vyse  daru uvedena   pouze   u   manzelu   Fischerovych z Nove Paky.                                   ;
Pocet clenu Ch. je v r. 1869 42, klesa v letech 1870 a 1871 n§ 31, v dalsich letech se udrzuje na 50, az do r. 1902: Pak klesa napadne. Clenu je v letech 1903 31, 1907 30, 1908 29, 1912 22, 19I3 20, 1915 17, v r. 1931 14.
Obec za valky a po valce (od 1914).
V r. 1913 nemuze Jos. Muller pro nemoc zastavati urad starosty. Zastupuje ho JUDr. Rud. Brunn er, a v temze roce je zvolen starostou, v r. 1914 jeho namestkem Vilem Steiner. R. 1915 odchazi starosta. JUDr. Brunn er na vojnu, uraduje za'..'neho ;byv. starosta Josef Muller, za padleho V. Steinera zvolen Art. Feuerstein, jenz je pokl., pozdeji predava p.okladnu Gust. Doktorovi. Po smrti Jos. Mullera v r. 1916 obec osirela a od te doby zustava obci na papire, spravujic pouze nadace. Valkou! (umrtim a prestehovanim po valce i vystoupenim, z cirkve) ztratila obec vetsinu svych clejiu. Rabin nastoupil nove misto v N. Bydzove, obec zustava bez rb., chram je opusten, okna jeho rozpustilou mladezi zcasti vytlucena, stary hrbitov vola po oprave. Nabozenstvi uci dojizdejici sem jicinsky rb., jenz povolava se i pri pohrebnich obradech. Clenove sipravy nabozenske obce podle provedenych voleb v roce 1924: JUDr. Rudolf B r u nn e r,;,:adv., starosta. Artur F e u e r s t e i n, tov., namestek. Alfred Muller, velkoobch. na odpocinku, komercni rada. Hugo L a v e c k y, velkoobchodnik, pOkl. Rudolf Munk, tovarnik, prednosta Pohrebniho bratrstva. Podle voleb 1932: JUDr. Rud. Brunn er, adv., starosta. Eduard B a u m a n n, obch., namestek. Hugo Lavecky, velkoobch., pokladnik. Rud. Munk, tov., predseda Chevry a spravce synagogy. Vilem Herlinger, obeh., clen vyboru. Vilem Van. toch, obch., a Bedr. Lamm, centr, tov red., jako nahradnici.
Starostove (primatorove) isr. o. n. v letech: 1731 Abraham Goldschmidt, Abraham M o yse.s; 1755 Samuel Isaak prejima od obce horicke urovnane spisy zidovske. Maji se opet vratiti. 1760, 1762, 1766, 1768 u,vadi se Salomoun Mautner, 1777 Elias Barueh, 1792 Beer B a r u c h, 1793 opet Elias Barueh, 1796 Siegfried Barueh, pachtyr dani, 1802 tyz, 1827 G. Hirsch"), 1845, 1856 az 1859 Hartmann David Hirsch, tov., 1859—1863 Bedrich Hirsch, tov., 1864, 1865 Isak Feuerstein, tov., 1870 Bedrich Hirsch, tov., (1871 M. Gold Schmidt) ? 1872—1876 (1877?) Bedrich Hirsch, tov., 1876 (1877 ?) az 1880 J. C. M u 11 e r, velkoobch., 1881—1883 Bedrich Hirsch, tov., 1884 J. Hirsch, 1887—1889 Emanuel Feuerstein, tov., (1889—rl890) opet Bedrich Hirsch, jenz resignuje (zemr. 15. kvetna 1890), 1890—1913 Josef Mu 11 e r, tov.,od 1913 JUDr. Rudolf B r u n n e r, advokat. Namestkove: 1893—1898 Bohumil J. Doktor, velkoobch., 1899 M. A. Goldschmidt, obch., 1902 Bob.. J. D o k t ogr, velkoobch., 1906 Jo,sef Adel, hostinsky, 1909 Arnost Liebling, tovarni reditel, 1912—1913 JUDr. R. Brunner, adv., 1913—1915 Vilem Steiner, tov., od 1915 Artur Feuerstein, tov., od r. 1932 Ed. Baumann, obch. Pokladnici obcej;' 1871 Alex Grunberg, 1893 Boh. J. Doktor, 1896—1902 Arnost Feld mann, 1902 Samuel Lawetzky (Lavecky), 1909 Hugo L a w e t zky, 1910 Samuel Lawetzky, 1912 Art. Feuerstein, 1915 Gustav Doktor, nyni Hugo Lavecky. Matrika oddaci vedena je od r. 1788, rodna od
r. 1785, umrtni od 1788, kde na 1. str. jsou vytahy ze zid. knihy dle Vita Lewyho (Lowyho, Leviho), jenz pridaval k podpisu jednou chirurg, jindy fel(d)ser, lekar a j. Od r. 1842—1860 vede matriku u horickeho magistratu Leop. Josef Doktor, 1860—1888 rb. dr. Ehrentheil, 1888 az 11. prosince 1890, kt. Leopold Auspitz, 11. prosince 1890 az 2. kvetna 1894 rb. dr. Goldberg, 2. kvetna 1894 az 1. zari 1898 uc. a rb. Schwager, 1. zari 1898 az 1928 rb. Mellion, od r. 1928 jicinsky rb. Rb. dr. Goldberg prejima od kantora Auspitze. 10 svazku matrik a zjistuje, ze v matrice (2. svazku) je vytrzeny list. Patri tam jmena Herrmann Eger, :Nathan Popper, Simon Sussmann (ctvrte jmeno nezjisteno.) v/dobe od 20. dubna do 24. cervence 1866. 1. zari . 1898 prejima Adolf Mellion od Isidora Schwagra 11 knih matrik s doklady. Nynejsi matrikar prevzal jen cast knih, ostatni knihy jsou bud skryty v soukr. byte nebo ztraceny.
V  rodne   matrice   u   jmena   „Demeter   Frank"   jest   pripsano v   reci   nemecke:   Jeho   Apostol.   Velicenstvo   racilo   diplomem z 11. srpna 1880 zde jmenovaneho Demetra Franka (narozeneho 12.   cervence   1829 v  Horicich),  t.   c.  generalniho   reditele  Rumunske tanky v Bukuresti a jeho manzelske potomky nejmilostiveji  povysiti  do stavu rytirskeho.               '   '     /
U jmena „Siegfried Adler": Jeho c. k. Apostol. Velicenstvo racilo diplomem z 11. cervna 1882 zde jmenovaneho Siegfrieda Adlera (nar. v H.) i s jeho manzelskymi potomky nejmilostiveji povysiti do stavu rytirskeho. (Doslo od hejtmanstvi v Hradci Kral. v srpnu 1884.)
S t a t i s t i k a 1B). '
1765 bylo v H. 40 rodin zid. 1789 406 Zidu, 1816 55 rodin, 1818 20 zidovskych domu a 258 Zidu v Horicich, 1829 366 Zidu.                                             • ■■■■ ?[■
Prumysl.
Prumysl maji v rukou vetsinou zade, drive pouze Zide. Nejstarsi zprava je z r. 1720. Zni: Sesypala se kozeluzna u Panskeho mlyna pronajata Abrahamu Putzkerovi. V r. 1743 se povoluje Samsonu Simonovi, aby v krest. dome smel najmouti misto k fabricirovani pentli. Totez jeste jednou uvadi se v r. 1774. R. 1776 panska vyroba a prodej palenky pronajata kontraktem Zidu Jak. Marku Pokornemu za 1125 rynskych rocne. Po jeho smrti nastoupil v najmu syn Abraham. Smlouvy trvaly 6 let, v r. 1797 je najem v rodine Pokornych dedicny. R. 1796 cini najem 1200 rynskych. Najemce je povinen udrzovati v poradku budovy a zarizeni na svuj. naklad a patricne 'drivi brati z panstvi horickeho za hotove! Po smrti Abrahamove vede vyrobu a prodej vdova po nem16). Kontrakt o dedicnem najmu byl cis. nariz. zrusen.
R. 1785 vydan cirkular, aby pentle, ktere zde Zidy fabricirovany jiSou, byly stemplovany.
R. 1800 prichazi Wolf Goldschmied (Goldschmidt), zid. vyrobce pentli.
R. 1801 uveden je ve spisech Abraham K o h n, vyrobce pentli v H.
V  dome  cp.  365 v  H.  .,U  panskeho  mlyna"  byla v letech tricatych minuleho  stoleti  tiskarna  na kartouny  Zida   Goerbera.   Natistene   zbozi   se  vozilo   do mesta. V mistech, kde nyni stoji staveni cp. 463, stalo vysoke   (asi   15   az   16   m)   leseni z tramu, pokryte strechou   sindelovou   a   se   vsech   stran   otevrene   a vzduchu pristupne, asi toho zpusobil, jako nynejsi za^ rizeni pro cviceni hasicu, a tam se pestre barevne zbozi susilo. Pohled na pestre a bohate ovesene leseni syte zbarvenymi kartouny byl zajimavy a lakavy. — Vedle stala velika drevena bouda, v niz byl umisten veliky mechanicky mandl, do nehoz byval zaprahan kun se zavazanyma   ocima   a   chode   dokolecka   byl   celemu strojnimu zarizeni hybnou silou. Bylo to asi podobnezarizeni   jako   pri   pozdejsich   zentourech   pri polnim hospodarstvi. Mnoho lidi se na to chodilo divati. Na
190
Rb. Dr. Adolf Ehrenteil
Hrbitov (stara cast)
Bedrich Hirsch

Rb. Ad. Mellion
JUDr. Rudolf Brunner
Ucitel Josef Seger
Ucitel Josef Stiassny .
tehdejsich kartounech, ruzne potistenych, prevladaly jako zakladni barvy fialova v cetnych odstinech, zelena, zluta (odstinu okroveho), indicka cerven, temne ruzova a smes zlute s indickou cerveni. (Ze Safrankovy kroniky.)
R. 1856. 1. cervence otevreli bratri Goldschmidtovi a Feuerstein dilnu na bavlnene zbozi, t. z. tkalcovnu za Jaromerskou ulici cis. d. 468. Pracuje tu 120 tkalcu na 100 stavech. Jsou dilem zdejsi, dilem cizinci (Nemci) opatreni domovskym listem, za jichz;.osobnost tovarnici ruci. Pracuje s.e od 6 hod. rano do 8 hod. vecer. Farni pametnice o tom pise:
Az do r. 1856 nebylo v H. tovarny, zdejsi tkalci pracovali na svych, stavech toliko doma. Teprve 1. dubna 1856 pocal od zid. podnikatelu podporovan. (?.). Josef Sulc zdejsi soused cis. p. 468 v Jaromerske ulici novy dum staveti, ktery ke konci cervna se dostavel. Byla tu prvni dilna, ktera vyrabela bavlnene zbozi (kaliko). Tato* tovarna trvala jen asi 6 let a zanikla.
Tehoz r. v cervenci zacina staveti tkalcovnu Bedrich Hirsch v Belohradske") ulici, vetsi nez posud stava v Jaromerske ulici.
R. 1857. V breznu zacinaji .staveti tkalcovnu v Miletinske18)   ulici  Goldschmidt a Mautner.
V r. 1862 stavi se tkalcovna v Hradecke ulici (nynejsi Husove tride). Majitel Isak Feuerstein. Toivarna ma byti nejvetsi ze vsech'. Vsechny textilni tovarny zamestnavaji (v H.) asi 300 lidi. Denni plat tkalce je asi 30 kr. — Me3t. kronika zminuje se „o americke valce, vzestupu cen bavlny, zdrazeni vyrobku. Prum. textilni utrpel valkou. Vyroba v tovarnach zastavena nebyla, byla pouze prechodne omezena. Ale jiz tim u delnictva nastala bida, lide chodili zebrotou.  Ruzne prispevky bidu neodcinily."
R. 1875 je v zid. tovarnach 800.tkalcu.
R. 1888. 1. kvetna kladen zakladni kamen k nove tovarne text. v Jicinske (nynejsi Havlickove) ulici. Majitele Ferd. a Josef Goldschmidt. Tehoz roku 8. rijna dopraven kotel do tovarny.