R. 1907 staví firma "Bratři G o 1 d s c hm i d t o v i novou továrnu textilní (tkalcovnu) v Ostróměři. V r. 1912 postavili tkalcovny u Chvaliny Ád. Mautner a Josef Müller. Jejím majitelem je od r. 1929 Adolf Popper. Asi v r. 1890 zal. chemická továrna v Husově třídě u nádraží. Zakladatelem a prvním majitelem byl Em. Scheib, později koupili továrnu Steiner a spol. (tato firma stává dosud), dalšími majiteli jsou bratři Steinerovi, později Vilém Steiner, dnes R. M u n k. Tkalcovnu bratří Goldschmidtových v Havlíčkově ulici koupila v r. 1928 firma Em. Feuerstein & spol., továrna Goldschimidt & spol. přišla, v majetek Heřmana Reifa, Vídeň. V r. 1896 zaměstnávaly tyto továrny 46 úředníků a 1797 dělníků a dělnic, v r. 1928 je zaměstnáno v uvedených továrnách 5 ředitelů, 73 úředníci, 1666 dělníků a dělnic. Pro nynější hospodářskou krisi Reifova továrna (= firma Goldschmidt & spol.) byla zrušena a majetek rozprodán, ostatní továrny omezily výrobu. , Zmínky zasluhuje též výroba macesů v Karlově ul. v létech devadesátých předešlého století. Pekl je Absolon Raubitschek. Sám mouku mlel v obecním mlýně. Macesy dodával do nejlepších rodin v dalekém okolí. Josef Müller nar. se dne 6. března 1841 na malém dvorci u Kutné Hory, jako nejmladší ze tří dětí. Jeho otec záhy zemřel a zanechal vdovu s malými dětmi ve velmi špatných poměrech, takže tato, nemohla svého syna udržovati dlouho na studiích. Vychodil pouze obecnou školu v Malešově a pak dvě reálné třídy v Kutné Hoře. , Otec jeho byl dvakrát ženat a z prvého manželství měl o hodně staršího syna, samostatného obchodníka v H. Ten, vida špatné poměry matčiny, vzal si o dvacet let mladšího bratra k- sobě a jako třináctiletého chlapce ho zaměstnal ve svém závodě jako učně. Po skončené praxi stal se u něho obchod-vedoucím. Josef M. podporoval svoji starou nemocnou matku a své dvě sestry, které se velmi špatně vdaly. Za tím účelem byl také zproštěn povinné vojenské služby. Po několika letech zavedl si samostatný obchod komisionářský, hlavně s anglickou přízí a faktorství společně s panem Straußem, otcem nynějšího společníka firmy Em. Feuerstein & spol. Když potom pan Strauß ze společnosti vystoupil, vedl pan Josef Müller obchod sám, zprvu v Karl. ul. v domě nynějšího všeobecného konsumu, později ve vlastním domě v Husově tř. Obchod jeho dobře prosperoval a zkvétal. Z původních asi 20 ručních tkalců zaměstnával záhy asi 150. Zboží takto vyrobené dodával hlavně do Brna, Vídně a Budapešti, kamž bylo v této době dováženo ještě formany. 10. března 1912 oslavoval ve vyzdobeném chrámě své 701eté narozeniny, členstvo mu věnovalo na památku cenný dar. Pamětní deska na novém hřbitově hlásá: „Svému zasloužilému starostovi p. Jos. Müllerövi za jeho zásluhy při zbudování tohoto hřbitova věnováno od členstva Pohřebního bratrstva." Zemřel po operaci 19. srpna 1916. * Prameny: Archiv Archeol. a musej. spolku (registratura hořického panství, zápisky Janderovy, Crhovy, Pokorného, Šafránkovy), Archiv český, archiv israel. obce nábož., městská kronika, zprávy rabína prof. dra G. Sichra v Praze, zprávy kronikáře J. Řeháka, životopis Jos. Müllera od Madelaine Mautnerové. * -1) Das Königreich Böhmen, statistisch-topographisch dargestellt von Johann Gottfried Sommer, III. Band, Bidschower Kreis. Prag 1835. Kniha je v Archeol. museu pod inv. čís. .1538. 2) Výpisy z nařízení. (Opis uložen v Archeol. museu pod inv. č. 10.742.) Stran Židů, jak se mají říditi, aby řemeslníkům nedělali překážky. Jakož tak v mém městě H. mezi nížepolo-ženými řemeslníky, lidmi obchod vedoucími a obcí židovskou rozličné nevole vzrostly a takové mně od nich obou stran k přednesení přišlo, čehož jsem pro výstrahu budoucí takových roztržitostí, různic, nepříležitostí toto nařízení na papír uvésti dala, obzvláště: Za prvé: Co se kožešnického řemesla dotýče, tu, když by oni kontrakt koupě kozí měli, aby Židé týmž kožešníkům v tom žádné překážky nečinili, v čemž, jestliže by stiženi byli a na ně prokázáno býti mohlo, mají ti Židé pokutě do mého důchodu beze vší výmluvy upadnouti. Za druhé: V příčině řemesla ševcovského nemají Židé-pod žádným způsobem od ševcův díla do krámů přijímati a vyvěšovati pod propadením podobným způsobem do mého důchodu. Za třetí: V příčině řemesla tkalcovského nařízení své činím, aby Židé o trzích týhodních domácím zdejším tkalcům přízi nevykupovali, leda by ta věc byla, že by lidé takovou přízi do domů jejich přinesli, takovou svobodně koupiti mohou. Za čtvrté: Mydlářům pak nemají Židé žádnou překážku ke škodě v řemesle jejich činiti skrze mýdla aneb svíčky odjinud do svých krámů sem prakticírovati... Za páté: (Týká se železníků.) Za šesté: Co se pak kramářů týče, že Židé jim k veliké škodě skrze krámské zboží dům od domu hausírovaní jsou, takto zapovídám, aby Židé anebo Židovky zde v městě H. nic více (leda by to bylo, že by soused anebo přespolní osoba je.mu aneb jí se zbožím přišli, zkázání učinil, a to by se provésti mohlo, že tomu tak jest) nehausírovali. A jestli by se přece co takového stalo, v tom by stiženi byli, buď on nebo ona, takové zboží propadne a pryč vzíti se má, též na to vězením trestán býti má. Za sedmé: Poněvadž také mezi řezníky a Židy již v jmenovaném městě H. skrze drobného dobytka bití nedorozumění vzrostlo, a společně řezníci při mne v té příčině, že skrze to do největší škody a chudoby přicházejí, žalobně pohledovali; i aby tomu straně obojí v témž nedorozumění a nevoli pomoženo býti mohlo, jsem při sobě povážila toto nařízení (předpisuje se počet poraženého dobytka a dále): Židé nemají bez přítomnosti 2 z cechu řeznického k tomu deputírovaných mistrův k spatření ani jednoho kusu košírovati dáti. Takový pak košr má ve dne a ne v noci, jak předešle prakticírovali a potutelně činili, skrze žádného jiného Žida, toliko samého jejich cantora židovského, kterému to patří, se státi. Jestliže by který Žid v to vydati se opovážil a maso do domu semotam roznášel a lidem (kromě domů židovských) prodával, v tom postižený byl, má se mu takové maso pryč vzíti a jlo špitálu chudým lidem dáti. Zvenčí pak z města H. pířsně se zapovídá, žádného velkého aneb malého dobytka ve všech a obzvláště na cizím panství na žádný způsob košírovati a potom maso sem prakticírovati, v tom, který by zastižen byl, a přes tuto zápověď co učinil, nerci-li to maso pryč vzíti, ale podobně do rdůchodu mého pokutě propadnouti má. Pročež činím při mém panství hořickěm představenému hejtmanu, purkmistru a radě města H. tímto nařízením, aby oni nad těmito oznámenými punkty dobrý pozor a ruku lochrannou drželi, k tomu pro lepší joto potvrzení jsem toto mé nařízení vlastní rukou potvrzením a mým hraběcím šécritem přitisknutím ujistila, jenž se stalo v H. 30. března 1681. . ' j . Hraíěnka Strdzzi. 3) Na domě čp. 505 v Karlově ulici je zachováno i staré číslování — X. 4i Zámek, pivovar, vinopalna, 21 stodola, 16 masných krámů, israel. škola, ostatní byly obytné domy. 6) Janderovy „Poznámky", str. 2803. 6) 12. března 1869 je schůze k zařízení no.vého německého Lesevereinu „Fortschritt", kterýž zakládají někteří zdejší Židé společně s dělníky z jejich továren. 7) Na př.: 31. prosince 1908 zemřela Alžběta Myšková, roz. Picková, která dne 22. října 1891 z křesť. víry opět se vrátila k víře israel. 8) K uctění jeho zásluh o obec hořela v kostele- 30 dní olejová lampa. 8) Pozemek u hřbitova, určený pro rozšíření starého hřbitova, ale dosud nepoužitý, prodán za 550 zl. 10) O židovské škole mluví se již, v r. 1728. Je to škola, kde vyučováno bylo hebrejštině a náboženství. "■) Vdově s dětmi byla obcí zaručena měsíční podpora po dobu výchovy dětí. Viz Chevru! n) Stavitel Šťastný předkládá v r; 1900 3 rozpočty, ale žádný nepřijat. V r. 1901 následuje 4. a zní v přehledu: Práce zednické, tesařské, pokryvačské a klempířské K 4644"56, pátý rozpočet na K 5443-35 (synagoga 4387-55, dům 1055-80). Mezitím již od r. 1900 konány v H. i mimo H. sbírky na úpravu chrámu. První sbírka vynesla K 2019-60, z toho 300 K Kar. Hirsch, Vídeň, po 200 K dali Jos. Sobotka, Praha, Eman. Feuerstein, zde, Gustav Mautner (kde?), Vilém Hirsch, zde, Vilém a Quido Goldschmidtovi, zde, 100 K Ferd. Goldschmidt, Vídeň. Šestý rozpočet je v r. 1902 a zní na K 7833-51. ) Při slavnosti dávána skladba od Mendelssohna. Zpívali ji M. Felčárková a K. Feldmann. 14) Na jiné listině (nadaci) podepsán je za obec Hartmann Hirsch. 15)' U některých čísel chybí dodatek, zdali v Hořicích neb v okrese. Ze spisů to mnohdy není jasné, ale přes to čísla uvádím, poněvadž pro nepatrný počet Židů na venkově není nikterak rušen celkový obraz. 16) Sommer (viz vpředu) píše: V r. 1826 byla panská vinopalna ^pronajata doživotně vdově Marii Pokorné. 17) Nynější Sladkovského ulici, vchod z Karlovy ulice. ls) Nynější Maixnerově. ^ .. rw- * o „ , . Geschichte der Juden Dejmy Židu v Humpolci. {n Humpolec. Zpracoval Adolf Brock v Humpolci. ■p ríipitpt vnT1 Adolf Brock, Humpolec. Kdy se p r v n í Židé v Humpolci usadili, není známo. Podle nejstarší listiny ze dne 15. května 1385, v želivském arch. klášterním uložené, bydlelo r. 1385 již několik žid. rodin v H." Později ale o nich nikde zmínky není a při sčtíání lidu r. 1618 konaném není v seznamu ani jediný žid.-obyvatel; možno však, že Židé pod ochranou heraleckých pánů také k Herálci připočteni byli. První sčítací list (1719), uložený v arch. ž. o. v H.. vykazujeě již přítomnost 10 rodin se 49 členy. Toho r. také zakoupeno bylo pole a založen tam hřbitov tehdejším př. J. Markem Falgem, obch. plát- Adolf Bauer Simon Schneider nem. Týž založil Ch. K. r. 1728, jehož byl př.; v tomto úřadě následovali ho př. Šalomoun Löbl Lur j e, Bernard Beck (zemř. 1801), Lazar Bauer (zemř. 1854), Albert Bauer (zemř. 1884), Abraham Bondy (zemř. 1897), Adolf Bauer (zemř. 1900) a od té doby Šimon Schneider. Boží služby konány byly po domech soukromých. R. 1754 žádal jmenovaný Isák Marek Falg. majitele Herálce, Jakuba Benedikta svobodného-pána z Neff-zernů, gubernium a arcibiskupskou kónšistoř, o povolení k stavbě synagogy, s jejíž stavbou r. 1760 bylo započato. ■■■■•■■•..■. ;; Místo stavební (zahrada Jana Bečváře, za niž dostal pole ,,Tajovsko" zvané) prodal svobodný pán z Neff-zernů o. ž. za 420 zl. rýn. Stavělo se z peněz darovaných místními i cizími Israelity, a nová synagoga byla r. 1762 za př. Tsaka Marka Falg a odevzdána svému účelu. Jelikož o. ž. pozemek pro synagogu koupila od křesťanského majitele, platila poplatek 2 zl ročně faře humpolecké, jak svědčí kolkovaná kvitancé farního úřadu r. 1798 v arch. ž. o. v H. Př. I. M. Talga následoval v úřadě Isák Michal Neu m a n n, o kterém.pouze známo, že r. 1787 resig-noval a r. 1801 zemř. 1 R. 1787 bylo v H. 24 žid. rodin. Téhož r. zvolen za př. Kopelman B o n d y. - Uradoval do- ř.- 1801, zemř. 1838. R. 1801 nastoupil př. Löwy Bauer. Löwy Bauer byl asi nejvýznamnější př. ž. o. Vynikal vysokým vzděláním, pracovitostí a vzácnou dobro činností. Založil nadaci. 10.000 zl. pro chudé nevěsty z rodiny Bauerovy, dále nadaci pro chudé příslušníky ž. o. humpolecké. Obě tyto nadace spravuje, až podnes zemský úřad (podle jeho poslední. vůle ze .dne .22. června 1810). Pro obec zakoupil za. 275 zl. domek, od jircháře ve „Fluscvně" (nynější poslední stavení). V něm r. 1801 zřídil špitál a lázně. Synagoze daroval novou toru se vším stříbrným nářadím, sametovým zlatem protkaným pláštíkem a velkou oponu před svatou skříň (darovací, listina ze dne 17. června 1807). Potom, předsedoval Šalomoun Beck (zemř. 1824). Za jeho úřadování zal. Isák Kern z Ledče nadaci pro israel. chudé v H. Po Š. Beckovi byl př. Benjamin Stiassny, po tomto Šimon H o r n e r (zemř. 1842). Za úřadování posledního stihla velká pohroma naši pbec. Požár v r. 1825 zničil 10 domů, Židům patřících. Po Hornéroivi byl př. Gabriel Hellmann (zemř. 1852). Gabriela Hellmanna následovali př. Rubín Bauer (zemř. 1857), Aron Löwy a Emanuel Pollak (1846 až 1857). •-.- ■ V této periodě byly založeny dva dobročinné odbory obce, a to: R. 1851 spolek „Kupos anijim" Michalem Löwym a Eliášem Hellmannem, k podpoře místních a cizích israel. chudých; r. 1852 spolek „Bih-kur chólim" dreín Šalomounem Frankem pro zakotř-* pění léků chudým, případně pro poskytování pokrmů těmto. R. 1854 daroval dřívější př. Rubín Bauer obci novou toru s pláštíkem, nebesa k obřadu oddávacímu a kapitál 105 zl., z jehož úroků se tyto předměty udržují. Současně založil velký dobrodinec Jakub Beck různé nadace pro chudinský odbor, stipendium pro studenty, odkaz škole atd. Účelům těm věnoval celkem 1312 zl. 50 kr. V témž roce po prvé zvolen byl do obecního zastupitelstva také Žid, a to MUDr. Šalomoun Frank. Následující r. 1855 přinesl naší synagoze dar Mojžíše- Zelenky: novou toru s pláštěm a stříbrným nářadím.: V r. 1857 résignoval Emanuel Pollak a nahrazen Albertem Bauerem, který však funkci tuto již v r. 1858 složil. R. 1857 přinesl obci naší zase dvě nové nadace pro chudé: nadaci Rubina Bauera (kapitál 420 zl.) a nadaci Isáka Lošvyho (kapitál 420- zl. a sedadla kostelní č. 26, 33, 40, 15). Po Albertovi Bauerovi byl př. Leopold Löwy, který pouze jeden rok úřadoval (1858 až 1859). Poté zvolen Ignác Hellmann (1859—1864). Týž byl mužem moderním a pokrokovým, který kráčel s duchem doby a hleděl obec povznésti duševně. Jeho dobročinnosti hlavně co děkovati,'že stará synagoga byla opravená-a vyzdobena. Pro oddělení ženské byla Humpolec!