Österreicher, Rumänen, Ungarn, Türken, Ägypter. Dazu kommen noch die Inhaber einiger Einkaufshäuser, die ihren Sitz in Frankreich, Amerika usw. haben und sich vorübergehend, meist jedoch mehrere Monate in G. aufhalten.                        "         ■"

Dem Berufe nach sind Juden vorwiegend als Exporteure tätig. Sonst sind Juden hier als Erzeuger, als Händler von Industrie-Rohmaterialien (Metalle, Glassteine) als Kaufleute, Ärzte, Advokaten, Professoren,  Handelsangestellte  und Handwerker tätig.

Was die politische Gesinnung der Gablonzer Julen anbelangt, so muß erwähnt werden, daß dieselbe jahrzehntelang in ihrer Mehrheit assimilatorisch (deutäch-demokratisch) gesinnt war. Die rührige zionistische Gruppe war stark in der Minderheit. Die zähe Arbeit der hiesigen Zionisten und die Erfolge der Organisation in der Welt haben aber in den letzten Jahren neue Anhänger in das zionistische Lager geführt. In den bisherigen K.-G.-Vertretungen kam jedoch diese GesinnungiS'Zugehörigkeit ■ nicht • gebührend zum Ausdruck, da veralterte Wahlbéstimiruingen- neben vielem Unrecht auch den zahlreichen jüd. Ausländern das Wahlrecht verweigerten. Nach. jahrelangen erbitterten Kämpfen der Zionisten gegen die Wahibestim-mungen, gelangte endlich ein neues, demokratisches Wahlsystem zur Annahme. Die am 12. Feber 1928 stattgefundenen Wahlen brachten ; nun zum er3ten Male ein den tatsächlichen Verhältnissen entsprechendes Ergebnis. Nach erbittertem Wahlkampfe wurde folgendes Stimmenresultat erzielt: 254 Stimmen Fortschrittspartei (Assimilanten), 235 Zioidsten und 62 Orthodoxe. In den Vorstand wurden somit gewählt: 8 Fortschrittliche, 8 Zionisten, 2 Orthodoxe u. zw.: Ing. Isidor Blum (Zionist), Ignaz Brada (Fort-schrittl.), Adalbert Braun (F.), Simon Eisner (F.), Komm--Rat Ludwig Hojtasch (Z.), H. 0. Jewnin (Orthodoxer), Karl Kafka (Z.), Simon Katzburg (0.), Dr. Paul Löwy (Z.), Felix Rafael (Z.), Felix Schindler (Z.), Komm.-Rat Julius Schindler (F.), Siegfried Weil (Z.), Dr. Alois Zeller (F.). Zum K. G. V. wurde der Zionist Siegfried Weil gewählt. Dieses Wahlergebnis krönt die jahrelangen Bemühungen der hiesigen zionistischen Ortsgruppe, in\ deren Händen auch die zionistische Kreisleitung liegte

Wenn nun die religiösen Anstände in G. als durchaus gelockert bezeichnet werdelumiissen,- so   muß   es

uns um so eher freuen, daß wenigstens in nationaler Beziehungen das jüd. Empfinden im Anwachsen begriff en ist.                -         .                                     •

Neben dem Zionistischen • Volksverein „Theodor Herzl" hat sich um das jüd. Geistesleben die 1927 gegründete Ortsgruppe der Landesorganisation Jüdischer Frauen, insbesondere deren Präsidentin Frau Lotte Schindler, große Verdienste erworben. . .            *              -      '

Zum Schlüsse will ich mich der angenehmen Pflicht entledigen, folgenden Herren zu danken, die meine Arbeit in liebenswürdigerer Weise gefördert' haben: Dem bekannten nordböhmischen Historiker Bürgermeister Dr. Karl R. Fischer, Gablonz und Oberlehrer Fidelio. Firike, Reichenberg; Bürgermeister W. Tamm, Grünwald; dem ehemaligen Kúltusgémeindevorsťeher Adolf Fried, Kültusgemeindevorsteher Siegfried Weil, ferner den Herren Rudolf Hermann und Dr. Arthur Freund.        .        ■■             "                . .   ■

-  -    *.'..-    -     ...    .. "

Quellenangaben: Adolf Benda: Geschichte der Stadt Gablonz. (Gablonz 1877.)

*■) Leider war es mir nicht möglich, dieses Protokoll im Original auszuforschen. Im Kleinskaler Schloßarchiv,- wo es sich nach Benda 1877 noch befunden haben soll, ist es, wie mir Herr Bürgermeister Fischer G. bestätigt, der das ganze Archiv genau   durchforscht  hat,' nicht  vorhanden. _'_„__■.....

2)   Aus welchen Dokumenten. Lilie sein Wissen schöpft,  gibt er   nicht   an. In   Grünwald   ist ein derartiges  Dokument nach Mitteilung    des   dortigen  Bürgermeisteramtes   nicht   auffindbar, und ist. auch nichts  darüber bekannt, flerr Oberlehrer  Fidelio Finke,   der  bekannte  Verfasser  der  Grünwalder  Heimatskunde, teilt mir mit,  daß  er keine Spur vom Vorkommen von Juden in  dieser Zeit  finde, macht  aber darauf  aufmerksam,  daß  sich sehr wenig Akten im dortigen Gemeindearchiv finden, die über das    Jahr   1828. zurückreichen.  Da  jedoch  Lilie  genaue  Daten und Namen  angibt,  und  seine  Chronik mit  großem Ernst und großer    Sachlichkeit   verfaßt   hat,  kann  seinen  Angaben   wohl Glauben geschenkt werden.

3)   Anfang    der    neunziger    Jahre    des    vergangenen    Jhtes lebte in Morchenstern ein alt angesehener Bürger, Rößler, Besitzer des Hauses,   in dem sich damals  die Post befand. Dieser erzählte meinem Vater, der sich zu jener Zeit in Morchenstern niederließ,   daß   die   Morchensterner  Bevölkerung  ursprünglich die  Ansiedlung  von   Juden  verhindert  und   dadurch   den  Aufschwung von Gablonz vor Morchenstern verursacht hatte.

148

Geschichte der Juden in Glosau.

Bearbeitet von

Josef Salz, Prag.

Dějiny Židů v Dlažově.

Zpracoval

Josef Salz, Praha.

vJbec Dlažov, okres Kdyně, leží na úpatí Šumavy blíže státní silnice Klatovy—Domažlice. Ze státní silnice od Klatov u 9. km u osady Vraz odbočuje okresní silnice na D., která vede přes Miletice, kde se pak pod obcí rozděluje na dva směry, a to na Janovice nad Uhlavou a druhá pak vede přes Běhařov do Po-cinovic.

Před státním převratem jmenovala se obec Dlážďov, teprve pak se zjistilo na okresní správě politické v Domažlicích (nynějším okresním úřadě), že «právně pojmenování obce jest Dlažov; tak jako všechna místa byla přeložena do němčiny, nazývala se obec německy Glosau. Obec sama čítá dnes na 500 obyvatel, k níž ovšem přináleží na státní silnici ležící osada Nová Víska (obecně nazývaná Vobíralka) a Dráhy.

V obci D. nachází se 1 kostel katolický s farním úřadem, synagoga, obecná 3 třídní škola, poštovní úřad (co telegr. a letefonní úřad přísluší obec pod Pocino-vice). V obci pak nachází se četnická stanice, 2 hostince, 3 obchody, bednář, klempíř, krejčí.

Do školy do D. byli a jsou přičleněny následující okolní obce a osady: Miletice, Sousto v, Ple-šiny, Nová Víska, Dráhy a Vraž. Pošta listovní a balíková dováží se ze stanice Janovice nad TJhlavou a dodává se v místě samotném dvakrát denně, do ostatních vesnic pak jednou denně, jsou to následující íníáta:. Miletice, Soustov, Plešiny, Vraž, Struhadlo. Buková^ Noyá Víska, Nevěk, Dráhy, dříve se pak též dodávala, pošta do Libkoya. dále pak dodává se pošta pro poštovnu, zřízenou již po několik let, do blízkých Slayócoyic. Před zřízením poštovního úřadu v D. v r. 1907 dodávala se do místa samotného jakož i do okolních, míst. pošta ze Kdyně a z Janovic n./Úhl. .; Místní obyvatelstvo skládá se hlavně ze zemědělců a jest.národnosti české. Po převratu a zřízením Státního pozemkového úřadu v Praze byly polnosti, patřící bývalým: majitelům z Hoheňzollernů, sídlem v Bystřici, pole a louky jakož i zdejší zámek, vyvlastněny a přiděleny zdejším a okolním občanům. V zámku samotném . jest nyní umístěna četnieká stanice.

'.'-..'             Židé v Dlažově.

Kolem r. 1840 nastěhovali se sem Židé z blízkého a" dalekého okolí a živili se hlavně obchodováním různým zbožím, které sem dováželi z větších měst, jako z Klatov a z Domažlic, později pak z Plzně. Většina Židů vlastnila v pozdějších letech své domky, pole a luka, neboť při svém obchodě měli též malá hospodářství.

Od r, 1840 vyskytují se v D. tito Židé: : Samuel Gpld ba c h, Joachym Goldbac h, Abraham K a n d 1, Šimon Schwarzkopf, Ludvík H u t-t er; který měl 7 dětí, Marek B aü mann, David H ol ub, Leopold Lede re r, Josef S eh wa rz se 12 dětmi, Abraham Weintraub s 11 dětmi, Abraham Feld mann, Samuel' G o 1 d b a c h, Ignác Hahn, Ignác Sachs a Leopold H'e'in.

Vzhledem k tomu, že Židé zdejší byli již tehdy velmi nábožní, scházeli se k bohoslužbám a tak zvané „Vinopalně"; byl to domek slaměnými došky pokrytý, na konci obce ústící k obci Soustoyu, dnes jest ovšem již na onom místě obytný dům jiný. Z okolních vesnic přicházeli sem Židé k pravidelným sobotním bohoslužbám o velkých svátcích. Byli to hlavně Židé: v L i b-kove: Michal Lažanský s 5 dětmi ai Leopold Schwarz, majitel hospodářství, který měl 9 dětí. V Modlíně: Adam Hahn a Mořic Kirschner. Ve Lhotě : Jakub Back, řezník, Leopold Sčhnurmacher, "Ignác Schnur-macher, oba .obchodníci. Smržavice: Jakub Sčhnurmacher a Jonáš Schnurmacher, poslední měl 9 dětí a přestěhoval se pak do Loučími, Šalomoun Kahn. M e z h ó 1 é zy : Josef Schräm, obchodník, a David Bloch. Polen: Ignác Bloch. Miletice: Ignác Hutter, obchodník (a do dnes jsou tam D.avid Hahn, maj. hosp., a Jindřich Salz, majitel hospodářství) . Běhařov: David Sčhnurmacher & 8 dětmi, Jasef Steiner s 10 dětmi, Abrah. Wachtel se 4 dětmi, a byl obchodník, Joachim Greiner, Šalomoun Sicher, Joachim Salz, se 7 dětmi, Eliáš Hahn, Lazar Salz a Joachim Katz (snad Salz?). Loučím : Josef Löwenthal, Jakub Leffler, Ig. Bloch se 7 dětmi, který tam byl kolem r. 1860 kupcem, pak Ig. Huitter se 4 dětmi, David Kohn, Šimon Bloch á Rudolf Lažanský kolem r. 1872 se 7 dětmi který zasedal v ž. o. ve Kdyni (od li), srpna 1894). Mimo toho byli též Židé ve Spůli, Soustově, Nové Vsi, Usilově, Uboči, Slavíkpyice, Černíkově, kde jest jen 1 rodina Hynka :Hahha; y ostatních místech, ani v samotném D. není již dnes ani jediného Žida.                                            ;

V letech 1890 "a později jsou v Běhařo.vě Židé: Adolf Glaser, obch. dobytkem, který   měl   9   dětí, Heřman Sčhnurmacher, který měl rovněž 9 dětí, poslední z nich bylo narozeno v r.  1912, byl majitelem hospodářství a současně měl obchod smíšeným zbožím,

V  r. 18 8 3. Byla postavena nová synagoga v D., a zakladateli byli: Abraham Feldmann z D., daroval parcelu, na níž dnes synagoga stojí, Ludvík Hutter, Josef Schwarz,    Abraham   Weintraub,    Samuel    Goldbach, Abraham  Kandl, Moses  Arnstein, Leopold  Brandeis z D., David-Hahn, Lazar Salz, Joachim Goldbach z Mi-letic, Josef Steiner, David Sčhnurmacher z Běhařova, Leop.   Schwarz   z   Libkova,   Jonáš   Hahn,   Černíkov, Mořic   Hahn, Üsilov,   Jonáš   Schnurmacher,   Loučím, Karel ScJmurnnacher, Polen.                     .•.:..

Dále přispěli-na postavení synagogy: Max Blum, Vídeň, Michael a Betty Klein z Pocinovic, Jindřich Sčhnurmacher -z«Prahy, rodák z Běhařova. Ž. o. v Po-leni (kde stávala dříve malá ž. o.). Spolek žid. žen v D.

Zbytek peněz byl pak vybrán zesnulým panem Ludv. Hutterem na výročních trzích, kde svým známým a obchodním přátelům nabízel k tomu účelu vydané dluhopisy, které zněly na 5 zlatých, jichž hodnota však nikdy se nevracela, byl to vznešenější způsob milodarů.                  ■■...'.

149