pristavena galerie a pocet  sedadel   rozmnozen,   zrnodernisoval sluzby bozi a do synagogy zavedl zpev.
R. 1861 zalozil a zbudoval dvoutridni hebrejskonemeckou skolu, ktera dekretem c. k. mistodrzitelstvi ze dne 15. zari 1861, c. 46.516, povolena byla a r. 1862 svou cinnost zahajila.
R. 1861 zvolilo obcanstvo Ignace Hellmanna a Alberta Bauera do obecniho „zastupitelstva a Filipa Stiassneho za nahradnika, xoz zaznamenano bude jako dukaz snasenlivosti a pokrocilosti tehdejsiho obyvatelstva krestanskeho, ktere ssfi volbe vyboru nezkoumalo vyznani, ale patrne uvazovalo vice o jejich zpusobilosti k uradu takovemu. 0 etejne dobrem spoluziti vsech nabozenskych vyznani syedci to, ze r. 1864 mnozi Zide nabyli prava mestanskeho a za soucasnych voleb obecnich do zastupitelstva' zvoleni Abraham Hellmann, Leopold Hallera AlBert. Bauer a do smirciho soudu Emanuel Poilak. Tak povznesl Ignac Hellmann nasi obec a ziskal ji i cleHUmvjejim vaznost a uznani spoluobcanu krestanskych;. Resignoval po petilete, pro nas pozehnane Cinnosti, t. 1864,  ■           ;:.
Po jeho resignaci povolan za pr. Marek B a u e*, muz neobycejneho vzdelani (1864—1879)!, Za jeho predsednictvi zalozeno /mnoho nadaci. K ucelum dobrocinnym zalozen odbor „Ner Tomid" (vecne svetlo), zakoupena zelezna pokladna (.spolecny majetek ch. k.), vyzadan a povolen staly prispevekobce H. k vydrzovani skoly z vynosu pivniho krejcaru, dale zalozil na pokyn Salomouna Kleina skolskypodpurny odbor „Talmud Tora"'■■ (1867) a spolek k podporo: vani chudych; zen (1867), vypracoval navrh stanov pro nasi obec (1874) na zaklade radu z. o. v Usti n./L., ktery take valnou hromadou schvalen a c. k. mistodrzitelstvim byl potvrzen (1875). Ackoliv na venek byl representantem, vybornym, tak ze i zemske zastupitelstvo ceskeho Zidovstva, uznavajic zasluhy jeho, jmenovalo jej svym presidentem (byl take clenem mestske rady humpolecke), neovladal vnitrni hospodarstvi nasi z. o. a pri sve smrti zanechal je v tak zoufalem stavu, ze sporadani pomeru bylo sotva mozne. Nejen ze nebylo penez, ale bylo jeste nasi obci nutno: zaplatit vznikle dluhy. Valna hromada, na den 6. cervence 1879 svolana, v teto tisni zvolila pr. /Leopolda Hallera (1879—1881), ktery energicky ujal se sveho uradu a pevnou rukou zjednal poradek v kazdem ohledu.
R 1880 posledni den svatku ,jPodzelene", okradena synagoga o stribrne naradi, ktere pozdeji castecne nalezeno v komine a kanale. Kdyz vsak pr. Haller chtel skolu rozsiriti a dve nove mistnosti postaviti, narazil na oposici a proto resignoval.
Na misto pr. nastoupil dne 15. srpna 1881 Moric Bondy (1881—1887). Za neho byla provedena dukladna oprava synagogy a skoly (1882) az. o. pristoupila ke «polku „Ceskych akademikuZidu" v Praze (1883).
Dne 25. kvetna 1886 stihla nasi obec kruta rana. O 2. hod. ranni vypukl pozar v dome krejciho Medka v „zidovskem meste", ktery za prudkeho yetru, pohltil 16 cisel a synagogu. 9. rodin zid. zustalo bez pristresi. Avsak jeste tehoz dne do 10. hod. dopoledni mezi souverci sebrano bylo 337 zl. 35 kr. a rozdano mezi pohorely .prozatim 290 zl. Pro vyucovani najata byla mistnost v hostinci „V biieho lva". Celkem sbirkou sebrano 2555 zl. 80 kr.
Valna hromada dne 20. cervna 1886 usnesla se okamzite zapociti s, novostavbou skoly a opravou synagogy, coz do konce srpna 1886 take bylo provedeno.. '■'Moric Bondy spravoval obec nasi opatrne a uzkostlive «dbal O' zachovani poradku v ohledu financ • nim. Pri novych volbach, :7,   srpna   1887. konanych,
zvolen pr. JUDr. Alexander Frank (1887—1902), ktery vynikal vzacnou dobrosrdecnosti. Byl stedrym k chudym, podporoval vsecko krasne, nejen v ■ nasi obci, ale take v sirsi verejnosti, ve ktere zaujimal cestne misto. Naproti tomu se o vnitrni zalezitosti obecni mnoho nestaral a take tu mnoho opominul. Za jeho starostenstvi r. 1890 zalozen byl zpevacky spolek .,Sir Zion" a dva roky pozdeji pristaven :k synagoze v polokruhu chOr, kam jmenovany spolek postavil harmonium. Zakon ze dne 21. brezna 1890 donutil nasi obec vypsati konkurs na misto rb. Za rb. zvolen PhDr. Moric Wohl (1894). Soucasne vstoupila • zivot nadace Pollakova (2000 K pro chude) a nase obec pristoupila za cletia '„Narodni jednoty ceskozidovske" v Praze. Rb. dr. Wohl zapocal svou cinnost r. 1895 a opustil nas r. 1898. Od tohoto r. jegt rb. p. Marek J e d 1 i n s k y.
R. 1896 byly vypracovany na zaklade zakona ze dne 21. brezna 1890, kterym se pravni pomery z. o. upravuji, nove stanovy obce, jako samospravne korporace a take byly c. k. mistodrzitelstvim schvaleny. Skola, r. 1861 zrizena, byla zrusena koncem skolniho r. 1900. Po umrti dra Franka, v cervnu 1902, uradoval kratkou dobu p. Emanuel Maridler a z novych voleb vysel dne 27. cervence 1902 pr. p. JUDr. Zibrid Lederer. Nyni cita nase obec 63 cleny (asi 320 prislusniku), k obvodu obce patri cely soudni okres humpolecky, obec Vez a Lipnice. Mimo synagogy a skoly jest obec majitelkou domu c.494 v H. a spravuje fondy ve vysi 32.000 Kc, k dobrocinnym ucelum urcene. V obci pusobi ctvero samostatnych spolku, a to: 1. Pohrebni bratrstvo „Chevra Kadisa", 2. spolek ku podporovani chudych zen israelskych, 3. spolek ku podporovani chudych devcat, 4.' zpevacky spolek „Sir Zion".
Dale nasledujici odbory obce:
a) chudinsky „Kupas anijim"? b) skolsky „Talmud Tora", c) nemocensky „Bikkur Cholim", d) kostelni „Zcdaka", e) pro udrzovani vecneho svetla ,Ne.r Tomid".
Starostove z. o. v H. (1719—1902): Isak Marek F a 1 g, 1719—?, 2. Isak Michal Neumann, ?—1787, 3. Kopelman Bondy, 1787—1801, 4. Lowy Bauer, 1801—1807, 5. Salomoun Beck, 1807—1824, 6. Benjamin Stia&sny, 1824—?, 7. Simon Horner, ? az 1842, 8. Gabriel Hellmann, 1842—1843, 9. Rubin Bauer, 1843—1844, 10. Aron Lowy, 1844—1846, 11. Emanuel Poilak, 1846—1857, 12. Albert Bauer, 1857—1858, 13. Leopold Lowy, 1858 az 1859, 14. Ignac Hellmann, 1859—1864, 15. Marek Bauer, 1864—1879, 16. Leopold H aller, 1879 do 1881, 17. Moric Bondy, 1881—1887, 18. JUDr. Alexander Frank, 1887—1902, 19. JUDr. Zibrid L e derer, 1902.                    .
Nove predstavenstvo, dne 27. cervence 1902 ustanovene, melo prace dost, aby uvedlo veskere ucty, fondy atd. do poradku a zavedlo nutne reformy ve sprave obce. Hned v prve schuzi dne 4. srpna 1902 usneseno soukrome vyucovani hebrejstine, podporovani cizich chudych a; zalozeni radne vedenych ucetnich knih. Po zruseni soukrome nem. skoly prenechana dne 4. zari 1902 cast ucebnych pomucek skole v Dobrisi, cast verejnym skolam mistnim. V teze schuzi vzata ve spravu obce vkladni knizka zivnost, zalozny v H. na 200 K co zaklad nadace MandlerBrock ve smyslu' ^odevzdaci listiny.                                     "
V dubnu 1903 povstal nasledkem povesti, Antonii Dvorakovou, z Bystre roznesenych, rozruch v meste o rituelni vrazde u kt. p. Posamentira pry spachane; soudni vysetrovani, .ihned zahajene, prokazalo .uplnou bezduvodnost teto zpravy; Antonie Dvorakova
Simon Mandler
Dr. O. Posamentir
' Dr. Alexander Frank
Jakub Posamentir
Alfred Porges
Adolf Brock
Karel Hitschmann
n\
zena okr. soudem v H. k osmidennimu vezeni. R. 1904 zapocato iS vyucovanim nabozenstvi v Lipnici a ustanoveny zvlastni poplatky za oddavky. V pristim roce schvalen byl jednaci rad pro chudinsky odbor zensky a provedeny nove volby, z nichz jako pr. opetne vysel p. dr. Lederer.
Soucasne nabyla konecne obec majetek domu cp. 194, rod. Reinerovou z Karlovce darovaneho, ktery dne 8. zari 1905 prodala p. A. Pichlerovi za 1200 K. Polovici teto castky pouzila7 obec k upraveni bytu v byvale skole pro druheho kt., p. Trauba, zbytek 600 K ulozen ve vinkuloyane rente pro potreby obce.
R. 1907 ucineno prislusne opatreni ohledne vyucovani nabozenstvi ve Vezi, Heralci, Vojslavicich a Cejove.                               ""                  .           .
V  unoru: 1908 vykonany nove volby a   pr.   opetne zvolen p. dr. Lederer.
Blahovolne pamatoval na nasi obec p. Beck k zid. Novemu roku vzacnym darejji 200 K, jichz polovina rozdelena chudym a druha na opravu synagogy.
V  r. 1909 ohlasil dr. Stiller z Budapesti   nasi   obci dedictvi po pi baronce Schossbeigrove ve vysi.600 K.
Dne 30. dubna 1911 vykonany nove volby a v ustavujici schuzi predstavenstva opetne zvolen p. JUDr. Zibrid Lederer dne 11. kvetna 1911 za predsedu.
V  srpnu 1911 zemr. kt. Jakub  Posamentir   po 32 letem pusobeni v nasi obci.
Dne 12. zari 1912, prvni den Noveho roku 5673, bylo tomu 150 roku, co zasvecena byla nase synagoga, cehoz p, rb. Jedlinsky ve svem kazani pametliv byl.
Dne 4. unora 1913 jmenovalo predstavenstvo z. o. Hermana B e c k a ve Vidni, sefa firmy Emerich Dite v H., cestnym clenem z. o. Sefove teto firmy zavedli do cele budovy synagogy na svuj naklad elektricke svetlo, v jehoz lesku zazarila synagoga po prve v predvecer svatku .,Pessaih", dne 21. dubna 1913.  V pro
sinci 1913 opustil obec nasi pkt.   p. Max Schwarz, ktery presidlil.do Prahy.             .         ;
V  r.  1914 prijala nase obec do sve spravy, nadaci Rosalie Bondove z Lipnice na 200 K pro chude a nadaci Adolfa Pollaka z Vidne na 4000 K  pro udrzovani hrobu a pro chude. V dubnu 1914   obdaril  synagogu k ucteni pamatky   svych   zesnulych   rodicu    Richard Dubsky z Prahy 2 barevnymi okny, cimz byla synagoga skutecne nadherne ozdobena.    '.
Z voleb, v cervnu 1914 konanych, vysel nanovo pr. p. dr. Zibrid L e de r e r.                          ..   ■ .
Svetova valka r.' 1914 zasahla tez do zivota nasi z. o., nebot k vykonani vojenske povinnosti nastoupili castecne clenove" sa'ini',. castecne synove clenu.
Take jinym zpusobem objevily se nasledky valecne, a sice zidovsti uprchlici halicsti, ktere bylo nutno satstvem a penezi podporovati, coz vyzadovalo obeti se strany obce i jednotlivych clenu.
V  dubnu 1915 znacne zvetsil se pocet  zid.   uprchliku polskych; k podpore nestacila jiz obetavost mistnich souvercu, kteri se' dobrovolne  k  mesicnim   davkam v souhrnne vysi 670 K   zavazali,  apelovano  na sirsi verejnost a sbirka za tim ucelem konana vynesla pres 2000 K.
Pobyt zidovskych uprchliku v okrese zesilil tak jiz stavajici hnuti protizidovske, ponevadz uprchlici, houzevnate na svych zvycich a obradeeh lpejici, vyvolali nenavist ostatniho obyvatelstva, ktere je z mnohych, i nepravdivych, skutku obvinovalo.       .;
V lednu a unoru 1916 nastoupilo zase nekolik clenu, zejmena starsich, vojenskou sluzbu  a  zelime  z   nich ztratu pana Arnosta Krause, ktery v   stari   49   roku podlehl na ruskem bojisti   skvrnitemu   tyfu  dne   18. dubna 1916 a pohrben byl na israel. hrbitove v Lucku dne 20. dubna 1916.
Obec nase ztratila tim dlouholeteho clena predsta
&