zvaneho Sie Ábeles; vyucil se pomoci bratra Jonase ve Vidni rukavickarstvi, pracoval v tomto oboru v Nemecku a ve Francii a usadil se konecne r. 1864 v D. S pocatku zasilal rukavice k usiti do Prahy, jelikoz to vsak bylo drahe a pro spatne spojeni s Prahou tez nepohodlne, pripadl na myslenku vyuciti tomuto zamestnani domaci lidi, cimz dal zaklad k domackemu prumyslu siti rukavic v D., ktery pak rychle vzkvetal. Rukavickarstvi zavedene v D. stalo se casem dulezitym zdrojem obzivy tisicum lidi. Podle udaju L. Weignera v knize „Vyvoj a stav. prumyslu rukavickarskeho'' bylo v r. 1901 v dobrisskem okresu 2000 sicek na strojich a 500 sicek rucnich, jichz celkovy rocni vydelek cinil skorem pul milionu korun.
Povalecna doba prinesla novy ruch do' prumyslu, nova generace zreorganisovaia vyrobu, pristavovala a vyrazovala stroje, zvysovala kapacitu svych ustavu, takze dnes je rukavickaestvi na D. nejdulezitejsi slozkou hospodarskou pro cely okres. V pritomne dobe jsou v D. tato faktorstvi: Frankel & Herrmann, Schwarz & Lederer, Anna Pollakova, Rudolf Fahn, Richard Fleischmann, Josef Frankel, Adolf Porges, Vitezslav Lion, Josef Gluck, Julius Porges, Regina Lionova, Jindrich Bohm, Robert Schwarz a ve Stare Huti u D. Rudolf Karpeles. Priseznym znalcem pro obor siti rukavic a predsedou obvodni komise pro domacke prace pro okresy Pribram a Horovice je Jindrich Herrmann.
Nescislnekrat byl domaci prumysl nucen hajit sve zajmy, at pri uprave zakonu, tykajicich se domaciho prumyslu, at pri vyjednavani s tovarniky obledne cen neb s delnictvem stran mezd. Byli to v povalecne dobe zejmena Jindrich Herrmann a Emil Schwarz, kteri cestne obhajili zajmy faktoru, a tim se o prumysl rukavickarsky zaslouzili.
Adam Levinsky (jenz byl starostou z. o. v letech 1792—1800) zalozil v D. flusarnu a vinopalnu. Za starodavna museli poddani odevzdavati vrchnosti popel. Popelari v D. byli Bernard Klinger a jeho .syn Josef, kteri meli domek, „Schutzhaus", na namesti, dosud existujici a starobylym zevnejskem napaidny. Flusarna byla casem zrusena, vinopalna vsak udrzela se az na nase casy. Po Adamu Levinskem drzeli ji Bernard, Mojzis, Markus Levinsky a po nich presla na Alfreda B ondy ho. Dnes v ni pracuje mistni zemedelske druzstvo.
Pobliz knizeciho dvora v Trnove (Karolinenhof), asi hodinku od mesta, byvala knizeci octarna. Tu mival v najmu Lazar M a y e r (v r. 1777—1780 pr..z. o.), po nem ji prevzal Vit Wiener a casem byla prestehovana do klastera v Oboristi, zruseneho za cisare Josefa II. Kdyz velkostatek s vyrobou octa prestal, zridili si bratri Bernard a Marek Levinsky „tovarnu na octovou trest a octan olovnaty" primo v D. v miste, kde z namesti se prechazi na t. zv. Malou Stranu. Tato octarna byla jiz pred delsi dobou zrusena, v budove je skladiste hospodarskeho druzstva.
V D. byval odedavna tez pivovar, rovnez knizeci. Stary pivovar, stavajici pod zamkem, po nemz dnes neni ani pamatky, mival v pachtu Markus Levinsky. Novy pivovar, u rybnika Papeze, mival dlouha leta v najmu Filip Kellner. Moric Levinsky zridil take cihelnu za mestem u silnice k Rosovicum, dnes jiz zrusenou. Bratri Levinsky Bernard a Markus, Julius a Moric meli v D. tovarni vyrobu lihovin.
Stara rodina Levinskych, jiste jedna z nejstarsich na D. usedlych rodin zidovskych, dala D. radu vynikajicich muzu, kteri podnikavosti v ruznych prumyslovych oborech zasahli hluboce do skromneho hospodarskeho zivota ticheho mestecka.
Mnozi rodaci dobrissti zacali svou   karieru   doma,
casto z. velmi skrovnych pomeru. Casem se jim dobre vedlo, nastradali si kapitalek a odstehovali se ■ do Prahy, Plzne, Vidne a j.
Adolf a Emil B e c k o v e zacali v D. rukavickarstvi, pozdeji se odstehovali do Prahy a zridili si tovarnu.
Simon K o h n, byvaly kupec dobrissky, odstehoval se do Prahy a zridil si tam tovarnu na stribrne zbozi, jez mela pozdeji firmu Simon Kohn a synove.
Bratri Josef a Filip Beckove odstehovali se do Prahy, zakoupili si na Smichove t. zv. Stepansky mlyn a vedli tam obchod v obili a mouce. Na D. mivali obchod v striznim zbozi a obili pod firmou „Simona Becka synove". Patrily jim dva domy, z nichz jeden je dnes v drzeni hoteliera Heinze, druhy je nynejsi radnice dobrisska. Filip Beck byl v Praze velmi znamou osobnosti, nebot byl clenem mnoha dobrocinnych instituci a podporovatelem chudiny. Dlouha leta byl take starostou Meislovy synagogy.
Adolf Wiener mel v: D. obchod zbozim kolonialnim a striznym. Pozdeji se odstehoval do Prahy a venoval se rukavickarstvi.
Josef Bondy, syn Simona Bondyho, klempire, byl v mladsich letech ucitelem v Kasejovicich. Pozdeji se stal v Zatci velkoobchodnikem s chmelem a byL daleko siroko znam pode jmenem „cesky Bondy".
V pritomne dobe jsou v D. tyto zidovske obchody: Simon Oppenheimer, Josef K o s i n e r, Anna Blochova a filialka tov. R e s p o, vesmes strizni a pletene zbozi, Jakub B1 o c h sklenene zbozi a nadobi, Eduard M e i s 1 e r, velkoobchod kolonialnim zbozim, zelezem a obilim. Bedrich Oppenheim e r, nakup ruznych surovin, Samuel Rubin., obchod protravinami a nakup kozi, Julius Grossm a n n, nakup kozi, peri a ruznych surovin.
Dobrissti zide a valky.
Napoleonskych valek se ucastnili a jako invalide se vratili: Wolf Eisner, Jakob Eisner a Mojzis Eisner ze Trti, Josef Perlmann ze Stare Huti (zemrel 15. brez. 1853), Mathias Porges z Obcova (zemrel 4. rij. 1872), Michael Fleischmann z Oubenic (zemrel 24. pros. 1883 ve stari 104 roku).
Okupace v Bosne se ucastnili: Hynek Schwarz (zemrel r. 1924), jeho bratr Karel Schwarz (zemr. ve Vidni v r. 1929) a Alois Polak (zemr. v r. 1925).
Svetove valky se ucastnilo z dobrisske z. o. 69 muzu. Z tech padlo 6, zajati byli 4. Padlym postaven na hrbitove vkusny pamatnik,  v   ,
Soupis zidovskych rodin nabozenske obce dobtisske podle stavu z konce r. 1930.
Dobris : Bleierova Arnostka, Bloch Adolf, Bloch Jakub, Bohm Jindrich, Bondy Otto, Bondyova Frantiska, Elischakova Matylda, Eisner Hynek, Eisner Ludvik, Bienenfeld Ludvik, Frankel Josef, Frankel Richard, MUDr., Fahn Rudolf, Gluck Josef, Grossmann Julius, Gliickova Alzbeta, Herrmann Jindrich, Herrmannova Hermina, Fleischmannova Ruzena, Katz Bohumil, Katz Karel, Krasa Otto, Kaufmannova Ruzena, Kosiner Josef, Kleinerova Leopoldina, Lederer Leopold, Lionova Regina,Meisler Eduard, Novak Leopold, Novak Otto, Oppenheimer Bedrich, Oppenheimer Simon, Pollakova Anna, Porges Julius, Rubin Samuel, Polakova Frantiska, Schwarzbergova Kamila, Sternova Zdenka, Schwarz Emil, Wienerova Hermina. Stara Hut: Karpeles Rudolf. Rosovice: Popper Julius. Dlouha Lhota: Oppenheimerova Anna. Nova Ves: Konig Albert, Krasa Karel, Rcsek Ludvik. Novy Knin: Lederer JBerthold. Celyn:
106
Bondy Leopold. Hrimezdice: Konig Hugo, Pisinger   Frantisek,   Rosenzweig   Bohumil.   Borotice:
Friedmannova Marie.
*
Prameny:
Kopacek Ludvik, Z historie nab. obce israelske na Dobrisi. Dobris 1904. Nakladem spolku ChevrahKadisah.
Bondy BohumilD v o r s k y Frantisek, K historii zidu v Cechach, na Morave a ve Slezsku od r. 906 az 1620, 2 dily. Praha 1906. V komisi Fr. Rivnace.
Pametni kniha naboz. obce dobrisske, zalozena r. 1869 a venovana predsedou obce Markusem Levin
skym.
Elenchus des Faszikels, Publica politica Nro IV. Judenschaft betreffende Noten. (Rejstrik ze sbirky listin dobrisskeho velkostatku ulozeny v archivu naboz. obce.)                                 '                          •
Stanovy pohrebniho bratrstva z r. 1806.
Pamatnik okresu dobrisskeho. Dobris 1898.
Kalendar c e s k o z i d o v sky. Povidky a clanky dra Klementa Salace v roc. 1923/24, 1924.' 25, 1925/26, 1926/27, 1927/28, 1928'29, 1929/30, 1930/31.
Nejcennejsi pomoc poskytl autorovi pri sepisovani teto stary pametnik p. Ludvik Eisner,  jenz zachoval ve  sve
mnoho udalosti, ktere sam zazil nebo onichz slysel. Autor je' si plne vedom, ze bez jeho pomoci, vzhledem k nedostatku pisemnych dokladu, byla by jeho prace velmi kusa. Pan Eisner zemrel v prosinci r. 1931 nedockav se vydani tcjioto clanku, jehoz byl spoluautorem; Cest jeho pamatce! Stejne je autor zavazan dikem i starostovi nabozenske obce zidovske panu Emilu Schwarzovi za ochotne opatreni ruznych dat, za obstarani nekterych fotografii a za revisi rukopisu.
1)   Zvlast   znamenita   zidovska   rodina   dobrisska,  z   niz   vyslo nekolik  muzu,  kteri  si  ziskali  mnoho   zasluh  o   dobrissky  prumysl a byli tez vynikajicim zpusobem ucastni ve sprave zidovske obce.
2)   Z  rodiny   Fischeru   pochazel  vynikajici   organisator   ceskozidovskeho  hnuti redaktor  a  spisovatel  Karel  Fischer
3)   Syn    Wolfa    Sterna    Josef   Nathan    (narozeny    bez resojim)   ziskal  si  s   otcem mnoho   zasluh  o  sve  souverce  tim, ze  jakozto  m o u 1   obrezavali   zadarmo   daleko   siroko   za  svym rayonem.
Byl  *a^^. ».__„„  „_____  ________,
knihu ruznych modliteb Sefer kinteres, na niz pracoval dva roky. Vzacny rukopis je v majetku Oty Eisnera v Praze. 5) Adam Lovi v Dobrisi (zemrel r. 1800) dostal od velkostatku jmeno Levinsky, jeho synovec Salomoun Liivi v Stare Huti mel  porad stare  jmeno  Lovi.
 prace  pameti
dobrisskem.
101