Broumovem, drahne zidu ^povrazdili a oloupili ten ctvrtek pred sv. Janem r. 1542. ^Nachodsky soused Matej Vodicka vypravoval, ze to „byl turnaj". (Areh. mus. listiny broumovske.)
Vypovezeni zidu ze zeme bylo opakovano dne 4. kvetna 1542, a kteri potom, jeste pristizeni byli, nemajice zvlastniho povoleni kralovskeho, meli na hrdle byti trestani. (Snemy I., 493, 541.)
V  J. zustala jedina rodina, ktera se dala pokrtiti, a z ni pochazi Jirik zid, potomni rychtar.
R. 1551 vydany byly zidum mandaty o noseni zlutych kolecek na obleku. Kolecek nemuseli zide nositi na cestach a silnicich, avsak ve mestech a ve vsich museli si toto znameni na levy prs pripnouti.
Na vypovezeni bylo brzy zapomenuto a zide se opet vraceli do mest a zde se usazovali. Prvni, kdo se do J. opet pristehoval, byl Stastny, zid, ktery r. 1549 koupil za 10 ko.p pohorele mestiste Anny svadleny.
V  J. shledavame  se  potom  r. 1556  s Jakubem  zidem, kramarem, ktery byl   pohnan   panem   Vaclavem Stranikem z Kopidlna   a   na   Strevaci   jmenem   jeho poddane  Kateriny  pred  soud  mestsky,   jsa    obvinen z kradeze „paucniku". Ona totiz ty zavoje nebo satky polozila na kramec a zid je schvalne prikryl kabatem a nechal sobe. Konsele jicinsti odsoudili Jakuba k tomu, aby „paucniky" Katerine zaplatil, nez „aby mel hlavni pokutou  (sibenici)   trestan byti, toho   se   neuzoxava". Ale tento ortel byl prazske appellaci prilis mekkym, proto kazala zida za ten vzatek na  sest   dni a noci zavriti do zalare. (Arch. zem., kn. appell. c. 3, fol. 495.) Krome toho zaplatil Jakub ovsem   i   utraty soudni v castce 6 kop, ac puvodne  bylo  zadano  40 kop grosu.
Zdali Erazim Beck, ktery r. 1557 koupil dum na namesti, kde je dnes knihkupectvi Paskovo, byl zid, neni jisto.
Potom skoro cele pulstoleti se neprihodilo, aby zid nejaky v J. dum byl koupil.        .'■'..
R. 1623 dostali zide v Cechach za 40.000 rynskych od cis. Ferdinanda II. potvrzeni vsech dosavadnich privilegii, dale se jim dostalo prava svobodneho ob, chodu a slibu, ze na budouci casy nikdy nebudou z Koruny Ceske vypovezeni.
Za panstvi vevody Albrechta Eusebia Valdstejna v J. vedlo se zidum pravdepodobne dobre. Melit ve financniku vevodove, Jakubu Basevim (Passewi, Bazzevi, Base), prvnim zidovskem slechtici v Cechach, mocneho ochrance. Basevi vlastnil v J. dum v mistech dnesniho knihkupectvi Zajickova. Tento povestny peneznik, tehdy zvany Hofjude, provadel spolecne s Holandanem Vittem smele a bezohledne operace financni, z nichz Valdstejn cerpal cast svych prijmu. Mohl si proto, dovoliti protestovat proti kontribuci, vypsane na zidovske domy v J. timto sebevedomym na tehdejsi dobu listem:
Sluzbu swau wzkazugi Slowutne Oppatrnosti Pane Purgmistrze a Paaj Raddnj, Panj Przatele mogi ' Zwlasstie milj. Tehoz Zdrawj y gineho wsseho^ dobreho Przegi Wa: Opp: m Rad.
Psanj 22. Martij Letha tohoto 1634 od Wa: Opp: sem Przigal, w nemz se na mae y na ginssi Towaryisse nasse, kterzj tiech Piet domu drzjme dopis'ugete, abychom Wa: Opp: znich kazdiho Tehodne zkazdeho domu Po 8 fi contrybuirowali: Na czez Wa: Opp: toto za odipowied dawain, ze toho Ucziniti nikterakz nemuzeme, Pro Prziczinu, Ze bez toho my wssicknj Zide spolecznie w Kralowstwi Czeskem Zustawagjczy Gm Cze 40.000 fl. contrybuczy na nas Ulozene odwesti musyme, za kterauzto Prziczinau gak ginssi Zidi tak y my  ginssich   wssech   a
wsseligakych Bernj, Platu Komornjch a danj, tez wssech contrybuczy, logirowani Soldatescy a ginssich obtiznosti, oswobozenj gsme, na czoz sme y od Gm. Cze giste Privilegium, a Salvu Gvardij dostali, kterezto Salwy Guardye Przipis pro lepssj srozumienj Wa: Opp:™ odsylam. Nicz menie Proti toniu byti nechczy, abych spolu s ginymi z dobre Wule Obczy na Pomocz nietzo Ucziniti a dati nemiel, nez abychom to spolecznie stale cziniti mieli, toho Ucziniti nikterakz nemuzeme, nybrz wyss gmenowane Salvy Guardye Gm Gze se drzeti minjme.
Czehbz Pro sprawu Wa: Opp: tauto odpowiedj tegna Ucziniti sem nechtiel. Sfim se Wa: Opp: na wssem dobrze a sstiastnie se gmjti winssugi.
Datum w Miestie Gitczjnie 23 dne Martij Letha 1634..V ■.■:.■■■;     ■    ;■. ■;■'/'■■ _
.'■;      ■   Jacob Bassem z Treuen Bergen.
Jakub Basevi haji jicinske zidy proti kontribuci r. 1634
Jak zide pochodili, nevim, ale jisto je, ze o kontribuci byly jeste dlouho vedeny spory. Tim si vysvetluji jiste napeti mezi obci a zidy, jez je zzejme videti v narizeni Kristofu Vagnerovi z r. 1646, aby Marka zida ze sveho domu vybyl a jej vypovedel, ze zide: nemaji byti po svetnicich u sousedu, nybrz aby pospolu ve svych domech bydleli.                   .       . :         .   :
Zidu v J. pribyvalo pomalu. Za panstvi Tiefenbachu bydlelo ve meste celkem 9 rodin, k nimz Rudolf svob. pan Tiefenbach povoluje jeste dve rodiny dalsi, jez vysady tohoto pana, udelene zidum r. 1651, jmeny uvadeji.                                                   .
Vysady tyto* obsahuji 8 clanku, jejichz obsah tuto strucne uvadim:
CI. I. rozkazuje, krome vyslovne jmenovanych zidu jinych v J. netrpeti: a ustanovuje o snatcich zidovskych.   '■...        :.'_      ...'.■     ..'
CI. II. dovoluje zidum ikOupiti pole pro hrbitov, ovsem za dedicny poplatek.
CI. III. dovoluje zidum obchod ruznym kupeckym zbozim, na lokty, miry a vahy, dale obchod hedvabim francouzskym nebo spanelskym, take domacimi latkami, obleky, vlnou, vypracovanymi kOzemi, podsivkami, korenim, a to i v kramech i na vyrocnich trzich, vyjimaje nedele a svatky; obchod obilim vsak se zakazuje. V case moru nesmi se obchodovati, nebo :z mist, morem zamorenych, zbozi do mesta prinaseti. Byloli by takove zbozi nalezeno, ma byti odnato, do vody vhozeno a dotycny zid ma byti na tele i na majetku • potrestan.
CI. IV. narizuje, aby zide nevybihali pred brany mestske a nekupovali tu potravin do mesta prinase
Zidovska ulice
Synagoga
Bedrich Kantor
Nejstarsi cast zidovskeho hrbitova
Álex. Jahowitz
.Cm   'li n',
Karel Fisl.