Geschichte der Juden                 n...     A'.'i'o
in Horice im Unterriesen     „ ...    ®Jiny gebirge (fruher Horite).   v Honcich v
Bearbeitet von Prof. E. Zwiefelhofer, Horice.
bommer ve svem dile „Das Konigreich Bohmen"1) pise na str. 270, ze prvni kolonisace Zidu v Horicich je v r. 1637, r. 1728 zrizuje se synagoga, r. 1782 prvni nem. skola pod patronaci vrchnosti horickeho panstvi. Kdy byl hrbitov zalozen a od kdy stava v H. zid. obec, ■neni tu uvedeno. V zadosti o. z. z 18. kvetna 1884, ab}' mistni rb. dr. Ehrentheil byl opravnen oddavati, uvadi se, ze obec je zal. asi v r. 1720. Podle reci star. Josefa M u 11 e r a pri otevreni zasedaci sine 17. prosince 1896 je obec asi od r. 1770. V mestskych spisech je po prve zminka o z. o. 15. listopadu 1760. Narizeni hrabenky Strozziove, majitelky horickeho panstvi, z r. 1681 chce urovnati nesrovnalosti mezi z. o. a cechy. Jest tedy pravdepodobno klasti zacatek zalozeni obce v H. jiz pred tento rok, do doby brzo po prichodu prvnich Zidu na Horicko, do let padesatych 17. stol.
Nejstarsi doba do r. 1728: R. 1524 Zikmund Roh z Vlkanova pohani statecneho Jana Litoborskeho z Chlumu a na Jericich, najvyssiho pisare kral. Ces., aby postavil v soudu komornim Izaka Zida mladeho, •Zida Vackare a Zida v Koute, vsech z H., kterez viniti chce z toho, ze jsu k «obe prijimali a kupovali koreni a safran i jine veci veduc, ze jsou kradene, kterez pobrany byly od zlodejuov temuoz Zikmundovi Rohovi pod Zamrskem lesem na svobodne silnici kralovske, kterezto koreni a jine kradene veci on Zikmund Roh poklada sobe D kop grosuov ces.
1637: Abraham Zid leta P. 1637 prisel do mesiyse H. v patek po sv. Vite s jistym vedomim a povolenim urozeneho a statecneho rytire p. Karla Rodovskeho z Hustiran, ten cas hejtmana panstvi horickeho.
1643: Simon a Abraham, svakrove, prisli 1. P. 1643 v patek po pamatce sv. Jana Krtitele s touto patrnou vyhradou, obzvlaste, kdyz svuj handl vesti budou, aby nyni v takovy handl, co k zidovskemu handli nenalezi a jinym lidem, co by k jejich zivnostem, remeslum nalezelo, nevkracovali a prekazky necinili, cehoz, kdyby se dopustili a nejake prikori sausedstvu ucinili, aby skrze to pokutovani byli.
1666:   Jan Petrlik dluzi Johance Zidovce........
1681: Nespokojenost remeslnych cechu roste, kdyz Zide prevzali, obchodovani jejimi produkty. Cechy se brani. Stiznosti vyrizuje pansky hejtman a podava zpravy vrchnosti. Nastavaji nevole, udavani u vrchnosti a tato bere cechy v ochranu a predpisuje Zidum rozsah obchodu neb obchod zakazuje. I o porazeni dobytka vydano narizeni2).
1705: V zadusnich uctech je vydajova polozka za kadidlo Zidum prazskym o jarmarce postnim.
1713: Abraham Isak Putzker a Abraham Salamoun meli spolecny grunt. Ve sporu, kdo opravovati ma stok dolejsi a horejsi, magistrat rozhodl, ze spolecne.
Zpracoval prof.E. Zwiefelhofer v Horicich.
1720: V mest. protokole uvadi se Abraham Putzker, zlatriik. — Abraham Putzker najima grunt Jana Peceneho'.                   .
1721: Uveden v mest. prot. dluzni upis nemecky psany, z r. 1713, dle nehoz Jos. Rykert, purkrabi starobucky, dluhuje Zidu Mojzisovi 150 (180) zl. r. proti 6%.
1726: 15. rijna vyhlasen v meste patent, dle ktereho Zide zeniti se zapoved maji.
Zidovske mesto (1128—1780).
1728: Zide maji 9 domu, z nichz 3 na namesti, ostatni v Karlove ulici, tenkrat „Zidovske" zvane. Pred domy na namesti je 8 zid. kramu. Mezi Zidy a krestany vznikaji vytrznosti a nevole. Zide zadaji vymenu svych domu na namesti za majetek krest. v Zidovske ulici. U porovnani majetku Zidu na namesti a zahrady c. 8 s majetkem krestanu v silnem ohraniceni v Zidovske ulici vidime, ze vymenou prichazeji Zide o znacny kus mista. Mimo to krest. domky jsou ve „velmi spatnem stavu, kdezto zidovske lepe staveny a klenutimi a sklepy opatreny jso u". Puvodne mely pripadnouti k Zid. mestu tez domy pod c. 14 a 15.
Navrzena vymena uskutecnena a „tim vsem skandalum a vzajemnemu vmesovani se obou stran bylo zabranen o". Horicky dekan a zamecky hejtman souhlasili s vymenou, krajsky soud ji schvalil 31. kvetna 1728.
Domy v Zidovske ulici cislovany za cis. Josefa II. v r. 1785 od I do XX 3). Teprve v r. 1850 pridany pri cislovani mestskych domu bezne cislice arabske. Pri zakladani novych knih v r. 1883 uvadi se pouze arabske cislice.                                     .
1730: 26. brezna pohrbena Johanna, dcera soudniho poslika Tomase Stehlika. Byla z bujnosti (rozpustilosti = aus Vorwitz) zid. chlapcem zastrelena. Bylo ji 9 let.
1735: Zide dluhuji kontribuce. Narizeni uredni kancelare z 21. isrpna: Vsem v H. usazenym, pod ochranou jsoucim Zidum timto na rozkaz inspektoruv, cimz Zide maji dluhujici kontribuci v meste H. do ultimo rijna t. r. pri ztrate ochrany neprodlene zaplatiti. Hejtrniiii Weyerth.
1744 (24^'zari): Horicky dekan Kunkl pozadal hradeckou konsistor, aby mu povolila pokrtiti Zida katechumena Mojzise Wolfa, pochazejiciho z Prostejova. „Dne 10. maje 1749 skrze neopatrnost vysel jest v pivovare takovy ohen, ze 178 vetsich i mensich staveni 4) shorelo a mimo nekterych az do gruntu zkazeno jest bylo." Mezi vyhorelymi objekty jmenovana jest i ,,zid.  skola  a zid. gruntu  12,  v  kterychzto  12
gruntech 4 grunty jsou, ktere 11 Zidum patri". Pohoreli krestane odhadli svou skodu na 54.551 zl. a Zide na 16.555 zl., „coz take telesnou prisahou ztvrdili".
1750: Obec stvrzuje, ze Mojzis Salomoun zarucil se zaplatiti 380 zl. ryn., jez dluhuje kupci v Norimberce. — 1. unora obec horicka stvrzuje Mich. Wolrubovi, kupci v Norimberce; ze zdejsi Zide se zarucili za plat 380 zl. ryn.
1751: Pri drancovani vojskem utrpeli i hojncti Zide Abraham  Cantor,  vdova  Putzkerova  a jini.
1754: Z milosti vrchnosti jsou v H. David Putzker, Isak starsi Putzker, Jakob Hersl, Simon Abraham Putzker (a jini). Zide maji grunty, usazeni jsou tez „na lazni" bliz Panskeho mlyna, kde maji chalupu, zahradu a u ni roli ornou. Vedou obchody a handle zdejsim sousedum a remeslnikum na nejvetsi zhoubu a ujimani zivnosti.
1760: 15. listopadu predvolan k mestske rade zidovsky „primas" a jednano o predepsanych Zidum danich. Primas odpovedel, „ze on sam o sobe vec tu od sebe dati nemuze".
1761 a 1762 Zide plati kontribuce. Predepsana jim castka byla dohodou se starsimi zidovstva snizena (a vymerena podle usedlosti). V roce 1762 cini. predpis mesicne pres 6 rynskych, Zide vsak svolili platiti pouze Ys.
, 1775: Smutnym dnem v dejinach zidovstva v H. je 2. brezen t. r. V tehdejsi pohnute dobe povstali sedlaci i na Horicku. Horicky zamek — patronatem podrizeny prazskemu arcibiskupovi ;— nechali na pokoji, ale zato vrhli se na mesto zidovske, ktere vyrabovali dukladne.
Zidu J. Mauthnerovi povolila vrchnost najmouti kram v dome Jiriho Maixnera na 4 leta za 25 zl. r. rocne. Obec a farar podali protest.
.....Mikulas   Rykert   zada,   „aby   do   pod   jeho   poru
censtvim jsouciho sirotciho gruntu zidovske najemniky vziti mohl. Byl se zadosti odmrsten, anzto obcane neradi videli vkorenovani se Zidu do krestanskych domu".
1776: Obec horicka obdrzela .,ostrou zapoved, aby deti ani kdo jiny po Zidech kamenim ani jinsimi hmotami nehazely, hrbitov jejich neminovaly". — Mestskemu uradu podana zj>rava, „ze se Zide schazeji v noci bojice se pry 60 sousedu, kteri chteji na ne prijiti".
Konec  18. stoleti (doba josefinska 1780—1800)
Vetsich rozmeru je kolonisace Zidu v Horicich jiz za Marie Terezie (1740—1780). Za cisare Josefa II. (1780—1790), kdy Zidum dana uplna svoboda, kdy odstranen vnejsi „odznak" Zidu (uces, sat), kdy Zidum ) pristupny jsou vsecky skoly, urady, zrizuje isr. obec nab. sivou verejnou nemeckou obecnou skolu v r. 1782. Obec zustava v Karlove ulici. V r. 1783 (1784) se ji vytyka, „ze nema instrumentu k haseni ohne". Ve spisech mluvi se o „male obci". Zidum se dovoluje usidliti se i mimo uzavrene mes,to. Jiz v r. 1784 dvornim dekretem se povoluje horiekemu Zidu Abr. Frankovi „v licitaci koupeny krestansky dum obyvati". Povoleni Zidu nedodano nebo podan protest, protoze teprve v r. 1790 „urad svoluje, aby EkLAbr. Frank v licitaci .koupeny dum jiti mohl". (Muze;Bezeti tez..o 2 ruzne domy.)
R. 1800 prichazi do H. Johann slechtic z Kottenburgu, zidovsky berni.
19. stoleti (—1890).
Z tohoto obdobi zachovano je malo zprav. Obec Vzrusta a dosahuje v r. 1857 nejvetsiho poctu clenu,
t. j. 405. Nabozenskou vychovu vede oblibeny rabin dr. Ehrentheil (v H. od 1855 do 1888), bohosluzby navstevuji souverci z dalekeho okoli (Nechanicka, Jicinska). Rituelni lazne byly do let sedmdesatych posledne v dome Doktora, t. zv. „Jelena", v cis. 50 v Karlove ulici.
R. 1829:. Hluboka roklina v Zidovske ulici, pres kterou byl polozen most a ktera byla pro H. velikym nedostatkem, byla letos cela preklenuta a bude take vydlazdena. Stala se z ni nyni pekna ulice 5).
R. 1854: Obec zid. nabyva reality (pole) ck. 359. Kvitance zni na 96 zl. stribra do ceske vyvazovaci pokladny.
R. 1859: Pozar v zid. meste znicil masne kramy v ulici k synagoze, sousedici domy a synagogu.
V  roce 1861 vykazuje obec vydani zl. 639'15.
Na zid. viru prestoupila v r. 1870 Anna Fabingrova (katolicka) pred snatkem s Goldfingrem, s nimz nekolik roku ve spolecne domacnosti zila. Mela s nim deti, coz ji k tomuto kroku primelo. Snatek byl v Miletine.
10. brezna 1881 koupen pro. skolni ucely dum na namesti c. 167 se zahradkou 111 V6 ctver. sahu, kupni cena 2600 zl.                                                             ,
V  H. byly v te  dobe  2 zidovske hospody.  Jedna, Adlova, v Karlove ulici, druha  (resurce)  v dome Alberta  Goldschmidta   v c.  226.  Erar  dum koupil   za 11.500 zl.  pro c. k. soud. Posledni hostinsky, Fuchs, se. vy stehoval z H. a Zide presidlili do hostince c. 509 U  Fabingru   (nyni  Capku).  V  r.   1883?  koupil  dum Aug.   Erban.   Zide   navstevuji   pak   hostinec  Adluv  a U   beranka,   kde   jednotlivci   usiluji   zaloziti   „Leseverein". O  spolku tom  cteme v mestske  kronice jiz v r.  1869°).  Patrne se zalozeni delsi dobu pripravovalo, uredne vsak neuskutecnilo, nebo bezi o pouhou t. zv. stolni spolecnost.
Predst. obce v tomto obdobi:                          ■,
1827  jsou  podepsani  na  nadaci  za  predstavenstvo obce Isak Simon, Jonas Mautner a Hartmann Hirsch, r. 1845 je star. obce Hartmann David Hirsch, tez v r. 1856, 1857 a 1858. Ostatni clenove predst. v r. 1858 jsou:   Isak  Feuerstein,  Jakob  Goldschmidt, Nathan  Goldschmidt,   J.?   Hirsch?,  Isak  Jonas Mautner; v r.  1859  je star.  Bedr.  Hirsch, clenove   predst.   Isak   Feuerstein,  David   Putzker, Samuel Sobotka a Jakub Heller. Bedrich Hirsch  je   star.   do  1863,  v   r.   1864 zvolen Isak Feuerstein, dalsi clenovi jsou uvedeni v r. 1864: Salamoun  Goldschmidt, Alb.   Goldschmidt, Samuel   Sobotka   a   Salamoun   Simon   (Simon?). V r. 1870  (24. unora)  podepisuje se za star. obce Bedr. Hirsch, v r.  1871   (16. unora)   podepsan je za obec M. Goldschmidt. Od r. 1871 do 1877 je star. obce Bedr.  Hirsch.  Cleny predst.  jsou 1871 Salom.  S imon,   I.   C.   (— Karel). Mull er,   S al o m.   Goldschmidt, Maf i c Goldschmidt, Albert Goldschmidt a Alex.  G.riinberg jako  pokl., v  r.  1872  Salom. Simon,   1.   C, Muller, (Adolf  Sobotka?),  Salom. Goldschmidt,    Alex.    Grunberg    a    Markus Pick, v r. 1874 Alex. Grunberg, Adolf Sobotka,  jsaak  Feldscharek a   J.  C.  Muller,  v  r. 1875 "Markus P i ck, Ad. Sob o tk a a J.C. Mull et. V r.  |877 zvolen star.  J.  C.   (= Karl)  Muller,, dalsi clenove predst. jsou uvedeni v r. 1877: Adolf Sobotjca, Markus Pick, Isaak Feldscharek a Bedr.  S t r a u h s. Od r.  J881 je slar. Bedrich Hirsch, od r. 1884 J. H i r s c h, od r. 1887 do 1890 Eman. Feuerstein. Cleny predst.  v  r.  1887—1889 byli:  Markus Pick, J. C. Miil.ler, Herman I. Doktor, M. A. Golds c h m i d \ Josef Goldschmidt, Ad. Mautner, ■Sam. L a W.eitzik y, Arnost Feldmann.
1835:  Dle Sommrovy knihy  (Das Konigreich Boh
182
183
Horice i