Geschichte der Juden in Dobris.
Bearbeitet  von
Realschulprofessor Dr. Klement Salac,. Prag.
JJ o b r i I, okresni mesto vzdalene 40 km na jihozapad od Prahy, rozklada se malebne pod brdskymi Hrebeny v kotline kolem dokola obklopene rozsahlymi lesy, pri statni, velmi frekventovane silnici Praha—Pisek—Vimperk—Pasov. Politickou spravou nalezi do Pribrame.                        :
':                                                                    "                                                        *                                                                         ]                                      ■         •       .
O nejstarsich dejinach mesta neni mnoho znamo. Obecni archiv je chudy, nebot pri stehovani radnice " z budovy, kde je dnes okresni soud, do soukromeho . domu (nynejsiho, restaurantu v Sokolovne), byla vetsina starych listin z neznalosti znicena. Knizeci archiv je nepristupny. Pravdepodobne, nektery z ceskych knizat Premyslovcu vystavel na skaley uprostred rozsahlych a divokych, hvozdu srub, aby byl ^panstvu utulkem pri lovu zvere. Z neho casem povstal pevny lovci hradek, jehoz zbytkem je dqsua zachovany stary spychar na skale Varkaci. Pod hradem usazovali se r nejprve lide, kteri meli k hradu nejake povinnosti a jimz se za to od panovniku dostalo zvlastnich vysad (manove). Ponevadz tudy vedla tez dulezita komunikacni tepna, spojujici Prahu s Bavjorskem. (zlata stezka), povstaly tu zajezdni hospody a byvala ves casem vzrostla na mestecko. Dobrissky hrad a panstvi patrily puvodne ke korune ceske. Cesti panovnici obcas majetek tento zastavili a opet znova vyplaceli, az konecne r. 1630 bylo panstvi i s hradem definitivne prodano Brunovi hrabeti z Mannsfeldu a bylo y drzeni tohoto rodu^z do r. 1780, kdy rod Mannsfeldu knizetem Vaclavem po meci vymrel. Sestra posledniho Mannsf elda provdala se za Frantiska knizete z Colloreda (jemuz patrilo Opocno), cimz vznikl jcod ColloredoMannsfeldu, jenz je podnes drzitelem .velkostatku.                                             ' *
Pomer dobrisskych zidu k drzitelum velkostatku a k starym patrimonialnim uradum" byl vzdycky dobry, pokud ovsem stare zakonodarstvi nebylo k zidum tvrde. Je znamo, ze za starych casu nemeli zide zadnych prav, nesmeli miti vlastnich domku, nesmeli se zeniti bez dovoleni vrchnosti, ani uciti remeslum. Sedlaci dovolovali zidum, ze si mohli na jejich pozemcich vystaveti domky. Puda zustala sedlaku, jen domek byl ziduv. Takove „zidovny" cili „Schutzhausy"' byly na D. tri: 1. Mayerovna, na pozemku byvaleho gruntu Krasova, kde se zide schazeli k modleni drive, nez na tom miste byl vystaven kostel, 2. Judovna, v miste, kde dnes stoji budova, vystavena po byvale Levinskeho octarne, a 3. Klingerovna, na namesti, dosud zachovana. Zeniti se smel jen prvorozeny syn, ostatni mivali s zenitbou velke svizele. Stary pametnik Ludvik Eisner, knihar v D., vypravuje, ze jeho pribuzni Mojzis a Jakub Eisner, byvali vojaci z valek napoleonskych, byli jiz velmi stari a byli stale oddani
Dejiny Zidu v Dobrisi.
Zpracoval
Dr. Klement Salac, profesor realky v Praze.
jen podle zidovskeho ritu. Jakubovy deti byly vedeny v matrice na jmeno Siissland, Mojzisovy na jmeno Gartner. Co chvili dochazela k vrchnostenskemu uradu udani, ze ziji oba v konkubinate. Vrchnostensky urad poslal pripis rychtari a tomu nezbylo nez poslali obe zeny s detmi postrkem do jejich domovskych obci. Eano je drab odvedl, k veceru je dobrosrdecni sousede privezli zase zpet. To se opakovalo nekolikrat, az konecne farar Royt ve Hbitech, muz lidumilny, slitoval se nad byvalymi obranci vlasti a bez dotazu u vrchnostenskeho uradu prepsal v matrice deti obou na jmenajejich otcu. Mnozi zide pracovali po leta pro vrchnostensky urad: Wurm (sklenar), Eisnerove (knihari), Fischer (sedlar), Bondy (klempir) a jini.
Nejstarsi zpravy o  prvnich zidech dobrisskych.
O tom, kdy se prvni zide na D. trvale usadili, jak se jmenovali a cim se zabyvali, nezachovaly se pisemne dokumenty. Vzhledem k velkemu obchodnimu vyznamu dobrisske silnice, spojujici Prahu s Pasovem, a k okolnosti, ze zde byl kralovsky hradek, lze za to miti, ze se tu zide jiz v dobach pradavnych zastavovali na svych obchodnich cestach a ze zde jiste nektere rodiny byly i usazeny. D. neni daleko od Prahy (40 km), kde se usazovali zide jiz v dobach, kdy obyvatele Cech byli jeste pohany. Ibrahim ibn Jakub, vzdelany zid. obchodnik z Afriky, jenz procestoval celou Evropu, uvadi ve sve knize z r. 965, ze. do Prahy prichazeli zide ze zeme turecke (pravdepodobne nynejsiho Madarska), privazejice sem zbozi arabske a byzantske, za nez vymenovali mouku, cin, kozisiny a otroky. Neni tedy nemozne, ze zidovsti obchodnici zavitali obcas i na D., ubirajice se se svym zbozim na zapad. Nejvice zidu ovsem usadilo se po ceskem venkove behem tricetilete valky. Byli to namnoze cizi zide, ze Spanelska, a mnozi z nich byli v podezreni, ze jsou spolceni se Svedy. V tech dobach usadilo se asi take v D. a v okoli vetsi mnozstvi zid. rodin, jichz puvodni jmena se ovsem nezachovala. V majetku z. o. dobrisske je potvrzeni mestskeho uradu v D., ze ch. k. existuje v D. jiz od r. 1645. Zidovsky hrbitov ma nejstarsi nahrobek z r. 1650. Lidove podani pravi, ze hrbitov byl zalozen na miste, kde zemrelo nekolik zidu, prichazejicich z Vidne, odkud utikali pred morem. Je velmi pravdepodobne, ze tito cizinci meli v D. jiz souverce, kteri je pohrbili a o zrizeni hrbitova se postarali. Markus Levinsky, pr. o. z. v letech 1862 az 1879, poznamenava na titulnim liste .pametni knihy, kterou zal. r. 1869, ze udalosti starsich dob mohly byti zaznamenany hlavne jen podle vypraveni starych pametniku a pouze castecne podle zachovanych listin a soudi, ze o. z. vznikla jiz kolem r. 1500. Tim ovsem nemini organisaci v dnesnim slova smyslu.
Za potomky prvnich na D. usedlych zidu mozno pokladati stare zidovske rodiny, jichz jmena jsou uvedena ke konci 18. a na poc. 19. stol. ve spisech velkostatku. Jsou to rodiny: Mayer, Wurm, Levinsky (Lovi)1), Ábeles, Salam on, Jachym, Perlmann (St. Hut), Rosenfeld, Fischer2), Stern3), Getreu, Langer (Druhlice), Schwarz4) (Druhlice), Rubin (Visnova), Bond a, pozdeji Bon dy'!(Druhlice), Eisner (Trti), Reimarin* (Rosovice), Schalek (Druhlice), Gluck (Druhlice), Bejk, pozdeji Beka konecne B e c k. Puvodni jmena techto rodin se nezachovala, byla pravdepodobne biblicka: Tzak syn Jakubuv a pod. Nemecka jmena techto rodin pochazeji z dob cisare Josefa II., kdy vrchnosti davaly zidum jmena vetsinou nemecka, pekna nebo oskliva5). Zamestnanim, byli dobristi zide koncem 18. a na poc. 19. ©toi. hauzirnici, kteri chodili az do Bavor. Byli ve svych oborech odborne zapracovani. Jedni obchodovali platnem (vebou), jini sukny, nekteri nakupovali obili nebo peri a pod. Ale byli mnozi, kteri se zivili i remeslem. Markus Bernard Eisner ve Trti byl kozeluhem a jircharem, jeho syn Wolf byl kniharem, druhy syn Mojzis sklenarem a nejmladsi Jakub reznikem. Nejstarsi syn Markuse Bernarda Lazar prevzal remeslo otcovo, z jeho tri synu nejstarsi, Bernard, zalibil si za pobytu u stryce Wolfa remeslo kniharske a vycvicil y nem i sveho syna Ludvika. Tak mame v jednom rodu doklad, ze se zide rukodelne praci nevyhybali.   r
Ponenahlu zidovskych rodin na D. pribyvalo. Mezi podpisy na stanovach ch. k. z r. 1806 cteme, krome uvedenych jiz, jmena: Schick, Fuchs (Rosovice), Fleischmann (Sv. Pole), Lichtner (Sychrov), Goldfiinger (Knin), K1 i n g e r (Dobris), R ez e k (Celyn), Singer (Celyn), Klein (Celyn), Ruzi c k a, Grun (Celyn), Fleischner (Cim), Neumann (Nova Ves), Friedmann  (Celyn).
Nynejsi organisace z. o. pochazi z r. 1890. Podle ■ zakona ze dne 21. brezna 1890 zrizeno bylo v Cechach celkem 197 o. z., pred tim jich bylo 258. Dobrisska z. o. povstala sloucenim cele rady malych obci: druhlicke, hrimezdicke, celynske, novokninske, cimske. Obec druhlicka mivala sveho rb. a' modlitebnu v soukromem dome, hrimezdicka modlitebnu v soukromem dome a hrbitov u Necine, celynska synagogu (vyhorela r. 1900) a hrbitov (dosud zachovany), novokninska synagogu (pozdeji prodanou), cimska synagogu (az do r, 1890). K obci celynske nalezely sveho casu obec novokninska a cimska, takze byvaly v dobrisskem okresu pred r. 1890 dve z. o., dobrisska a celynska.
O. z. kryje se celkem s obcemi okresu dobrisskeho. Jenom obec Kytiri," Stribrna Lhotka, Ryman a Zahorany nalezeji k z. o. mnisecke. Za to byla z okresu pribramskeho dana pod spravu z. o. dobrisske obec Visnova.
Dokud nebylo v dnesnim smyslu organisovanyeh o. z., volili si zide v kazde politicke obci za pr. nejvazenejsiho souverce a ten jakozto ros hakol ridil obec bez vyboru. Poboznosti konaly se v soukromych domech. Zidovske matriky byly vedeny farnimi urady rim. katolickymi. Teprve od r. 1866 je sprava matriky v rukou zidovskych. Tehdy byl ustanoven spravcem zidovske matriky mistni lekar MUDr. Moric Schon.
Starosty naboz. obce zidovske byli:
Lazar M a y e r (1777—1780), Moses Mayer (1780 az 1792), Adam Levinsky (1792—1800), Jakob Wurm (1800—1807), Bernard Levinsky (1807 az 1812), Josef Ábeles (1812—1818), Lazar Meyer (1818—1823), Mojzis Levinsky (1823—1836),
Jakub Beck (1836—1838), Vit Wiener (1838 az 1845), Bernard Braunstein (1845—1852), Bernard Levinsky (1852—1862), Markus Levinsky   (1862—1879),  Jakub   Rotter   (1879—1892),
Ludvik Herrmann
Alexander Frankl
Eduard Bleier
Emil Schwarz
Josef Polak (1893—1896), Julius Levinsky (1896—1900), Ludvik Hermann (1900—1902), Alfred Bondy (1902—1908), Hynek Schwarz (1908—1910), Alexander Frankel (1910—1921), Eduard Bleier (1921—prosinec 1928)r Emil Schwarz (1929 az dosud).
Zvlast vynikajicich zasluh o z. o. ziskali si pr. Markus Levinsky, Jakub Rotter, Alfred Bondy, Alexander Frankel.
Markus Levinsky byl 17 let pr. obce, zemrel v D. 28. kvetna 1889. Na hrbitove u hlavni cesty byl jemu i jeho choti vykazan zdarma cestny hrob. Jakub Rolter byl 13 let pr., zemrel v D. dne 14. ledna 1892 a byl pohrben se stejnou poctou jako jeho predchudce Markus Levinsky. Jeho souverci nenazyvali ho jinak nez „perlou nasi obee".
Alfred   Bondy,  za jehoz  starostovani   vystavena
101