Rb. Bernard Mandl Rb. Dr. S. Wolf Link, Rb. Dr. J. Eisenberg Anna Levinská (1865—1866), Bernard Mandl (1867—1895), ' Dr. Samuel Wolf Link (1895—1904). V letech 1904 až 1905 zastupoval rb. Alois Polák, chrámový^ kantor. Od r. 1905—1909 byl rb. Dr. Samuel A r j e, od r. J.909 Dř. Isak Eisenberg, který zemřel po delší nemoci v'Praze v r. 1926. Od t. r. je místo rabína neobsazeno, zastupuje jej prozatímně Leopold L e d e r e r. Z uvedených rabínů byl jediný, Jáchym Wurm, rodák dobříšský. * Až do konce 18. stol. chodily žid. děti s křesťanskými do farní školy. Na počátku 19. stol. byly vyučovány žid. děti soukromě učiteli, které platil a nad nimiž měl dohleď rb. Nebyly to vždycky síly spolehlivé a někteří se dlouho v D. nezdrželi. Vyučovacím jazykem v žid. škole byla němčina. Ěádné vyučování v žid. škole bylo zavedeno teprve v r. 1852 za př. Bernarda Levinského, jenž zrušil t. zv. „chejdr", jak se tenkrát žid. škole hebrejsky říkalo a zavedl vyučování řádně kvalifikovanými učiteli. Z této školy vyšlo na sta žáků a žaček, kteří neměli příležitosti dále se vzdělávati a přece se ve -světě neztratili a mnozí z nich i vynikli. ' > Za Bernarda Levinského vyučovalo se v malém domku ž. o., který zakoupila v r. 1838 od Josefa Je-chouta (č. p. 56/46 v uličce, spojující náměstíčko před novou synagogou s příbramskou silnicí). Za př. Marka Levinského, jenž nastoupil po svém bratru Bernardovi, koupila obec velký dům na náměstí, který dodnes drží a zřídila v přízemí (dnes poštov. úřad) učebnu. V r. 1865, kdy vydány byly nové školní zákony, bylo další trvání školy i na základě nových zákonů povoleno a v r. 1870 byla prohlášena za soukromou. K ú-plnému zrušení židovské školy došlo v r. 1907. Z učitelů, pokud bylo' možno zjistiti jich jména a dobu působení jich v D., uvádíme: Jakub Deutsch (1816), Neumann, K h o n, Rezek z Modřan, Bernard B ä r n e r, M ö 1 e s, Heller, Abraham Kleinzeller (1862), Kleinfinger (1863), Moric Dubský (1863—1866), Zikmund Fischl, Stránský, M a u t h n e r, David L ö w y (1874 až 1899), Ludvík K o 11 m a n n (1899—1906) a Žofie Schwarzbergová (1906—1907). Učitel Neumann z Nové Vsi, jmenovaný na druhém místě, vyřezal v r. 1821 krásný obraz, jenž je uložen v kostele. Největších zásluh o obec získal si učitel David Löwy, jemuž děkuje velká většina nynější generace za své vzdělání. Dobročinné spolky. Vedle „Dobročinného a pohřebního bratrstva", o němž je podrobná zmínka ve stati, pojednávající 0 hřbitově, je v D» ještě Dámský dobročinný spolek, zaloižený již v r. 1867. Předsedkyněmi tohoto spolku byly: Eleonora Beckpvá (1865—1869), Anna Levinská (1869—Í892), Klára; Kellnero v á (1892 až 1914), Anna P o 1 áková (í 914—1920). V letech 1920—1924 vedl prozatímně záležitosti spolkové př. ž. o. Eduard B 1 e i e r. V r. 1924 převzala předsednictví Gabriela Gnthová. Bylo to v době, kdy následkem předcházejících mimořádných válkou způsobených poměrů veškerý spolkový majetek byl značně znehodnocen. Její neúnavné péči podařilo se celý spolkový majetek zachrániti a přivésti do původního stavu. V r. 1929 ujala se předsednictví Růžena Franke- 1 o v á. . Jednatelem spolku od jeho založení až do r. 1916 byl Markus W i n d t. Dobříští židé intelektuálové. Rodáci z Dobříše a okolí. Chajim Wurm, byl rb., zemřel v Dol. Královicích u Ledče. — Dr. Julius Wiener, advokát a obhájce ve věcech trestních v Praze. — MUDr. Karel Fleisch mann, rodák z Bukové, primář ve Vídni. — JUDr. Karel F 1 ei s chrna nn, advokát v Karl. Varech (zemřel). — JUDr. Karel Fleischmann, adv. koncipient v Něm. Brodě. — Karel Fi,scher, Eleonora Becková Gabriela Guthová nar. 1859 v D., zemřel 24. dubna 1906 v Praze. Povoláním úředník magistrátu hlavního města Prahy, byl činným literárně, a žurnalisticky. Byl spoluzakladatelem organisace českožidovské. Redigoval 22 let Kalendář českožidovský ä 9 let Českp-židovské Listy. Přispíval literárně též do Ottoya Slovníku. — MUDr. Karel Beck, profesor v Chicagu. — MUDr. Heřman P o 11 a k, lékař na Hořovicku. — 104 MUDr. Richard F r a n k e 1, stát. obvodní a železniční lékař v D. — PhDr. Artur Polák, středoškolský profesor, slavista. — JUDr. Emil Polák, bratr předcházejícího, advokát v Praze. — MUDr. Ludvík Synagoga (vnějšek) Glück, rodák ze Sv. Pole, vrchní štábní lékař. — Robert Schwarz, inženýr v železniční službě.—Emil Fischer, činný ve straně .soc-dem., redaktor časopisu „Naše Obrana" v Příbrami (zemřel). — Abraham, vulgo August Stein, rodák z N. Knína, magistr, rada v Praze, president náb. obce v Praze. -— MUDr. Alois Herrmann, zubní lékař, nyní v Kladně. —• MUDr. Eduard Schwarz, odborný lékař, nyní v Praze. — Josef S c h wa r z, bývalý centrální inspektor stát. drah ve Vídni (zemřel). — Ing. Eduard Aschcrmann v Kladně, — MUDr. Gustav Aschermann, lékař v Tel Avif v Palestině. — MUDr. Josef Wiener, psychiatr, nyní v Praze. Cizí rodáci v Dobříši působící. Dr. Moric Schön, byl městským lékařem v letech šedesátých minulého století po 3 roky a zároveň správcem židovské ; matriky. — MUDr. Siegfried K a p p er (nar. r. 1821 na Smíchově, zemřel r. 1879), vynikající českožidovský spisovatel a básník, znamenitý znalec jihoslovanské poesie. Přistěhoval se na D. jako svobodný lékař r. 1854. Bydlil tu v domě č. 108 na nároží hlavního náměstí a Pražské ulice, náležejícím Vítu Wienerovi. Brzy vstoupil ve sňatek s Annou Hartmannovou, sestrou známého českoněmeckého básníka Morice Hartmanna, rodáka z Trhových Dušník u Příbramě. Z D. se odstěhoval v r. 1861. — Po něm byl městským lékařem výše zmíněný MUDr. Mořic Schön a po něm následoval Dr. Samuel P o r-g e s, jenž se později odstěhoval do Mariánských Lázní, kde «e stal lázeňským lékařem. — Dr. Isak Eisen-b e r g, rodák i Minsku, byl rb. v D. od r. 1909 až do r. 1926, kdy zemřel v Praze, byv tam v těžké chorobě ošetřován v nemocnici Milosrdných bratří. Byl výborným znalcem hebrejštiny a arabštiny, napsal mnoho vědeckých článků, jež byly uveřejněny hlavně v Ley-denu. Ovládal též několik moderních jazyků. Z- prací v jazyku českém uvádíme spis: Kabbala, židovská mystika, vydaný nákladem akad. spolku Kapper v Praze. Viz též seznam rb. a učitelů židov. školy, kteří většinou nebyli rodáky dobříšskými. Dobríští židé činní v obecní a okresní samosprávě. Příslušníci ž. o. dobříšské byli od 2. polovice minulého st. čiňni v obecní a okresní samosprávě: Svědčí to o dobrém soužití židovských obyvatel města s jinověrci. Členy obecního zastupitelstva byli Jakub Rótter, Marek Levinský, Bernard Levinský, Josef Beck v letech sedmdesátých až devadesátých minulého st., V pozdějších letech je vystřídali Filip Kellner, Alfred Bondy, Alexander Frankel, Hynek Schwarz, Markus Windt. Členy městské rady byli Marek Levinský, Alfred Bondy, Alexander Frankel, Emil Arnstein. Po převratu státním, kdy volební řády byly změněny, kandidovali židé částečně samostatně, částečně byli kandidováni jednotlivými politickými stranami. Od r. 1919 do r. 1923 byl členem městské rady Emil Arn-stein, od 1923—1927 Eduard Bleier, od 1927—1932 MUDr. Richard Frankl (za čs. soc. dem.). Ve volbách, konaných 1932, obdrželi mandáty MUDr. Richard Frankel (za čs. soc. dem.), za samostatnou židovskou kandidátku Jindřich Herrman a Rudolf Fahn. MUDr. R. Frankel byl zvolen I. náměstkem starosty města, Jindř. Herrman členem městské rady. Rudolf Fahn jest členem obecního zastupitelstva. Markus Leyinsky byl členem okresního výboru; jediný žid v této samosprávné korporaci. Dobříští židé řemeslnici, průmyslníci a obchodníci. Bernard E i s n e r, nar. 18. března 1818 ve Třtí u Kamýka, zemř. v D. r. 1902. Byl knihařem. Uchoval v paměti mnoho událostí ze starých časů, které dílem prožil, dílem od starších pamětníků slyšel. Ludvík E i s n e r, syn předešlého, naroz. ve Třtí 20. března 1851, zemřel 27. prosince 1931. Vyučil se knihařství u otce, pracoval v Praze, Kolíně, Budapešti, potom navrátiv se domů, pracoval u otce a po jeho smrti převzal živnost, kterou držel až do vysokého věku 75 let sám bez pomocníků. On a jeho otec prožili v knihařské dílně dohromady 80 let. Po 17 let Synagoga (vnitřek) byl starostou ch. k., mnoho let zastával důležitou funkci v okres, nemocenské pokladně. Dal první popud a horlivě pracoval pro zřízení okresního musea. Šalomoun Ábeles, syn Josefa Ábelese, obecně 105