Geschichte der Juden in Jesin.
Bearbeitet von MUDr. Robert Schulmann in Hospozin bei Velvary.
Dejiny Zidu v Jesine.
.                                    Zpracoval
MUDr. Robert Schulmann v Hospozine u  Velvar.
, IVlezi Velvary a Slanym naleza se mala vesnice, citajici asi 500 obyvatel, a jmenuje se Jesin. V teto vesnici byla po staleti n. o. z. Byla doba a jest tomu ani necelych sto let, kdy v teto male obci zilo az 25 rodin zid. K nab. obci prideleno bylo aspon 50 obcivukolnieh. Svedci o tom matriky, ktere jsou pres stp roku stare. V sousednich obcich u Jesina bylo mnoho zid. rodin. Duvod byl ten, ze v J. a v sousednich vesnicich byly statky cisarske,, vesnice drive patrily' cisarskemu dvora a bylo proto^ Zidum dovoleno, aby se tam usazovali. Ovsem za kazde usazeni muselo se radne platit. Patral jsem, kdy obec zid. byla zalozena, ale nemohl jsem to vypatrati. Jsou zde stare zaznamy. Ovsem ty jsou. psany hebrejstinou* a to takovou, ze to ani neni k precteni. Pozdejsi zapisy jsou nemecke, ale i ty se spatne ctou; bud pouzivali spatneho papiru, anebo inkoustu. Kdy posjtavena byla synagoga v J., jsem tez nevypatral, ale dle ustniho podani stala nekolik stoleti.
Velke mnozstvi rodin patrilo do J. a., o svatcich se ani vsichni obcane do kostela nevesli. V obci krome rabina byl i ucitel, nehot pri obci byla zidovska skoia. "V J. cesky pocalo se uradovati v r. 1892. Do toho roku vsechny zaznamy jsou nemecke, od r. 1892 jsou ceske. V .protokolech o schuzich predstavenstva jsem hledal, zdali' se obec usnesla uradovati cesky. O tom vsak nic psano v protokolech neni. Pravdepodobne zapisujici sam o sve vuli pocal cesky uradovat.
Pomer mezi Zidy a katoliky byl velice dobry. Stari pametnici vykladali, ze nikdy Zidum okna vytlucena nebyla. O dlouhem dnu miata sva obsadili Zide, katolicke obecenstvo obsadilo kde jake misto bylo k sezeni i vsechna mista k stani. Jelikoz na svatky vecer prespolni Zide prichazeli do kostela, tu katolicke rodiny   pro   ne   pripravovaly   noclehy. Pri   skonceni
dne  smireni  cekaly panimamy vecer s  pripravenymi hrnky kavy a buchtami.
Kratce pred valkou pocalo stehovani Zidu do mest a tu i z J. a okoli jedna rodina za druhou pocala se stehovati. Posledku rabin z J. odesel asi pred triciti lety. Po odchodu rabinove schazeli se Zide k poboznostem jen o svatcich a po valce tezko se sesel potrebny pocet muzu ke konani poboznosti. Pak se schazeli jiz jen o dnu smireni a kdyz se asi pred osmi " roky posledni starosta nabozenske. obce, dnes uz ze■•■snuly Hynek Brumlik, odstehoval do Velvar,. tu 'V J. a okoli zbyly jen asi 4 rodiny. Ty pak usnesly se prodati synagogu, utrzeny peniz diati n. o. do Velvar s podminkou, ze za ne ve Velvarech bude nova synagoga postavena. To se tez stalo. Jesinska obec se ' uplne rozpadla, dnes uz zije jen jedna zid. rodina v obci, kdysi k J. patrici. V J. neni zadne zid. rodiny. Synagogu, ktera by byla spadla, koupil majitel sousedniho domku a udelal z ni jakesi skladiste. Jako zbytek z cele obce jsou ;izde okna v maurskem slohu a nad budovou jest hvezda Davidova.
Zarizeni synagogy "a vsechny knihy byly prevezeny do Velvar. Co bylo pamatneho, jest ulozeno ve velvarskem museu. Co dalo se upotrebiti, bylo preneseno do nove synagogy ve Velvarsch. Jeden poskozeny svitek thory pak byl zazden do zakladu veivarskehd kostela. Uredne jeste trva obec jesinska, urady jeste obec tuto nezrusily.
Tak skoncila kdysi tak velka nab. obec, ktera, kdyz prvy cesky rb. dr. Filip Bondy nemohl v Praze nalezti misto rabina, jmenovala jej zde rabinem. Mnoho jest zid. rodin nejen v Evrope, ale i v Americe, jichz predkove kdysi byli cleny teto obce a kteri odpocivaji na zid. hrbitove v Blevicich.
Dejiny Zidu v Jicine.
Zpracoval prof. A. Martinek v Jicine.
Zivot zidu jicinskych nelisi se temer v nicem od zivota zidu v jinych mestech ceskych. Nekolik rodin zid. zilo zde jiz odedavna; byli tu trpeni jako hoste na vypoved, pozivajice ochrany jako v cele zemi, zacez se ovsem krali a panum ruznym zpusobem odvdecovali. Pres ochranu pravni, draze placenou, nebyl pobyt zidu mezi krestany nikdy zavideni hodny* Zide byli vsude lid cas od casu pronasledovany a tyrany a ani moderni doba si neodvykla dosud stredovekemu nazoru na zidy. Pogromy u nas nejsou sice dnes mozny, ale nemuzeli se na zidy pestmi, alespon okna jim vytloukaji nebo jim domy pomaluji sedmickami.
Hlavnim zridlem vyzivy zidu byl obchod, vetesnictvi a peneznictvi, nebot si od nich .vypujcovali nejen mestane, nybrz i pani. Nepujcovali vsak .zide lacino, ani bez zastav a brali uroky vysoke. .Za krale Vladislava vydano bylo narizeni, ze mohou brati az 20% uroku, aby spise mohli platiti za ochranu jim poskytovanou (Arch. C. V. 478) Krestane smeli pozadovati na urocich jen 10%,
V dobe pozdejsi byli zide pripusteni i Tt provozu ruznych remesel. Jiz r'. 1529 se shledavame v J. s zidem Jelenem, ktery provozoval mecirstvi ve svem dome v nynejsi ulici Palackeho. R. 1715 poukazuje Jindr. Stanisl. Patek, hejtman panstvi KumburkOulibice, plat zidovskemu knihari Kommetovi (Mus. jic. c. 722) a z matrik o narozenich, «natcich a umrtich zidu v J. poznavame tato zamestnani jejich: pisar, zpevak, skladnik tabaku, ranhojic, reznik, sluzka, .sluha v synagoze, najemce myta, krejci,
• Zidum byla vykazana ulice, ktera se nazyva jiz v r. 1362 ulici Zidovskou a v ni se mohli zakupovati. Spravovali se sami svym vlastnim starsim, ktery Se r. 1389 uvadi jako magister Iudaeorum.
Jiz pred r. 1372 mel zid Pesalc dum, ktery odevzdal Janovi. Tehoz roku odevzdala pani Zdena, vdova po Jakubu balistari, dum zidovi Otlikovi, jeho zene Anne a "synovci Isakovi.' Tento Otlik vzdal idum kdysi Dluhosuv Rackovi a jeho zene Marete. Zid Josef r. 1374 obdrzel dum vzdanim od Havla sevce. Zid Biskupec, pravdepodobne zidovsky starsi, mel tez r. 1377 dum v zidovske ulici, ktery vzdal, ale prevzal od Nosala dum jiny. Podobne zid Merklin s Josefem vzdali r. 1390 svuj .dum Pecoldovi pekari. Zidovi Jordanovi vzdal r. 1397 dum Kukane, nacez presel dum r. ,1400 na Marse Pecolda.
O zidovskych pujckach mame dosti zprav. R. 1364 Jesek kOzisnik zastavil svuj dum zidum Eliasovi a Abrahamovi, takze misto uroku v nem bydleli. R. 1367 byl Jesek nucen dum zastaviti zidum Josefu a Majorovi ve 100 grosich. Major a Otlik provozovali bezohlednou lichvu, jalc vidime z pripadu Mateje sevce, ktery byl nucen za Vz kopy grosu Majorovi IV2 kopy zaplatiti. Tyz Maijor pujcil na dum* Peska smolare 1 kopu, za kterou musel na ,.dome zapsati ■2 kopy 17 grosu a krome toho museli jeste za neho se zaruciti sousede Pecolda Mikes* Brezinsky.   \^&\
Otlik pujcoval stejnym zpusobem. Na dome Jakoubkove mel r, 1376 zapsano 10 kop, vdova Jita zapsala mu na svem statku ve Voksicich 4 kopy, Hodan z Holina 2% kopy a Jan zeleznik v J. 2% kopy. R. 1377 dal vteliti na statek Jiruv z Holina uroky v castce 40 gr, Frana z J. si vypujcil 3 kopy, Elvl bednar ze St. Mista, zapsal mu na statku 30 kop. Rovnez na sladovne Janka Havlova a na dome Razove mel Otlik r. 1378 vteleny penize.
Podobnych vypisu je vicei Tak Jira z Holina byl dluzen zidovi Josefovi v J. 7 kop, zid Jonas mel na statku Krizove v Mpravcicich a na dome Matejkove % kopy.                                                    "
Pozdeji nalezame vzdy nektere zidy v drzeni domu mestskych.         .        .                                     '
Za hnuti nabozenskeho se zide, kteri vetsinou sympatisovali s husity, neusatzovali pohromade, nybrz na ruznych stranach mesta. R. 1458 az 1462 nazyva se dum na prazskem predmesti vyslovne domem zidovskym (domus Iudaeoruni).
Pozdeji byli jeho majiteli Simon zid se Slavu zenou. Tento prijal r. 1473 od Filipa sedlare dum jiny' a odevzdal jej 14„8I.Janu mydiarovi. Abraham zid ujal 1479 dum u brany Hplinske qd Mikse Plezsky a potom jej odevzdal Heverle zid r. 1483 Jirikovi sroteri. R. 1477 prevzal Israihel zid stary domek blize Fortny od Markety Fojtovy a 'odevzdal jej 1480 Jakubovi. Tentyz Israhel \ ujal od Jana Zamecnika domek blize Holinske brany a odevzdal jej r. 148O Jirikovi kovari. Jakub zid p^revzal od Jirika cernobrkeho r. 1480 dum a odevzdal jej Janovi fiernobrkeinu. Herman zid, bratr Michaluv, prevzal r. 1531 dum v nynejsi Celakovskeho ulici od Jana Pekneho a odevzdal jej Svatoskovi sevci. Margreta Hedvabna "zapsala r. 1523 pohorele mestiste domu v.nynejsi Palackeho ulici Davidovi zidovi, nacez zmineny domek prodali zide Stastny a Josef r. 1542 Mikulasi Horakovu. Sousedni dum odevzdal r. 1529 "Vales soukromnik Jelenovi zidovi, meciri, a ten r. 1542 Zuzane, ktera s manzelem svym Janem jej prodala r. 1554 Tomasi Strejckovi. R. 1542 prodala Rachel, zidovka svuj domek Petrovi sedlari, lsak zid prodal dum podle veze za mestem r. 1540 Jeremiasovi zidovi a ten opet r. 1542 Janu Zamecnikovi.
R. 1541 udalo se v Zatci, Litomericich, v Roudnici i v Praze velike zbiti zidu. Pricinou toho, ze na zidy se uderilo, bylo narknuti zidu, ze jsou spojeni s Turkem a penize od neho berou na zakladani ohnu v Cechach. Proto snem. bez velkeho* otaleni zidy z kralovstvi vseho vypovedel, k cemuz kral pred svym odjezdem do Spyru r. 1542 svolil, a jen neco malo zidu z vyhnanstvi vyminil „pro vybirani zidovskych dluhu a prodej statku jejich opustenych" (Arch. praz.).
Zide se tehdy stehovali ve velkych houfech do Polska. Kral porucil po ceste je chraniti, aivsak loupeznici jim velmi skodili, ba lide opatovi z Broumova,' z Police a ze vsi   vukolnich   u   osady   Kerhartic   za