyměřena pokuta 20 říšských tolarů pro důchod panský. 3. Všichni přítomní dali vyjádření, že kdyby jeden nebo druhý z nich proti tomuto dobrovolnému dohodnutí nanovo a to nejmenší mluvil a se nespokojil, anebo kdyby hádky o to mezi sebou měli, nebo se někdo z některé vyšší instance odvolával, ať je kdo je, bude hned uvězněn a ne dříve propuštěn, dokud nesloží 50 říšských tolarů do důchodu milostivé vrchnosti. Též se všichni zavázali, že se jedenkaždý bude poslušně chovati a se svými sousedy snášeti. Nejúporněji zastával zájmy židů Lazar Kolin, na kterého si hejtman stěžuje vrchnosti: „Milostivý pane hrabě! Nenadal jsem se, že tvrdohlavý Lazar by byl tak zchytralý a potměšilý, jak jsem viděl, neboť, zloduch, zdál se každé slovo, které někdo z nás vyřkl, chytati a obraceti; když jsem jeho nepravdivé domněnky seznal a biřice zavolati dal, aby hö do šatlavy městské odvedl, teprve se vzpamatoval a byl povolným." V červnu 1705 vypočítávají se v J. tito židé: rodina Benjamina Sobothy, Abrahama Goldschmieda, vdova Davidova, poaději Isakova, dále rodiny Josla, Benjamina Mojsese, Samuela Friedländra, Davida Sladkese a Joachima Josla. (Dekret vrch. jič. 12. června 1705.) Že židé jičínští obchodu rozuměli a vždy strany mocných se přidržovali, o tom svědčí dekrety Salomounu Joslovi ze dne 23. září 1704, kterým mají jemu prodány býti ryby na panstvích v J., Vy«. Veselí, Smiřicích a Plesu a on má před jinými přednost míti, jestliže hotově zaplatí. R. 1705: za to, že Josl, zvaný „černý", od panství vlnu a máslo kupuje, má obdržeti darem 3 strychy žita a sud piva (dekr. z 3. Června 1705). R. 1706 dekretem ze dne 6. srpna má týž, „jenž při všelijakých potřebách vrchnosti k užitku jest a také při rozličných prodejech panských věcí potřebovati se dá", obdržeti 10 zl. na penězích, 2 strychy pšenice, 2 stryehy chlebního žita a 2 sudy piva. ' R. 1707 obdržel Josl opět dekretem ze dne 9. listop. 10 zl., sud piva a tele za to, že „stojí panství k ruce", Že i jiní židé za různé úsluhy byli vrchností odměňováni, vidíme z toho, že dekretem ze dne 12. června 1705 bylo nařízeno, aby Samueli Friedländrovi na každém odkoupeném centnýři vlny bylo půl zl. sleveno, pouěvadž mu prý soukeníci nedali nic vydělati. Při této blahovůli vrchnosti k židům jičínským jest ovšem podivné, že vrchnost nedovolovala rozmnožení počtu židů a nařídila v dubnu 1710, aby přespočetní židé byli z města vybyti a aby se neprodleně na cizí grunty vystěhovali. Rovněž dekret vrchnosti ze dne 16. listop. 1719 vyslovuje se takto: „Nestrpím, aby počet židů se rozmnožil, tím méně, aby cizí židé se v J. usazovali." ■— Povšimněme si, kolik židé jičínští platili v té době vrchnosti za ochranu (Schutzgeld) půlletně: LSbl Josl 14 zl., Jakub Josl 17 zl. 15 kr., Israel Josl 18 zl. 15 kr., Abraham Josl 14 zl. 15 kr., Mojžíš Josl 6 zl., Baruch Saudek 21 zl. 30 kr., Alexander Goldschmied 13 zl. 15 kr., Samuel Friedländer 7 zl. 30 kr., David Sladkes 7 zl. 30 kr., Jakub a Joachim Loblové 12 zl. 15 kr.. Kromě toho platil Baruch Saudek z krámu, najatého v masných krámech (nynější radnice) 15 zl. V r. 1738 počítá se v J. již 14 usedlých rodin židovských. Jak dalece dotklo se vypovězení židů z Čech za Marie Terezie i židů jičínských, není mi známo, zdá se však, že židé v městě zůstali. Za císaře Josefa II. byly učiněny první kroky k emancipaci židů. Dovoleno i cizím židům v městě se usazovati, ba židé směli i do> vojska a potupný předpis o žlutém kolečku na obleku židů byl odstraněn. Od zavedení katastru Josefínského byly židovské domy v J. označeny číslicemi římskými I—XI. Teprve při zakládání knih pozemkových r. 1881 bylo toto číslování zrušeno a domy židovské vřaděny mezi ostatní domy městské" a očíslovány arabsky. Za Leopolda II. dostali židé právo studovati na vys. školách a nabývati gradňv akademických v právech a v lékařství. František I. povolil židům plnou volnost bohoslužby, dovolil stavěti synagogy a židé směli býti připuštěni do všech obchodů a řemesel. O tom, kdy byla synagoga jičínská vystavěna, jsem nenašel do-„ Madů. Ve století XVIII. a XIX. vystřídali se v J. a v okolí židé následujících jmen: Sobotka, Marcus, Petschotsek, Joriek, Pfau, Miohelstätter, Löwy, Engländer, Turnovský, Kantor, Wehle, Goliath, Winternitz, Baruch, Jam-kin^ Sommer, Fa'ltin, Löwenstein, Fried, Pik, Herz-man, Lury, Beck, Goldman, Büngel, Tobias, Mautner, Fuchs, Estreich, Pštros, Boindi, Gutmann, Wiesner, Maier, Eisenschimmel, Hammerschlag, Kohn, Grün-berger, Lustig, Pollak, Friedländer, Feder, Pošel, Grass, Epstein, Elbogen, Bürge, Se'ligman, Hauser, Bruner, Fuchs, Slatky, Schack, Bayer. Co do řeči užívali židé ve starších dobách vedle jazyka německého i češtiny. Později výhradně němčiny a také úřední matriky vedli v J. německy. Bílou vranou je jediný český zápis ve „Sterberegistru" z 19. května 1832, kdy zemřela v Samšině na Jičínsku „Franzyska Faltinowa, wdowa ze Samssiny" ve stáří 88 let, „na pichanj a sesslost wieku dle rychtařowa wyswědčenj". Je zajímavo, že všecky židovské matriky od r. 1788 až do r. 1849 jsou revidovány jičínským děkanem J. Hrdinou a biskupským notářem J. Stránským. : Rok 1848 učinil židy úplně rovnoprávnými s křesťany. Od té doby nic významnějšího se mezi židy v J. neudalo. Za poznamenání snad stojí protižidovské bouře po zrušení ; jazykových nařízení Badeniho. Vznikly v Praze jako odveta za chování Němců a obrátily se brzy proti židům, tehdy sloupům němectví, a odtud přenesly se na venkov. V J. nabyly tak hrozivé povahy, že muselo býti povoláno vojsko do ulic. Židům strhány německé firmy, vytlučena okna krámů a německé školy židovské, která byla umístěna : v domě náboženské obce židovské v Židovské ulici č. 100 od r. 1875 (předtím byla v domě č. 80). Škola tato byla po bouřích přeměněna na českou a později zanikla vůbec (r. 1897). Za poznámku stojí, že do tétO' školy chodili i žáci křesťanští i z předních rodin jičínských (Kukula, Miřička) a že se zde vyučovalo i náboženství katolickému. Vzorný ředitel školy té, Marek Polák, zemřel r. 1897 a vděční židé postavili mu i na žid. hřbitově jičínském pomník: s reliéfem, od sochaře Štursy. Tyto nepokoje očistily J.: od posledních -zbytků němectví. •■ '■•' ■■:'■]-. \;'i'..'. Za války světové byli židé orientováni rakousky [a. teprve státní převrat změnil jejich orientaci. •■"■' ;•.-■-- Židé nyní v J. usazení věnují se většinou obchodu a mají svou vlastní náboženskou správu. K náboženské obci jičínské patří i židé v Lázních Bělohradu, Nové Páce, Staré Páce, Borovnici a Vidochově. Jenže tito židé, většinou majitelé továren, bydlí většinou ve Vídni, kde mají i své centrální účtárny. Židé v Líbáni byli přiděleni k Ml. Boleslavi, židé z Roždalovic k Nymburku. Synago-ga jičínské n. o. ž. v' J. byla pěkně opravena r. 1932 dobrovolnou sbírkou nábož. obce a řady pří- znivců, rodáků jičínských. Hřbitov udržuje pohřební bratrstvo „Chevra-Kadiša" z milodarů. Starosty náb. obce židovské v J. byli: od r. 1864—1883 MUDr. Klein, býv. nemoc, lékař, „ „ 1884—1888 a 1903—1906 Bedř. Kantor, „ „ 1906—1914 M. Popper, „ „ 1915—1918 Bohumil Fišl, „ „ 1919—1920 JUDr. R. Abl, „ „ 1920—1921 Arnošt Steiner, „ „ 1922—1924 Karel Fišl, „ „ 1925—1929 JUDr. H ö n i g s f e 1 d, „ „ 1930—1933 Karel Fišl. (Jako předseda správní komise israel. nábož. obce ustanoven okresní správou.) Rabíni v novější době byli v J. tito: v letech 1850—1870 Abraham G r ü n f e 1 d, 1882—1908 Dr. Maxmilián Reiss, 1908—1933 Bohumír P o 1 e s ý. Rb. dr. Maximilian Reiss Rb. Bohumír Polesý Z vynikajících židů jičínských uvádím kromě zmíněného již finančníka Valdštejnova, Jakuba Baševi, ještě: MUDr. Rieh. P o 11 a k a, bakteřiologa, býv. vojen, lékaře v Brně, Oskara P o 11 a k a, centr, ředitele textilních závodů Kosmonosy-Josefodo'1, Jul. Pollaka, vrch. želez, radu v Hr. Králové, JUDr^ Art. Kantora, místopředs. Komenského škol ve Vídni, Kar. Krause, spisovatele a publicistu ve Vídni, Jos. Krause, komerč. radu a chefa firmy Jakuba Krause ve Vídni, Maxe Kantora, řed. úvěr. ústavu a eskomptní banky v Praze, Federera, gen. řed. železářských závodů ve Vítkovicích, Arne L a u r i n á, spisovatele, znamenitého politického publicistu á chef-redaktora „Prager Presse" v Praze, MUDr. Arnošta L u s t i g a, spisovatele a propagátora turistiky na Jičínsku, inž. Jindř. Fleischner a, chemika a sociál, spisovatele. £03 'Jičín f