Broumovem, drahně židů ^povraždili a oloupili ten čtvrtek před sv. Janem r. 1542. ^Náchodský soused Matěj Vodička vypravoval, že to „byl turnaj". (Areh. mus. listiny broumovské.)

Vypovězení židů ze země bylo opakováno dne 4. května 1542, a kteří potom, ještě přistiženi byli, nemajíce zvláštního povolení královského-, měli na hrdle býti trestáni. (Sněmy I., 493, 541.)

V  J. zůstala jediná rodina, která se dala pokřtíti, a z ní pochází Jiřík žid, potomní rychtář.

R. 1551 vydány byly židům mandáty o nošení žlutých koleček na obleku. Koleček nemuseli židé nositi na cestách a silnicích, avšak ve městech a ve vsích museli si toto znamení na levý prs připnouti.

Na vypovězení bylo brzy zapomenuto a židé se opět vraceli do měst a zde se usazovali. První, kdo se do J. opět přistěhoval, byl Šťastný, žid, který r. 1549 koupil za 10 ko.p pohořelé městiště Anny švadleny.

V  J. shledáváme  se  potom  r. 1556  s Jakubem  židem, kramářem, který byl   pohnán   panem   Václavem Straníkem z Kopidlna   a   na   Střevači   jménem   jeho poddané  Kateřiny  před  soud  městský,   jsa    obviněn z krádeže „paučníků". Ona totiž ty závoje nebo šátky položila na krámec a žid je schválně přikryl kabátem a nechal sobě. Konšelé jičínští odsoudili Jakuba k tomu, aby „paúčníky" Kateřině zaplatil, než „aby měl hlavní pokutou  (šibenicí)   trestán býti, toho   se   ne-uzoxává". Ale tento ortel byl pražské appellaci příliš měkkým, proto kázala žida za ten vzatek na  šest   dní a nocí zavříti do žaláře. (Arch. zem., kn. appell. č. 3, fol. 495.) Kromě toho zaplatil Jakub ovšem   i   útraty soudní v částce 6 kop, ač původně  bylo  žádáno  40 kop grošů.

Zdali Erazim Beck, který r. 1557 koupil dům na náměstí, kde je dnes knihkupectví Paškovo, byl žid, není jisto.

Potom skoro celé půlstoletí se nepřihodilo, aby žid nějaký v J. dům byl koupil.        .'■'..

R. 1623 dostali židé v Čechách za 40.000 rýnských od cis. Ferdinanda II. potvrzení všech dosavadních privilegií, dále se jim dostalo práva svobodného ob-, chodu a slibu, že na budoucí časy nikdy nebudou z Koruny České vypovězeni.

Za panství vévody Albrechta Eusebia Valdštejna v J. vedlo se židům pravděpodobně dobře. Měliť ve finančníku vévodově, Jakubu Baševim (Passewi, Bazzevi, Baše), prvním židovském šlechtici v Čechách, mocného ochránce. Baševi vlastnil v J. dům v místech dnešního knihkupectví Zajíčkova. Tento pověstný pe-něžník, tehdy zvaný Hofjude, prováděl společně s Holanďanem Vittem smělé a bezohledné operace finanční, z nichž Valdštejn čerpal část svých příjmů. Mohl si proto, dovoliti protestovat proti kontribuci, vypsané na židovské domy v J. tímto sebevědomým na tehdejší dobu listem:

Službu swau wzkazúgi Slowútne Oppatrnosti Pane Púrgmistrze a Paaj Raddnj, Panj Przátelě mogi ' Zwlasstie milj. Téhož Zdrawj y gineho wssého^ dobrého Przegi Wa: Opp: m Rad.

Psánj 22. Martij Letha tohoto 1634 od Wa: Opp: sem Przigal, w nemz se na máe y na ginssi Towá-ryisse nasse, kteržj tiech Piet domů držjme dopis'u-gete, abychom Wa: Opp: znich každiho Tehodne zkaždeho domu Po 8 fí contrýbuírowali: Na czež Wa: Opp: toto za odipowied dawain, že toho Uczi-niti nikterákž nemůžeme, Pro Pržicžinú, Že bez toho my wssicknj Židé spolecžnie w Kralowstwi Cžes-kem Žústawagjczy Gm Cze 40.000 fl. contrybúczy na nás Uložené odwesti músyme, za kteraužto Pržicži-nau gak ginssi Židi tak y my  ginssich   wssech   a

wsseligakých Bernj, Platů Komornjch a danj, též wssech contrybúczy, logirowani Soldatescy a ginssich obtížnosti, oswobozenj gsme, na cžož sme y od Gm. Cze gisté Privilegium, a Salvu Gvardij dostali, kteréžto Salwy Guardye Pržipis pro lepssj srozúmie-nj Wa: Opp:™ odsylam. Nicz menie Proti toniú býti nechczy, abych spolů s ginymi z dobré Wúle Obczy na Pomocž nietzo Ucžiniti a dáti nemiel, než abychom to spolecznie stale cžiniti mieli, toho Ucžiniti nikterákž nemůžeme, nýbrž wyss gmenowané Salvy Guardye Gm Gze se držeti minjme.

Cžehbž Pro sprawú Wa: Opp: tauto odpowiedj tegna Ucžiniti sem nechtiel. Sfim se Wa: Opp: na wsšem dobrže a sstiastnie se gmjti winssugi.

Datům w Miestie Gitczjnie 23 dne Martij Letha 1634..V ■.-■:.-■■■;-    - ■    ;■. ■;■'/'■■ _

.'■;      -■   Jacob Bassem z Treuen Bergen.

Jakub Basevi hájí jičínské židy proti kontribuci r. 1634

Jak židé pochodili, nevím, ale jisto je, že o kontribuci byly ještě dlouho vedeny spory. Tím si vysvětluji jisté napětí mezi obci a židy, jež je zžejmě viděti v nařízení Krištofu Vágnerovi z r. 1646, aby Marka žida ze svého domu vybyl a jej vypověděl, že židé: nemají býti po světnicích u sousedů, nýbrž aby pospolu ve svých domech bydleli.                   .       . :         .   :

Židů v J. přibývalo pomalu. Za panství Tiefen-bachů bydlelo ve městě celkem 9 rodin, k nimž Rudolf svob. pán Tiefenbach povoluje ještě dvě rodiny další, jež výsady tohoto pána, udělené židům r. 1651, jmény uvádějí.                                                   .

Výsady tyto* obsahují 8 článků, jejichž obsah tuto stručně uvádím:

ČI. I. rozkazuje, kromě výslovně jmenovaných židů jiných v J. netrpěti: a ustanovuje o sňatcích židovských.   '■...-        :.'_      .-..'.-■     .-.'

ČI. II. dovoluje židům ikóupiti pole pro hřbitov, ovšem za dědičný poplatek.

ČI. III. dovoluje židům obchod různým kupeckým zbožím, na lokty, míry a váhy, dále obchod hedvábím francouzským nebo španělským, také domácími látkami, obleky, vlnou, vypracovanými kóžemi, podšívkami, kořením, a to i v krámech i na výročních trzích, vyjímaje neděle a svátky; obchod obilím vsak se zakazuje. V čase moru nesmí se obchodovati, nebo :z míst, morem zamořených, zboží do města přinášeti. Bylo-li by takové zboží nalezeno, má býti odňato, do vody vhozeno a dotyčný žid má býti na těle i na majetků • potrestán.

ČI. IV. nařizuje, aby židé nevybíhali před brány městské a nekupovali tu potravin do města přináše-

Židovská ulice

Synagoga

Bedřich Kantor

Nejstarší část židovského hřbitova

Álex. Jahowitz

.Cm-   '-li- n-',

Karel Fišl.