přistavěna galerie a počet  sedadel   rozmnožen,   zrno-dernisoval služby boží a do synagogy zavedl zpěv.

R. 1861 založil a zbudoval dvoutřídní hebrejsko-ně-meckou školu, která dekretem c. k. místodržitelství ze dne 15. září 1861, č. 46.516, povolena byla a r. 1862 svou činnost zahájila.

R. 1861 zvolilo občanstvo Ignáce Hellmanna a Alberta Bauera do obecního „zastupitelstva a Filipa Stiassného za náhradníka, xož zaznamenáno bude jako důkaz snášenlivosti a pokročilosti tehdejšího obyvatelstva křesťanského, které ßfi volbě výborů nezkoumalo vyznání, ale patrně uvažovalo více o jejich způsobilosti k úřadu takovému. 0 étejně dobrém spolužití všech náboženských vyznání sýědčí to, že r. 1864 mnozí Židé nabyli práva měšťanského a za současných voleb obecních do zastupitelstva' zvoleni Abraham Hellmann, Leopold Haller-a AlBeřt. Bauer ä do smírčího soudu Emanuel Poilak. Tak povznesl Ignác Hell-manň naši obec a získal jí i čleHŮmvjejím vážnost a uznání spoluobčanů křesťanských;. Résignoval po- pětileté, pro nás požehnané Činnosti, ť. 1864,  ■           ;:.

Po jeho resignaci povolán za př. Marek B a ü é*-, muž neobyčejného vzdělání (1864—187-9)-!, Za -jeho předsednictví založeno /mnoho nadací. K účelům dobročinným založen odbor „Ner Tomid" (věčné světlo), zakoupena železná pokladna (.společný majetek ch. k.), vyžádán a povolen stálý příspěvekobce H. k vydržováni školy z výnosu pivního krejcaru, dále založil na pokyn Šalomouna Kleina školský-podpůrný odbor „Talmud Tora"'■■ (1867) á spolek k podporo: vání chudých; žen (1867), vypracoval návrh stanov pro naši obec (1874) na základě řádu ž. o. v Ústí n./L., který také valnou hromadou schválen a c. k. místodržitelstvím byl potvrzen (1875). Ačkoliv na vének byl representantem, výborným, tak že i zemské zastupitelstvo českého Židovstva, uznávajíc zásluhy jeho, jmenovalo jej svým presidentem (byl také členem městské řady humpolecké), neovládal vnitřní hospodářství naší ž. o. a při své smrti zanechal je v tak- zoufalém stavu, že spořádání poměrů bylo sotva možné. Nejen že nebylo peněz, ale bylo ještě naší obci nutno: zaplatit vzniklé dluhy. Valná hromada, na den 6. července 1879 svolaná, v této tísni zvolila př. /Leopolda Hallera (1879—-1881), který energicky ujal se svého úřadu a pevnou rukou zjednal pořádek v každém ohledu.

R 1880 poslední den svátku ,jPodzelené", okradena synagoga o stříbrné nářadí, které později částečně nalezeno v komíně a kanále. Když však př. Haller chtěl školu rozšířiti a dvě nové místnosti postaviti, narazil na oposici a proto résignoval.

Na místo př. nastoupil dne 15. srpna 1881 Moric Bondy (1881—1887). Za něho byla provedena důkladná oprava synagogy a školy (1882) až. o. přistoupila ke «polku „Českých akademiků-Židů" v Praze (1883).

Dne 25. května 1886 stihla naši obec krutá rána. O 2. hod. ranní vypukl požár v domě krejčího Medka v „židovském městě", který za prudkého yětru, pohltil 16 čísel a synagogu. 9. rodin žid. zůstalo bez přístřeší. Avšak ještě téhož dne do 10. hod. dopolední mezi souvěrci sebráno bylo 337 zl. 35 kr. a rozdáno mezi pohořely .prozatím 290 zl. Pro vyučování najata byla místnost v hostinci „V bíiého lva". Celkem sbírkou sebráno 2555 zl. 80 kr.

Valná hromada dne 20. června 1886 usnesla se okamžitě započíti s, novostavbou školy a opravou synagogy, což do konce srpna 1886 také bylo provedeno.. '■'Moric -Bondy spravoval obec naši opatrně a úzkostlivě «dbal O' zachování pořádku v ohledu financ- • ním. Při nových volbách, :7,   srpna   1887. konaných,

zvolen př. JUDr. Alexander Frank (1887—1902), který vynikal vzácnou dobrosrdečností. Byl štědrým k chudým, podporoval všecko krásné, nejen v ■ naší obci, ale také v širší veřejnosti, ve které zaujímal čestné místo. Naproti tomu se o vnitřní záležitosti obecní mnoho nestaral a také tu mnoho opominul. Za jeho starostenství r. 1890 založen byl zpěváčky spolek .,Šir Zion" a dva roky později přistavěn :k synagoze v polokruhu chór, kam jmenovaný spolek postavil harmonium. Zákon ze dne 21. března 1890 donutil naši obec vypsati konkurs na místo rb. Za rb. zvolen PhDr. Moric Wohl (1894). Současně vstoupila -•- život nadace Pollákova (2000 K pro chudé) a naše obec přistoupila za čleťia '„Národní jednoty česko-židovské" v Praze. Rb. dr. Wohl započal svou činnost r. 1895 a opustil nás r. 1898. Od tohoto r. jegt rb. p. Marek J e d 1 i n s k ý.

R. 1896 byly vypracovány na základě zákona ze dne 21. března 1890, kterým se právní poměry ž. o. upravují, nové stanovy -obce, jako samosprávné korporace a také byly c. k. místodržitelstvím schváleny. Škola, r. 1861 zřízená, byla zrušena koncem školního r. 1900. Po úmrtí dra Franka, v červnu 1902, úřadoval krátkou dobu p. Emanuel Marídler a z nových voleb vyšel dne 27. července 1902 př. p. JUDr. Žibřid Lederer. Nyní čítá naše obec 63 členy (asi 320 příslušníků), k obvodu obce patří celý soudní okres humpolecký, obec Věž a Lipnice. Mimo synagogy a školy jest obec majitelkou domu č.494 v H. a spravuje fondy ve výši 32.000 Kč, k dobročinným účelům určené. V obcí působí čtvero samostatných spolků, a to: 1. Pohřební bratrstvo „Chevra Kadiša", 2. spolek ku podporování chudých žen israelských, 3. spolek ku podporování chudých děvčat, 4.' zpěváčky spolek „Šiř Zion".

Dále následující odbory obce:

a) chudinský „Kupas anijim"? b) školský „Talmud Tora", c) nemocenský „Bikkur Cholim", ď) kostelní „Zcdaka", e) pro udržování věčného světla ,Ne.r Tomid".

Starostové ž. o. v H. (1719—1902): Isak Marek F a 1 g, 1719—?, 2. Isak Michal Neumann, ?—1787, 3. Kopelman Bondy, 1787—1801, 4. Löwy Bauer, 1801—1807, 5. Šalomoun Beck, 1807—1824, 6. Benjamin Stia&sny, 1824—?, 7. Šimon Horner, ? až 1842, 8. Gabriel Hellmann, 1842—1843, 9. Rubín Bauer, 1843—1844, 10. Aron Löwy, 1844—1846, 11. Emanuel Poilak, 1846—1857, 12. Albert Bauer, 1857—1858, 13. Leopold Löwy, 1858 až 1859, 14. Ignác Hellmann, 1859—1864, 15. Marek Bauer, 1864—1879, 16. Leopold H aller, 1879 do 1881, 17. Moric Bondy, 1881—1887, 18. JUDr. Alexander Frank, 1887—1902, 19. JUDr. Žibřid L e -derer, 1902.                    .

Nové představenstvo, dne 27. července 1902 ustanovené, mělo práce dost, aby uvedlo veškeré účty, fondy atd. do pořádku a zavedlo nutné reformy ve správě obce. Hned v prvé schůzi dne 4. srpna 1902 usneseno soukromé vyučování hebrejštině, podporování cizích chudých a; založení řádně vedených účetních knih. Po zrušení soukromé něm. školy přenechána dne 4. září 1902 část učebných pomůcek škole v Dobříši, část veřejným školám místním. V téže schůzi vzata ve správu obce vkladní knížka živnost, záložny v H. na 200 K co základ nadace Mandler-Brock ve smyslu' ^odevzdací listiny.                                     "

V dubnu 1903 povstal následkem pověstí, Antonií Dvořákovou, z Bystré roznesených, rozruch v městě o rituelní vraždě u kt. p. Posamentira prý spáchané; soudní vyšetřování, .ihned zahájené, prokázalo .úplnou bezdůvodnost této zprávy; Antonie Dvořáková

Simon Mandler

Dr. O. Posamentir

' Dr. Alexander Frank

Jakub Posamentir

Alfred Porges

Adolf Brock

Karel Hitsčhmann

n-\

zena okr. soudem v H. k osmidennímu vězení. R. 1904 započato iS vyučováním náboženství v Lipnici a ustanoveny zvláštní poplatky za oddavky. V příštím roce schválen byl jednací řád pro chudinský odbor ženský a provedeny nové volby, z nichž jako- př. opětně vyšel p. dr. Lederer.

Současně nabyla konečně obec majetek domu čp. 194, rod. Reinerovou z Karlovce darovaného, který dne 8. září 1905 prodala p. A. Pichlerovi za 1200 K. Polovici této částky použila7 obec k upravení bytu v bývalé škole pro druhého kt., p. Trauba, zbytek 600 K uložen ve vinkuloyané rentě pro potřeby obce.

R. 1907 učiněno příslušné opatření ohledně vyučování náboženství ve Věži, Herálci, Vojslavicích a Čejově.                               ""                  .           .

V  únoru: 1908 vykonány nové volby a   př.   opětně zvolen p. dr. Lederer.

Blahovolně pamatoval na naši obec p. Beck k žid. Novému roku vzácným darejji 200 K, jichž polovina rozdělena chudým a druhá na opravu synagogy.

V  r. 1909 ohlásil dr. Stiller z Budapešti   naší   obci dědictví po pí baronce Schossbeigrove ve výši.600 K.

Dne 30. dubna 1911 vykonány nové volby a v ustavující schůzi představenstva opětně zvolen p. JUDr. Žibřid Lederer dně 11. května 1911 za předsedu.

V  srpnu 1911 zemř. kt. Jakub  Posamentir   po 32 letem působení v naší obci.

Dne 12. září 1912, první den Nového roku 5673, bylo tomu 150 roků, co zasvěcena byla naše synagoga, čehož p, rb. Jedlinský ve svém kázání pamětliv byl.

Dne 4. února 1913 jmenovalo představenstvo ž. o. Heřmana B e c k a ve Vídni, šéfa firmy Emerich Dítě v H., čestným členem ž. o. Šéfové této firmy zavedli do celé budovy synagogy na svůj náklad elektrické světlo, v jehož lesku zazářila synagoga po prvé v předvečer svátků .,Pessaih", dne 21. dubna 1913.  V pro-

sinci 1913 opustil obec naši pkt.   p. Max Schwarz, který přesídlil.do Prahy.             .         ;

V  r.  1914 přijala naše obec do své správy, nadaci Rosalie Bondové z Lipnice na 200 K pro chudé a nadaci Adolfa Polláka z Vídně na 4000 K  pro udržování hrobů a pro chudé. V dubnu 1914   obdařil  synagogu k uctění památky   svých   zesnulých   rodičů    Richard Dubský z Prahy 2 barevnými okny, čímž byla synagoga skutečně nádherně ozdobena.    '.

Z voleb, v červnu 1914 konaných, vyšel nanovo př. p. dr. Žibřid L e ďe r e r.                          -..   ■ .

Světová válka r.' 1914 zasáhla též do života naší ž. o., neboť k vykonání vojenské povinnosti nastoupili částečně členové" sä'ini',. částečně synové členů.

Také jiným způsobem objevily se následky válečné, a sice židovští uprchlíci haličští, které bylo nutno šatstvem a penězi podporovati, což vyžadovalo obětí se strany obce i jednotlivých členů.

V  dubnu 1915 značně zvětšil se počet  žid.   uprchlíků polských; k podpoře nestačila již obětavost místních souvěrců, kteří se' dobrovolně  k  měsíčním   dávkám v souhrnné výši 670 K   zavázali,  apelováno  na širší veřejnost a sbírka za tím účelem konaná vynesla přes 2000 K.

Pobyt židovských uprchlíků v okrese zesílil tak již stávající hnutí protižidovské, poněvadž uprchlíci, houževnatě na svých zvycích a obřadeeh lpějící, vyvolali nenávist ostatního obyvatelstva, které je z mnohých, i nepravdivých, skutků obviňovalo.       .;

V lednu a únoru 1916 nastoupilo zase několik členů, zejména starších, vojenskou službu  a  želíme  z   nich ztrátu pana Arnošta Krause, který v   stáří   49   roků podlehl na ruském bojišti   skvrnitému   tyfu  dne   18. dubna 1916 a pohřben byl na israel. hřbitově v Lucku dne 20. dubna 1916.

Obec naše ztratila tím dlouholetého člena předsta-

&