výše daru uvedena pouze u manželů Fischerových z Nové Páky. ; Počet členů Ch. je v r. 1869 42, klesá v letech 1870 a 1871 n§ 31, v dalších letech se udržuje na 50, až do r. 1902: Pak klesá nápadně. Členů je v letech 1903 31, 1907 30, 1908 29, 1912 22, 19Í3 20, 1915 17, v r. 1931 14. Obec za války a po válce (od 1914). V r. 1913 nemůže Jos. Müller pro nemoc zastávati úřad starosty. Zastupuje ho JUDr. Rud. Brunn er, a v témže roce je zvolen starostou, v r. 1914 jeho náměstkem Vilém Steiner. R. 1915 odchází starosta. JUDr. Brunn er na vojnu, úřaduje za'..'něho ;býv. starosta Josef Müller, za padlého V. Steinera zvolen Art. Feuerstein, jenž je pokl., později předává p.okladnu Gust. Doktorovi. Po smrti Jos. Müllera v r. 1916 obec osiřela a od té doby zůstává obcí na papíře, spravujíc pouze nadace. Válkou! (úmrtím a přestěhováním po válce i vystoupením, z církve) ztratila obec většinu svých člejiů. Rabín nastoupil nové místo v N. Bydžově, obec zůstává bez rb., chrám je opuštěn, okna jeho rozpustilou mládeží zčásti vytlučena, starý hřbitov volá po opravě. Náboženství učí dojíždějící sem jičínský rb., jenž povolává se i při pohřebních obřadech. Členové síprávy náboženské obce podle provedených voleb v roce 1924: JUDr. Rudolf B r u n-n e r,;,:adv., starosta. Artur F e u e r s t e i n, tov., náměstek. Alfred Müller, velkoobch. na odpočinku, komerční rada. Hugo L a v e c k ý, velkoobchodník, pókl. Rudolf Munk, továrník, přednosta Pohřebního bratrstva. Podle voleb 1932: JUDr. Rud. Brunn er, adv., starosta. Eduard B a u m a n n, obch., náměstek. Hugo Lavecký, velkoobch., pokladník. Rud. Munk, tov., předseda Chevry a správce synagogy. Vilém Herlinger, oběh., člen výboru. Vilém Van. toch, obch., a Bedř. Lamm, centr, tov řed., jako náhradníci. Starostové (primátorové) isr. o. n. v letech: 1731 Abraham Goldschmidt, Abraham M o y-se.s; 1755 Samuel Isaak přejímá od obce hořické urovnané spisy židovské. Mají se opět vrátiti. 1760, 1762, 1766, 1768 u,vádí se Šalomoun Mautner, 1777 Eliáš Barueh, 1792 Beer B a r u c h, 1793 opět Eliáš Barueh, 1796 Siegfried Barueh, pachtýř daní, 1802 týž, 1827 G. Hirsch"), 1845, 1856 až 1859 Hartmann David Hirsch, tov., 1859—1863 Bedřich Hirsch, tov., 1864, 1865 Isak Feuerstein, tov., 1870 Bedřich Hirsch, tov., (1871 M. Gold Schmidt) ? 1872—1876 (1877?) Bedřich Hirsch, tov., 1876 (1877 ?) až 1880 J. C. M ü 11 e r, velkoobch., 1881—1883 Bedřich Hirsch, tov., 1884 J. Hirsch, 1887—1889 Emanuel Feuerstein, tov., (1889—rl890) opět Bedřich Hirsch, jenž resig-nuje (zemř. 15. května 1890), 1890—1913 Josef Mü 1-1 e r, tov.,od 1913 JUDr. Rudolf B r u n n e r, advokát. Náměstkové: 1893—1898 Bohumil J. Doktor, velkoobch., 1899 M. A. Goldschmidt, obch., 1902 Bob.. J. D o k t ogr, velkoobch., 1906 Jo,sef Adel, hostinský, 1909 Arnošt Liebling, tovární ředitel, 1912—1913 JUDr. R. Brunner, adv., 1913—1915 Vilém Steiner, tov., od 1915 Artur Feuerstein, tov., od r. 1932 Ed. Baumann, obch. Pokladníci obcej;' 1871 Alex Grünberg, 1893 Boh. J. Doktor, 1896—1902 Arnošt Feld mann, 1902 Samuel La-wetzky (Lavecký), 1909 Hugo L a w e t zky, 1910 Samuel Lawetzky, 1912 Art. Feuerstein, 1915 Gustav Doktor, nyní Hugo Lavecký. Matrika oddací vedena je od r. 1788, rodná od r. 1785, úmrtní od 1788, kde na 1. str. jsou výtahy ze žid. knihy dle Víta Lewy-ho (Löwy-ho, Levi-ho), jenž přidával k podpisu jednou chirurg, jindy fel(d)-šér, lékař a j. Od r. 1842—1860 vede matriku u hořic-kého magistrátu Leop. Josef Doktor, 1860—1888 rb. dr. Ehrentheil, 1888 až 11. prosince 1890, kt. Leopold Auspitz, 11. prosince 1890 až 2. května 1894 rb. dr. Goldberg, 2. května 1894 až 1. září 1898 uč. a rb. Schwager, 1. září 1898 až 1928 rb. Mellion, od r. 1928 jičínský rb. Rb. dr. Goldberg přejímá od kantora Auspitze. 10 svazků matrik a zjišťuje, že v matrice (2. svazku) je vytržený list. Patří tam jména Herrmann Eger, :Nathan Popper, Simon Sussmann (čtvrté jméno nezjištěno.) v/době od 20. dubna do 24. července 1866. 1. záři . 1898 přejímá Adolf Mellion od Isidora Schwagra 11 knih matrik s doklady. Nynější matrikář převzal jen část knih, ostatní knihy jsou buď skryty v soukr. bytě nebo ztraceny. V rodné matrice u jména „Demeter Frank" jest připsáno v řeči německé: Jeho Apoštol. Veličenstvo ráčilo diplomem z 11. srpna 1880 zde jmenovaného Demetra Franka (narozeného 12. července 1829 v Hořicích), t. č. generálního ředitele Rumunské tanky v Bukurešti a jeho manželské potomky nejmilostivěji povýšiti do stavu rytířského. ' ' / U jména „Siegfried Adler": Jeho c. k. Apoštol. Veličenstvo ráčilo diplomem z 11. června 1882 zde jmenovaného Siegfrieda Adlera (nar. v H.) i s jeho manželskými potomky nejmilostivěji povýšiti do stavu rytířského. (Došlo od hejtmanství v Hradci Král. v srpnu 1884.) S t a t i s t i k a 1B). ' 1765 bylo v H. 40 rodin žid. 1789 406 Židů, 1816 55 rodin, 1818 20 židovských domů a 258 Židů v Hořicích, 1829 366 Židů. - • ■■■■ ?[■ Průmysl. Průmysl mají v rukou většinou žádé, dříve pouze Židé. Nejstarší zpráva je z r. 1720. Zní: Sesypala se koželužna u Panského mlýna pronajatá Abrahamu Putzkerovi. V r. 1743 se povoluje Samsonu Šimonovi, aby v křesť. domě směl najmouti místo k fabricírování pentlí. Totéž ještě jednou uvádí se v r. 1774. R. 1776 panská výroba a prodej pálenky pronajata kontraktem Židu Jak. Marku Pokornému za 1125 rýnských ročně. Po jeho smrti nastoupil v nájmu syn Abraham. Smlouvy trvaly 6 let, v r. 1797 je nájem v rodině Pokorných dědičný. R. 1796 činí nájem 1200 rýnských. Nájemce je povinen udržovati v pořádku budovy a zařízení na svůj. náklad a patřičné 'dříví bráti z panství hořického za hotové! Po smrti Abrahamově vede výrobu a prodej vdova po něm16). Kontrakt o dědičném nájmu byl cis. naříz. zrušen. R. 1785 vydán cirkulář, aby pentle, které zde Židy fabricírovány jiSou, byly štemplovány. R. 1800 přichází Wolf Goldschmied (Goldschmidt), žid. výrobce pentlí. R. 1801 uveden je ve spisech Abraham K o h n, výrobce pentlí v H. V domě čp. 365 v H. .,U panského mlýna" byla v letech třicátých minulého století tiskárna na kartouny Žida Goerbera. Natištěné zboží se vozilo do města. V místech, kde nyní stojí stavení čp. 463, stálo vysoké (asi 15 až 16 m) lešení z trámů, pokryté střechou šindelovou a se všech stráň otevřené a vzduchu přístupné, asi toho způsobil, jako nynější za^ řízení pro cvičení hasičů, a tam se pestré barevné zboží sušilo. Pohled na pestře a bohatě ověšené lešení sytě zbarvenými kartouny byl zajímavý a lákavý. — Vedle stála veliká dřevěná bouda, v níž byl umístěn veliký mechanický mandl, do něhož býval zapřáhán kůň se zavázanýma očima a chodě dokolečka byl celému strojnímu zařízení hybnou silou. Bylo to asi podobňé-zaříz-ení jako při pozdějších žentourech při polním hospodářství. Mnoho lidí se na to chodilo dívati. Na 190 Rb. Dr. Adolf Ehrěnteil Hřbitov (stará část) Bedřich Hirsch Rb. Ad. Mellion JUDr. Rudolf Brunner Učitel Josef Seger Učitel Josef Stiassny . tehdejších kartounech, různě potištěných, převládaly jako základní barvy fialová v četných odstínech, zelená, žlutá (odstínu okrového), indická červeň, temně růžová a směs žluté s indickou červení. (Ze Safránkovy kroniky.) R. 1856. 1. července otevřeli bratři Goldschmidtovi a Feuerstein dílnu na bavlněné zboží, t. z. tkalcovnu za Jaroměřskou ulicí čís. d. 468. Pracuje tu 120 tkalců na 100 stavech. Jsou dílem zdejší, dílem cizinci (Němci) opatřeni domovským listem, za jichž;-.osobnost továrníci ručí. Pracuje s.e od 6 hod. ráno do 8 hod. večer. Farní pamětnice o- tom píše: Až do r. 1856 nebylo v H. továrny, zdejší tkalci pracovali na svých, stavech toliko doma. Teprve 1. dubna 1856 počal od žid. podnikatelů podporován. (?.). Josef Šulc zdejší soused čís. p. 468 v Jaroměřské ulici nový dům stavěti, který ke konci června se dostavěl. Byla tu první dílna, která vyráběla bavlněné zboží (kaliko). Tato* továrna trvala jen asi 6 let a zanikla. Téhož r. v červenci začíná stavěti tkalcovnu Bedřich Hirsch v Bělohradské") ulici, větší než posud stává v Jaroměřské ulici. R. 1857. V březnu začínají .stavěti tkalcovnu v Mile-tínské18) ulici Goldschmidt a Mautner. V r. 1862 staví se tkalcovna v Hradecké ulici (nynější Husově třídě). Majitel Isak Feuerstein. Toivárna má býti největší ze všech'. Všechny textilní továrny zaměstnávají (v H.) asi 300 lidí. Denní plat tkalce je asi 30 kr. — Mě3t. kronika zmiňuje se „o americké válce, vzestupu cen bavlny, zdražení výrobků. Prům. textilní utrpěl válkou. Výroba v továrnách zastavena nebyla, byla pouze přechodně omezena. Ale již tím u dělnictva nastala bída, lidé chodili žebrotou. Různé příspěvky bídu neodčinily." R. 1875 je v žid. továrnách 800.tkalců. R. 1888. 1. května kladen základní kámen k nové továrně text. v Jičínské (nynější Havlíčkově) ulici. Majitelé Ferd. a Josef Goldschmidt. Téhož roku 8. října dopraven kotel do továrny. -