Geschichte der Juden in Dobruška.

Bearbeitet  von Dir. i. R. Frant. Pišl, Dobruška.

LJ 1 e právního manuálu č. II děje se prvá zmínka o Židech v Dobrušce r. 1618.   '

R. toho uvádějí se zde následující rodiny žid.: Abraham Žid, Dorota žena, Anna dcera, Lazar, Justina žena, syn (?), Lazar, kolínský Žid, Lid a žena, Samuel Žid, Rozina žena.

R. 1629 pronajímá magistrát Židovce Dorotě, vdově, světnici s komorou pod rathousem, za 3 kopy grošů ročně.

Právní manuál III, 12 0, uvádí: Židů v D. u sousedů od sv. Jana do sv. Václava léta tohoto 1666 v nájmu se vynachází, jakž následuje:

U Jakuba Komárka: Lazar, Judita, žena jeho, Jakub a jeho dcera Anna.

U Václava Kindlera: Lazar Černý a jeho. žena Lid-mila.

U Jiříka Fialy, pernikáře: Jakub Lebl, žena jeho Anna, Abraham, otec její.

U Zervánkoyy: Samek a jeho žena Rozina. U Matěje Neumana: Šalomoun a jeho žena Alžběta. U Jiříka Ronovského: Mikuláš a jeho žena Alžběta. U Jana Potůčka ml.: Lebl, syn Eliášův a  jeho  žena Eliška.                                                      .

U Jana Šmadli: Eliáš starý a jeho žena Lidmila. Suma všech Židů — muži se ženami, mimo kantora, je jich 19 osob.

A že všemu tomu tak a ne jinače jest, to my purkmistr a rada města D. pečetí městskou pro lepší dů-věření toto vyznamenání potvrzujeme.

Jeho actum v městě D. na den sv. Václava 1666. Dle   právního   manuálu   IV, sir.   4,   bylo Židů v městě u sousedů v nájmu od sv. Zvěstování P. Marie do >sv. Jana 1702:

u vdovy Kylingerovy: Samuel Žid, Estera, žena, Heršl, syn, Běla, dcera;

u vdovy Lenfeldovy: Mikeš Žid, Běla, žena; u Jana Pišla: Rabín Žid, Estera, dcera; u Matěje  Potůčka: Josef Žid, Estera,   žena,   Filipp Žid, Regina, žena;

u vdovy Springarovy: Filip Žid, Lída, žena, Israel, syn, Marie, žena;

u Jana Sádly: Šalomoun Žid, Šálka, žena; u Jiříka Šichy: Mojžíš Žid, Rosina, žena; -u Václava Junka: Josef Žid, Regina, žena. Summa, mimo kt., je jich 22 osob. Jak patrno zůstávali Židé v   nájmu   po ;městě   roztroušeni. Dne 5. Juni 1718 poručil   hrabě   Jeroným z  Colloredo-Walsee, pán na  Opočně,  radě města D., by se Židům vykázalo místo, kde by společně přebývati mohli. A když městská rada na to   odpověděla, že nelze zde místa příhodného   pro   ně   nalézti, nařídil hrabě,   že   musí   patero   rodin   židovských- ve  městě

 Zldu v »obrusce.

Zpracoval řed. v. v. Frant. Pišl v Dobrušce.

zůstávati, i koupila obec 5 křesť. .domů, které r. 1721 Židům  dle následující smlouvy přenechala.

Smlouva se Židy z r. 1721.

Dne 28. září 1721 přišlo nařízení magistrátu, aby Židé, kteří zde v městě od starodávna přebývali, oď křesťanů, odděleni byli.

Z té příčiny stala se smlouva obce města D. se Židy, a to taková, že město některé grunty, které od sousedů koupilo, Židům proti roční činži dědičně pronajalo, kterou činži měli Židé čtvrtletně platiti, kauci složiti a ji za obcí bez úroku ležeti nechati; kdyby gruntové ti zase k prodeji i snad ke slevuňku přišli, ta Židů škoda býti má, jakož i kdyby ohněm neb jinak zničeni byli, od obce nákladem Židů vystavěni býti mají. Kdyby některý Žid nechtěl zde obývati, jiného zdejšího, ale ne cizího, bez vůle vrchnosti a úřadu představiti může. Handl a íaohr jako předešle v gruntech a kamenicích svobodně provozovati a na škodu městských řemeslníků řemesla provozovati nesmějí. Poněvadž ty grunty i pro potomky jsou najaty,; kdyby od úřadu žádali přístavbu pro své děti, nákladem je-, jich, zvláštní roční činže se jim z toho dle slušnosti vyměří. Chléb, maso, pivo, pálené a jiné zde v městě a ne odjinud kupovati mají pod neprommutelnou pokutou. A když to vše dle smlouvy jakožto nájemníci plniti a tak se chovati budou, tedy při tom všem zachováni, hájeni a více ničím ukládáni býti nemají: jestliže by ale to plniti nemobli, neb nechtěli, nebo-ližto proti magistrátu protivní a neposlušní se ukázali, úřad z gruntův vypověděti moc. míti bude.

Dále, jelikož mají Židé svobodu míti synagogu neb školu pro sebe a kt., který by ode všech Židův přijat byl a úřad žádné příčiny proti němu neměl, k tomu cíli jeden grunt proti roční činži se jim pronajímá, při čemž ten prve užívaný krchov se jim zanechává.

Činže roční má platiti: Jakub Moises. 24 zl., Estera Loblová 18 zl., Israel Markus 9 zl., Salomon Samuel 9 zl., Abraham Samuel 17 zl., ze školy 15 zl.

Z krchova každoročně dva rysy čistého papíru.

Kauce obci mají složiti:

Jakub Moises 553 kopy míšeňské, v hotovosti 270 kop, dále pak ročně 10 l^op, Israel Markus, Salomon Samuel společně 200 kop, hotově 110 kop, ročně pak 5 kop, Abraham Samuel 205 kop, v hotovosti 105 kop, ročně pak 5 kop, Es|era Loblová 170 kop, v hotovosti 80 kop, ročně pak 4 kopy. Ze školy kauce 200 kop, v hotovosti 100 kop, ročně 4 kopy.

Dekretem dvorské kanceláře ze dne 22. srpna 1834, čís. 21.788, povoleno, aby tyto nabyté grunty Židům v majelnictví ponechány byly.    —

Dne 14. července 1837 "přikoupili od obce k rozšíření 'hřbitova 80 čtver. sáhů pozemku za  60 zl. konv.

108

měny, z kteréhož pozemku mají roční kanón  30  kr. vždy o sv. Havlu skládati.

List z Prahy p.  hraběti Jeronýmu C o 11 o-

redovi o Židech.

Vysoce urozený p. říšský hrabě!

Milostivý pane, Vaše Excel., nemějte mi za zlé, že o zaslání způsobu zdanění (módi cóntribuendi), týkajícího se venkovského židovstva, dosud svůj slib jsem nesplnil; příčinou toho jest, že jsem je, bez ohledu na častější mé naléhání, nemohl cd jistého kameralisty dosíci, jako by to on, nevím z jaké příčiny, nerad potvrzoval, neboť tací lidé dovolují si častěji různé těžkosti činiti.

Konečně jsem podobné přece obdržel, které v nejbližší době neopomenu Vaší Excel, odeslati. Zároveň si vyprošuji Vaši náklonnost a nabízím své skromné služby Vaší Excel., pokud zde budu.

Zůstávám Vaší Excel, milostivého pána nejoddanější služebník

Václav hrabě z Kokorzowa..

V Praze dne 2. června 1618.                   ,

List    dobrušského   magistrátu    regentu

panství  opočenského  Karlu Maximilia-

n u  G 1 a n n e r o v i z  Engelshof enu.

Praesent na Opočně dne 14. Septembris 1727. Urozený a statečný yladyko! Vysoce vážený p. regente!

Vyrozuxnějíce z milostivého poručení vrchnostenského v příčině transferirování židovstva a chtíce tak poslušně dle téhož se zachovati, bedlivě toho jsme šetřili, kde by tak při obci zdejší jisté a pohodlné místo k tomuto' čili a konci vynalézti se moHlo. Však nicméně, když pozorujeme předešlé slavné paměti Jeho Excel., milostivé a děoičné vrchnosti, milostivou yuli'afiiäsi k tomu přičinlivou práci a starost, obáváme sé, abychom snad za to dobré mínění těžšího než prve nářku a pomluv na sebe neuvalili.   ;  •

Poněvadž se to nejvíce duchovního práva dotýká a toho ubezpečlivou zprávu máme, že Jeho vysoce biskupská Milost v brzce sem přijeti a příští středu, jenž bude 17. září, biskupskou visitaci skutečně držeti ráčí, to při Jeho vysoce biskupské Milosti nejponíženěji vyhledávati a žádati úmyslu jsme, abý totiž židovstvo to v tom místě, kde nyní obývá a proč tak těžce (avšak ale nejvíce k zalíbení respektive duchovní i světské naší. milostivé a dědičné vrchnosti obstarané) tam na delší čas zůstávati a při tom zachováno býti mohlo, a také že dosaváde při obci jinšího pohodlného místa (kde by od křesťanů odděleni býti a pobožnostem náboženství samospasitelného nepřekáželi) nevynachází-me a nemáme. Z té příčiny urozeného pana regenta, jakožto vrchnost naši představenou, pokorně žádáme, by nás k tomu tak těžkému břemenu nutiti neráčili, alebrž prve všelikými těžkostmi nanejvýš zemdlené, vrclnostenský milostivý zřetel a přichránění doufajíce a se těšíme.

Zůstáváme urozeného pana regenta poníženě poslušní

purkmistr Tobiáš Frant. Buta,

radní: Daniel Kylinger, Jiří Potůček, Jan Pišl, Mikuláš  Doubrava,  Johann  Frant.  Rudolf,  Tobiáš  Sádlo, Friedrich    Michálek,  Jindřich    Kratochvíle,    Florián Šuvart, Jan Hejzlar.

Připiš  biskupa králov.é-hradeckého

panu hrahěti.

Po generální visitaci poslal biskup František Karel svobodný pán z Košína p. hraběti tento list:

Vysoce urozený pane říšský hrabě! Vysoce ctěný pane hrabě!

Když jsem dne 17. uplynulého měsíce benefičním děkanské v D. kanonicky visitoval, tu jsem mezi jiným k svému velikému bolu seznal, kterak v onom Vašem městě D. od několika let se velmi rozmnožují Židé a tak mezi křesťany pomíšeni jsou, že tím největší nebezpečí křesťanským katolickým duším před očima se nachází, ať již pomlčím o tom, že pro tento nevěřící lid, ani nejsvětější svátost k nemocným,- jak nařízeno jest, veřejně se nositi nemůže, ani průvody a jiné chvalitebné církevní obřady pro posměch a výtržnost konány býti nemohou. Na to si nejen tamní děkan, ale i magistrát co nejponíženěji stěžoval.

Po bedlivém té věci vyšetření a po očitém shlédnutí uvedených židovských domů, shledávám, že:

1.  dle výpovědi  starých   svědků   před   70, nejvýše 80 lety, se ne více než jediná židovská rodina v městě toliko zdržovala, po té době však jeden po druhém se tam usazovali, takže asi před 6 lety více než  6 rodin se zde zdržovalo;

2.  nelze bez nemalého bolu mi pomlčeti, že v uplynulém roce 1721 dne 28. září mezi městem a židovstvem řádná kupní smlouva ujednána byla, dle níž Židům 6 od farního kostela sotva 120 kroků vzdálených domů se zachováním těch, dříve u jmenovaných křesťanů zařízených obchodů přenecháno bylo, s tím výslovným dodatkem v uvedené kupní smlouvě, že óna s vědomím a  povolením  duchovní  a  světské vrchnosti uzavřena byla, což však nynější dobrušský děkan, dřívější farář v Přepychách a zároveň vikář, při výslechu magistrátu dobrušského tomuto veřejně vytýkal, že on proti takovému jednání co nejdůrazněji protestoval. Ale při tom nezůstalo' pouze, nýbrž

3. že teprve před těmito 6 roky, bez ohledu na. práva církevní a proti nejmilostivějšímu cis. a král. rozkazu, pěkná a pořádná synagoga, která při nejmenším 200 osob pojmouti může, zřízena byla ze žádné jiné příčiny, než aby se dále šířiti a křesťanskému náboženství újmu činiti mohli;

4.  že asi před 50 roky jmenovanému židovstvu od senátu města D. kus obecního pozemku asi 50 kroků zdéli a 10 kroků zšíři, z něhož ročně dva rysy papíru odváděti mají, k pohřbívání jejich zemřelých postoupen byl k nemalé škodě tamějšího sousedstva, nač si zvláště jakýsi Heindrich Kratochvíle náramně stěžuje, že pro dlouho v zimě ležící sníh u plotu tohoto -hřbitova, na svém vedle ležícím poli značnou škodu trpí;

5.  že dále jest uvážili, že po každé mrtvá těla Židů bezprostředně vedle křesťanského hřbitova a farního kostela vezena býti musí.

Poněvadž tedy jak církevním tak světským právem přílišnému šíření se židovstva čeliti jest, zvláště v uvedeném městě Dobrušce, kde od několika let zvlášť nebezpečné a přílišné míšení se s křesťany panuje, zvláště poněvadž mládež pospolu vyrůstající, čímž nebezpečí tím více se rozmnožuje, považuji za svou povinnost o té věci Vám, vysoce urozený pane hrabě, tuto zprávu podati se žádostí, abyste tomuto šíření se židovstva přítrž učinil; především je pak nutno nově vystavenou synagogu ihned dáti odstraniti, dále smlouvu před 6 lety mezi magistrátem dobrušským a židovstvem uzavřenou! mocí vrchnostenskou zrušiti, a konečně příčinu ke zkáze křesťanstva a zvláště mládeže omeziti.

Z té příčiny žádám, aby židovstvo, když je již nelze úplně odstraniti, aspoň jemu dobrotivě takové místo určeno bylo, kde by od křesťanů docela odděleně dle svých obyčejů a zvyků žíti mohlo.

Důvěřuji, že to k povznesení jediné pravého katolic-