pomnik  Morice  Goldschmidta.  Mestsky  kronikar  dodava: „Roztristil se na mnoho kusu."                   ;.
V  r. 1863 jedna se opet o rozsireni hrbitova. Mesto zada   za   ctver.   sah   2   zl.   Ke   koupi   doslo   teprve v r.  1878. Pohrebni ustav kupuje 930 ctver. sahu za 930 zl. z parceli 1624, 1625, 1627 (1637) a 2381
Hrbitovni domek (nemocnice a byt) cislo pop. 359 vyhorel v r. 1866 a znovu postaveny 2 svetnice a 2 komory. Rozpocet na domek, rozsireni hrbitova a upravu plotu zni na 2073'65 fl., pozdeji v roce 1867 na 2238'42 zl. Uhrada vykazuje znacne dary, celkem 129501 fl. Z tobo jsou vetsi dary: Adolf Mautner 200 zl., Josef Mautner a Hartmann Hirsch po 100 zl., S. L. Sobotka 50 zl., Max Mautner, Frank & Adler, MUDr. Seegen po 50 zl. Vetsina daru je od souvercu mimo H.                             .         
V   letech osmdesatych je hrbitov v ubohem stavu. Pomniky povalene a zarostle travou. Uroky z cetnych nadaci a sbirky umoznily, aby hrbitov byl uveden do poradku. Pomniky postavil, opravil a ocisloval sochar a kamenik J. Cerny v H. za 105 zl. 20 kr. Upraveny tez schody a cesta ke hrbitovu.
V   letech   devadesatych  jiz  hrbitov nevyhovuje pozadavkum doby a urady nalehaji na zbudovani noveho hrbitova na jinem miste. V roce 1897 ma obec novy hrbitov a uzavira stary slavnostne 31. prosince tehoz roku9).
Od te doby vyzaduje si udrzovani hrbitova znacnych nakladu. Vetsich oprav bylo v r. 1908 nakladem 1300 K. Predseda bratrstva sbira po clenech v H. a pise priznivcum mimo H. Sbirka vynesla 890 K, z toho jsou dary: V. Mautner z Markhofu 400 K, cis. rada K. Hirsch 100 K, c<ba ve Vidni, 'horicke firmy B r a t r i Goldschmidtovi90Ka Hirsch & synove 100 K.
Dnes jsou mnohe pomniky opet povaleny, nadpisy pro bujici mech necitelny. Na hrbitove je nekolik vojenskych pomniku z dob napoleonskych.
Novyhrbitov. Potreba noveho hrbitova jevi se jiz v r. 1890. V nasledujicim roce navrhuje mesto israelske obci, aby pochovavala sve cleny na projektovanem novem mestskem hrbitove, jenz slouziti ma obyvatelstvu vsech vyznani. Israel obec nab. vsak usnesla se postaviti svuj hrbitov. Mesto nabizi pozemek sousedici s novym mestskym hrbitovem (1477 ctver. sahu) za 420 zl. za korec a navrhuje, aby se israel. hrbitov stavel zaroven s mestskym. Israel, obec stavbu odklada na dobu, az bude miti potrebny kapital. U uradu zadano, aby na starem hrbitove se mohlo pohrbivat do r. 1897. Nabizeny pozemek od mesta koupen 20. cervence 1896 za 77385 zl. Vypsana soutez na stavbu plotu, portalu a upravu cesty ke hrbitovu. Rozpocet praci s hmotami zni na 6110 zl. V prosinci prijata nabidka stavitele Karla Stastneho na 5954 zl. Do stavebni komise zvoleni Jindrich Kraus, Josef Levitner a Josef Adel. Na jare r. 1897 zapocato se stavbou pod dozorem Bedricha Peka, tupl. a ur. aut. inz. v Jicine, jenz dohlizel v minulych letech na stavbu mest. hrbitova. Stavba na podzim skoncena a 1. listopadu hrbitov slavnostne vysvecen za velke ucasti obcanstva z mesta a okoli. Porad slavnosti byl tento: 1. Shromazdeni souvercu a hostu na namesti. 2. Odchod ke hrbitovu. 3. Zalmy pred branou. 4. Pruvod po hrbitove a choral. 5. Slavnostni rec rabina dra G. Weinera z Prahy. 6. Rec starosty naboz. obce israel.  a  predsedy Chevry.   7. Modlitba.
Rabin dr. G. W e i n e r z Prahy recnil cesky na tema: Prach a popel jsi, v prach a popel se obratis. Starosta  z.   o.  Josef Muller  vital  ucastniky takto:
&#8222;Pres 200 let trval stary, uctyhodny nas hrbitov, jehoz brany od nynejsi doby navzdy se zavrou, a zde pred nami velky lan zeme   ceka   na   mrtvou  korist  svou.  Kez  by  ta  korist  mela   po
zehnany zivot za sebou, kez by se o kazdem rici mohlo: ,Dobry boj dobojoval, slechetne zivot dokonal.' Kdyz potreba kazala stary hrbitov zavriti, usneslo se si. mest. zastup, poskytnouti pozemek pro novy hrbitov v sousedstvi mest. hrbitova a protoz jmenem nabozenske obce nasi prosim, aby slav. mest. zastup, prijalo nejsrdecnejsi vrele diky za tuto prizen a podporu. Prosim snazne slav. zastup, obce horicke, aby novy hrbitov nas a svatyni nasi laskave vzalo v ochranu svou a peci."
Dozorcem na hrbitove ustanoven mestsky hrobnik. Prvni zde pohrbeny je Herman Doktor, 85 let star. Hrbitov s pozemkem, upravou cesty, zdenym plotem, portalem a s napisem &#8222;Prach jsi a v prach se navratis" stal asi 8000 zl. Uhrada docilena sbirkou mimo Horice, darem Chevry, obetavosti vsech souvercu v H. a hotovosti obecniho jmeni.
Uvadim vetsi dary v letech 1895&#8212;1897:
500 zl. Vilem, Quido Goldschmidtovi; 300 zl. JUDr. Rud. Mandelbaum, Viden; 150 zi. Herman S. .Doktor, Nachod; 100 zl. reditel Hynek Fleischner, Brno, Ferdinand Golaschmidt, Praha, Josef Goldschmidt Viden, Karel Lowith, Vrchlabi, Eman. Feuerstein; 75 zl. JUDr. Ant. Muller, Karla Straussova, Viden, Hynek Sommer, Koclirov, Hugo Fuchs, Viden, Arnost Mautner, . Viden, Gustav rytir Mautner, Viden, Arnost Hirsch, Viden, dr. Arnold Hirsch, Viden, Ferd. Goldschmidt, Viden, Josef Sobotka, Praha. Chevra kadisa darovala 1500 zl.
R. 1900 postavena na hrbitove modlitebna. Plany zhotovil vidensky staveb, rada arch. Vilem Stiassny. V r. 1902 vypracovan hrbitovni rad a nadriz. uradem po nepatrnych opravach schvalen v r. 1903.
R. 1902 vypracoval stavitel K. Stastny z Horic plan hrobu a hrobek. Podle neho ma hrbitov 4 pole pro dospele s 572. hroby, pole pro deti s 96 hroby, pole nahradni s 50 hroby, mimo to 54 hrobky. (Plan schvalen c. k. mistodrzit. 29, cervna .1903.) Hrbitov ma svou studni, jejiz voda podle rozboru v horicke lekarne je dobra.                       . .                                     .  .   :
V r. 1933 o. z. postoupila mestu asi pui korce hrbitova se studni pro rozsireni mest. hrbitova. Mesto za to svym nakladem premistilo zed ss pravem pristupu ze zid. hrbitova ke studni, opravilo synagogu a zed kolem stareho zid. hrbitova. Naboz. obec zidovska doplatila 2500 Kc.
Skola.
Minena je skola, ktera nahrazuje vzdelani v rozsahu skoly obecne10).
1782&#8212;1825: Skola zal. 2. kvetna 1782 podle dvorniho dekretu z r. 1781, aby pri zid. obcich byly zrizovany nem. skoly. Prvnimi uciteli jsou: Bernhard Breslauer, Josef J a r o s c h, Abraham Beer, Lowi Sobotka, zak prvniho uc. Bernh. B.r.es1 a u e r a, Salamoun Sobotka. Skola umistena &#8222;pod bytem rabinovym", pak se stehovala sem a tam, v r. 1808 postavena ucebna z drevniku.
1826&#8212;1829. Od r. 1829 je uc. opet Lowi Sobotka, otec Salamouna; Sobotky. V r. 1826 jsou ve skole 64 deti.
1830&#8212;1840: Bohatsi Zide pro sve deti vydrzuji si domaci ucitele, cast zid. deti chodi do soukrome skoly (pokoutni = Winkelschule) Samsona Felixe, Obch. kozemi, a do druhe skoly stejneho druhu, kde uci N. Jansik, pristehovaly a v H. pouze.trpeny Madar. Cast Zidu hodla posilati sve deti do mestske skoly katolicke. Tyto okolnosti znaci upadek nem. skoly israel. a proto ucitel Sobotka zada ochrany u uradu pro svou existenci, skolu israel., zvlaste pak, aby jmenovane dve pokoutni skoly nebyly trpeny. Lowi Sobotka je znam jako vyborny ucitel a vychovatel, od rabina vyznamenan je titulem &#8222;Morenu".
1840&#8212;1850: Zprav neni.
1851&#8212;1860:   Pocet   skolnich   deti   stoupa. Je jich
186
kolem 70, v roce 1861 pak 81. Z ucitelu uvadi se Petr Fuchs.
1861&#8212;1870: Skola je podle zaznamu v r. 1863/64 trojtridni. Uciteli jsou Petr Fuchs, jenz odchazi .1870 na odpocinek, Fischer, Stiastny, Markus Vantoch, nar. 28. ledna 1836 v Libni u Prahy.
1871&#8212;1880: Naducitel Stiastny do r. 1872, uc. S a x 1 odchazi v r. 1871, prichazi za neho uc. Jos. S e g e r, nar. 7. unora 1837 v Nemoslavicich u Ml. Boleslavi, Markus Wantoch je spravcem skoly od skol. r. 1872/73 do 1879/80, v r. 1876 uvadi se opet uc. Jos. S e g e r, ve skol. r. 1879/80 veden je uc. Josef Kraus. V r. 1873 zalozena skolni knihovna o 300 svazcich. Skola se stava dvoutridni. Pocet zactva je pred r. 1871 pres 100 ,ve skol. r. 1869/70 106, 1870/71 102, 1872/73 klesa na 69, 1876/77 jiz jenom 54, 1879/80 52. Skolnim dozorcem uveden MUDr. Karel Leder e r, jenz urovnal neprijemnou stiznost rodicu na skolu, ze se deti malo nauci a jsou pretezovany ukoly. V r. 1877 vyhoveno zadosti obce israel., aby skol. deti mohly pri telocviku pouzivati telocvicny mestanske skoly.
1881^1890: Pocet zactva klesa z 50 na 40. Ucitele: Spravcem skoly Josef Segerdor. 1887, kdy zemrel11), Josef Kraus do r. 1883, za neho Ludvik Kollmann, nar. 2.6. ledna 1864 ve Votici, od r. 1887 je spravcem skoly Isidor Schwager, v r. 1889 (pouze 5 dni) Amalie Spindlerova, jejiz ustanoveni nebylo urady schvaleno, ponevadz ucitelky tehdy nesmely uciti na smisenych skolach, po ni Abraham M a d e r. V r 1881 hovori se vazne o stavbe vlastni skolni budovy. Zatim je skola v najmu v soukr. dome cis. 449. 10. brezna 1881 koupen od povoznika AI. Erbana dum se zahradou cp. 167 na namesti za 2600 zl. Koupi zprostredkoval byvaly purkmistr Hynek Raiman. Rozpocet na upravu skolnich mistnosti je od stavitele Jana Policanskeho a zni na 6746*70 zl. Nadseni, ze obec bude miti vlastni skolni budovu, bylo velke, jak dokazuje sbirka prispevku a daru. Seslo se 3090 zl., z toho je 1000 zl. dar Hynka Ad. Mautpera, rytire z Markhofu ve Vidni. Jine podpory dostalo se skole pujckou od Chevry v obnose 1000 zl. R. 1882 skolni mistnosti dostaveny a slavnostne otevreny. Dum osvobozen od dani.
V   listopadu   1882   mistni   odbor   Ustredni   matice skolske   v H. navrhuje   zruseni   zid.   skoly   s   vyzvou k predst. o. z., aby ditky sve posilalo do skoly ceske. .. Oduvodnuje svuj navrh takto:                                   .
; Zide ziji v ceskem meste, pres to vydavaji se za odpurce ceskeho lidu. . Spolecna dochazka deti krest a zid. bude miti priznivy vliv na vychovu. Nemecke skoly v H. neni treba. Na ceskych skolach se uci tez nemcine a deti zid. v techto hodinach a domacim hovorem se take nauci nemecky. Jest treba ohledu k ceskemu mestu. Dusevni uroven z dvoutridni obecne skoly je u prirovnani k osmitridni skole (obecne a mestanske) nizka.    .
Naboji, obec israel. odpovedela:
S uctou podepsany preds. z. o. n. dovoluje si timto cteny dopis Vas ze dne 22. listopadu b. r. zodpovedeti. Predseda jmenovane tibce s velkym potesenim uznava vyznam pratelskeho smysleni i Vaseho, a to tim vice, ant se upominky na lecktere nepriznive nakladani zbaviti nemuze. Nespravedlivou predhuzku vsak, ze obec nase narodu ceskemu co protivnik se ..vstric stavi, musi se vsi opravdivosti odmitnouti. Prislusnici obce nasi  slednim   scitani    lidu              e      k    obe ovaci   reci
 a  stranu  ceskou
stavi, musi se vsi opravdivosti odmitnouti. Prisl pri   poslednim   scitani    lidu   vesmes   k    ob ceske se  prihlasili,  pri volbach  vzdy  n  ili          zd                         zi    b     lsih
 hlasili, pri volbach vzdy na stranu ceskou  vzdy se vynasnazi, by lepsiho dorozumeni se  ny krestanskymi i       bdti     dzli   C
obou reci nasim detem vyhodnou bude. &#8212;&#9632; Timto opravenim mylne myslenky Vasi, ze skola nase vyhradne . nemeckou jest a s vyjadrenim, ze zdejsi skolu mestanskou deti ze skoly nasi vystupujici navstevovati mohou a vskutku navstevuji a s dalsim vyjadrenim, ze Vase privetive pozvani stran skoly obecne prijmeme, pakli by nam obeti penezite prilis velikymi se byti zdaly, odpadne pak odpoved na ostatni odstavce ct. dopisu Vaseho sama sebou. &#8212; Nizepsany predseda prece vsrk nemuze opomenouti sve hluboke politovani vysloviti nad tim, ze myslite, jako by antisemitske trenice dukazem, jinak receno, nasledkem toho byly. Tyto trenice jsou zlosynem proti vzdelanosti a neslouzi nikoliv nynejsimu casu pokrocilemu ke cti. My, Zide, povazujeme se za rodaky a ne za hosty vlasti nasi a skorem bychom pysnymi byti mohli nad tim, kdyz si vzpomeneme, ze nam co detem pri vyucovani bible se vstipilo:
Cizince nermut a nepotlacuj ho! (II. 20. 22.) Nepotlacuj cizince v zemi sve! (III. 19. 33.) Jak rodak, tak i cizinec'ma byti cten, ktery se u vas zdrzuje, a miluj jej jako sebe sameho! (III. 19. 34.) Totez pravo ma miti cizinec jako rodak. (III. 24. 22.) Nezkracuj cizince v pravu jeho! (V. 24. 17.) Proklat budiz, kdo cizince v pravu zkracuje, neb vdovu a sirotka.  (V. 27. .19.)
Jest Vam nyni volno toto zkoumati. Prijmete projeveni nejhlubsi ucty.                                                   Hirsch, predseda.
V Horicich, 14. prosince 1882.
,Od r. 1884 ma skola pravo verejnosti. &#8212; 8. cervna 1888 Josef Stastny v mestskem zastupitelstvu navrhuje toto:                                     :                       v
&#8222;Slavna mestska rado! Raciz po urade s vynikajicimi cleny a zastupci I. sboru volicskeho vyzvati representanty zdejsi o. z. k jednani, zdali a za jakych podminek byli by ochotni soukromou skolu svou s vyucovacim jazykem nemeckym zrusiti a deti sve k vuli asimilaci a narodnimu smiru do nasich ceskych skol posilati, po rizeni pak s dotyc. faktory v nejblizsi pristi schuzi  zastupitelstvu  nasemu  o  tom  zpravu  podati."
Navrh prijat.
17. rijna 1888 vzata na vedomi ve schuzi mest. zastupitelstva odpoved obce israel.:      ..                 i
&#8222;Slavny mestsky urad v Horicich! Zastupcove zdejsi >israel. obce byli vyzvani pripisem Vasim ze dne 6. srpna 1888, aby vyslovili se, zdali souhlasi 8 tim, aby zdejsi konfesionelrii israel, skola zrusena byla. Po dobrem uvazeni usneseno bylo, aby zdejsi od nepameti zde stavajici konfesionelni israel. skola, tak jako doposud jest, i nadale ponechana byla, an skola tato vlastnim nakladem obce israel. vydrzovana jest. Poznamka p. navrhovatele ve schuzi obec. vyboru z 8. cervna 1888, ze by skola tato po case za bremeno mestu pripadnouti mohla, jest zcela bezduvodna&#8212; neb v padu, ze by obec israel. skolu tuto vlastnim nakladem vydrzovati nemohla, samou zrusiti zajiste &#8222;neopomene. V H. 17. rijna 1888. Feuerstein, za zastupce obce israelske."                                                    &#8226;
Vysledky vyucovaci byly v tomto obdobi velmi uspokojive. Jako zvlastnost uvadi skolni kronika, vedena od r. 1867, ze r. 1890 vykonalo 6 zaku skoly prijimaci pisemnou zkousku do stredni skoly s takovym prospechem, ze jim byla ustni zkouska prominuta. Tento prospech uvadi se i v dalsich letech. Skolnim dozorcem je v roce 1890 Adolf Mautner, nastupcem   jeho   az   do   zruseni   skoly   Arnost   Feldmann.*
R. 1891&#8212;1898. Spravcem skoly (rid. uc.) je J. Schwager, uciteli do r. 1894 A. Mader, pak Adolf Mellion. Pocet zactva nahle klesa. Ve skol.r. 1890/91 bylo 30 deti. Skolni kronika pise o: nebezpeci, ze bude skola uredne zrusena. Skolne od 30 deti nestaci, aby byly kryty nejnutnejsi skolni potreby. Provedena sbirka, ktera vynesla 900 zl. Zadost obce v r. 1891 o subvenci pro skolu zamitnuta pro maly pocet zactva. V skol. r. 1896/97 jsou zapsany pouze 22 deti. Proto skola byla premenena v jednotridni s uejtelem J. Schwagrem. Ucitel A. Mellion zustava v H. jako kantor a uvolnene ucebny pouzito ke schuzim predst. obce.
R. 1894: &#8222;Horicky list" vytyka o. z., ze ma nemeckou skolu vydrzovanou &#8222;Schulvereinem". Predst. o. z. zaslalo opravu, ze zid. skola nedostava podpory od nem. Schulvereinu.    .    &#8226;                                  .     .
trn