nemz vice nez pul G. J. vyhorelo. Pozarem tim zniceny byly vsechny gruntovni knihy, stare zapisy a listiny. Nove knihy pozemkove byly teprv r. 1792 od patrimonialniho uradu zalozeny. Zvlaste dulezitym v dejinach z. o. jenikovske v ohledu kulturnim jest r. 1797. Skola prvni zalozena byla Simonem Szanowskym v cisle 52 r. 1653. Jedinou pamatkou puvodniho urceni jest opukova deska nad vchodem zasazena, na niz vytesan jest znak, drzeny dvema andilky. Skola tato byla spise soukroma, az r. 1775 hrabe KolovratKrakovsky na zaklade „Errectionsinstrumentu z 28. hornunku (unor) zalozil skolu a do teto dochazela jiz i mladez israelska, nebot v „Pametni knize" dekanskeho uradu v G. J. str. 852/853 Cteme, ze zid. deti chodily do katol. Skoly KolovratemKrakovskym zalozene a „ucitel teto skoly Fr. Kyselo byl tak neopatrny, ze dal svoleni, aby isr. deti nemusily skolu pito navstevovati.
Nasledek toho byl, ze si Zide v r. 1797 zaridili skolu vlastni. Az do tohoto roku byla isr. mladez k tehdejsi katol. skole priskolena, kdez tez i literniho vyucovani zucastnena byla.
V r. 1797 snazili se tehdejsi predstaveni o. z. Salamon Kornfeld a Samuel Rosenbaum na vyssich mistech a uradech ziskati pravo, zriditi si pro zdejsi isr. mladez vlastni skolu, kdez se tez cela obec zaroven zavazala nejen vlastniho ucitele platiti, ale i ostatni vzesle vylohy teto skoly ze svych prostredku hraditi. Zadost jejich byla priznive vyrizena a oni obdrzeli povoleni zriditi vlastni skolu trivialni, jejiz patronem byla .z# „°* Z(MSI a od toho r. 1797 az do r. 1907/08 velmi verne a v dobrem poradku vedena byla.
Prvnim ucitelem byl Juda Steiner, rozeny ze vsi Dalimeric, panstvi Velkoskalskeho, v kraji Boleslavskem, jenz na zaklade povoleni biskupske konsistore v Hradci Kralove a dekretem z r. 1798 ustanoven byl a 1. cervence 1835 zemrel. Poslednim ucitelem byl David Stiasny az do r. 1907/08, kdy skola pro maly pocet deti (13) zanikla.                                            .
Skola tato vynikala od pocatku az do konce nejen dobrym ucitelstvem, prospechem mladeze, obetavosti predstavenych a cele obce, ale ziskala si spokojenost cele o. z. a uznani vsech dozirajicich uradu a vrchnosti.
(Jmena ucitelu, pusobicich na teto skole od r. 1797 do r. 1907/08, uvedena jsou na zvlastnim archu.) Mezi skolou, velkostatkem G. J., urednictvem a urady patrimonialnimi panoval zvlastni srdecny pomer, nebot kazda vrchnost tuto trivialni skolu isr.. navstevovala, z vysledku prospechu mladeze uprimne se tesila, ji moralne podporovala, jednotlive deti obdarovavala a vyznantenavala.
Skola tato jakoz i veskere skolstvi te doby podlehalo dle stavajicich tehdejsich zakonu dozoru knezskemu, a to jvdkariatu zlebskemu, jako uradu dohlizejicimu a „honsiston" jako uradu nejvyssimu v dozoru. Jiz v r. \1815 byla zdejsi isr. skola tak stastna, ze navstivil ji nejdustojnejsi biskup Jeho Milost Alois Josef Krakovsky hrabe z Kolovrat, biskup kralovehradecky.
R. 1810 zemr. hrabe Filip Krakovsky a universalnim dedicem ustanovil vnuka sveho Leopolda hrabete Kolovrata Krakovskeho, syna Fr. Xaveria z Kolovrat. Proti teto zaveti cinili dedicove namitky, procez byla sprava panstvi dana v administraci, kterou zastavali: cis. kral. dvorni agent Fr. Charger, Jan Stenpichler a Jakub Mader, vrchni z Budkova. Administrace trvalo da r. 1817, kdy dcera f Leopolda hrabete Kolovrata Krakovskeho Luisa z Herbersteinu panstvi koupila v drazbe za 1,029.500 zl vid meny. Dne 28. kvetna 1818 po prve prijela na  pan
finWi» Jtnilna .1
stvi, kde byla od poddanych slavnostne uvitana. Na hranicich habrskych postavena byla vitezna brana, odkud doprovazeli do G. J. vysoce urozenou pani mistni urednici a mnoho poddanych. V G. J. byla uvitana od cechu spojenych remesel, krejcovskeho, sevcovskeho, reznickeho a tkalcovskeho s prapory, od Zidu s desaterem prikazani. Za strelby z hmozdiru doprovazena byla do G. J. a odtud do Hostacova, kde v kapli zapeno „Te Deum".
Toho roku byla velika drahota, takze se prodavala mira psenice za 40 zl., zita za 22 zl., jecmene za 20 zl., ovsa za 7 zl., korec bramboru za 9 zl., maz piva za 20 kr. Lidumilna pani hledela mirniti bidu lidu a bez rozdilu vyznani udelovala dary nejen chudym krest, ale i israelitum, kteri se pomoci dozadovali. Skoda, ze tato dobrosrdecna pani zemrela v mladem jeste veku 42 roku, dne 17. prosince 1823, zanechavsi panstvi nezletilemu synu Ottovi, v jehoz nezletilosti ustanoven administratorem dvorni rada baron Eger.
1820. Dne 23. cervence navstivil nove zrizeny vikar vikariatu zlebskeho, dustojny pan P. Vojtech Pohorelicky, dekan, zid. skolu nasi po prve. Po druhe zavital do G. J. a skolu isr. navstivil Jeho Milost hrabe Alois Kolovrat Krakovsky, biskup.
Za pritomnosti nove majitelky panstvi, Jeji Excelence hrabenky z Trautmansdorfu a administratora P. AI. Sucheho vykonana zkouska k spokojenpsti a radosti vsech pritomnych r. 1830.
Dozor po smrti zvlaste milovaneho dekana a vseobecne oblibeneho Sebestiana Cecha 10. ledna 1832 pridelen administratoru P. J. Patkovi, farari v Solopyskach, nacez 11. dubna 1832 ustanoven byl dekanem G. J. biskupsky notar Fr. Kroupa jemuz vrchni dozor nad zid. skolou sveren a kdyz r. 1836 jmenovan byl vikarem zlebskeho vikariatu biskupsky notar a dekan v Ronove Ant. Jerabek, vykonaval tento vrchni dozor nad skolou zid.
1836. Dne 13. rijna konalo se slavne uvitani cis. Ferdinanda Dobrotiveho a manzelky jeho Marie Anny, korunovanych manzelu. U dekanskeho kostela stala skolni mladez, pet cechu a nescislne mnozstvi lidu. Za branou viteznou ocekavali Jejich Velicenstva ..zastupcove isr. obce s desaterem, mistni duchovenstvo, urednici vrchnostensti a jini hodnostari. Kralovsti manzele byli uvitani od c. k. komisara svob. pana z Witteru, od mistniho dekana, rb., vrchniho velkostatku, jakoz i od ostatnich hodnostaru.
1835. Dne 2. brezna opustil nas nas nejmilostivejsi a nejvernejsi otec, ktery pro nas narod pozehnani plne zakony vydal, pravo k ucasti ve vsech studiich povolil a vzdy se staral, aby nasim souvercum dobrodini a milost prokazal, Frantisek I., cisar rakousky. Dne 16., 17. a 18. brezna mel v zdejsi synagoze rb^ Jonas Altar dojemnou smutecni rec nad ztratou vroucne milovaneho mocnare, nad niz cela z. o. a vsecka mladez vrelou ucast mela. Cela synagoga a" zvlaste „Tora" byly v cerny samet zahaleny a synagoga cernymi svicemi osvetlena.
Dne 28. cervna byla nase trivialni skola ucastna stesti, ze navstivil ji biskup Karel Hani. Jeho Excelence setrvala 2V2 hodiny na skole, vykonala zkousku ze skolnich predmetu s mladezi nasi skoly. Na dukaz spokojenosti obdaroval 3 zaky II. tridy poucnymi knihami. I synagogu navstivil a vyslovil plne uspokojeni.
v \^^ ^yl bohaty na vzacne navstevy nasi skoly, jakoz i na dulezite udalosti obce.
Panstvi jenikovske koupil t. r. od hrabenky Terezie z Trautmansdorfu rytir Bedrich Neupauer za 405.000 zl. konv. mince. Dne 17. unora navstivil sko
lu, presvedcil se o prospechu zactva, isr. mladez pochvalil a obdaroval 10 deti obuvi.
Krajsky rb. okresu casl. Samuel Brod poctil svou navstevou skolu 4. listopadu, vykonal s detmi nabozenskou zkousku a vyslovil uciteli a z. o. svoji nejvetsi spokojenost.
1839. Dne 5. zari spatrili obyvatele jenikovsti ve svem stredu cisarovnu matku Karolinu Augustu. Zavitala mezi 12. a 1. hodinou poledni v pruvodu nejvyssiho hofmistra a generala jizdy Creneville a dvorni damy hrab. Coudenhovove a svobodne pani z Ulefeldu do G. J., vracejic se z Pilnice. Po dvouhodinnem zdrzeni podelila chude hojnou almuznou a odjela do Vidne.
Veliky priznivec skoly nasi, rytir Bedrich Neupauer, navstivil skolu nasi opet 14. dubna 1840 a 24. brezna 1841 a vyslovil svoji spokojenost, obdarovav nektere zaky.
K lepsimu pouceni mladeze ohledne jedovatych rostlin zakoupila o. z. 8 obrazu a zasklene je darovala skole, jakoz i obraz Ferdinanda I.
K seznani, jak velika byla nab. o. z. v r. 1841 u porovnani s jinymi vyznanimi, uvadim tabulku.
Tabulka o poctu obyvatelstva a jich nabozenstvi 1841—1842.
Jmeno	Pocet domu	Pocet obyvatelstva				Dohromady
			augsb. vyzn.	helvet.	Zidu	
Golc. Jenikov . ■ Kobyli Hlava .   .   . Raj u G. Jen     .   . Rimovice     .... Stuparovice    .   .   . Sirakovice   .... Kozohlody .... Podmoky    .... Pribyslavice    .   .   . Hostacov (zamek) .	205 39 39 31 28 36 39 74 47 1	1591 260 271 188 171> 247 237 435 288 6	2 11 5 10 18 4 3 29 1	2 3 9 18	613 15 5 3 4 15 4 12	2206 271 291 203 194 258 255 477' 319 6
Celkem v puvodni kolature Golcova Jenikova	539	3694	83	32	671	4480
Osady tyto jsou V2 az 1% hodiny vzdaleny od G. ,T.
R. 1842 nastalo nove rozdeleni vikariatu v diecesi kralovehradecke pusobenim biskupa K. Hanla a drivejsi zlebsky vikariat premenen a pojmenovan Caslavskym skolnim okresem.
V teto dobe dala z. o. jako patron skoly upraviti bvt uciteluv k uplne jeho spokojenosti a 1842 celou skolu vhodne upravila a byty pro ucitelstvo zridila.
1842.  Dne 6. zari zemr. vikar caslavskeho   okresu Ant. Jerabek, farar v Ronove, jenz skolu   nasi mnohokrate navstivil, zkousku s mladezi vykonal a   nejvyssi spokojenost   nad   prospechem   vyslovil.   Od   r. 1832 az do r. 1842 skolu navstevoval a vsechny uredni knihy i klasifikacni protokoly podepsal.   Ucastenstvim na pohrbu projevila z. o. zemr. posledni poctu.
1843.  Skolu po jeho smrti visitoval 2. srpna   nove ustanoveny   vikar   casl.  okresu   P. Vincenc Krombholc, farar v Prelouci, t.   c.   v   Ronove.   Tento   vsak brzy zemrel a vikarem ustanoven prosluly dekan G. J. Frant. Kroupa, biskupsky notar, jenz dozor nad nasi skolou vykonaval.
1844.  Dne 24. cervna byl biskup Karel Hani v G. J., ale zid. skolu pro naval prace nemohl navstiviti; prece potesil deti nase tim, ze je obdaroval obrazky.
R. 1845 a 1846 shnily brambory na polich a ceny obili velice stouply: mira psenice prodavala se za 20 zl. stribra, zita za 18 zl. stribra, jecmene za 15 zl., ovsa za 6 zl. stribra,jtnira bramboru za 4 zl. stribra.
R. 1847 byla nouze mezi lidem tak velika, ze konaly se sbirky ve jprospech ubohych, kteri z nouze i lebedou se zivili. Slechetne pani a divky ochotne vai rily polevku na radnici v dubnu, kvetnu a cervnu. Polevka rozdavala sfc az sestkrate v temdni. Chudi z G. J. a z Raje dostavali 120—130 porci denne; porce byla 2 zejdliky. Sbirky podporovaly nejen rodiny krest., ale i zid. z mesta. Vrchnost jenikovska darovala k ucelu tak slechetnemu potraviny a   drivi.
1848. Dne 15. brezna udelil cisar Ferdinand vsem zemim mocnarstvi rakouskeho ustavu zemskou — konstituci. Lid prosty domnival se, ze mu byla udelena svoboda ve vsem jeho jednani. Domnela svoboda zvrhla se v nenavist, pro kterou mnozi lide a hlavne Zide nebyli jisti ani jmenim, ani zivotem, kdyhy se nebyly utvorily narodni gardy cili obrany.
V  G. J. utvorila se takova narodni  garda,   slozena s pocatku z krest. a Zidu a pusobili blahodarne proti zivlum    podvratnym.    Zakratko    vsak    musili    Zide z gardy vystoupiti pro vystrednosti, jichz se nekteri dopousteli.
Po vydani konstituce vymizely z obehu vsecky stribrne penize. Aby se drobny obchod mohl provozovati, vydaly i soukrome osoby smenky papirove na obnos sesti, desiti a 20 krejcaru. Za stribrne dvacetniky platili Zide z G. J. az i jeden zlaty vid. cisla.
V  r. 1849 byl vydan   novy   zakon   obecni   ze   dne 17. brezna.
Dle tohoto zakona provedeny byly v r. 1850 obecni volby v G. J.
V   temze   r.  provedeno   nove   rozdeleni   Cech   na 7 kraju, a to: Prazsky, budejovicky, pardubsky, jicinsky,    ceskobrodsky,    chebsky    a    plzensky.     Kazdy z techto kraju rozdelen  byl  na   podkraje   (hejtmanstvi). V Cechach bylo 7   kraju,   79   podkraju  a   210 okresu. Dle toho bylo 7 krajskych' vlad, 79  podkrajskych uradu a 210 okresnich soudu.
Zavedenim techto uradu prestaly vsecky dosavadni urady patrimonialni   cili vrchnostenske,
Zakonem bylo stanoveno, kdo ma pravo volebni a kdo muze byti volen, jakoz rozdeleni volicu na sbory podle poctu obyvatelstva.
V  G. J. byli volicove rozdeleni na 3   sbory,   Dne 24. srpna 1850 konala   se prvni   volba,   kterou  ridil podkrajsky komisar Jan Gross za   pritomnosti  byvalych predstavenych. Prvni sbor zvolil do vyboru Ignace Luttnu, administratora posty a majitele % lanu pozemku, Vaclava Herese, pekare, Efraima Wehle, zid.  skol.  dohlizitele a predstaveneho.  Isaka Kraus e, zid. ranhojice. Ve II. sboru byli zvoleni: Fr. E k slagr, ctvrtlanik, N.  Korinek,  % lanik,   Jan   Klusacek a Jiri Pochmann, % lanici.
Ve III. sboru byli zvoleni: Josef Novotny, dekan, Jan Suchanek, skolni ucitel, Fr.» Lehky, hostinsky, Adolf.Dub, zid. doktor lekarstvi.
Dvanact techto vyboru zvolilo vsemi hlasy za predstaveneho Ign. Luttnu, za prvniho radniho dekana Jos. Novotneho, za druheho radniho Frant. E k s 1 a g r a.
Nove zvolene predstavenstvo odeslo do chramu Pane, pri cemz hrala hudba gardy jenikovske. Po slavnostni reci slozil predepsanou prisahu do rukou dekanovych novy purkmistr Ign. Luttna, prvni a druhy radni do rukou kaplana P. Hynka Vlacha.
Po Te Deum ubiralo se predstavenstvo na radnici, kdez clenove predstavenstva slozenou prisahu podepsali.
Golcuv Jenikov 4
155
GoltschJenikau 4