Eduard Münz

Karel Münz

Pavel Münz

Heřman Katz

chemik a materialista, Josef Eisner, ekonom. Též počeštění žid. školy bylo dílem Eduarda Münze. Jako podrobnost sluší poznamenati, že bylo žádáno na nově přijatém tehdy rb. Martinu Friedman-novi, aby modlitby v kostele konal česky, ačkoli z češtiny znal asi tři slova. Avšak slíbil, že modlitby česky vykoná a po pilném dnu práce se úkolu toho čestně zhostil. Jedině přízvuk nebyl ještě jak náleží, ale i to se časem poddalo. Bb. Friedmann zastává svůj úřad nejdéle ze všech horažďovických rabínů, protože svůj úkol koná déle čtyřiceti roků. Jeho nesmlouvavé názory náboženské i jeho prostý zrovna patriarchální život získaly mu u všeho občanstva vážnosti. Leč M. Friedmann jest činným i v oboru vynálezů, z nichž některé má i patentovány, na př. samočinné připínání vagónů.

Z oddávací matriky bylo možno zjistiti tyto rabíny: Abraham Winternitz od r. 1839 do 1840. Od r. 1840 do 1853 nebylo zde rb., patrně pro nedostatek prostředků. Dále byli: Zachariáš Spitz, 1853—1858. Isak T r o 11 e r, 1858—1860, bez rb. 1860—1861, dr.' Bernard Altar, 1861—1862, Moses Rosenstrauch, 1862—1864, bez rb. 1864—1867, Daniel K o h n, 1867—1871, bez rb. 1871—1872,; Lepold Müller 1872—1875, Mojžíš Stark 1875—1879, bez rb. 1879 až   1887,   Martin   Friedmann   1887—1931.   Syn

Leopold Treichlinger

Rb. Martin Friedmann

rb. Winternitze Felix byl svého času přednostou cis. dvorní tiskové kanceláře ve Vídni, syn rb. Friedmanna Emil jest rb. a prof. v Pardubicích, druhý syn R u -d o 1 f inženýrem v Brně.                '

A nyní otázka: Jak dalece přispěli Židé v H. k hospodářskému, průmyslovému neb obchodnímu rozvoji města? Tu nutno dáti pravdě průchod v tom smyslu, že Židé byli tu vůdčími činiteli. Když r. 1873 po jednoroční existenci zkrachoval akciový cukrovar, ujal se

prázdné továrny Samuel K, o h n, zvaný „Schnabel" . a zařídil v opuštěných prostorách výrobu sirek. Při převzetí byl pouhý komín továrny oceněn na 25.000 zl., sumu na ten čas velikou. Kohn vyráběl sirky s barevnými voskovými hlavičkami v pestře obrázky zdobených krabicích pro export na východ. R. 1889 předal Samuel Kohn továrnu synu Alexandrovi, ale za něho nastal pokles výroby. Několik požárů i nepokoje v Orientu, za nichž přišel majitel o dodávky, učinily konce tomuto podniku kol r. 1898. V sousedství sirkárny stávala ještě před 35 lety papírna, majetek Rud. Fiirtha a Bernarda Ganse, kterouž tito dva vystavěli. Vyráběl se tam žlutý balicí papír ze slámy. Papírna prosperovala až do r. 1897, kdy byla obrácena v ruinu zhoubným požárem, jenž vznikl, neznámo jak. Oba majitelé se potom, odstěhovali z H. Také papírna byla významným podnikem, protože pro hospodáře znamenala odbyt slámy a zaměstnávala pěknou řadu dělnictva.: Po malé, asi 2 lete přestávce ujali se vyhořelé papírny tři Židé: Heřman Steiner, Zikmund Friedler a Josef Geschmay a založiti tam výrobu škrobu. Škrobárna, v níž se vyrábí prvotřídní škrob bramborový, jest posud v provozu, ovšem převzalo ji družstvo hospodářské. Že horažďovickým Židům nescházelo na podnikavosti, dokazuje i závod kol r. 1860 Vilémem Kohnem založený. Kohn, všeobecně ;,vatař" zvaný, zavedl výrobu vaty z bavlny, nejprve způsobem rukodělným, potom strojově, ve mlýně podbranském, nynější elektrárně. Žoky bavlny proměňovány tu v úhledné balíky vaty. Podnik ten se udržel do let devadesátých, kdy zašel. Dále budiž jmenován Adolf Stern, nájemce velkostatku Nový Dvůr, který v témž dvoře v letech 1875—1880 zbudoval za souhlasu majitele panství lihovar. Posud se tam dělá z bramboru lili. Konečně z průmyslových závodů nutno uvésti podnes dobře prosperující velkovýrobu octa a lihovin, majetek firmy „Bratři Miinzové". Zakladatel závodu, Simon Münz, začal s výrobou žitného destilátu, t. zv. „Miinzovky", a sice r. 1831 ve Štěchovicích na Strakonicku. Odtud přenesena výroba do EL, a sice r. 1871. V domě zvaném Korvínov-ském, má firma obchod lihovinami a v zadní části jsou výrobny octa ve velkém. Lihoviny a hlavně ocet rozváží se odtud po celém Pošumaví. Byl to hlavně Eduard Münz, otec nynějších bratří-společníků, Františka a Pavla, známý již ze stati o zavedení češtiny v obci a jeho bratr Karel, kteří přivedli závod na výši. Vedle výroby má firma dnes i přímé zastoupení skoro všech druhů cizozemských vín a našich minerálních vod. Z uvedeného vidno, že Židé vlastně byli zakladateli a průkopníky průmyslu v H.

Rovněž v obchodu drželi zde Židé odedávna vedoucí

místo. Vedle zmíněného již závodu bratří Munzů buď-tež jmenováni aspoň v časovém pořadu obchodníci obilím od let sedmdesátých. Byli to: J. Dušner, Vilém Kohn, Bernard Gan?, Heřman Steiner a jeho syn Arnošt a W e i n e r.' Obchod dohytkem provozovali od dávných let: Herman Adler, Leopold L e v ý, Josef L ö w y, syn jeho Jakub a synové téhož R i -chard, Jar o slavná Frida. David Weinfeld a D. Man obchodovali koňmi. V obchodu koloniálním držel primát Heřman Katz, jehož^závod r. 1859, týmž založený, byl svého času největším velkoobchodem v jižních Čechách. V dobách, kde nestávala ještě trať Horažďovice—Klatovy, rozvážela se z Katzova obchodu hlavně sůl, mouka a jiné zboží daleko široko. Heřman Katz zemř. r. 1922. Synové jeho rovněž založili zde své závody, a to: Eduard Katz otchod železářský a Otto Katz od r. 1907 velkoobchod koloniální, který rovněž dobře prosperuje jako kdysi závod jeho otce. V železářském obchodu vedle Ed. Katze uplatnil se zejména obchod Eduarda S t eine ra, .. převzatý r. 1907 po Václ. Červeném.   Závod  rozšířil

Steiner tak, že dnes znamená velké hodnoty. O podnikavosti firmy svědčí i to, že společně s Žibřideni Porgesem byli prvními dodavateli zboží na Balkán, kamž vyvezli po válce světové přes 200 vagónů smaltového a železného zboží. Oba koupili ve Vídni pověstný „Riesenrad" v Prátru, kterýžto podnik jest podnes v držení firmy Ed. Steiner. Obchod hospodářskými stroji a nástroji provozuje od r. 1890 Moritz Steiner. Záyod prosperuje po 40 roků, ač nyní, kdy v H. sláva hospodářské nákupní družstvo, spíše se spečiali-suje na prodej kol, šicích strojů a gramofonů. Z obchodů textiliemi buďtež jmenovány aspoň závody K. S a b a t a, který přičinlivostí se domohl vedoucího místa, R. Fantla, Gust. Fi&chla a Lud. Löwy-h o, Leop. Treichlinger a. Též.koloniální závod Ern. Kohna a obchod vejci Max. Kafky sluší uvésti co obchody s dobrou prosperitou. Vůbec možno prohlásiti, že v obchodním podnikání dosáhli Židé v H. buď zámožnosti nebo aspoň pěkného postavení, začež děkují v prvé řadě vyvinutému obchodnímu smyslu a solidnímu základu svých podniků.

HoraidioKitz 7