Geschichte der Juden in GoltschJenikau.
Bearbeitet von Direktor Jan Maximovic, GoltschJenikau.
1 rinact km od Caslave na jih, 7 km od Habru lezi mesto Golcuv Jenikov, vlastni to tepna Habrska pro sve vyhodne zeleznicni spojeni. Ma 2023 obyvatele, 328 domu. Jest cilym obchodnim a prumyslovym mistem a co do velikosti a poctu obyvatel prvnim mestem okresu habrskeho. Lezi na navrsi pri Vohancickem potoku po obou stranach byvale risske silnice ve vysi 345 m nad hladinou morskou, kudy vedla puvodni „zemska stgzka" od Caslave ke G. J., Kobyli Hlave, Habrum do'Nem. Brodu. t  ■
K velikemu namesti pripojuje se nekolik ulic a cele usporadani a pudorys mesta ukazuje na davnou dobu, v niz osada povstala. Jihozapadni cast kolem stare synagogy (1659) slula „zidovske mesto". Byly tu male prizemni domky pro jednu, nejvyse dve rodiny, tvorici krivolake ulicky. R. 1808 vypukl pozar, vyhorela synagoga, vinopalna a 32 domy „zidovskeho mesta". J. pripomina se v dejinach jiz pri r. 1150 a musil byti mistem jiz vyznamnym, kdyz v nem olomoucky biskup Jindrich chtel slaviti vanoce. Stara osada J. stala vsak dale na jihozapad u nynejsiho kostela sv. Markety, pripominaneho v r. 1359, kdy tu podaval knez Jesek Talafous a po nem Jan z Eican s matkou svou Eliskou. Cast pri nynejsim zamku byla vsi a jmenovala se „Zabelcice". V „Pamatkach archeologickych z r. 1863" cteme, ze,], jiz za krale Premysla Otakara II. staval, nebot na listine z 5. novembru 1257 Smil z Lichtenburka dava desatek ze stribrnych hor v Nem. Brode, Slapanifcich a Pribyslavi klasteru „sedlickemu", zdarskemu a \ hradistskemu a peceti privesili: panosi: Bohus z Chuchle, „Jarchik z Jenikova", Petr z Krchleb, Zahor z rvonic, Maruna z Uste a Vavrinec z Ledce.
Mesteckem jmenuje se J. r. 1417. Patril po nejaky cas, k. Podhoranum, ale r. 1461 pripojen k Chlumu, s nimz zustal v rodine slavatovske do r. 1580, kdy prodan Vaclavovi Robenhaptovi ze Suche. Ves Zabelcice patrila ;ke klasteru vilimovskemu a po jeho' zaniku pripadla ruznym svetskym panum, az r. 1580 k J. pripojena, avsak hned nato s J. prodana Janu Libenickemu z Vrchovist, za nejz jeste tehoz roku vysazeno mestecku clo na opravu zdejsich zlych, avsak dulezitych cest. (Zem. stezka.) V rodine teto udrzel se J. az do r. 1601, kdy Mandalena Libenicka, provdana za Hermana z Rican a po druhe za Jachyma StastnehoSturmu z Hyrsfeldu, statku toho nabyla. R. 1632 jest tu panem Jan Trcka z Lipy, PQ Valdstynovi nejbohatsi magnat cesky, avsak po jeho smrti z ohromneho, zkonfiskovaneho jmeni trckovskeho darovan J. s tvrzi a vsi Zabelcicemi, Zandovem a Podmoky Martinu Maxmilianu z ' Golce, generalvachmistru v cisarskem vojste. Po nem nazvano mestecko „Golf. Jenikovem". Novy pan zucastnil se pozdeji hajeni Prahy proti Svedum, postavil zdejsi tvrz, vy
Dejiny Zidu v Golcove Jenikove.
Zpracoval Jan Maximuvicj reditel skol v Golcove Jenikove.
stavena „Loretanska kaple", residence jezuitska (nynejsi dekanstvi). R. 1638 dal vloziti manzelce sve Marii Magdalene z Opsiniku, zvane Roe, pravo vlastnicke na J.i zemrel 1653. Po kratkem panovani manzelu Golcovych, jichz jmeno Jenikov od r. 1648 nese, nastava doba bezvyznamna. Po smrti Martina Maxmiliana Golce ujala se panstvi manzelka jeho Marie Magdalena Golcova, rozena z Opsiniku, zvana Roe, ktera vsak 28. list. 1657 zemrela a panstvi preslo na Jana Ditricha Ledebura, ktery se soudil s radem „Tovarysstva Jezisova" o kapital Marii Magd. Golcovou radu poruceny. Spor trval 16 let a Ledebur odsouzen k vyplaceni kapitalu a k uhrade uroku za vsechna leta.             .       •          ,
Po Ledeburovi pripomina se jako majitel J. hrabe Milesimo v dobe od 11. ledna 1677 do 1698. (Zprava tato cerpana z knihy uctu filialniho kostela kozohlodskehO, • kteryzto Milesimo  prodal; panstvi 26. dubna 1698 Frant. Ant. svate  rise rimske hrabeti z Hollveylu.)         ■    . .■■•                  "»i :• .
V  r. 1718 byl na zafiade krest.   matriky   Tom   I, pag. ,148,   hrabe   Fr. r\ Jos. Trautmansdorf   majitelem panstvi G. J.
V  r. 1765   uvaden   jest   na   zaklade krest, matriky Tom III, pag. 1, hrabe Ulfeld panem na   G.   J.   a  na Hostacove.
Az r. 1773 koupil panstvi hrabe Filip KolovratKrakovsky, ktery vymohl pro mesto statni tovarnu na tabak a vystavel pro tyz ucel i budovu, nynejsi zamek. R. 1784 vyhorelo mesto a vsecky pisemne pamatky, tykajici se mesta, ale i „zidovske obce" (o niz jednano zvlaste), vzaly za sve. Co nebylo zniceno pri tomto pozaru, padlo zhoubnym plamenum pri druhem pozaru r. 1808. kdy vyhorela i stara synagoga (1659) zalozena. R. 1817 koupila panstvi G. J. dcera Leopolda hrab. Krakovskeho Luisa, hrabenka z Herbersteinu v drazbe za 1 mil. 29 tisic pet set zlatych vid. meny. R. 1830 koupila je hrabenka z Trautmansdorfu, r. .1836 rytir Bedrich z Neupaueru.
Po jeho smrti koupili panstvi G. J. dedicove Faltise z Trutnova a majetek tento se dvory: G. J. Vohancice, Vlkanec, Radinov, Leskovice, Rybnicek, Chlumek a Dvorek prevzal Herman Fiedler, syn Otilie z Ottenkronu a po jeho smrti 3. prosince 1898 jeho bratr Richard Fiedler, po jehoz smrti koupil je Karel Milner, statkar z Molitorova u Kourimi v roce 1911 za 2.600.000 K.
*
Kdy Zide do G. J. prisli a zde se usadili, tezko presne stanoviti, nebot po pozarech 1784, 1808 a 1870 shorelo vsecko, co by svedectvi vydati mohlo.
Prece vsak mame nektere doklady, ktere nas uvadeji k dobe, kdy se Zide pravdepodobne v G. J. usadili.         '                                                 '           '
Qalluv Jenikov i
152
Prvni neklamne svedectvi o dobe davno minule podava nam pamatny „Zidovsky hrbitov". Hrbitov tento zachoval si typicky vzhled a mnoho prastarych kamenu a sarkofagu. Nahrobky tyto jsou nekolik set let stare, svou vzacnosti vyrovnavaji se uplne nahrobkum a sarkofagum na starem pamatnem hrbitove v Praze. Pri r. 1341 mluvi se jiz o z. o. v H a b r e c h a ponevadz nahrobky v G. J. jsou starsi nez v^ Habrech, dluzno usuzovati na z. o. v Jenikove v dobach davno a davno minulych.                .                    .
Zdejsi z. o. mela jiz v r. 1659 svoji synagogu (Srovnej Kral. Ceske, ilustr., Ar. Z., Opisy Ar. Rec 1659).
Dukazem, ze zde Zide byli jiz ,pred r. 1659, jest uvedena synagoga, nebot hned po osazeni synagoga tato zrizena nebyla.
Jenikovem vedla „zemska stezka", jedna z hlavnich komunikaci a v. techto dobach nejstarsich mel G. J. a Habrsko veliky vyznam a dulezitost pro celou zemi, nebot vyvijel se a vzmahal se tu cily obchod a krajina zdejsi zvlaste pri „zemske stezce" byla huste obydlena. Nejlepsim dukazem tehdejsiho blahobytu, rozkvetu a ruchu obchodniho jest okolnost, ze se na celem Habrsku setkavame od pradavna se Zidy, kteri zvlaste se hojne usadili v G. J. a y Habrech.
G. J. a Habrsko bylo od nepameti zname celni uzemii, poskytujici Zidum, jako. narodu, majicimu vynikajici smysl pro obchod, vynosnou praci a vydelek. Poplatky nekde jen docasne nebo na revers trpenych synu Israele byly vitany nejen opatum vilimovskyin, kteri tou krajinou vladli, ale i jinym vrchnostem svetskym, ktere zde sva zbozi mely. (Stoleti 14., 1352 za Karla IV.) Jan Lucembursky potvrdil klasteru vilimovskemu (4 km od G. J. vzdalenemu) pravo k vybirani cla pri zemske stezce Jenikov—Habry, vysadiv, kolik se ma z kazdeho druhu zbozi vybirati, naridil dale, aby tomu, kdo by cla nezaplatil, podloudne zbozi bylo zabaveno. Urednici mytni sepsali k rozkazu Jana Lucemburskeho podrobnou sazbu cla. Od vozu s barvami na sukna neb knihami 2 male denary, clovek pesi nebo na voze 1 maly denar, zidum „zivym s mrtvym" sleveno bylo myta tak, ze platili jiz jen jako krest., t. j. ti, kteri s pohrebnim pruvodem se ubirali na hrbitov v Jenikove nebo do Habru, kam se zdaleka Zide pochovavali. Z toho patrno, ze hrbitov v G. J. i v H. v teto dobe jiz byl a nahrobky vykazuji stalete stari a hrbitovy tyto jsou pametihodne i tim, ze se v Habrech jiz v r. 1341 o z. o. mluvi, v G. J. pak starsi a vzacnejsi nahrobky jsou, coz jest dukazem, ze v G. J. o. z. v te dobe stavala, kdyz se Zide na hrbitov pochovavali a vzacne nahrobky staveli.
Dejiny mesta Caslave (Aug. Sedlacek, 1874) uvadeji nas rovnez k tomu, ze Zide v G. J. davno usazeni byli.
Janem Lucemburskym a kralem Vladislavem byly zvlastnimi vysadami kralovskymi povoleny mestu Caslavi dva trhy a to jeden na sv. Floriana 4. kvetna odbyvany, dan byl 19. brezna 1484, druhy Janem Lucemburskym, povoleny 4. srpna 1341 v pondeli po Nanebevzeti Panny Marie.
Obchod kramarsky provozovan byl kramari a krajeci suken, nekdy i zidy cizimi, neb tehdy Caslavane mezi sebou Ziduv netrpeli. Byli to Zide kolinsti, kdez Zide jiz svou obec tvorili.
R. 1565 stezovali st starsi kramaruv a krajecu u rady do Simona Marka Davidky a syna jeho, Zidu kolinskych, ze oni, byvajice v meste kazdeho tehodne nekolik dni, toulajice se po domich, veci ^zpusobem svym zid." lidem prodavaji. Shledali to byti ublizeni
zivnosti sve, jelikoz «e krest. domacim ani prespolnim takove prodavani mimo dni trhove nedopoustelo.
V cemz byli v pravu, neb oni berne kralovske a jine povinnosti sousedske i obecni podle sousedstvi zastavati musili a Zide toho prazdni jsouce, lepsi svobody miti chteli.
Ackoliv zadost kramaru byla, aby se Zidum prodavani mimo dni trhove zamezilo, nemohla rada se zcela pridati k jich prosbe, ponevadz byl v Caslavi trh svobodny v den sobotni, kdyz Zide svatek svuj mivaji. Tu vydala rada prostredek mezi nimi a dopustila Zidum kolinskym a jinym, aby misto dne trhoveho v meste sve veci behem kupeckym zjevne na rynku neb pod loubim, kdez by si misto obrali aneb jim ukazano bylo, jednou do tehozdne toliko (a sice ve stredu) prodavati mohli.
Kazdy vsak od mista obci po 1 grosi davati musil, nez toulani od domu k domu se zapovedelo. Prodavani na jarmarcich a trzich svobodnych pri starodavnem zvyku zanechano (r. 1565 ve ctvrtek po sv. Stanislavu 10. kvetna. Kniha smluv a svatebnich upsani 1561—1572, D 16).                                          '■
Z toho, ze trhy jiz 4. srpna 1341 a 19. brezna 1484 v Caslavi ustanoveny byly a jich se zucastnili Zide kolinsti a cizi, jakoz i z toho vseho, co v zalobe uvedeno a rozhodnutim ustanoveno, souditi muzeme bezpecne, ze Zide jiz ve 14. a 15. stol. zde byli, obchodu nejen v miste, ale i zcela jiste v Caslavi se zucastnili a to tim spise, ponevadz Zide jenikovsti meli do Caslave toliko 12 km, kdezto Zide kolinsti 20 km a mimo to i ze zneni zaloby, kde se mluvi o Zidech kolinskych a cizich, a v rozhodnuti opet se pripominaji Zide kolinsti a jini.
Prvni bezpecny doklad o jsoucnosti z. o. podava nam synagoga z r. 1659 v G. J. zrizena. (Kral. Ceske I c, ilustr., Ar. Z., Opisy Ar. Arep. Rec. 1659 orig.)
V  r. 1681 radila v Cechach strasliva nemoc „cerny mor". Zide z G. J., obavajice se nakazy, vvstehovali se z mesta a usadili se v lesnate krajine za vesnici Kunovicemi (% hod. zap. od Jenikova), kdez si vystaveli drevene boudy, „budky" zvane, vyckavajice pominuti nakazy.
V   mistech  tech  povstala   pozdeji  nova" osada, jez nese   jmeno   a   na   ony   „budky"   upomina   a   sluje: „Budka." Aby se Zide z Budek do G. J. vratiti smeli, darovali   obci   malou   silne zlacenou   misu na penize, ktera vsak v pozdejsim veku zmizela!!
Od teto doby az do r. 1773, kdy koupil panstvi G. J., ke kteremu nalezel tehdy G. J., Vrbice, Svetla, Hostacov, Chlumek a Budkov, bylo obyvatelstvu, zvlaste vsak Zidum, snaseti vsecky svizele valek, zvlaste s Pruskem.
R. 1742 dne 17. kvetna, po nestastne bitve u ChOtusic, tahlo nase vojsko G. J. na zpatecni ceste a mesto i obyvatelstvo mnoho tim na svem majetku i jinak trpelo.
Ve valce sedmilete 1757 pritahl general hrabe Daun a polozil se taborem v G. J. ji podmockeho lesa, zridil tu zakopy, kde dodnes na „Sancich" se rika. Odtud tahl osvobodit Prahu a u Kolina Prusy uplne porazil.
Tehoz r. 1757 zemir. v G. J. Petr Cerny, primas jenikovsky, jehoz pohrbu slavneho zucastnila se nejen vrchnost, urednictvo, ale i Zide G. J.         .
Ponevadz Jenikovem vedla hlavni silnice, od Vidne ku Praze, musilo tudy projeti mnoho cizincu, zvlaste do lazni ceskych. Obchod tu zkvetal a zucastnilise ho hojne Zide v meste usedli. Ve valkach pak :francouz. skych mesto velmi trpelo a nenavist vojsk.cizich obracela se zvlaste proti Zidum v meste a okoli.          .•.*•:
R. 1784   v pondeli   o   posviceni   vypukl   ohen, pri
Goleui) Jenikoo 2
153
GoltichJenikau 2