Pri synagoze, ktera byla, jak jiz uvedeno, vystavena v r. 1883, bylo pamatovano, aby modlitebna byla rozdelena na oddil pansky a damsky, dale pak zde stava mistnost, ktera slouzila co skola, s pravem verejnosti, vyucovaci rec byla tehdy nemecka, dale pak jest zde byt pro ucitele. V dolnich mistnostech bylo skladiste
Syna.gq.gti (vnejsek)
pro uhli a drivi. Bylo tez pamatovano na pekarnu macesu, pri ktere byly prislusne svatecni stroje, peklo se tam az do r. 1926. Ucitele tana 'pusobili:]
Ignatz Sachs, Julius Munk, Moses Reitler, Ariel Friedlarider, Adolf Tieger, Heinrieh Wadenberg, Rotter, Ziegler.
Synagoga (vnitre.
Matriky byly vedeny v D. od r. 1849 az do 1895; dle nich narodilo se tam 145 deti, umrti bylo 52, a to ze vsi: Dlazova, Loucime, Beharova, Libkova, Miletic, Spule. Soustova, Vsi Nove, Smrzovic a Lhoty.
Vynosem ministerstva kultu a vyucovani ze dne 1. cervence r. 1895, c. 25.211 ex 1894, bylo narizeno na zaklade tak zvaneho zidovskeho zakona z 21. brezna 1890, r. z. c. 57, zriditi nove obvody z. o. Nastala tudiz zmena v Nove Kdyni a zrizen novy obvod z. o. Dle narizeni mueeli byti k dosavadnim clenum obci pribrani dva clenove, ktere z rad Zidu jmenovalo okr. hejtmanstvi, tak zvani duvernici, a dale musel byti k' poradam zvan i rb.
Nove volby vykonany 15. "srpna 1894 a zvoleni v Nove Kdyni: Moric Klauber ze Kdyne, Josef Aug
stein ze Kdyne, Jakub Weisl ze Kdyne, Moric Hojtasch ze Vserub, Michal Klein st. z Pocinovic, Volf gang Schwarz z Kolovce, Rudolf Lazansky z Loucimi, Ludv. Hutter ze Kdyne, Josef Weisl ze Vserub, Josef Schwarz z D., Lazar Salz z Miletic, Michal Klein ml. z Pocinovic, Ludvik Hutter z D., Leopold Brandeis z D. (Za
David Hahn

Heinrich Salz
Josef Salz
znamenano dle volebni listiny ze dne 15. srpna 1894.) Novy obvod z. o., ktery dle noveho zakona byl stanoven, zabiral nasledujici obce:
Kdyni, Kout, Praporiste, Starec, Dlazov, Pocinovice, Vseruby, Kolovec, Loucim, Hlubokou a Lhotu. Rb. mel sidlo ve Kdyni.
Pri volbach konanych dne 29. rijna 1892 zvoleni byli do vyboru z. o. ve Kdyni: Abraham Weintraub, Adolf Glaser, Leop. Salz, David Hahn, Elias Schnurmacher.
Dozorcem templu zvolen Ludvik Hutter z D., byl to prvni z prukopniku, pro postaveni nove synagogy, o nemz jiz bylo drive psano.
Dle platebnich archu platili mistni Zide v r. 1902: Leopold Brandeis z D. K 9975, David Hahn z Miletic K 8190, Moric Hahn z Usilova K 8190, Ezechiel Hahn z Cernikova K 37'80, Samuel Feldmann ze Spule K 8190, Ludvik Hutter z D. K 11760, Leopold Hutter z D. K 14590, Jindrich S a 1 z z Miletic K 90'30, Lazar S a 1 z z Miletic K 1890, Herman Schnur mach er z Beharova K 11760, Leopold Schwarz z Libkova K 11760, Josef Schwarz z D. K 144'60, Abraham Weintraub z D. K 5460. Nelze zjistiti, mnoholi platili nab. dane
150
nasledujici clenove teto obce: Michal Klein st. a ml. z obce Pocinovic, Vilem Klein z Pocinovic, Herman a Rudolf Lazansky % Loucimi a Zikmund W a c ht el z Pocinovic.
Podle zapisu z 1. listopadu 1909 bylo platicich clenu z D. 10, y cemz jsou zahrnuti clenove dlazovsti, mileticti, beharovsti, loucimsti a polensti. Po Ludviku Hutterovi meli v synagoze D. dozor Josef Schwarz, Leopold Hutter a jako posledni pr. byl zvolen Herman Schnurmacher z Beharova, az do nynejska vede spravu synagogy David Hahn z Miletic.
Z D. odstehovaly se nasledujici rodiny: Josef Schwarz do Plzne, Leopold Hutter do Klatov. Zikmund Brandeis do Vidne, A. Weintraub do Prahy, takze dnes z pocetne obce D. tam nikdo nezustal, jen okolni Zide, a to mileticti a beharovsti.
Pohrbivani Zidu dalo se zcasti na hrbitovy Janovice n./U. a do Loucimi.
Nutno jeste podotknouti, ze posledni volby konaly se ve Kdyni dne 27. dubna 1923. Za zdejsi obec zvolen do vyboru Rudolf Lazansky a Artur Klein; v sirsim vyboru Jindrich Salz, revisor David Hahn, clen platove komise Zikmund Wachtel. Dozorcem templu, jak jiz drive naznaceno, byl urcen David Hahn.
Odchodem Zidu z D. a okoli jakoz i ze samotne Kdyne a okoli obce jsou cim dale tim slabsi, takze se ani rb. ve Kdyni nemuze udrzovati; tu narizuje okresni urad v Domazlicich pripisem ze dne 15. listopadu 1922, c. j. 54.670,3, aby se obec pripojila k Domazlicim. O teto zalezitosti pojednano na schuzi dne 7. prosince 1922 a navrh o slouceni obce s Domazlicemi jednomyslne zamitnut, o cemz byl okresni urad v Domazlicich vyrozumen. Pripisem okresniho uradu ze dne 30. kvetna 1923 zada se o vydani soupisu jmeni a aby se spojila s Domazlicemi; take tato vyzva zamitnuta a zadano o jednorocni lhutu k podani odpovedi. V lednu 1925 dosel novy pripis okresniho uradu v Domazlicich. v nemz se obec.vyzyva, aby se priclenila do Domazlic, nebo se rozhodla pro jinou obec, se kterou by chtela splynouti. Ve schuzi dne 20. brezna 1925 bylo o teto zalezitosti pojednano a znovu zadano o odklad na jeden rok. Okresni urad v Domazlicich nepristupuje vsak na tento navrh a rozhodnutim ze dne 2. kvetna 1925, c. j. 20.615/3, rozpousti se o. z. ve Kdyni a narizuje se pripojeni k jine z. o.
Na navrh predsedy Josefa Augsteina vyjednavano s z. o. v Klatovech a to s p. JUDr. Eugenem Lowym, advokatem v Klatovech, jako plnOmocnikem tamejsi z. o., o pripojeni Kdynska ke Klatovum. Stanoveny podminky jako pro jine prespolni zidy. Obec ve Kdyni a k ni prinalezejici obec D. nebudou pozadovati zadnych zvlastnich ukonu nabozenskych, rb. pak bude miti vedlejsi prijmy ze svateb a pohrbu a pod. Projednani teto zalezitosti provedli pani Moric Augstein ze Kdyne a Artur Klein z Pocinovic. Z. o. klatovska chtela hned synagogu ve Kdyni a v D. prodati, coz bylo jmenovanymi zastupci zamitnuto.
Na schuzi sirsiho vyboru ze dne I6. dubna 1926 usneseno, ve Kdyni a odhlasovano pripojeni Kdyne s vedlejsimi obcemi v D., ve Vserubech a Kolovci o pripojeni ke Klatovum. Protokol o tomto sepsan a podepsan obema stranami a zni nasledovne.
Prohlaseni.
My podepsani prislusnici z. o. ve Kdyni, v Dlazove, ve Vserubech a v Kolovci, zavazujeme se, ze na svuj naklad a bez naroku na nahradu od kohokoliv, zejmena od z. o. v Klatovech, budeme udrzovati ve svych obcich dosavadni kostely israelitske.
Jakmile vsak my, nasi dedici nebo jini prislusnici o. z., bydlici ve Kdyni, v Dlazove, ve Vserubech a v Kolovci, prestanou udrzovati tyto kostely, je o. z. v Klatovech opravnena o dalsim jejich osudu rozhodnouti, tedy bud je zachovati, nebo prodati, kratce dle svych stanov s nimi naloziti.
V pripade vsak, ze z. o. v Klatovech jakymkoliv zpusobem by je zpenezila, jest povinna z uroku kapitalu takto ziskaneho v prve rade udrzovati israelitsky hrbitov v Loucimi.
Na doklad zavaznosti tohoto prohlaseni nase vlastnorucni podpisy.
Spis podepsan v Klatovech i ve Kdyni 16. dubna 1926.
Podpisy ze Kdyne jsou. M.U. Dr. Arnost Pollats c h e k, Moric Augstein, Josef Augstein, Vikt. K o h n, Arnost Neumann, Jos. S c h w ar zk o p f, Jindrich Salz, Rudolf Schwarz, Moric Klein, Zikmund Wachtel.
Poslednim timto aktem konci zapisy o. z. ve Kdyni dne 17. kvetna 1929.
Tohoto dne konala se posledni schuze o. z. ve Kdyni, kde Moric Augstein precetl dopis okresniho uradu v Domazlicich ze dne 11. prosince 1928, cis. j. 711/3, kterymz se uredne prohlasuje spojeni o. z. ve Kdyni s z. o. v Klatovech.
Synagoga v D,_. zustala tudiz okolnim Zidum zachovana, kde se o velkych svatcich konaji bohosluzby tim, ze si okolni Zide obstaraji predrikavace modlitby a z vlastnich penez jej odmenuji.  ■        .      ■ 
V budove samotne jest nyni (v byvale skole a v byte) umistnen postovni urad, pri nemz tam stava byt pro urednika, resp. rodinu. Ze ziskaneho najmu, ktery jest tak nepatrny, hradi usedli zide,. dane a opravy, ktere jsou zapotrebi.
K vuli zajimavosti jeste uvadim, ze v kostele samem byl krasny kristalovy  lustr, ktery byl  darovan, aniz k tomu mel nekdo opravneni, nove postavenemu kostelu v Lubenci, stalo se tak teprve pred nekolika roky. Nutno tez uvesti, ze na vychodni casti synagogy jest mala zahradka, ktera nalezi tez k synagOze], soused vsak si ji nejakym zpusobem privlastnuje a bylo by zahodno, aby vec  tato  byla   objasnena," nezli "by nabyla pravni moci, coz by zalezelo jiz na z. o.v Klatovech. Synagoga byla vsim, peknym, co bylo k bohosluzbam   zapotrebi   vybavena,   jsou   tam.   dodnes   tory (sv. Pismo)   s   prislusnymi   plasti,   ktere byly   darovany   pri  prilezitostech  damami  zdejsiho   damskeho spolku,   stribrne   korunky   jakoz   stribrne   desky,   a zvonky. Mimo toho tam bylo mnoho starych velkych a malych modlitebnich knih. Vlastni tez pekne zavesy ke   schrance svateho Pisma,   oltar  zdobi  dva  krasne svicny. Dale vidime na estrade zvlastni sedadla pro pr. obce a na strane druhe pro ucitele (predrikavace modlitby), nizeji pak jsou sedadla pro pany,, jest jich 10, rozdeleny ha stranu pravou a levou, uprostred jest ulicka, mista tam bylo na 50 sedadel pro muze. Za livicemi   jest  jeste   prostranna   cast, takze  i  tam  se mohly jeste dalsi lavice postaviti, bohuzel k tomu vsak jiz nedoslo a mista bylo v poslednich letech dosti. Do damskeho   oddilu   jde   se   kamennymi   schody   do prveho  poschodi,  kde jsou rovnez  velmi pekna sedadla. Mimo toho jest tam jedna mistnost, ktera slouzila pro  skolu a v zimnich mesicich se tam konaly sobotni bohosluzby a vyucovalo se tam nabozenstvi. Dale jest tam puda, kam se uskladnovalo  ruzne potrebne naradi.
Souziti Zidu s tamnim a okolnim obyvatelstvem bylo vzdy velmi dobre az na nepatrne vyjimky.
151
plaiov'3