■ Skol. r. 1897/98 vykazuje jiz jenom 19 deti. Pro maly pocet zactva, z financnich duvodu a pod natlakem verejnosti dan ve schuzich nab. obce 21. cervna a 12.. cervence navrh, aby skola byla koncem skol. r. 1897/98 zrusena. Pro bylo 5, proti 3 hlasy. Tim skola zrusena, ucitel odchazi do Prahy. Kt. A. Mellion vede matriku, prebira zaroven vyucovani israel. nabozenstvi na obec. a mest. skolach, pokud misto rb. nebude obsazeno.
Synagoga.
Horicka o. z. obratila se dopisem z r. 1725 ci koncem r. 1724, podepsanym plnomocnikem obce Rubinem Pickem, na prazskeho arcibiskupa Ferdinanda hrabete z Khiinburgu, dekujic mu za povoleni k vybudovani jine synagogy. Zaroven vsak ho pozadala, nemajic na stavbu dostatecnych hotovosti a jsouc nucena obratiti se o vypomoc na sve souverce v cizine, jako prazske, videnske a jine, aby ji povoleno bylo stavebni drivi i s dovozem a stav. material, z duchodu vrchnostenskeho v H. na uver a o hotovou stavebni zalohu 300 zl. Vse to slibuje z. o. nejdele v nejblizsich ctyrech letech s nejpoddanejsim dikem splatiti a dava k zajisteni sve veskere jmeni v zastavu.
Vyrizeni teto zadosti, podepsane samotnym arcibiskupem Ferdinandem a datovane dne 11. brezna 1725, vypraveno bylo na vrchnostenskeho hejtmana v H. Jana ^Michala Oppelta. Zadosti vyhoveno a hejtman Oppelt poukazan, aby z. o. na stavbu nove synagogy podle sveho uznani stavebni material na uver vydal a aby ji z duchodu vrchnostenskeho dal vyplatiti zalohu 300 zl. proti postupnemu splaceni.
V r. 1726 oznamila hradecka konsistor tamnimu biskupovi v dopise z 10. unora, ze horicky dekan ucinil oznameni, ze v H. byl polozen zaklad ke stavbe zid. synagogy, ktere tu nikdy nebylo, a ze se v pokracovani se stavbou ceka pouze na jaro. Ponevadz by to (?) bylo protizakonne, dotazuje se konsistor, jak se zachovati, a mini, aby o tom byl vyrozumen prazsky arcibiskup jako plnomocnik horickeho panstvi.
Zide jiz r. 1725 dekovali prazskemu arcibiskupovi za povoleni k vybudovani synagogy a proto oznameni ; horickeho dekana V. V. Krnovskeho prislo trochu „opozdene". Tato liknavost byla hradeckou biskupskou konsistori dekanu na schuzi dne 18. unora take vytcena. Od tech dob zabyvala se hradecka konsistor horickou synagogou pomerne casto, tak v sezenich 24. ledna, 10., 14. a 23. unora a 12. zari 1729. Ve schuzich tech hajila konsistor proti horickemu vrch. hejtmanu stanovisko, ze synagoga nesmi byti ani z kamene, ani vetsich rozmeru nez dosavadni, t. j. podle dosavadnich planu.
Podle predchazejicich pramenu byl polozen zakladni kamen ke stavbe v r. 1726, stavba provedena pozdeji, mozna v r. 1729 neb 1730.
Dalsi zpravy o synagoze jsou v protokolu ; schuze konsistore hradecke z 16. cervence 1764, Biskup hrabe z Bliimegenu vyzadal si totiz . od konsistore dobrozdani o zadosti horickych Zidu, kterou mu predlozili, aby jim dovolil rozsireni a znovuvybudovani synagogy. Konsistor vyzadala si od. Zidu narys synagogy stare i projekt nove i se sousednim polohorysem staveni krestanskych. Kdyz pak Zide zadane narysy predlozili, podali horicky farar Frant. Prochazka, horicky magistrat a obec sve duvody proti' zadane novostavbe. Konsistor ulozila proto smidarskemu vikari, aby zjistil, pokud vyvody Zidu i druhe strany spocivaji na pravde. Vikar podal konsistori zpravu v sezeni dne 1. rijna 1764, nacez konsistor vsecka akta predlozila biskupovi k rozhodnuti.     t gn
Ve schuzi 29. listopadu 1764 oznamil konsistori horicky magistrat, ze proti stavbe synagogy podal invalidni komisi rozklad, ale ze dosud neobdrzel vyrizeni.                                                                         ;
19. dubna 1765 obdrzela horicka o. z., pozustavajici ze 40 rodin, trvale v H. usazenych a pozivajicich zemepanske ochrany, od hradeckeho biskupa Hermana Hanibala svobodneho pana z Bliimegenu povoleni k zadanemu rozsireni a restaurovani sve tehdejsi uzke synagogy. Duvodem bylo, aby Zide nebyli nuceni vykonavati sve obrady a poboznosti na verejne ulici, cimz mezi sousednim krestanskym obyvatelstvem vyvolavana byla nevole. Pritom bylo konsistori stanoveno, ze napriste nesmi vnitrni delka synagogy prekrociti 18, sirka 12, zevnejsek pak, vyska i se strechou ,14 loket., Zaroven podmineno, ze budova musi byti beze vsech vnejsich okras. (Rozhodnuti datovano 13. dubna 1765.) Ke stavbe doslo r. 1767;
Podle protokolu na magistrate mesta H., 14. brezna 1845, za pritomnosti predst. n. o. z., zastupcu mestske rady a znalcu, byly odhadnuty ceny sedadel v synagoze (13 pro muze, 14 pro zeny). Nejdrazsi misto za 100 zl., dalsi za 70 az 20 zl., pro zeny 20   az   15 zl.
V  r.  1859 zdena synagoga s_ drevenym krytem vyhorela.   Byla   opravena,   zvysena   a   opatrena   ohnivzdornym krytem. Upraven tez dum u synagogy, kde byla israel.  skola.  Celkovy naklad' rozpqcten je   stavitelem Policanskym na 777'53 zl.   (prace   zednicke, tesarske a pokryvacske).
Do r. 1873 vedeny knihy o kostelnich mistech (sedadlech) u okres, soudu. Od t. r. vede je z. o. Mista byla dedicna v rodine, mohla se vsak prodati. V letech 90 tych mista darovana do vlastnictvi obce, ktera je prodavala, ziskajic tak novy zdroj prijmu.
Kdy byla v synagoze postavena kruchta (kur), nemohl jsem presne zjistiti. Zda se, ze v r. 1888.
V  r. 1896 cteme vyzvu predst. obce, aby se cvicily, pro  bohosluzby sborove  zpevy v pruvodu harmonia. Clenstvo  sebralo   33  zl.  na  udrzovani   zkousek    (hudebnin a ucitele).
Jiz v r. 1900 pomyslelo se na vnitrni i vnejsi opravu synagogy a prilehleho obytneho staveni. (Navrh, aby tento dum byl zbouran, neprijat) 12).
Chram opraven a.slavnostne otevren 28i zari 19021S). Podle pokladni knihy staly opravy 4800 K, jinde uvedeno 4500 K.
Podle Sommra (viz vpredu) stava v H. synagoga od r. 1728, coz odpovida zapisum. Preds. Josef Muller v pametnim spise v bani katolickeho kostela uvadi spatne r. 1788. Rb. prof. dr. Gustav S i ehe r z Kral. Vinohrad soudi podle napisu na strope, na r. asi 1767 (minena je zdena synagoga s drevenym krytem), opona nad schrankou je z r. 1755. Nadpis uvnitr zni: „Slava libanonska k Tobe prijde, jedle, jilm a smrk spolu k ozdobe mista svatyne me." (Citat z Jezaiase 60, 13.) Zvenci je napis: ;„0bnoveno po zniceni domu Boziho pozarem r. 1859"
Spravci synagogy jsou v letech: 1816 Markus M a u t h n e r, 1843 Hartmann David Hirsc h, 1872 Alex. Grunberg, a Marcus Pick, tento do r. 1891, od r. 1891 je veden jako cestny spravce do smrti v r. 1896. Od r. 1891 do 1906 vede spravu chramu M. A. Gold e c hmidt, jeho namestky jsou v r. 1893 a 1894 Ad. Mautner, v.r. 1896/97 Josef Adel, v r. 1909 zvolen spravcem Josef Adel, v r. 1911 JUDr. R. B r u n n e r, nyni Rudolf Mu n k.
Rabinove.
R. 1755 Majer Leo (Lev = Loben?) je urady potvrzen; 1761 „Zide.pro rb. svetnicku v jich chudem domku staveti chteji"; 1787—1792 Markus   Lewit;
(1795 Tobias Lewit = L e v i t ?); 1795—1811 Joachim Deutschman n, kraj. rb. pro Hradec Kral. a Novy Bydzov; 1808, 1814, 1815, 1826 a 1827, 1836 a 1837 uveden kraj. rb. David Levit (jeho syn Samuel Levit zada o misto' pro zid. rodinu v Kuniburku); 1855—1888 kraj. rb. dr. Adolf Ehrent h e i 1, jeho nastupcem do r. 1894 dr. Mojzis G o 1 db e r g, 1894—1898 zastava funkce rb. rid. uc. Isidor Schwager, od 1898 Adolf Mellion, jenz r. 1919 odchazi do Noveho Bydzova. Od te doby je obec bez rb. Do r. 1928 dojizdel uciti nabozenstvi rb. nobobydzovsky, od r. 1928 uci rb. jicinsky.
Dr. Adolf Ehrentheil nar. se 25. prosince 1824 v Prostejove. V H. byl 33 leta. Jako kazatel tesil se obliby v celem duchovnim svete israel. Jeho „Barmiczvah reci" byly prelozeny do madarstiny. Byl tez polnim kazatelem III. armadniho sboru. Zemr. 19. ledna 1888. Pohreb mel v; nedeli. Zucastnil se ho znacny pocet obyvatelstva z H. a okoli. Recnili 4 rb., prvni v dome smutku, druhy v modlitebne, 3. a 4. na hrbitove, jeden z nich cesky. Na pohrebni vydaje ucinena subskripce. Seslo se 189 zl., z toho byly nejvetsi obnosy 20 zl., nejmensi 1 zl. Pohrebni naklad vsak cinil 365 zl. 66 kr.
Dr. Mojzis Goldberg byl synem kt. a nar. r. 1857 ve Zloczove v Halici. Studoval gymnasium ve Vratislave a 8 semestru university tamtez. Promoci mel 1888 v Lipsku. V H. byl ustanoven rb. zatimne na 3 leta 1. srpna 1889. Provisorium prodlouzeno o dalsi rok. V.r. 1894 odchazi z H. na Nemeckobrodsko.
Adolf Mellion nar. se 24. unora 1866 v Praze, tamtez absolvoval nemecky ucitelsky ustav, ucil v Benesove, od r. 1894 v H. V r. 1896 ziskal si diplom rb. V r. 1919 prestehoval se do Nov. Bydzova a zemr. zde 2. cervence 1928. Z Bydzova dojizdel do H. uciti israel. nabozenstvi a hebrejstine. Znaje cestinu, vyhovel zadosti Ces. jednoty zid., aby v kostele a pri pohrbech zavedeny byly bohosluzby v reci ceske.
Chevra kadischa.
Neni zprav o zalozeni tohoto uslechtileho sdruzeni. Teprve v 19. stol. mame prvni zpravy o jeho cinnosti.
V r. 1822 uvadi se jako preds. Nathan Selig mann, pokladni kniha vedena a zachovana od r. 1846. Sdruzeni plnilo ukol svuj dokonale. Viz dale stary a novy hrbitov!   Svuj   pohrebni   vuz   ma   od ' nepameti.   Za valky 1866 pouzito ho. k doprave ranenych a zemrelych vojinu i   civilnich osob.   Okres.   ur.   v r.   1860 (9.  cervna)   nazyva  sdruzeni  Armenbruderschaft    (= Chudinske bratrstvo). V   r.   1870   vede   ucty   Alex. G r u n b erg.  26.  unora  1871  usnasi  se  predstavenstvo obce, aby predseda  Chevry byl zaroven clenem predstavenstva  obce. Usneseni   to   plati   jeste   dnes. 28. ledna 1872 kona se valna hromada spolku za pritomnosti 26 clenu. Po prve vyskytuje se nazev Krankenpflege   und   Beerdigungsbruderschaft    (=   Bratrstvo pohrebni a pro peci   chudych).   2.   unora   1875 predseda valne hromade MUDr. V. Levit, ponevadz preds.,   mistostarosta   a   pokladnik   byli   resignovali. Opet zvolen preds. Moric G o 1 d s c h m i d t, pokladnikem Markus P i c k. V r. 1882 resignuje dosavadni preds. a za neho zvolen Markus   Pick,   mistopreds. Josef   Goldschmidt,   pokladnikem    Emanuel     Feuerstein. Spolek ma znacne jmeni. Mohl pujciti na stavbu skoly 1000 zl. I potrebnym souvercum pujcuje  se na bezny urok.
V r.  1890 uveden   jako: preds.    Josef   Muller.
V  r. 1891 je preds. Markus Pick, jenz   r. 1892   resignuie. V srpnu svolana valna hromada (dostavilo se 28 clenu)  a nadpolovicni vetsinou zvolen   za   preds.
 9
M. A. Goldschmidt, jenz volbu neprijima. V druhe valne hromade v listopadu povereni spravou spolku Josef Gold Schmidt (preds.), Samuel Lawetzky (mistopreds.). Tak zni protokol. Ale z pripisu 1. prosince tehoz r. preds. z. o. posila M. A. Goldschmidtovi, mistopreds., knihy, stribro, pokladnicku a hotovost. Vedl tudiz M. A. Goldschmidt pokladnu,                                                                  j ' V r. 1893 vydava vybor Chevry tistene provolani ke vsem Isra«litum v H. a okoli, aby spolek podporovali. Uvedeno, ze Chevra stava jiz 150 let. Rocni prispevky cini nyni 1 zl., drive 50 kr. Podepsani jsou Josef Muller, preds., M. A. Goldschmi d t, mistopreds.
Na zadost nekterych clenu spolku svolana 13. listopadu 1898 valna hromada, ve ktere zvoleni za preds. Josef Muller, mistopreds. Mat. Goldschmidt, pokl. Adolf Mautner. V r. 1904 (6. listopadu) prijaty opet nove stanovy a vydany tiskem. Zaroven koupen novy pohr. vuz od Knizka v Turnove. Vuz umisten v obec. dome c. 167 na namesti v nove postavene kulne (vjezd ze Sladkovskeho ul.). Kulna a vuz byly ihned proti pozaru pojisteny. Preds. je Josef Muller. V nasled. r. byla bratrstvu povolena koncese vypravovati pohrby v obvodu z. o. nab. (Schvaleni mistodrz. 11. listopadu 1905.) Pri volbach 16. kvetna zvoleni preds. opetne Josef Muller, mistopreds. M, A. G o 1 d s c h m i d t, pokl. Adolf Putzker, dalsimi cleny vyboru Josef Levitner z H. a Antonin L ev i t n e r z Jeric, revisory uctu Hugo Lavecky a Jul. Grundmann.
23. unora 1909 preds. Jos. Muller, cleny vyboru Arnost Doktor, Samuel Lawetzky a Josef Adel, nynejsi preds. je Rudolf Munk,
Od nepameti konaji se mezi prislusniky obce penezite sbirky, aby chudym souvercum mohlo byti prispeno na otop v zimnich mesicich. Nejstarsi seznam darcu je z r. 1856. Sbirky vynesly v r. 1858 7260 zl., v r. 1885 7650 zl., 1889 9550 zl., 1895 100"50 zl., 1899 11550 zl., 1903 229 K, 1906 215 K, 191.3 164 K, 1914 187 K, 1916 212 K.
Majetnejsi clenove se zavazali podporovati vdlovu po zemr. ucit. Segrovi po dobu vychovy. jejich deti. V r. 1889 cini podpora 560 zl., v letech 90 tych klesa na 440 zl., dale 400 zl., po r. 1900 je 800 K, v poslednich letech jiz jenom 650 K. Kdezto v prvnich letech jsou v seznamu darci z H., jsou v posl. letech dobrodinci mimo H. Tak jediny Josef Sobotka z Prahy prispiva rocne 300 K. Mimoto konany obcasne sbirky ve prospech chudych jednotlivcu, chudych skolnich deti nebo nemocnych, spolek dale ze sveho jmeni podporoval dobrocinne korporace z H. a israel. ustavy v Praze a ve Vidni.
5. cervna 1907 zapsal star. J. Muller do jednaciho protokolu: „Od r. 1901 poskytovala Ch. vdove Endesove, vrativsi se opet do cirkve israel., mesicne podporu. Teprve nyni zjisteno, ze Endesova zustala katolickou a byla pohrbena na katol. hrbitove. Podpora cini od r. 1901—1907 725 K."       . ■.
Tezky ukol nastal Ch. ve svetove valce, kdyz i do horickeho okresu prijat znacny pocet valecnych uprchliku z Halice (israel.). Stravovani a osacovani jejich svereno zvlastnimu komitetu, ktery zjistil pocet uprchliku v kazde obci, ziskal podpory od israel. korporaci prazskych a videnskych, mistni Ch. a mohl tak podle danych pomeru vydatne pomoci svym souvercum.                                                       •     "
Pro priznivce darce obec zalozila cestnou pametni knihu. Je vazana v kuzi, hrbet a predni strana zdobeny zlatym pismem. Knihy se vsak nepouziva. Zapsano je nekolik  darcu, den   umrti   chybi   u   vsech,