R. 1907 stavi firma "Bratri G o 1 d s c hm i d t o v i novou tovarnu textilni (tkalcovnu) v OstrOmeri. V r. 1912 postavili tkalcovny u Chvaliny Ád. Mautner a Josef Muller. Jejim majitelem je od r. 1929 Adolf Popper. Asi v r. 1890 zal. chemicka tovarna v Husove tride u nadrazi. Zakladatelem a prvnim majitelem byl Em. Scheib, pozdeji koupili tovarnu Steiner a spol. (tato firma stava dosud), dalsimi majiteli jsou bratri Steinerovi, pozdeji Vilem Steiner, dnes R. M u n k.
Tkalcovnu bratri Goldschmidtovych v Havlickove ulici koupila v r. 1928 firma Em. Feuerstein & spol., tovarna Goldschimidt & spol. prisla, v majetek Hermana Reifa, Viden.
V r. 1896 zamestnavaly tyto tovarny 46 uredniku a 1797 delniku a delnic, v r. 1928 je zamestnano v uvedenych tovarnach 5 reditelu, 73 urednici, 1666 delniku a delnic. Pro nynejsi hospodarskou krisi Reifova tovarna (= firma Goldschmidt & spol.) byla zrusena a majetek rozprodan, ostatni tovarny omezily vyrobu.                                                             ,
Zminky zasluhuje tez vyroba macesu v Karlove ul. v letech devadesatych predesleho stoleti. Pekl je Absolon Raubitschek. Sam mouku mlel v obecnim mlyne. Macesy dodaval do nejlepsich rodin v dalekem okoli.
Josef Muller nar. se dne 6. brezna 1841 na malem dvorci u Kutne Hory, jako nejmladsi ze tri deti. Jeho otec zahy zemrel a zanechal vdovu s malymi detmi ve velmi spatnych pomerech, takze tato, nemohla sveho syna udrzovati dlouho na studiich. Vychodil pouze obecnou skolu v Malesove a pak dve realne tridy v Kutne Hore.                                                ,
Otec jeho byl dvakrat zenat a z prveho manzelstvi mel o hodne starsiho syna, samostatneho obchodnika v H. Ten, vida spatne pomery matciny, vzal si o dvacet let mladsiho bratra k sobe a jako trinactileteho chlapce ho zamestnal ve svem zavode jako ucne. Po skoncene praxi stal se u neho obchodvedoucim. Josef M. podporoval svoji starou nemocnou matku a sve dve sestry, ktere se velmi spatne vdaly. Za tim ucelem byl take zprosten povinne vojenske sluzby.
Po nekolika letech zavedl si samostatny obchod komisionarsky, hlavne s anglickou prizi a faktorstvi spolecne s panem Straussem, otcem nynejsiho spolecnika firmy Em. Feuerstein & spol. Kdyz potom pan Strauss ze spolecnosti vystoupil, vedl pan Josef Muller obchod sam, zprvu v Karl. ul. v dome nynejsiho vseobecneho konsumu, pozdeji ve vlastnim dome v Husove tr. Obchod jeho dobre prosperoval a zkvetal. Z puvodnich asi 20 rucnich tkalcu zamestnaval zahy asi 150. Zbozi takto vyrobene dodaval hlavne do Brna, Vidne a Budapesti, kamz bylo v teto dobe dovazeno jeste formany.
10. brezna 1912 oslavoval ve vyzdobenem chrame sve 701ete narozeniny, clenstvo mu venovalo na pamatku cenny dar. Pametni deska na novem hrbitove hlasa: „Svemu zaslouzilemu starostovi p. Jos. Mullerovi za jeho zasluhy pri zbudovani tohoto hrbitova venovano od clenstva Pohrebniho bratrstva." Zemrel po operaci 19. srpna 1916.
* Prameny:
Archiv Archeol. a musej. spolku (registratura horickeho panstvi, zapisky Janderovy, Crhovy, Pokorneho, Safrankovy), Archiv cesky, archiv israel. obce naboz., mestska kronika, zpravy rabina prof. dra G. Sichra v Praze, zpravy kronikare J. Rehaka, zivotopis Jos. Mullera od Madelaine Mautnerove. *
1) Das Konigreich Bohmen, statistischtopographisch dargestellt von Johann Gottfried Sommer, III. Band, Bidschower Kreis. Prag 1835. Kniha je v Archeol. museu pod inv. cis. .1538.
2) Vypisy z narizeni. (Opis ulozen v Archeol. museu pod inv. c. 10.742.) Stran Zidu, jak se maji riditi, aby remeslnikum nedelali prekazky. Jakoz tak v mem meste H. mezi nizepolozenymi remeslniky, lidmi obchod vedoucimi a obci zidovskou rozlicne nevole vzrostly a takove mne od nich obou stran k predneseni prislo, cehoz jsem pro vystrahu budouci takovych roztrzitosti, ruznic, neprilezitosti toto narizeni na papir uvesti dala, obzvlaste:
Za prve: Co se kozesnickeho remesla dotyce, tu, kdyz by oni kontrakt koupe kozi meli, aby Zide tymz kozesnikum v tom zadne prekazky necinili, v cemz, jestlize by stizeni byli a na ne prokazano byti mohlo, maji ti Zide pokute do meho duchodu beze vsi vymluvy upadnouti.
Za   druhe:  V  pricine  remesla  sevcovskeho  nemaji Zidepod
zadnym   zpusobem   od   sevcuv   dila   do  kramu   prijimati   a   vyvesovati pod propadenim podobnym zpusobem do meho duchodu.
Za treti: V pricine remesla tkalcovskeho narizeni sve cinim, aby Zide o trzich tyhodnich domacim zdejsim tkalcum prizi nevykupovali, leda by ta vec byla, ze by lide takovou prizi do domu  jejich  prinesli, takovou  svobodne  koupiti  mohou.
Za ctvrte: Mydlarum pak nemaji Zide zadnou prekazku ke skode v remesle jejich ciniti skrze mydla aneb svicky odjinud do svych kramu  sem prakticirovati...
Za  pate:   (Tyka se  zelezniku.)
Za seste: Co se pak kramaru tyce, ze Zide jim k velike skode skrze kramske zbozi dum od domu hausirovani jsou, takto zapovidam, aby Zide anebo Zidovky zde v meste H. nic vice (leda by to bylo, ze by soused anebo prespolni osoba je.mu aneb ji se zbozim prisli, zkazani ucinil, a to by se provesti mohlo, ze tomu tak jest) nehausirovali. A jestli by se prece co takoveho stalo, v tom by stizeni byli, bud on nebo ona, takove zbozi propadne a pryc vziti se ma, tez na to vezenim trestan byti ma.
Za sedme: Ponevadz take mezi rezniky a Zidy jiz v jmenovanem meste H. skrze drobneho dobytka biti nedorozumeni vzrostlo, a spolecne reznici pri mne v te pricine, ze skrze to do nejvetsi skody a chudoby prichazeji, zalobne pohledovali; i aby tomu strane oboji v temz nedorozumeni a nevoli pomozeno byti mohlo, jsem pri sobe povazila toto narizeni (predpisuje se pocet porazeneho dobytka a dale): Zide nemaji bez pritomnosti 2 z cechu reznickeho k tomu deputirovanych mistruv k spatreni ani jednoho kusu kosirovati dati. Takovy pak kosr ma ve dne a ne v noci, jak predesle prakticirovali a potutelne cinili, skrze zadneho jineho Zida, toliko sameho jejich cantora zidovskeho, kteremu to patri, se stati. Jestlize by ktery Zid v to vydati se opovazil a maso do domu semotam roznasel a lidem (krome domu zidovskych) prodaval, v tom postizeny byl, ma se mu takove maso pryc vziti a jlo spitalu chudym lidem dati. Zvenci pak z mesta H. pirsne se zapovida, zadneho velkeho aneb maleho dobytka ve vsech a obzvlaste na cizim panstvi na zadny zpusob kosirovati a potom maso sem prakticirovati, v tom, ktery by zastizen byl, a pres tuto zapoved co ucinil, nercili to maso pryc vziti, ale podobne do rduchodu meho  pokute  propadnouti  ma.
Procez cinim pri mem panstvi horickem predstavenemu hejtmanu, purkmistru a rade mesta H. timto narizenim, aby oni nad temito oznamenymi punkty dobry pozor a ruku lochrannou drzeli, k tomu pro lepsi joto potvrzeni jsem toto me narizeni vlastni rukou potvrzenim a mym hrabecim secritem pritisknutim ujistila, jenz se stalo v H. 30. brezna 1681.          .  '   j   .
Hraienka  Strdzzi.
3) Na dome cp. 505 v Karlove ulici je zachovano i stare cislovani — X.
4i Zamek, pivovar, vinopalna, 21 stodola, 16 masnych kramu, israel.  skola,  ostatni byly obytne domy.
6)  Janderovy  „Poznamky",  str.   2803.
6)   12.   brezna  1869  je  schuze  k  zarizeni  no.veho  nemeckeho Lesevereinu  „Fortschritt",  kteryz   zakladaji  nekteri  zdejsi  Zide spolecne s delniky z jejich tovaren.
7)   Na pr.:  31.  prosince  1908 zemrela Alzbeta Myskova, roz. Pickova, ktera dne 22.  rijna 1891 z krest. viry opet se vratila k vire israel.
8)   K ucteni jeho zasluh  o obec horela v kostele 30 dni olejova  lampa.
8) Pozemek u hrbitova, urceny pro rozsireni stareho hrbitova, ale dosud nepouzity, prodan za 550 zl.
10) O zidovske skole mluvi se jiz, v r. 1728. Je to skola, kde vyucovano bylo hebrejstine a nabozenstvi.
"■) Vdove s detmi byla obci zarucena mesicni podpora po dobu vychovy deti. Viz Chevru!
n) Stavitel Stastny predklada v r; 1900 3 rozpocty, ale zadny neprijat. V r. 1901 nasleduje 4. a zni v prehledu: Prace zednicke, tesarske, pokryvacske a klempirske K 4644"56, paty rozpocet na K 544335 (synagoga 438755, dum 105580). Mezitim jiz od r. 1900 konany v H. i mimo H. sbirky na upravu chramu. Prvni sbirka vynesla K 201960, z toho 300 K Kar. Hirsch, Viden, po 200 K dali Jos. Sobotka, Praha, Eman. Feuerstein, zde, Gustav Mautner (kde?), Vilem Hirsch, zde, Vilem a Quido Goldschmidtovi, zde, 100 K Ferd. Goldschmidt, Viden. Sesty rozpocet je v r. 1902 a zni na K 783351.
) Pri slavnosti davana skladba od Mendelssohna. Zpivali ji M. Felcarkova a K. Feldmann.
14) Na jine listine (nadaci) podepsan je za obec Hartmann Hirsch.
15)' U nekterych cisel chybi dodatek, zdali v Horicich neb v okrese. Ze spisu to mnohdy neni jasne, ale pres to cisla uvadim, ponevadz pro nepatrny pocet Zidu na venkove neni nikterak rusen celkovy obraz.
16)   Sommer   (viz vpredu)   pise:  V r. 1826 byla panska vinopalna ^pronajata dozivotne vdove Marii Pokorne.
17)   Nynejsi Sladkovskeho ulici, vchod  z Karlovy ulice. ls) Nynejsi Maixnerove.
^ ..      rw * o     „         , .       Geschichte der Juden Dejmy Zidu v Humpolci.              {n Humpolec.
 Zpracoval Adolf Brock v Humpolci.
■p      riipitpt   vnT1
Adolf Brock, Humpolec.
Kdy se p r v n i Zide v Humpolci usadili, neni znamo. Podle nejstarsi listiny ze dne 15. kvetna 1385, v zelivskem arch. klasternim ulozene, bydlelo r. 1385 jiz nekolik zid. rodin v H." Pozdeji ale o nich nikde zminky neni a pri sctiani lidu r. 1618 konanem neni v seznamu ani jediny zid.obyvatel; mozno vsak, ze Zide pod ochranou heraleckych panu take k Heralci pripocteni byli.
Prvni scitaci list (1719), ulozeny v arch. z. o. v H.. vykazujee jiz pritomnost 10 rodin se 49 cleny.
Toho r. take zakoupeno bylo pole a zalozen tam hrbitov tehdejsim pr. J. Markem Falgem, obch. plat
Adolf Bauer
Simon Schneider
nem. Tyz zalozil Ch. K. r. 1728, jehoz byl pr.; v tomto urade nasledovali ho pr. Salomoun Lobl Lur j e, Bernard Beck (zemr. 1801), Lazar Bauer (zemr. 1854), Albert Bauer (zemr. 1884), Abraham Bondy (zemr. 1897), Adolf Bauer (zemr. 1900) a od te doby Simon Schneider.
Bozi sluzby konany byly po domech soukromych. R. 1754 zadal jmenovany Isak Marek Falg. majitele Heralce, Jakuba Benedikta svobodnehopana z Neffzernu, gubernium a arcibiskupskou kOnsistor, o povoleni k stavbe synagogy, s jejiz stavbou r. 1760 bylo zapocato. ■■■■•■■•..■.
;; Misto stavebni (zahrada Jana Becvare, za niz dostal pole ,,Tajovsko" zvane) prodal svobodny pan z Neffzernu o. z. za 420 zl. ryn. Stavelo se z penez darovanych mistnimi i cizimi Israelity, a nova synagoga byla r. 1762 za pr. Tsaka Marka Falg a odevzdana svemu ucelu. Jelikoz o. z. pozemek pro synagogu koupila od krestanskeho majitele, platila poplatek 2 zl rocne fare humpolecke, jak svedci kolkovana kvitance farniho uradu r. 1798 v arch. z. o. v H.
Pr. I. M. Talga nasledoval v urade Isak Michal Neu m a n n, o kterem.pouze znamo, ze r. 1787 resignoval a r. 1801 zemr.                                        1
R. 1787 bylo v H. 24 zid. rodin. Tehoz r. zvolen za pr. Kopelman B o n d y.  Uradoval do r. 1801, zemr.
1838. R. 1801 nastoupil pr. Lowy Bauer. Lowy Bauer byl asi nejvyznamnejsi pr. z. o. Vynikal vysokym vzdelanim, pracovitosti a vzacnou dobro cinnosti. Zalozil nadaci. 10.000 zl. pro chude nevesty z rodiny Bauerovy, dale nadaci pro chude prislusniky z. o. humpolecke.
Obe tyto nadace spravuje, az podnes zemsky urad (podle jeho posledni. vule ze .dne .22. cervna 1810). Pro obec zakoupil za. 275 zl. domek, od jirchare ve „Fluscvne" (nynejsi posledni staveni). V nem r. 1801 zridil spital a lazne. Synagoze daroval novou toru se vsim stribrnym naradim, sametovym zlatem protkanym plastikem a velkou oponu pred svatou skrin (darovaci, listina ze dne 17. cervna 1807).
Potom, predsedoval Salomoun Beck (zemr. 1824). Za jeho uradovani zal. Isak Kern z Ledce nadaci pro israel. chude v H. Po S. Beckovi byl pr. Benjamin Stiassny, po tomto Simon H o r n e r (zemr. 1842). Za uradovani posledniho stihla velka pohroma nasi pbec. Pozar v r. 1825 znicil 10 domu, Zidum patricich. Po Horneroivi byl pr. Gabriel Hellmann (zemr. 1852). Gabriela Hellmanna nasledovali pr. Rubin Bauer (zemr. 1857), Aron Lowy a Emanuel Pollak (1846 az 1857).                             •.    ■
V  teto periode byly zalozeny  dva   dobrocinne   odbory obce, a to: R. 1851 spolek „Kupos anijim" Michalem Lowym a Eliasem   Hellmannem, k   podpore mistnich a cizich israel. chudych; r. 1852 spolek „Bihkur chOlim" drein Salomounem Frankem  pro  zakotr* peni   leku   chudym,   pripadne   pro   poskytovani   pokrmu temto.
R. 1854 daroval drivejsi pr. Rubin Bauer obci novou toru s plastikem, nebesa k obradu oddavacimu a kapital 105 zl., z jehoz uroku se tyto predmety udrzuji.
Soucasne zalozil velky dobrodinec Jakub Beck ruzne nadace pro chudinsky odbor, stipendium pro studenty, odkaz skole atd. Ucelum tem venoval celkem 1312 zl. 50 kr.
V  temz roce po prve zvolen byl do obecniho zastupitelstva take Zid, a to MUDr. Salomoun Frank. Nasledujici r. 1855 prinesl nasi synagoze dar Mojzise Zelenky: novou toru s plastem a stribrnym naradim.:
V  r. 1857 resignoval Emanuel  Pollak   a  nahrazen Albertem Bauerem, ktery vsak funkci tuto jiz v r. 1858 slozil. R. 1857 prinesl obci nasi zase dve nove nadace pro chude: nadaci Rubina Bauera (kapital 420 zl.)   a nadaci Isaka Losvyho   (kapital 420 zl. a sedadla kostelni c. 26, 33, 40, 15). Po Albertovi Bauerovi byl pr. Leopold Lowy, ktery pouze jeden rok uradoval (1858 az 1859). Pote zvolen Ignac Hellmann  (1859—1864). Tyz byl muzem modernim a pokrokovym, ktery kracel s duchem doby a hledel obec povznesti dusevne. Jeho dobrocinnosti hlavne co dekovati,'ze   stara   synagoga byla opravenaa vyzdobena. Pro oddeleni zenske byla
Humpolec!