Chrudim.
Dr. Jakob Sachsel
Josef: Lowenstein Zajezdec bei Chruiin
Richard Traub
Bernhard Freund
 Hunt
Tempel in Raubowitz (Aussenansicht)
1*4
Geschichte der Juden
in Horazdiowitz und
Umgebung.
Bearbeitet von Karel Nemec, staatl. Konservator, Horazdiowitz.
JNad rekou Otavou, prave uprostred mezi Strakonicemi a Susici, lezi Horazdovice, citajici touto dobou 3220 obyvatel. Lezi v kraji prevazne zemedelskem na rozhrani Brd a Sumavy, Coz dodava mestu i okoli zvlastniho razu. Pul hodiny cesty vzdalena jest Prachen, posledni sumavska hora, s vekopamatnym kostelikem, pry desatym v Cechach a s prastarym .zupnim hradem z dob Premyslovcu. Hradebni zdi jsou ovsem jiz skoro srovnany se zemi a jen nekolik bast naznacuje puvodni rozsahlost. Jeste starsi nezli hrad jsou jizne od kostelika zachovale valy pohanskeho hradiste, se kterych je skvostna vyhlidka na zapad k Sumave. As hodinu odtud rysuji se mezi horstvem kolosalni ruiny Rabi.
H. jsou stare poddcjnske mesto jiz z doby Vaclava II. Z   r.   1292   maji  ve znaku dve stribrne veze se stity a   strelami.   Jakozto   mesto   poddanske   nadany  byly rodem Bavoru ze Strakonic mnohymi pravy a cirkevnimi  statky.   Na  zapadni   strane   mesta   stoji  byvala tvrz,   pozdejsi  zamek,   ktery byl rozsiren a prestaven ke konci 17. stol. H. byly pevnymi hradbami i hlubokym   prikopem   dobre   chraneny.   Tak   odolavaly   za oblehani r. 1307 utoku vojsk vedenych kralem Rudolfem  L, jenz  u H.  nedaleko   samoty Jarova  zemrel. K   oblehani   doslo   pro odboj Bavoru strakonickych, tehdejsi to horazdovicke vrchnosti.   R.' 1477 byly po druhe   oblehany   Bohuslavem   ze   Svamberka   po cely jeden rok a teprve po uplnem vyhladoveni se Horazdovicti vzdali.  Tehdy byl panem mesta Racek z Kocova, jemuz kdysi kral Jiri Podebradsky byl naklonen a   mesto  i  vysadami  obdaril.   Ale pozdeji pro odboj a vytrznosti tehoz Racka  doslo ke zminenemu oblehani H. Dale bylo mesto dobyvano za krale Vladislava r. 1502. To se stalo jiz za nove vrchnosti Puty Svihovskeho, s nimz zmineneho roku kral uzavrel mir a Horazdovicke za  stalost v bojich  odmenil vysadou, ze smeli pecetit sve listiny cervenym voskem na zpusob vyssi slechty. Rovnez rod Svihovskych obdaril mesto cetnymi vysadami,   ktere   ale  pozdejsimi  cleny toho rodu, hlavne Theobaldem, byly oklesteny. Proto doslo k   rozeprim,   v    nichz   obcane   se   dovolavali   prava u cisare Matyase, ale marne. Dokonce r. 1616 po smrti Theobaldove   odepreli  poslusnost Johance Svihovske, zacez po stiznosti jejiho nezletileho syna Ferdinanda Karla  byly  vsechny  radni  osoby zavolany do Prahy a tam na hrade pres zimu v krutem vezeni drzany. V kratkem case po tom doslo k znamemu povstani proti Ferdinandu II. a tu r. 1619 pocitili Horazdovicti, hlasici se tak jako jejich vrchnost ke strane podoboji, krutost  vojenskeho   vpadu,   tentokrat nejhroznejsiho ze vsech. General Buqoi oblehl mesto a v kratku ho dobyl. Vojaci hned po vpadu do mesta na nekolikero mistech zapalili, takze ..vnitr i zevnitr hradeb mesto
Dejiny Zidu
v Horazdovicich
a okoli.
Zpracoval Karel Nemec, st. konservator, Horazdovice.
horelo, vez se spalila, zvony i hodiny zniceny, rathouz se starymi listinami, spital se sladovnou, vse v hroznem ohni vzalo za sve. Ze pri tom nastalo drancovani a tyrani, je nasnade. Zle bylo ve meste. Doslo to tak daleko, ze i povozy a kone musili Horazdovicti dat na vyvezeni lupu. Purkmistr a konsele vyslali potom tri pary prosebniku do sveta o fedrunk. Dosli az do Nemecka a prinesli 330 kop. Ferdinand Svihovsky prchl za hranice co privrzenec Bedricha Falckeho a kdesi ve Francii zemrel.
Horazdovske   panstvi   prodal   vitezny   Ferdinand hrabeti Adamu ze Sternberka za 74.580 kop 40 grosu misenskych, coz se stalo r. 1622. Az do valek tricetiletych staly Horazdovice v popredi zajmu obecneho. Horazdovicti   meli   jednu   z   nejlepsich   knih   mestskych   prav   z   r.   1495   a   konsele   slynuli   odedavna spravedlivosti    a    moudrosti   svych   rozsudku,   takze okolni    mesta    jako   Susice,   Strakonice,   Kasejovice i   Blatna   se   ve   sporech odvolavala do Horazdovic. Nastoupenim   katolickeho   rodu   Sternberku   nastaly mestu, klidnejsi  doby. Ti tam byli nekdejsi rebelove, protireformace zlomila jim pater.  Vrchnost, pravda, jednala s nimi lidsky, rozmnozila vysady, opatrila jim treti trh   (jeden byl z doby krale Jiriho, druhy  od Rudolfa II.). Staveny a rozsirovany cirkevni budovy. Tak    r.    1685    rozsiren    za   Sternberku   minoritsky klaster  a  postavena  na  vrchu  Strazi  kaple, Loreta zvana,   coz   se   stalo   r.   1659 za Ludmily, vdovy po F.   M.  Sternberkovi.   Roku 1691 za hrabete Vaclava Vojt.   Sternberka   po   pozaru   znovu   postavena  byla v   renaisancnim   stylu   radnice,   ktera   r.   1926   byla zborena,   aby   ucinila misto budove moderni. Jedina vezicka, nyni na sboru  cirkve  ceskoslovenske se nachazejici,   jest   zbytkem   stareho   rathouzu   a   pametnikem   onech   dob.   Take   velike panske  sypky jsou z doby sternberkovske z r. 1682.   R.  1719 prechazi panstvi  se   Sternberku  na   rod Thunovsky  a  kratce potom  dostava   se   Eleonore   z   Mansfeldu,   r._ 1723. R. 1748 preslo  na V. M. z Potingu a r. 1755  drzi horazdovicke panstvi Karolina z Lowensteinu. Rychle vystridali   se   jeste Rumerskirchove, kteri byli ^as]~ niky panstvi za valek napoleonskych az do r. 1834, kdy   je   koupil   hrabe   Rud.  Kinsky. V tomto  rodu udrzelo se panstvi az podnes. Mesto ovsem jiz davno prestalo byt mestem poddanskym.
Z kroniky «Zidovstva na Horazdovicku.
V nasledujicich radcich podame ukazky z dejin Zidu na H. spise formou kronikarskou. Usazeni lu byli Zide od pradavna, ac pisemne doklady jsou teprve od valek tricetiletych. Zaznamy starsi vzaly patrne za sve pri castych pozarech, hlavne pri spaleni rathouzu r. 1619. V dobe te nemeli v Horazdovicich
Horaidiowitz 1