Eduard Munz
Karel Munz
Pavel Munz
Herman Katz
chemik a materialista, Josef Eisner, ekonom. Tez pocesteni zid. skoly bylo dilem Eduarda Munze. Jako podrobnost slusi poznamenati, ze bylo zadano na nove prijatem tehdy rb. Martinu Friedmannovi, aby modlitby v kostele konal cesky, ackoli z cestiny znal asi tri slova. Avsak slibil, ze modlitby cesky vykona a po pilnem dnu prace se ukolu toho cestne zhostil. Jedine prizvuk nebyl jeste jak nalezi, ale i to se casem poddalo. Bb. Friedmann zastava svuj urad nejdele ze vsech horazdovickych rabinu, protoze svuj ukol kona dele ctyriceti roku. Jeho nesmlouvave nazory nabozenske i jeho prosty zrovna patriarchalni zivot ziskaly mu u vseho obcanstva vaznosti. Lec M. Friedmann jest cinnym i v oboru vynalezu, z nichz nektere ma i patentovany, na pr. samocinne pripinani vagOnu.
Z oddavaci matriky bylo mozno zjistiti tyto rabiny: Abraham Winternitz od r. 1839 do 1840. Od r. 1840 do 1853 nebylo zde rb., patrne pro nedostatek prostredku. Dale byli: Zacharias Spitz, 1853—1858. Isak T r o 11 e r, 1858—1860, bez rb. 1860—1861, dr.' Bernard Altar, 1861—1862, Moses Rosenstrauch, 1862—1864, bez rb. 1864—1867, Daniel K o h n, 1867—1871, bez rb. 1871—1872,; Lepold Muller 1872—1875, Mojzis Stark 1875—1879, bez rb. 1879 az   1887,   Martin   Friedmann   1887—1931.   Syn
Leopold Treichlinger
Rb. Martin Friedmann
rb. Winternitze Felix byl sveho casu prednostou cis. dvorni tiskove kancelare ve Vidni, syn rb. Friedmanna Emil jest rb. a prof. v Pardubicich, druhy syn R u d o 1 f inzenyrem v Brne.                '
A nyni otazka: Jak dalece prispeli Zide v H. k hospodarskemu, prumyslovemu neb obchodnimu rozvoji mesta? Tu nutno dati pravde pruchod v tom smyslu, ze Zide byli tu vudcimi ciniteli. Kdyz r. 1873 po jednorocni existenci zkrachoval akciovy cukrovar, ujal se
prazdne tovarny Samuel K, o h n, zvany „Schnabel" . a zaridil v opustenych prostorach vyrobu sirek. Pri prevzeti byl pouhy komin tovarny ocenen na 25.000 zl., sumu na ten cas velikou. Kohn vyrabel sirky s barevnymi voskovymi hlavickami v pestre obrazky zdobenych krabicich pro export na vychod. R. 1889 predal Samuel Kohn tovarnu synu Alexandrovi, ale za neho nastal pokles vyroby. Nekolik pozaru i nepokoje v Orientu, za nichz prisel majitel o dodavky, ucinily konce tomuto podniku kol r. 1898. V sousedstvi sirkarny stavala jeste pred 35 lety papirna, majetek Rud. Fiirtha a Bernarda Ganse, kterouz tito dva vystaveli. Vyrabel se tam zluty balici papir ze slamy. Papirna prosperovala az do r. 1897, kdy byla obracena v ruinu zhoubnym pozarem, jenz vznikl, neznamo jak. Oba majitele se potom, odstehovali z H. Take papirna byla vyznamnym podnikem, protoze pro hospodare znamenala odbyt slamy a zamestnavala peknou radu delnictva.: Po male, asi 2 lete prestavce ujali se vyhorele papirny tri Zide: Herman Steiner, Zikmund Friedler a Josef Geschmay a zaloziti tam vyrobu skrobu. Skrobarna, v niz se vyrabi prvotridni skrob bramborovy, jest posud v provozu, ovsem prevzalo ji druzstvo hospodarske. Ze horazdovickym Zidum neschazelo na podnikavosti, dokazuje i zavod kol r. 1860 Vilemem Kohnem zalozeny. Kohn, vseobecne ;,vatar" zvany, zavedl vyrobu vaty z bavlny, nejprve zpusobem rukodelnym, potom strojove, ve mlyne podbranskem, nynejsi elektrarne. Zoky bavlny promenovany tu v uhledne baliky vaty. Podnik ten se udrzel do let devadesatych, kdy zasel. Dale budiz jmenovan Adolf Stern, najemce velkostatku Novy Dvur, ktery v temz dvore v letech 1875—1880 zbudoval za souhlasu majitele panstvi lihovar. Posud se tam dela z bramboru lili. Konecne z prumyslovych zavodu nutno uvesti podnes dobre prosperujici velkovyrobu octa a lihovin, majetek firmy „Bratri Miinzove". Zakladatel zavodu, Simon Munz, zacal s vyrobou zitneho destilatu, t. zv. „Miinzovky", a sice r. 1831 ve Stechovicich na Strakonicku. Odtud prenesena vyroba do EL, a sice r. 1871. V dome zvanem Korvinovskem, ma firma obchod lihovinami a v zadni casti jsou vyrobny octa ve velkem. Lihoviny a hlavne ocet rozvazi se odtud po celem Posumavi. Byl to hlavne Eduard Munz, otec nynejsich bratrispolecniku, Frantiska a Pavla, znamy jiz ze stati o zavedeni cestiny v obci a jeho bratr Karel, kteri privedli zavod na vysi. Vedle vyroby ma firma dnes i prime zastoupeni skoro vsech druhu cizozemskych vin a nasich mineralnich vod. Z uvedeneho vidno, ze Zide vlastne byli zakladateli a prukopniky prumyslu v H.
Rovnez v obchodu drzeli zde Zide odedavna vedouci
misto. Vedle zmineneho jiz zavodu bratri Munzu budtez jmenovani aspon v casovem poradu obchodnici obilim od let sedmdesatych. Byli to: J. Dusner, Vilem Kohn, Bernard Gan?, Herman Steiner a jeho syn Arnost a W e i n e r.' Obchod dohytkem provozovali od davnych let: Herman Adler, Leopold L e v y, Josef L o w y, syn jeho Jakub a synove tehoz R i chard, Jar o slavna Frida. David Weinfeld a D. Man obchodovali konmi. V obchodu kolonialnim drzel primat Herman Katz, jehoz^zavod r. 1859, tymz zalozeny, byl sveho casu nejvetsim velkoobchodem v jiznich Cechach. V dobach, kde nestavala jeste trat Horazdovice—Klatovy, rozvazela se z Katzova obchodu hlavne sul, mouka a jine zbozi daleko siroko. Herman Katz zemr. r. 1922. Synove jeho rovnez zalozili zde sve zavody, a to: Eduard Katz otchod zelezarsky a Otto Katz od r. 1907 velkoobchod kolonialni, ktery rovnez dobre prosperuje jako kdysi zavod jeho otce. V zelezarskem obchodu vedle Ed. Katze uplatnil se zejmena obchod Eduarda S t eine ra, .. prevzaty r. 1907 po Vacl. Cervenem.   Zavod  rozsiril
Steiner tak, ze dnes znamena velke hodnoty. O podnikavosti firmy svedci i to, ze spolecne s Zibrideni Porgesem byli prvnimi dodavateli zbozi na Balkan, kamz vyvezli po valce svetove pres 200 vagOnu smaltoveho a zelezneho zbozi. Oba koupili ve Vidni povestny „Riesenrad" v Pratru, kteryzto podnik jest podnes v drzeni firmy Ed. Steiner. Obchod hospodarskymi stroji a nastroji provozuje od r. 1890 Moritz Steiner. Zayod prosperuje po 40 roku, ac nyni, kdy v H. slava hospodarske nakupni druzstvo, spise se specialisuje na prodej kol, sicich stroju a gramofonu. Z obchodu textiliemi budtez jmenovany aspon zavody K. S a b a t a, ktery pricinlivosti se domohl vedouciho mista, R. Fantla, Gust. Fi&chla a Lud. Lowyh o, Leop. Treichlinger a. Tez.kolonialni zavod Ern. Kohna a obchod vejci Max. Kafky slusi uvesti co obchody s dobrou prosperitou. Vubec mozno prohlasiti, ze v obchodnim podnikani dosahli Zide v H. bud zamoznosti nebo aspon pekneho postaveni, zacez dekuji v prve rade vyvinutemu obchodnimu smyslu a solidnimu zakladu svych podniku.
HoraidioKitz 7