Geschichte der Juden in Dobruska.
Bearbeitet  von Dir. i. R. Frant. Pisl, Dobruska.
LJ 1 e pravniho manualu c. II deje se prva zminka o Zidech v Dobrusce r. 1618.   '
R. toho uvadeji se zde nasledujici rodiny zid.: Abraham Zid, Dorota zena, Anna dcera, Lazar, Justina zena, syn (?), Lazar, kolinsky Zid, Lid a zena, Samuel Zid, Rozina zena.
R. 1629 pronajima magistrat Zidovce Dorote, vdove, svetnici s komorou pod rathousem, za 3 kopy grosu rocne.
Pravni manual III, 12 0, uvadi: Zidu v D. u sousedu od sv. Jana do sv. Vaclava leta tohoto 1666 v najmu se vynachazi, jakz nasleduje:
U Jakuba Komarka: Lazar, Judita, zena jeho, Jakub a jeho dcera Anna.
U Vaclava Kindlera: Lazar Cerny a jeho. zena Lidmila.
U Jirika Fialy, pernikare: Jakub Lebl, zena jeho Anna, Abraham, otec jeji.
U Zervankoyy: Samek a jeho zena Rozina. U Mateje Neumana: Salomoun a jeho zena Alzbeta. U Jirika Ronovskeho: Mikulas a jeho zena Alzbeta. U Jana Potucka ml.: Lebl, syn Eliasuv a  jeho  zena Eliska.                                                      .
U Jana Smadli: Elias stary a jeho zena Lidmila. Suma vsech Zidu — muzi se zenami, mimo kantora, je jich 19 osob.
A ze vsemu tomu tak a ne jinace jest, to my purkmistr a rada mesta D. peceti mestskou pro lepsi duvereni toto vyznamenani potvrzujeme.
Jeho actum v meste D. na den sv. Vaclava 1666. Dle   pravniho   manualu   IV, sir.   4,   bylo Zidu v meste u sousedu v najmu od sv. Zvestovani P. Marie do >sv. Jana 1702:
u vdovy Kylingerovy: Samuel Zid, Estera, zena, Hersl, syn, Bela, dcera;
u vdovy Lenfeldovy: Mikes Zid, Bela, zena; u Jana Pisla: Rabin Zid, Estera, dcera; u Mateje  Potucka: Josef Zid, Estera,   zena,   Filipp Zid, Regina, zena;
u vdovy Springarovy: Filip Zid, Lida, zena, Israel, syn, Marie, zena;
u Jana Sadly: Salomoun Zid, Salka, zena; u Jirika Sichy: Mojzis Zid, Rosina, zena; u Vaclava Junka: Josef Zid, Regina, zena. Summa, mimo kt., je jich 22 osob. Jak patrno zustavali Zide v   najmu   po ;meste   roztrouseni. Dne 5. Juni 1718 porucil   hrabe   Jeronym z  ColloredoWalsee, pan na  Opocne,  rade mesta D., by se Zidum vykazalo misto, kde by spolecne prebyvati mohli. A kdyz mestska rada na to   odpovedela, ze nelze zde mista prihodneho   pro   ne   nalezti, naridil hrabe,   ze   musi   patero   rodin   zidovskych ve  meste
 Zldu v »obrusce.
Zpracoval red. v. v. Frant. Pisl v Dobrusce.
zustavati, i koupila obec 5 krest. .domu, ktere r. 1721 Zidum  dle nasledujici smlouvy prenechala.
Smlouva se Zidy z r. 1721.
Dne 28. zari 1721 prislo narizeni magistratu, aby Zide, kteri zde v meste od starodavna prebyvali, od krestanu, oddeleni byli.
Z te priciny stala se smlouva obce mesta D. se Zidy, a to takova, ze mesto nektere grunty, ktere od sousedu koupilo, Zidum proti rocni cinzi dedicne pronajalo, kterou cinzi meli Zide ctvrtletne platiti, kauci sloziti a ji za obci bez uroku lezeti nechati; kdyby gruntove ti zase k prodeji i snad ke slevunku prisli, ta Zidu skoda byti ma, jakoz i kdyby ohnem neb jinak zniceni byli, od obce nakladem Zidu vystaveni byti maji. Kdyby nektery Zid nechtel zde obyvati, jineho zdejsiho, ale ne ciziho, bez vule vrchnosti a uradu predstaviti muze. Handl a iaohr jako predesle v gruntech a kamenicich svobodne provozovati a na skodu mestskych remeslniku remesla provozovati nesmeji. Ponevadz ty grunty i pro potomky jsou najaty,; kdyby od uradu zadali pristavbu pro sve deti, nakladem je, jich, zvlastni rocni cinze se jim z toho dle slusnosti vymeri. Chleb, maso, pivo, palene a jine zde v meste a ne odjinud kupovati maji pod neprommutelnou pokutou. A kdyz to vse dle smlouvy jakozto najemnici plniti a tak se chovati budou, tedy pri tom vsem zachovani, hajeni a vice nicim ukladani byti nemaji: jestlize by ale to plniti nemobli, neb nechteli, nebolizto proti magistratu protivni a neposlusni se ukazali, urad z gruntuv vypovedeti moc. miti bude.
Dale, jelikoz maji Zide svobodu miti synagogu neb skolu pro sebe a kt., ktery by ode vsech Ziduv prijat byl a urad zadne priciny proti nemu nemel, k tomu cili jeden grunt proti rocni cinzi se jim pronajima, pri cemz ten prve uzivany krchov se jim zanechava.
Cinze rocni ma platiti: Jakub Moises. 24 zl., Estera Loblova 18 zl., Israel Markus 9 zl., Salomon Samuel 9 zl., Abraham Samuel 17 zl., ze skoly 15 zl.
Z krchova kazdorocne dva rysy cisteho papiru.
Kauce obci maji sloziti:
Jakub Moises 553 kopy misenske, v hotovosti 270 kop, dale pak rocne 10 l^op, Israel Markus, Salomon Samuel spolecne 200 kop, hotove 110 kop, rocne pak 5 kop, Abraham Samuel 205 kop, v hotovosti 105 kop, rocne pak 5 kop, Es|era Loblova 170 kop, v hotovosti 80 kop, rocne pak 4 kopy. Ze skoly kauce 200 kop, v hotovosti 100 kop, rocne 4 kopy.
Dekretem dvorske kancelare ze dne 22. srpna 1834, cis. 21.788, povoleno, aby tyto nabyte grunty Zidum v majelnictvi ponechany byly.    —
Dne 14. cervence 1837 "prikoupili od obce k rozsireni 'hrbitova 80 ctver. sahu pozemku za  60 zl. konv.
108
meny, z kterehoz pozemku maji rocni kanOn  30  kr. vzdy o sv. Havlu skladati.
List z Prahy p.  hrabeti Jeronymu C o 11 o
redovi o Zidech.
Vysoce urozeny p. rissky hrabe!
Milostivy pane, Vase Excel., nemejte mi za zle, ze o zaslani zpusobu zdaneni (mOdi cOntribuendi), tykajiciho se venkovskeho zidovstva, dosud svuj slib jsem nesplnil; pricinou toho jest, ze jsem je, bez ohledu na castejsi me nalehani, nemohl cd jisteho kameralisty dosici, jako by to on, nevim z jake priciny, nerad potvrzoval, nebot taci lide dovoluji si casteji ruzne tezkosti ciniti.
Konecne jsem podobne prece obdrzel, ktere v nejblizsi dobe neopomenu Vasi Excel, odeslati. Zaroven si vyprosuji Vasi naklonnost a nabizim sve skromne sluzby Vasi Excel., pokud zde budu.
Zustavam Vasi Excel, milostiveho pana nejoddanejsi sluzebnik
Vaclav hrabe z Kokorzowa..
V Praze dne 2. cervna 1618.                   ,
List    dobrusskeho   magistratu    regentu
panstvi  opocenskeho  Karlu Maximilia
n u  G 1 a n n e r o v i z  Engelshof enu.
Praesent na Opocne dne 14. Septembris 1727. Urozeny a statecny yladyko! Vysoce vazeny p. regente!
Vyrozuxnejice z milostiveho poruceni vrchnostenskeho v pricine transferirovani zidovstva a chtice tak poslusne dle tehoz se zachovati, bedlive toho jsme setrili, kde by tak pri obci zdejsi jiste a pohodlne misto k tomuto' cili a konci vynalezti se moHlo. Vsak nicmene, kdyz pozorujeme predesle slavne pameti Jeho Excel., milostive a deoicne vrchnosti, milostivou yuli'afiiasi k tomu pricinlivou praci a starost, obavame se, abychom snad za to dobre mineni tezsiho nez prve narku a pomluv na sebe neuvalili.   ;  •
Ponevadz se to nejvice duchovniho prava dotyka a toho ubezpeclivou zpravu mame, ze Jeho vysoce biskupska Milost v brzce sem prijeti a pristi stredu, jenz bude 17. zari, biskupskou visitaci skutecne drzeti raci, to pri Jeho vysoce biskupske Milosti nejponizeneji vyhledavati a zadati umyslu jsme, aby totiz zidovstvo to v tom miste, kde nyni obyva a proc tak tezce (avsak ale nejvice k zalibeni respektive duchovni i svetske nasi. milostive a dedicne vrchnosti obstarane) tam na delsi cas zustavati a pri tom zachovano byti mohlo, a take ze dosavade pri obci jinsiho pohodlneho mista (kde by od krestanu oddeleni byti a poboznostem nabozenstvi samospasitelneho neprekazeli) nevynachazime a nemame. Z te priciny urozeneho pana regenta, jakozto vrchnost nasi predstavenou, pokorne zadame, by nas k tomu tak tezkemu bremenu nutiti neracili, alebrz prve vselikymi tezkostmi nanejvys zemdlene, vrclnostensky milostivy zretel a prichraneni doufajice a se tesime.
Zustavame urozeneho pana regenta ponizene poslusni
purkmistr Tobias Frant. Buta,
radni: Daniel Kylinger, Jiri Potucek, Jan Pisl, Mikulas  Doubrava,  Johann  Frant.  Rudolf,  Tobias  Sadlo, Friedrich    Michalek,  Jindrich    Kratochvile,    Florian Suvart, Jan Hejzlar.
Pripis  biskupa kralov.ehradeckeho
panu hraheti.
Po generalni visitaci poslal biskup Frantisek Karel svobodny pan z Kosina p. hrabeti tento list:
Vysoce urozeny pane rissky hrabe! Vysoce cteny pane hrabe!
Kdyz jsem dne 17. uplynuleho mesice beneficnim dekanske v D. kanonicky visitoval, tu jsem mezi jinym k svemu velikemu bolu seznal, kterak v onom Vasem meste D. od nekolika let se velmi rozmnozuji Zide a tak mezi krestany pomiseni jsou, ze tim nejvetsi nebezpeci krestanskym katolickym dusim pred ocima se nachazi, at jiz pomlcim o tom, ze pro tento neverici lid, ani nejsvetejsi svatost k nemocnym, jak narizeno jest, verejne se nositi nemuze, ani pruvody a jine chvalitebne cirkevni obrady pro posmech a vytrznost konany byti nemohou. Na to si nejen tamni dekan, ale i magistrat co nejponizeneji stezoval.
Po bedlivem te veci vysetreni a po ocitem shlednuti uvedenych zidovskych domu, shledavam, ze:
1.  dle vypovedi  starych   svedku   pred   70, nejvyse 80 lety, se ne vice nez jedina zidovska rodina v meste toliko zdrzovala, po te dobe vsak jeden po druhem se tam usazovali, takze asi pred 6 lety vice nez  6 rodin se zde zdrzovalo;
2.  nelze bez nemaleho bolu mi pomlceti, ze v uplynulem roce 1721 dne 28. zari mezi mestem a zidovstvem radna kupni smlouva ujednana byla, dle niz Zidum 6 od farniho kostela sotva 120 kroku vzdalenych domu se zachovanim tech, drive u jmenovanych krestanu zarizenych obchodu prenechano bylo, s tim vyslovnym dodatkem v uvedene kupni smlouve, ze Ona s vedomim a  povolenim  duchovni  a  svetske vrchnosti uzavrena byla, coz vsak nynejsi dobrussky dekan, drivejsi farar v Prepychach a zaroven vikar, pri vyslechu magistratu dobrusskeho tomuto verejne vytykal, ze on proti takovemu jednani co nejdurazneji protestoval. Ale pri tom nezustalo' pouze, nybrz
3. ze teprve pred temito 6 roky, bez ohledu na. prava cirkevni a proti nejmilostivejsimu cis. a kral. rozkazu, pekna a poradna synagoga, ktera pri nejmensim 200 osob pojmouti muze, zrizena byla ze zadne jine priciny, nez aby se dale siriti a krestanskemu nabozenstvi ujmu ciniti mohli;
4.  ze asi pred 50 roky jmenovanemu zidovstvu od senatu mesta D. kus obecniho pozemku asi 50 kroku zdeli a 10 kroku zsiri, z nehoz rocne dva rysy papiru odvadeti maji, k pohrbivani jejich zemrelych postoupen byl k nemale skode tamejsiho sousedstva, nac si zvlaste jakysi Heindrich Kratochvile naramne stezuje, ze pro dlouho v zime lezici snih u plotu tohoto hrbitova, na svem vedle lezicim poli znacnou skodu trpi;
5.  ze dale jest uvazili, ze po kazde mrtva tela Zidu bezprostredne vedle krestanskeho hrbitova a farniho kostela vezena byti musi.
Ponevadz tedy jak cirkevnim tak svetskym pravem prilisnemu sireni se zidovstva celiti jest, zvlaste v uvedenem meste Dobrusce, kde od nekolika let zvlast nebezpecne a prilisne miseni se s krestany panuje, zvlaste ponevadz mladez pospolu vyrustajici, cimz nebezpeci tim vice se rozmnozuje, povazuji za svou povinnost o te veci Vam, vysoce urozeny pane hrabe, tuto zpravu podati se zadosti, abyste tomuto sireni se zidovstva pritrz ucinil; predevsim je pak nutno nove vystavenou synagogu ihned dati odstraniti, dale smlouvu pred 6 lety mezi magistratem dobrusskym a zidovstvem uzavrenou! moci vrchnostenskou zrusiti, a konecne pricinu ke zkaze krestanstva a zvlaste mladeze omeziti.
Z te priciny zadam, aby zidovstvo, kdyz je jiz nelze uplne odstraniti, aspon jemu dobrotive takove misto urceno bylo, kde by od krestanu docela oddelene dle svych obyceju a zvyku ziti mohlo.
Duveruji, ze to k povzneseni jedine praveho katolic