K. R. Stadler Jakub Sprinzels Frantisek Stadle, Jakub Stadler znacnou oklikou na sever pres Klatovy. Rovnez i ^druha trat Plzen—Zelezna Ruda vyhnula se St. A tak St. neprizni osudu octl se mimo zeleznicni spoje, coz melo pak prirozene neblahe nasledky pro dalsi jeho rozvoj v dobe nynejsi. Toto odriznuti St. od sveta nejtize nesli strazovsti Zide, kteri z 90% se zivili obchodem. Vidouce velike moznosti a vyhody, ktere se v oJboru prumyslu a obchodu otviraly v mestech pri drahach, opousteji znenahla rodny St. a stehuji se do' mest. Usazuji se vetsinou v Klatovech, jedinci pak v Presticich, v Plzni, v Praze, ve Vidni, v Budapesti, ba az v Americe. Emigrace ta pocala se po r. 1880. R. 1894 bylo ve St. uz pouze 11 zidovskych rodin o 45 clenech. Behem nasledujicich let vystehovalo se dalsich 10 rodin. Co tato emigrace Zidu pro St. po strance hospodarske znamenala, jakou ztratu a ochuzeni predstavovala, pochopime, uvazimeli, jak platnou, podnikavou a financne zdatnou slozku jeho obyvatelstva strazovsti Zide predstavovali. Naproti tomu emigraci zidovske ze St. stesti ve svete pralo a vetsinou velmi zbohatla. Pokud znamo, vystehovali se z vyznacnejsich rodin Bruml Benedikt do Klatov, kdez vlastnil velikou pilu a chemickou tovarnu u hlavniho nadrazi, Stadler Leopold do Ameriky, kdez usadil se jako notar v Novem Yorku, B. Isak Bruml do Klatov, kde mel tovarnu na vatu, B. S i n g e r do Klatov, kde zridil velkou tovarnu na vyrobu kozi, I. Sprinzel do Prahy, kdez zalozil velkoobchod zbozim kolonialnim existujici dosud, Arnost W e i n e r do Klatov, kdez vlastni tovarnu na kuze, Jakub Stadler do Prahy, kde zil jako obchodnik na odpocinku. Ve St. setrvala pouze jedina zidov.ska rodina, Benedikt Stadler, majitel tovarny na vydelavani kozi. Po. nem ji prevzal a moderne zaridil nynejsi majitel Karel Feigl. Ac rozptyleni ve svete, clenove emigrace rodneho St. nikdy nezapominali a prilezitostne navstevuji jej dosud. A nejen navstevuji, i pomocnou ruku pjpdavaji, kde treba. Jako zarny a vzacny priklad cinorode lasky k rodnem mistu dluzno uvesti p. Frantiska Stadler a, komercniho radu . a velkoobchodnika z Prahy, syna svrchu uvedeneho jiz obchodnika Jakuba S t a d 1 e r a. Rok co rok.pamatuje na strazov&kou chudinu stedrou vanocni nadilkou. Sokolu strazovskemu velmi vydatne prispel pri stavbe jeho telocvicneho stanku a pamatuje nan pri kazde prilezitosti. I mestu St. k plneni socialnich ukolu poskytl nejednou vysokou financni podporu. Jeho stedra ruka otevrena jest stale pro kazdeho bidou a nouzi trpiciho, nejeden adept umelecke drahy nasel v nem vlidneho mecenase. ■ ■'"■■ Mesto St. v uznani techto zasluh jmenovalojej svym prvnim cestnym obcanem a portret jeho zdobi — pro pamet soucasnikum i budoucim — zasedaci sin mestske radnice a sokolovny. ; 0. z. ve St. v dusledku neutuchajici emigrace slabla rok Od roku vic .a vice,..az kolem r. 1905 zanikla nadobro. Zidovska ulice, kdysi iepna obchodniho ruchu ve St., nejvysta.vnejsi a' nejrusnejsi z jeho ulic, jest dnes sotva stinem sve slavne;, minulosti. Krestanske kramky nynejsi dilem jsou zavreny, dilem bidne zivori. Osirela, opustena synagoga a k ni pritulena zid. skola, oba pozustali svedkove jinych, lepsich casu, presly v soukromy majetek. Majitelem jejich jest nyni Zikmund Lederer, obchodnik v nedalekych Janovicich nad Uhlavou. Skola pronajata jest na byty, synagoga slouzi za skladiste. A jeste jeden pamatnik zustal ve St. na zaniklou o. z. Jest to jasna a nicim nez kalena vzpominka na ni u dosud zijicich pametniku. Ke cti strazovskych Zidu nutno uvesti, ze hlasili se vzdy, ac sedeli na samem narodnostnim pomezi, i za doh rakouskeho rezimu verne k narodnosti ceske. Bylo to patrne vlivem tradice z davne minulosti. Vzdy se