men) je na horickem panstvi 51 zid. .rodina,z toho po 1 rodine v Mlazovicich a Holovousich; 20 domu s 252 obyvateli tvorilo zvlast konskribovane zidovske mesto, 1 dum s 8 obyvateli byl podrizen primo jurisdikci horickeho panstvi.
1852: K matrikarskemu uradu v H. prideleno je 113 rodin s 551 clenem, z toho v H. 79 rodin s S93 cleny, mimo H. v nekterych obcich po 1 rodine, v Laznich Belohrade, Cerekvici a H. Brusnici po 2, v Stracove 5 rodin.           "
R. 1856 ma obec 20 domu. V knize „Handbuch der Konigingrazer Diozes von Josef Ant. Srutek, Konigingraz 1857" uvadi se 405 israelitu v Horicich, 6 v Holovousich, 13 v Jericich, 9 v Miletine, 4 v Petrovicich, 40 ve Slracove, 3 v Dohalickachi R. 1862 napocitan je v H. 21 obchodnik, z nich % Zidu, 3 lekari, z nich 2 Zide (MUDr. Vit Levit, MUDr. Karel Led er er). R. 1869 je v JI. 386 (jinde 382) Zidu, 1872 ma obec vsech clenu 186 (196), mimo H. 37, v r. 1873 382, r. 1874 419, v r. 1880 jiz jenom 308 (351), r. 1885 308, r. 1890 272. V r. 1893 zjistuje okr. hejtmanstvi pocet opravnenych volicu zid. vyznani pro volby do zastupitelstva horicke obce nabozenske a napocitava 68. Z nich je v Dohalicich, Straco.ve, Cerekvici, Sobcicich, Jericich, Holovousich, Ostromeri, Domoslavicich, Lanzove, Zelkovicich, Mokrovousich, Dol. Cernutkach, Mzanech po 1 (13), v Miletine 3, v H. 52. Seznamy ulozene v archivu vykazuji pouze 47 clenu platicich dane.
V    r.   1898   ma obec 220  dusi, r.  1900 198 dusi, r. 1901 201 dusi, r, 1902 195 dusi v meste, mimo H. 45, r. 1907 186 dusi, t. 1910 v H. 135 Zidu, r. 1921 103 Zidy, r. 1930 pouze 74 obcany naboz. istrael.
Nabozenska dan. Jiz Hartmann David Hirsch asi v r. 1856 podal zadost k okr. uradu, aby vsecky > israel. rodiny v H. a roztrousene po venkove byly prinuceny hraditi cast vyloh spojenych se spravou nab. obce v H. Zadost obnovil v r. 1859. Okr. urad nevyhovel. Pozdeji vsak urad dan schvaluje a mohla bjti i soudne vymahana. Vymerovani nab. dane delo se pomerne podle vyse jednotlivcum predepsanych verejnych dani. Vznikly stiznosti, ktere musil okr. urad vyrizovati. Od r. 1870 narizeno, aby o stiznostech do vyse predepsane dane rozhodl s konecnou platnosti sam voleny smirci soud, jehoz cleny byli zastupci stezovatele i obce. Urady vsak dale podporovaly, obec vsemozne pri vymahani nab.  dane.
V  r. 1857 plati50 clenu obce nabozenskou dan.  ■ R. 1862 stezuji si clenove obce na vysoke poplatky
za obrady pri snatcich a pohrbech.
V  r. 1872 plati 57 clenu nabozenskou dan.
V r. 1894 predepisuje se nab. dan na zaklade zakona z 21. brezna 1890. Danovych trid bylo 8. V nejnizsi byl prispevek 6 zl., v nejvyssi 100 zl., nemajetni vsak platili i mene nez 6 zl. Souverci jsou s predepsanou dani   nespokojeni,   hrozi  neplacenim,   ojedinele  i vystoupenim z cirkve. O naboz. dani vedena je v letech 1879—1892 kniha, z niz vidno je pocet platicich v H., mimo H., u kazdeho jmena pripsana vyse dane. Cleny obce jsou nekteri souverci i z Pecky, Vsestar, Dohalic, Horinevsi, Martinic, Chotebore, Zaclere a Vidne.
V  r. 1930 plati naboz. dan 21 osoba z H.
Obdobi 1890—1914.
Pravni pomer z. o. n. upravuje se zakonem ze dne 11. brezna 1890. K horicke obci pradeleny mimo soudni okres horicky tez obce z Nechanicka, Dohalice, Dub, Klenice, Lodin, Mokrovousy, Mzany, Velke Petrovice, Sovetice a Stracov. Lazne Belohrad a Pecka, ktere se dosud hlasily vzdy k Horicum, byly pricleneny k Jicinu. Ponevadz souverci z techto mist
pochovavali v Horicich, meli zde sva kostelni mista, byli cleny zdejsiho Pohrebniho bratrstva, vyhovely urady opetovnym zadostem jejich a horicke naboz. obce a pridelily jmenovane obce oti r. 1898 k Horicum.
V  listopadu 1890 zvoleno ve smyslu zakona zatimni predst.   Star.   Jos.  Muller,   cleny Eman.   F e u e rstein, Arnost F e 1 d m a n n, Bohum.  J. Doktor, M.    A.   Gold Schmidt,   Josef   Goldschmidt, J.   C.  Muller,  Adolf  Mautner,  Markus  Pick, Samuel Lawetzky, za nahradniky Jindrich Reich a Adolf P u tzke r.
Uredni knihy (podaci protokol, kniha chudych, korespondence, pokladni knihy) vedeny jsou zpusobem modernim a vzornym. Jednaci protokol a koresp. vede sam starosta a lze knihy ty povazovati za nahrazku kroniky, ponevadz zaznamenavaji skoro vsecky udalosti obce7).                                     .         . . .          ,
V   obdobi jmenovanem  ztratila  obec  umrtim  radu vernych nezistne pracujicich clenu a priznivcu.  Jsou to (podle zaznamu star. J. Mullera): V r. 1896 pochovan v H. spisovatel MUDr. Arnold Hirsch (nar. v Horicich  1815).  V  r.  1898  zemrel  Josef  Goldschmidt, byv. preds. Chevry, jehoz jmeno podle usneseni zastupitelstva vryto na cestnou pametni desku8). V temz roce zemr. byv. starosta obce J. C. (— Karel) Muller, v r. 1900 clen zastupitelstva Adolf Mautner a Leop. Feldmann, 29. srpna 1903 namestek starosty Boh. J. Doktor,   v   r.   1906 namestek  starosty M.  A.  Goldschmidt, 21. brezna tehoz roku pokladnik obce Sam. Lawetzky (=Lavecky), 15. unora clen zastupitelstva Josef Levitner, 14. kvetna  1909 byv. star. Emanuel Feuerstein,    19.     unora     1910     Bernhard    Doktor, 31.    brezna     1910.   clen    zastup.     Jakob    Brunner, 28.    cervence    1910    Ferd.   Goldschmidt,    sef    firmy Bratri   Goldschmidtovi,   8.   prosince   tehoz   r.    clen zastupitelstva Adolf Putzker.
Obec podporuje vydatne dobrocinne israel. ustavy mimo H.
Financni hospodarstvi obce bylo obtizne. Obec zapasila s velkymi vydaji (rabin, kantor, skola). Kdyz vsak rabin dr. Goldberg, kantor Auspitz a ucitel Mader odchazeji z Horic a funkce rabina a kantora svereny ucitelum, prichazi rozpocet do rovnovahy a naboz. dan muze byti snizena.
Hnuti ceskozidovske ma vliv i na obec. Jednotu a obec vsak poji nejlepsi pratelstvi, protoze vetsina clenu spravy jednoty jsou cleny obec. zastupitelstva (predstavenstva). 22. listopadu 1896 je ustavujici valna hromada mistniho odboru Narodni jednoty ceskozidovske v zasedaci sini mestske radnice. Poslanec JUDr. Jak. Scharf oduvodnil temer dvouhodinnou reci, proc se zakladaji jednoty ceskozidovske. Odsoudil „neniceni" Zidu a zduraznil, ze nemcina u Zidu musi byti cestou prirozenou nahrazena cestinou, ze cestina musi vniknouti i do kostela, rodiny a spolecnosti. Cestina musi byti zidovstvu jazykem materskym.
Pri voibach zvolen predsedo» Josef Adel, jednatelem Jul. Kraus^ pokladnikem Arnost Doktor, mistopred. Boh. Eisner, clenem vyboru M. A. Goldschmidt. K zadosti jednoty.zavedeny bohosluzby ceske a hebrejske. Dalsi zadosti, aby nemecka skola israel. v Horicich byla zrusena, nevyhoveno s oduvodnenim, ze neni posud vhodne nahrady za „vyucovani nemcine" a ze skola sama zanikne malym poctem deti.
Dalsi cinnost jednoty. 28. srpna 1898 svolana verejna schuze do hotelu Fr .Poura, na niz JUDr. Jak. Scharf mluvil o postupu ceskozidovskeho hnuti. 8. a 9. srpna 1903 na horicke hospodarske vystave je sjezd clenu Jednot ceskozidovskych. Prvni den uspo
radal jednatel Jul. Kraus akademii ve prospech ceskych mensin, na ktere ucinkovali mistni clenove. Druhy den venovan prednasce dr. O. Bondyho, advokata z Kutne Hory, o spolecenskem postaveni ceskych Zidu.
Mladez porada posvicenske venecky (purim) v hostinci J. Adla. Cisty vynos odvadel se Pohrebnimu bratrstvu neb jinemu dobrocinnemu ucelu. Zabavy ty byly velmi oblibeny a vlivem ceskozid. hnuti vedeny v duchu ceskem.
Zakonem z 11. brezna 1890 dostava se obcim jednotnych vzornych stanov, ktere pro H. schvaleny 6. srpna 1896. Prvni volby dle noveho zakona provedeny 24. zari 1893. Zvoleno 7 clenu predst.: M. A. Goldschmidt, Jos. Muller, Bohumil J. Doktor, Arnost Feldmann, Bedrich I p p e n ze Stracova, Eman. Feuerstein a Herm. J. D o k t o r. Em. Feuerstein volbu neprijima, ponevadz odchazi z H. Sedmym clenem za neho zvolen Adolf Mautner. V nasledujicich schuzich predstavenstva zvolen star. Jos. Muller, jenz je zaroven predsedou Pohrebniho bratrstva, namestkem a pokladnikem Bohumil J. Dokitor, skol. dozorcem Arnost F e 1 d m a n m, spravcem kostela M. A. Goldschmidt, namestkem jeho Adolf Mautner. Dosavadni spravce kostela Markus P i c k, jenz zastaval funkci 20 let, pro stari odchazi, obec jmenuje ho cestnym clenem.
18. rijna 1909 star. obce Jos. Muller chce „vyburcovati" horicke israelity z lhostejnosti k slavnym dejinam, obce, ktera v letech devadesatych minuleho stoleti byla z nejvetsich n,a ceskem severovychode. Pise v provolam: „Clenove zapominaji na sve povinnosti k ctihodne a slavne obci, prikladu nasich predku neni nasledovano, obec upada a stojime pred kritickym okamzikem, ze obec nase prijde o svouexistenci abudepridelenakobci soused tii.ii
Bylo to v dobe, kdy podle narizeni mela byti rabinum zajistena existence dle norem stat. uredniku. V Horicich to znamenalo znacne zatizeni obce a tim zvyseni nabozenske dane.
Starosta pise v provolani dale: „Tobybylapro nas rana nejhroznejsi, neb.ot mam za to, ze jest nejsvetejSi povinnosti nasi, abychom samostatnou od 18. stoleti stavajici obec udrzeli a nedopustili, abychom platiti meli k obci sousedni a jeste pri tom doma udrzovali sve bohosluzby. To by bylo nad nase sily a k tomu jeste k nasi hanbe a pokoreni."
Obrozeni, obce vidi starosta v praci mladsich nadsenych souvercu. 7. listopadu 1909 provedeny volby do zastupitelstva. Ve sve zprave starosta uvadi, ze prispevky ^obecni (dan nab.) nikterak nekryji vydani obce a nutno pocitati s mimoradnymi dary. Majetek obce nemovity hlasen takto: Chram, obytny dum vedle chramu cis. 4. Je bez dluhu. Dum na namesti cis. 167 (byv. skola). Na nem vaznou nadace Ad. Mautnera z Markhoru, rodiny Hirschovy a j. Oroky z techto nadaci (asi K 360—) rozdeluji se o velikonocich chudym. ,K majetku obce patri dale stary a novy hrbitov. Dale ma obec 8000 K v cennych papirech a 48.000 K v nadacich.
V cervnu 1907 vynaty z kostelnich bani katol. kostela pametni spisy. Bane v cervenci opraveny a do male bane vlozen tez pametni spis israel. obce naboz., sepsany starostou teze obce, Josefem Mullerem. Zni takto:
Jiz v 17. stoleti bylo v Horicich nekolik rodin israelskych usazeno.  Roku  1788 byla  postavena  synagoga  s  drevenou  stre
chou. Drive vykonavaly se bohosluzby v mistnostech najatych. Po ohni r. 1860 byla synagoga novou taskovou strechou opatrena. R. 1871 usnesli se israel. mladenci zaloziti fond ke zbudovani nove skoly a obnoveni chramu Pane. K tomu cili rozeslali pozvani na zdejsi i v cizine zijici israelity a ve 2 letech seslo se tolik, ze nejdrive byla synagoga opravena nakladem 3500 zl. r. m. a jeste zustalo 3000 zl. Toho obnosu bylo pouzito r. 1880 ke koupi domku c. 167 pro novou skolu. Tato byla r. 1881 dostavena a svemu ucelu odevzdana. Vyucovalo se v ni nemecky. Pozdeji udeleno ji pravo verejnosti. Mistni odbor Ustredni matice skolske domahal se zruseni teto skoly, ale bezvysledne, teprve na natlak obec. zastupitelstva usneslo se zastupitelstvo israel. obce nab. v H. 12. cervence 1898 zrusiti tuto soukromou skolu.
V mistnostech byvale skoly bydli rabin a je tam zasedaci sin pro zastup, israel. obce naboz. Roku 1902 byla synagoga znovu obnovena nakladem 6000 K (nova sedadla, okna, malba). R. 1678 zalozen byl v severni casti mesta hrbitov, ktery pozdeji byl rozsiren. R. 1872 koupilo Pohrebni bratrstvo od mesta 1000 sahu ctverec, za 1000 zl. k opetnemu rozsireni hrbitova. K tomu vsak nedoslo, ponevadz r. 1897 byl novy hrbitov vedle mestskeho katolickeho nakladem 18.000 K z dobrovolnych prispevku postaven a 2. listopadu tehoz roku vysvecen. Prvni tam byl pochovan Herman Doktor, zdejsi mistr reznicky, u veku 83 let.
Pohrebni bratrstvo opatruje vice nadaci pro sve chude, ktere 40.000 K obnasi, v tom je odkaz Arnosta Hirsche 20.000 K. %  uroku patri  chudym,  %   pro potreby  obecne.
Stary hrbitov.
Star. Jos. Muller ve svem pametnim spise v bani katolickeho kostela r. 1907 uvadi zalozeni hrbitova v r. 1678. Odkud cerpal toto cislo, neni jasno. V musejnich spisech jsou prvni zpravy z r. 1748. Biskupska konsistor v Hradci Kral. uznava nutnoat hrbitovni zdi a schvaluje vysku a sirku jeji.
Dalsi zpravy: K zadosti obce povoluje konsistor (26. cervna 1752) po dobrozdani mistniho farare Jan^ Vacl. Ridla rozsiriti hrbitov prikoupenim pozemku a oplotili jej.
Asi r. 1775 chtela o. z. postaviti u sveho hrbitova ( domek pro hlidace, ponevadz vrata a zdi jsou rozpustilymi osobami poskozovany. Mimo misto pro hlidace ma byti u domku marnice,. aby se zabranilo sireni nakazlivych nemoci. Obec podala zadost o povoleni k cis. kral. vojenske invalidni dvorni komisi. Zadosti vyhoveno. — Nasledujiciho roku horicka obec prodava Zidum u zid. hrbitova misto pro postaveni nemocnice   (marnice)   a  bytu  pro  hlidace za   140  zl.
V r. 1777 byl prichod k zid. hrbitovu od mesta horickymi sousedy zabarikadovan a ucinen nesohudinym. Mestska komise urcila, ze sousede nepravem tak cini a dovoluje Zidum, aby si prichod ke hrbitovu upravili a oplotili.
Z prve polovice 19. stoleti jsou pouze 2 zpravy zachovany: V r. 1816 vyjednava se koupe pozemku k rozsireni hrbitova, korec za 1000 zl.; v roce 1818 uzavrena kupni smlouva, dle niz israel. obec nab. od mesta H. kupuje 540 ctver. sahu za 800 fl.
Druha zprava je z r. 1822 a zni: Domek u hrbitova slouzi tez jako nemocnice. V lednu byla urcena vojenska exekuce pro neplaceni bytove dane z nemocnice. Predst. nemocnice a pohrebniho ustavu zada mesto, aby predepsana dan za leta 1820 a 1821 byla odepsana a nadale nemocnice dane zprostena. Duvody: Nemocnice slouzi pouze nemocnym a k prechodnemu ulozeni mrtvol zid. prislusniku. Hlidac (hrobnik) ma zde bezplatny byt. Z krest. spitalu byli prevzati do zid. nemocnice pb dobu 6 mesicu vsichni nemocni Zide. Spital nema fondu a je odkazan na milodary. Podepsan na zadosti je Nathan Seligmann jako predseda. Zadost se mestem priznive doporucuje.
Zemsky urad snizil dan z 10. do 11. tridy po leta 1820 az 1823.
Z druhe polovice 19. stol. jsou cetne zpravy. V T1857   (13.   dubna)   byl   vetrem povalen na hrbitove