Rb. Bernard Mandl
Rb. Dr. S. Wolf Link,
Rb. Dr. J. Eisenberg
Anna Levinska
(1865—1866), Bernard Mandl (1867—1895), ' Dr. Samuel Wolf Link (1895—1904). V letech 1904 az 1905 zastupoval rb. Alois Polak, chramovy^ kantor. Od r. 1905—1909 byl rb. Dr. Samuel A r j e, od r. J.909 Dr. Isak Eisenberg, ktery zemrel po delsi nemoci v'Praze v r. 1926. Od t. r. je misto rabina neobsazeno, zastupuje jej prozatimne Leopold L e d e r e r. Z uvedenych rabinu byl jediny, Jachym Wurm, rodak dobrissky.
*
Az do konce 18. stol. chodily zid. deti s krestanskymi do farni skoly. Na pocatku 19. stol. byly vyucovany zid. deti soukrome uciteli, ktere platil a nad nimiz mel dohled rb. Nebyly to vzdycky sily spolehlive a nekteri se dlouho v D. nezdrzeli. Vyucovacim jazykem v zid. skole byla nemcina. Eadne vyucovani v zid. skole bylo zavedeno teprve v r. 1852 za pr. Bernarda Levinskeho, jenz zrusil t. zv. „chejdr", jak se tenkrat zid. skole hebrejsky rikalo a zavedl vyucovani radne kvalifikovanymi uciteli. Z teto skoly vyslo na sta zaku a zacek, kteri nemeli prilezitosti dale se vzdelavati a prece se ve svete neztratili a mnozi z nich i vynikli.                     '                                           >
Za Bernarda Levinskeho vyucovalo se v malem domku z. o., ktery zakoupila v r. 1838 od Josefa Jechouta (c. p. 56/46 v ulicce, spojujici namesticko pred novou synagogou s pribramskou silnici). Za pr. Marka Levinskeho, jenz nastoupil po svem bratru Bernardovi, koupila obec velky dum na namesti, ktery dodnes drzi a zridila v prizemi (dnes postov. urad) ucebnu. V r. 1865, kdy vydany byly nove skolni zakony, bylo dalsi trvani skoly i na zaklade novych zakonu povoleno a v r. 1870 byla prohlasena za soukromou. K uplnemu zruseni zidovske skoly doslo v r. 1907.
Z ucitelu, pokud bylo' mozno zjistiti jich jmena a dobu pusobeni jich v D., uvadime: Jakub Deutsch (1816), Neumann, K h o n, Rezek z Modran, Bernard B a r n e r, M o 1 e s, Heller, Abraham Kleinzeller (1862), Kleinfinger (1863), Moric Dubsky (1863—1866), Zikmund Fischl, Stransky, M a u t h n e r, David L o w y (1874 az 1899), Ludvik K o 11 m a n n (1899—1906) a Zofie Schwarzbergova (1906—1907). Ucitel Neumann z Nove Vsi, jmenovany na druhem miste, vyrezal v r. 1821 krasny obraz, jenz je ulozen v kostele. Nejvetsich zasluh o obec ziskal si ucitel David Lowy, jemuz dekuje velka vetsina nynejsi generace za sve vzdelani.
Dobrocinne spolky.
Vedle „Dobrocinneho a pohrebniho bratrstva", o nemz je   podrobna   zminka   ve   stati,   pojednavajici
0  hrbitove, je v D» jeste Damsky dobrocinny spolek, zaloizeny jiz v r. 1867. Predsedkynemi  tohoto   spolku byly: Eleonora Beckpva (1865—1869), Anna Levinska (1869—I892), Klara; Kellnero v a (1892 az 1914), Anna P o 1 akova (i 914—1920). V letech 1920—1924  vedl prozatimne  zalezitosti spolkove  pr. z. o. Eduard B 1 e i e r. V r. 1924   prevzala   predsednictvi Gabriela Gnthova. Bylo to v dobe, kdy nasledkem predchazejicich   mimoradnych    valkou   zpusobenych pomeru veskery spolkovy majetek byl znacne znehodnocen. Jeji neunavne peci podarilo   se   cely spolkovy majetek zachraniti a privesti do puvodniho stavu.
V r. 1929 ujala se predsednictvi Ruzena Franke
1 o v a.                        .
Jednatelem spolku od jeho zalozeni az do r. 1916 byl Markus W i n d t.
Dobristi zide intelektualove.
Rodaci z Dobrise a okoli.
Chajim Wurm, byl rb., zemrel v Dol. Kralovicich u Ledce. — Dr. Julius Wiener, advokat a obhajce ve vecech trestnich v Praze. — MUDr. Karel Fleisch mann, rodak z Bukove, primar ve Vidni. — JUDr. Karel F 1 ei s chrna nn, advokat v Karl. Varech (zemrel). — JUDr. Karel Fleischmann, adv. koncipient v Nem. Brode. — Karel Fi,scher,
Eleonora Beckova
Gabriela Guthova
nar. 1859 v D., zemrel 24. dubna 1906 v Praze. Povolanim urednik magistratu hlavniho mesta Prahy, byl cinnym literarne, a zurnalisticky. Byl spoluzakladatelem organisace ceskozidovske. Redigoval 22 let Kalendar ceskozidovsky a 9 let Ceskpzidovske Listy. Prispival literarne tez do Ottoya Slovniku. — MUDr. Karel Beck, profesor v Chicagu. — MUDr. Herman P o 11 a k, lekar na Horovicku. —
104
MUDr. Richard F r a n k e 1, stat. obvodni a zeleznicni lekar v D. — PhDr. Artur Polak, stredoskolsky profesor, slavista. — JUDr. Emil Polak, bratr predchazejiciho,    advokat    v   Praze.   —   MUDr.    Ludvik
Synagoga (vnejsek)
Gluck, rodak ze Sv. Pole, vrchni stabni lekar. — Robert Schwarz, inzenyr v zeleznicni sluzbe.—Emil Fischer, cinny ve strane .socdem., redaktor casopisu „Nase Obrana" v Pribrami (zemrel). — Abraham, vulgo August Stein, rodak z N. Knina, magistr, rada v Praze, president nab. obce v Praze. — MUDr. Alois Herrmann, zubni lekar, nyni v Kladne. —• MUDr. Eduard Schwarz, odborny lekar, nyni v Praze. — Josef S c h wa r z, byvaly centralni inspektor stat. drah ve Vidni (zemrel). — Ing. Eduard Aschcrmann v Kladne, — MUDr. Gustav Aschermann, lekar v Tel Avif v Palestine. — MUDr. Josef Wiener, psychiatr, nyni v Praze.
Cizi rodaci v Dobrisi pusobici.
Dr. Moric Schon, byl mestskym lekarem v letech sedesatych minuleho stoleti po 3 roky a zaroven spravcem zidovske ; matriky. — MUDr. Siegfried K a p p er (nar. r. 1821 na Smichove, zemrel r. 1879), vynikajici ceskozidovsky spisovatel a basnik, znamenity znalec jihoslovanske poesie. Pristehoval se na D. jako svobodny lekar r. 1854. Bydlil tu v dome c. 108 na narozi hlavniho namesti a Prazske ulice, nalezejicim Vitu Wienerovi. Brzy vstoupil ve snatek s Annou Hartmannovou, sestrou znameho ceskonemeckeho basnika Morice Hartmanna, rodaka z Trhovych Dusnik u Pribrame. Z D. se odstehoval v r. 1861. — Po nem byl mestskym lekarem vyse zmineny MUDr. Moric Schon a po nem nasledoval Dr. Samuel P o rg e s, jenz se pozdeji odstehoval do Marianskych Lazni, kde «e stal lazenskym lekarem. — Dr. Isak Eisenb e r g, rodak i Minsku, byl rb. v D. od r. 1909 az do r. 1926, kdy zemrel v Praze, byv tam v tezke chorobe osetrovan v nemocnici Milosrdnych bratri. Byl vybornym znalcem hebrejstiny a arabstiny, napsal mnoho vedeckych clanku, jez byly uverejneny hlavne v Leydenu. Ovladal tez nekolik modernich jazyku. Z praci v jazyku ceskem uvadime spis: Kabbala, zidovska mystika, vydany nakladem akad. spolku Kapper v Praze. Viz tez seznam rb. a ucitelu zidov. skoly, kteri vetsinou nebyli rodaky dobrisskymi.
Dobristi zide cinni v obecni a okresni samosprave.
Prislusnici z. o. dobrisske byli od 2. polovice minuleho st. cinni v obecni a okresni samosprave: Svedci to o dobrem souziti zidovskych obyvatel mesta s jinoverci. Cleny obecniho zastupitelstva byli Jakub ROtter, Marek Levinsky, Bernard Levinsky, Josef Beck v letech sedmdesatych az devadesatych minuleho st., V pozdejsich letech je vystridali Filip Kellner, Alfred Bondy, Alexander Frankel, Hynek Schwarz, Markus Windt. Cleny mestske rady byli Marek Levinsky, Alfred Bondy, Alexander Frankel, Emil Arnstein. Po prevratu statnim, kdy volebni rady byly zmeneny, kandidovali zide castecne samostatne, castecne byli kandidovani jednotlivymi politickymi stranami. Od r. 1919 do r. 1923 byl clenem mestske rady Emil Arnstein, od 1923—1927 Eduard Bleier, od 1927—1932 MUDr. Richard Frankl (za cs. soc. dem.). Ve volbach, konanych 1932, obdrzeli mandaty MUDr. Richard Frankel (za cs. soc. dem.), za samostatnou zidovskou kandidatku Jindrich Herrman a Rudolf Fahn. MUDr. R. Frankel byl zvolen I. namestkem starosty mesta, Jindr. Herrman clenem mestske rady. Rudolf Fahn jest clenem obecniho zastupitelstva. Markus Leyinsky byl clenem okresniho vyboru; jediny zid v teto samospravne korporaci.
Dobristi zide remeslnici, prumyslnici a obchodnici.
Bernard E i s n e r, nar. 18. brezna 1818 ve Trti u Kamyka, zemr. v D. r. 1902. Byl kniharem. Uchoval v pameti mnoho udalosti ze starych casu, ktere dilem prozil, dilem od starsich pametniku slysel.
Ludvik E i s n e r, syn predesleho, naroz. ve Trti 20. brezna 1851, zemrel 27. prosince 1931. Vyucil se kniharstvi u otce, pracoval v Praze, Koline, Budapesti, potom navrativ se domu, pracoval u otce a po jeho smrti prevzal zivnost, kterou drzel az do vysokeho veku 75 let sam bez pomocniku. On a jeho otec prozili v kniharske dilne dohromady 80 let. Po 17 let
Synagoga (vnitrek)
byl   starostou   ch.   k.,   mnoho   let   zastaval   dulezitou funkci v okres, nemocenske pokladne. Dal prvni popud a horlive pracoval pro zrizeni okresniho musea. Salomoun  Ábeles,   syn  Josefa  Ábelese,   obecne
105