zvaného Sie Ábeles; vyučil se pomocí bratra Jonase ve Vídni rukavičkářství, pracoval v tomto oboru v Německu a ve Francii a usadil se konečně r. 1864 v D. S počátku zasílal rukavice k ušití do Prahy, jelikož to však bylo drahé a pro špatné spojení s Prahou též nepohodlné, připadl na myšlenku vyučiti tomuto zaměstnání domácí lidi, čímž dal základ k domáckému průmyslu šití rukavic v D., který pak rychle vzkvétal. Rukavičkářství zavedené v D. stalo se časem důležitým zdrojem obživy tisícům lidí. Podle údajů L. Weig-nera v knize „Vývoj a stav. průmyslu rukavičkářského'' bylo v r. 1901 v dobříšském okresu 2000 šiček na strojích a 500 šiček ručních, jichž celkový roční výdělek činil skorém půl milionu korun. Poválečná doba přinesla nový ruch do' průmyslu, nová generace zreorganisovaia výrobu, přistavovala a vyřazovala stroje, zvyšovala kapacitu svých ústavu, takže dnes je rukavičkáěství na D. nejdůležitější složkou hospodářskou pro celý okres. V přítomné době jsou v D. tato faktorství: Frankel & Herrmann, Schwarz & Lederer, Anna Pollaková, Rudolf Fahn, Richard Fleischmann, Josef Frankel, Adolf Porges, Vítězslav Lion, Josef Glück, Julius Porges, Regina Lionova, Jindřich Böhm, Robert Schwarz a ve Staré Huti u Ď. Rudolf Karpeles. Přísežným znalcem pro obor šití rukavic a předsedou obvodní komise pro domácké práce pro okresy Příbram a Hořovice je Jindřich Herrmann. Nesčíslněkrát byl domácí průmysl nucen hájit své zájmy, ať při úpravě zákonů, týkajících se domácího průmyslu, ať při vyjednávání s továrníky obledně cen neb s dělnictvem stran mezd. Byli to v poválečné době zejména Jindřich Herrmann a Emil Schwarz, kteří čestně obhájili zájmy faktorů, a tím se o průmysl rukavičkářský zasloužili. Adam Levinský (jenž býl starostou ž. o. v letech 1792—1800) založil v D. flusárnu a vinopalnu. Za starodávna museli poddaní odevzdávati vrchnosti popel. Popeláři v D. byli Bernard Klingěr a jeho .syn Josef, kteří měli domek, „Schutzhaus", na náměstí, dosud existující a starobylým zevnějškem nápaidný. Flusárna byla časem zrušena, vinopalna však udržela se až na naše časy. Po Adamu Levinském drželi ji Bernard, Mojžíš, Markus Levinský a po nich přešla na Alfreda B ondy ho. Dnes v ní pracuje místní zemědělské družstvo. Poblíž knížecího dvora v Trnové (Karolinenhof), asi hodinku od města, bývala knížecí octárna. Tu míval v nájmu Lazar M a y e r (v r. 1777—1780 př..ž. o.), po něm ji převzal Vít Wiener a časem byla přestěhována do kláštera v Obořišti, zrušeného za císaře Josefa II. Když velkostatek s výrobou octa přestal, zřídili si bratří Bernard a Marek Levinský „továrnu na octovou trest a octan olovnatý" přímo v D. v místě, kde z náměstí se přechází na t. zv. Malou Stranu. Tato octárna byla již před delší dobou zrušena, v budově je skladiště hospodářského družstva. V D. býval odedávna též pivovar, rovněž knížecí. Starý pivovar, stávající pod zámkem, po němž dnes není ani památky, míval v pachtu Markus Levinský. Nový pivovar, u rybníka Papeže, míval dlouhá léta v nájmu Filip Kellner. Moric Levinský zřídil také cihelnu za městem u silnice k Rosovicům, dnes již zrušenou. Bratří Levinský Bernard a Markus, Julius a Moric měli v D. tovární výrobu lihovin. Stará rodina Levinských, jistě jedna z nejstarších na D. usedlých rodin židovských, dala D. řadu vynikajících mužů, kteří podnikavostí v různých průmyslových oborech zasáhli hluboce do skromného hospodářského života tichého městečka. Mnozí rodáci dobříšští začali svou kariéru doma, často z. velmi skrovných poměrů. Časem se jim dobře vedlo, nastřádali si kapitálek a odstěhovali se ■ do Prahy, Plzně, Vídně a j. Adolf a Emil B e c k o v é začali v D. rukavičkářství, později se odstěhovali do Prahy a zřídili si továrnu. Šimon K o h n, bývalý kupec dobřišský, odstěhoval se do Prahy a zřídil si tam továrnu na stříbrné zboží, jež měla později firmu Šimon Kohn a synové. Bratří Josef a Filip Beckové odstěhovali se do Prahy, zakoupili si na Smíchově t. zv. Štěpánský mlýn a vedli tam obchod v obilí a mouce. Na D. mívali obchod v střižním zboží a obilí pod firmou „Šimona Bečka synové". Patřily jim dva domy, z nichž jeden je dnes v držení hoteliéra Heinze, druhý je nynější radnice dobříšská. Filip Beck byl v Praze velmi známou osobností, neboť byl členem mnoha dobročinných institucí a podporovatelem chudiny. Dlouhá léta byl také starostou Meislovy synagogy. Adolf Wiener měl v: D. obchod zbožím koloniálním a střižným. Později se odstěhoval do Prahy a věnoval se rukavičkářství. Josef Bondy, syn Šimona Bondyho, klempíře, byl v mladších letech učitelem v Kasejovicích. Později se stal v Žatci velkoobchodníkem s chmelem a byL daleko široko znám pode jménem „český Bondy". V přítomné době jsou v D. tyto židovské obchody: Šimon Oppenheimer, Josef K o s i n e r, Anna Blochová a filiálka tov. R e s p o, vesměs střižní a pletené zboží, Jakub B1 o c h skleněné zboží a nádobí, Eduard M e i s 1 e r, velkoobchod koloniálním zbožím, železem a obilím. Bedřich Oppenhei-m e r, nákup různých surovin, Samuel Rubín., obchod protravinami a nákup kozí, Julius Gross-m a n n, nákup kozí, peří a různých surovin. Dobříšští židé a války. Napoleonských válek se účastnili a jako invalidé se vrátili: Wolf Eisner, Jakob Eisner a Mojžíš Eisner ze Třtí, Josef Perlmann ze Staré Huti (zemřel 15. břez. 1853), Mathias Porges z Občova (zemřel 4. říj. 1872), Michael Fleischmann z Oubenic (zemřel 24. pros. 1883 ve stáří 104 roků). Okupace v Bosně se účastnili: Hynek Schwarz (zemřel r. 1924), jeho bratr Karel Schwarz (zemř. ve Vídni v r. 1929) ä Alois Polák (zemř. v r. 1925). Světové války se účastnilo z dobříšské ž. o. 69 mužů. Z těch pádlo 6, zajati byli 4. Padlým postaven na hřbitově vkusný památník, v , Soupis židovských rodin náboženské obce dobťísské podle stavu z konce r. 1930. Dobříš : Bleierová Arnoštka, Bloch Adolf, Bloch Jakub, Böhm Jindřich, Bondy Otto, Bondyová Františka, Elischaková Matylda, Eisner Hynek, Eisner Ludvík, Bienenfeld Ludvík, Frankel Josef, Frankel Richard, MUDr., Fahn Rudolf, Glück Josef, Grossmann Julius, Gliicková Alžběta, Herrmann Jindřich, Herr-mannová Hermina, Fleischmannová Růžena, Katz Bohumil, Katz Karel, Krása Otto, Kaufmannová Růžena, Kosiner Josef, Kleinerová Leopoldina, Lederer Leopold, Lionova Regina,-Meisler Eduard, Novák Leopold, Novák Otto, Oppenheimer Bedřich, Oppenheimer Šimon, Pollaková Anna, Porges Julius, Rubín Samuel, Poláková Františka, Schwarzbergová Kamila, Sternová Zdenka, Schwarz Emil, Wienerová Hermina. Stará Huť: Karpeles Rudolf. Rosovice: Popper Julius. Dlouhá Lhota: Oppenheimerová Anna. Nová Ves: König Albert, Krása Karel, Rcsek Ludvík. Nový Knín: Lederer JBerthold. Čelyň: 106 Bondy Leopold. Hříměždice: König Hugo, Pisin-ger František, Rosenzweig Bohumil. Borotice: Friedmannová Marie. * Prameny: Kopáček Ludvik, Z historie náb. obce israelské na Dobříši. Dobříš 1904. Nákladem spolku Chevrah-Kadišah. Bondy Bohumil-D v o r s k ý František, K historii židů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od r. 906 až 1620, 2 díly. Praha 1906. V komisi Fr. Řivnáče. Pamětní kniha nábož. obce dobříšské, založená r. 1869 a věnovaná předsedou obce Markusem Levin- ským. Elenchus des Faszikels, Publica politica Nro IV. Judenschaft betreffende Noten. (Rejstřík ze sbírky listin dobříšského velkostatku uložený v archivu nábož. obce.) ' • Stanovy pohřebního bratrstva z r. 1806. Památník okresu dobříšského. Dobříš 1898. Kalendář č e s k o ž i d o v ský. Povídky a články dra Klementa Salace v roč. 1923/24, 1924.' 25, 1925/26, 1926/27, 1927/28, 1928'29, 1929/30, 1930/31. Nejcennější pomoc poskytl autorovi při sepisování této starý pamětník p. Ludvík Eisner, jenž zachoval ve své mnoho událostí, které sám zažil nebo o-nichž slyšel. Autor je' si plně vědom, že bez jeho pomoci, vzhledem k nedostatku písemných dokladů, byla by jeho práce velmi kusá. Pan Eisner zemřel v prosinci r. 1931 nedočkav se vydání tcjioto článku, jehož byl spoluautorem; Čest jeho památce! Stejně je autor zavázán díkem i starostovi náboženské obce židovské panu Emilu Schwarzovi za ochotné opatření různých dat, za obstarání některých fotografií a za revisi rukopisu. 1) Zvlášť znamenitá židovská rodina dobříšská, z níž vyšlo několik mužů, kteří si získali mnoho zásluh o dobřišský průmysl a byli též vynikajícím způsobem účastni ve správě židovské obce. 2) Z rodiny Fischerů pocházel vynikající organisátor česko-židovského hnutí redaktor a spisovatel Karel Fischer 3) Syn Wolfa Sterna Josef Nathan (narozený bez rešojim) získal si s otcem mnoho zásluh o své souvěrce tím, že jakožto m o u 1 obřezávali zadarmo daleko široko za svým rayonem. Byl *a^^. ».__„„ „_____ ________, knihu různých modliteb Sefer kinteres, na níž pracoval dva roky. Vzácný rukopis je v majetku Oty Eisnera v Praze. 5) Adam Lövi v Dobříši (zemřel r. 1800) dostal od velkostatku jméno Levinský, jeho synovec Šalomoun Liivi v Staré Huti měl pořád staré jméno Lövi. práce paměti dobříšském. -101