K. R. Stadler Jakub Sprinzels František Stadle, Jakub Stadler značnou oklikou na sever přes Klatovy. Rovněž i ^druhá trať Plzeň—Železná Ruda vyhnula se St. Ä tak St. nepřízní osudu octl se mimo železniční spoje, což mělo pak přirozeně neblahé následky pro další jeho rozvoj v době nynější. Toto odříznutí St. od světa nejtíže nesli strážovští Židé, kteří z 90% se živili obchodem. Vidouce veliké možnosti a výhody, které se v oJboru průmyslu a obchodu otvíraly v městech při drahách, opouštějí znenáhla rodný St. a stěhují se do' měst. Usazují se většinou v Klatovech, jedinci pak v Přešticích, v Plzni, v Praze, ve Vídni, v Budapešti, ba až v Americe. Emigrace ta počala se po r. 1880. R. 1894 bylo ve St. už pouze 11 židovských rodin o 45 členech. Během následujících let vystěhovalo se dalších 10 rodin. Co tato emigrace Židů pro St. po- stránce hospodářské znamenala, jakou ztrátu a ochuzení představovala, pochopíme, uvážíme-li, jak platnou, podnikavou a finančně zdatnou složku jeho obyvatelstva strážovští Židé představovali. Naproti tomu emigraci židovské ze St. štěstí ve světě přálo a většinou velmi zbohatla. Pokud známo, vystěhovali se z význačnějších rodin Bruml Benedikt do Klatov, kdež vlastnil velikou pilu a chemickou továrnu u hlavního nádraží, Stadler Leopold do Ameriky, kdež usadil se jako notář v Novém Yorku, B. Isák Bruml do Klatov, kde měl továrnu na vatu, B. S i n g e r do Klatov, kde zřídil velkou továrnu na výrobu kozí, I. Sprinzel do Prahy, kdež založil velkoobchod zbožím koloniálním existující dosud, Arnošt W e i n e r do Klatov, kdež vlastní továrnu na kůže, Jakub Stadler do Prahy, kde žil jako obchodník na odpočinku. Ve St. setrvala pouze jediná židov.ská rodina, Benedikt Stadler, majitel továrny na vydělávání kozí. Po. něm ji převzal a moderně zařídil nynější majitel Karel Feigl. Ač rozptýleni ve světě, členové emigrace rodného St. nikdy nezapomínali a příležitostně navštěvují jej dosud. A nejen navštěvují, i pomocnou ruku pjpdávají, kde třeba. Jako zářný a vzácný příklad činorodé lásky k rodném místu dlužno uvésti p. Františka Stadler a, komerčního radu . a velkoobchodníka z Prahy, syna svrchu uvedeného již obchodníka Jakuba S t a d 1 e r a. Rok co rok.pamatuje na strážov-&kou chudinu štědrou vánoční nadílkou. Sokolu strá-žovskému velmi vydatně přispěl při stavbě jeho tělocvičného stánku a pamatuje naň při každé příležitosti. I městu St. k plnění sociálních úkolů poskytl nejednou vysokou finanční podporu. Jeho štědrá ruka otevřena jest stále pro každého bídou a nouzí trpícího, nejeden adept umělecké dráhy našel v něm vlídného mecenáše. ■ ■'"■-■ Město St. v uznání těchto zásluh jmenovalojej svým prvním čestným občanem a portrét jeho zdobí — pro pamět současníkům i budoucím — zasedací síň městské radnice a sokolovny. ; 0. ž. ve St. v důsledku neutuchající emigrace slábla rok ód roku víc .a více,..až kolem r. 1905 zanikla nadobro. Židovská ulice,- kdysi iepna obchodního ruchu ve St., nejvýsta.vnější ä' nejrušnější z jeho ulic, jest dnes sotva stínem své slavné;, minulosti. Křesťanské krámky nynější dílem jsou zavřeny, dílem bídně živoří. Osiřelá, opuštěná synagoga a k ní přitulená žid. škola, oba pozůstalí svědkové jiných, lepších časů, přešly v soukromý majetek. Majitelem jejich jest nyní Zikmund Lederer, obchodník v nedalekých Janovicích nad Uhlavou. Škola pronajata jest na byty, synagoga slouží za skladiště. A ještě jeden památník zůstal ve St. na zaniklou o. ž. Jest to jasná a ničím nez kalená vzpomínka na ni u dosud žijících pamětníků. Ke cti strážovských Židů nutno uvésti, že hlásili se vždy, ač seděli na samém národnostním pomezí, i za doh rakouského režimu věrně k národnosti české. Bylo to patrně vlivem tradice z dávné minulosti. Vždy se