Geschichte der Judeo in Czernowitz bei Tabor und Umgebung. Bearbeitet von Lehrer Jan Madl, Czernowitz. lVlesto nachazi se na Ceskomoravske vysocine pod horou Svidnikem, 738 m vysokou. Jakoby v taliri, ko,l dokola lemovano nepatrnymi tahlymi pahrbky, ktere jsou zalesneny, spocivaji domy, mezi nimiz tahne se potok cemovicky a jim otvira se udoli do sobeslavske roviny. Krajina tato byla pred davnymi a davnymi casy porostla mohutnymi lesy cernymi. V rovinach blizkych davno te doby brazdil pluh a ruka lidska delala poradek ,ale :zde kraj te doby byl pusty. Pocatek zal. mesta klade se asi do druhe poloviny 13. stol. Jmeno jeho nalezi mezi mesta rodova, nebot puvodni jeho nazev Byl Crnevice, pozdeji Cernevice a konecne cerncvice. Nejstarsi .pisemna zprava pochazi z r. 1350. V te. dobe, pokud tato pisemna .zprava saha, mela osada 40 domu, ktere postaveny. byly kol rozsahleho mista, ktere pozdeji rtvorilo „rink" — namesti/ Odtud vychazely ctyri ulice hlavni podoby krize. Tak jako jina mesta, tak i toto bylo majetkem vrchnosti, ktere nekolikrate bylo prodano anebo dedicne prechazelo potomkum. Takze za dobu nekolika tech stol. se dosti majitelu vystridalo. Co se tyce" obyvatelu, citala osada ve 13. st. 114 usedlych. Samozrejme, zeskoro vsichni byli poddani a museli vrchnosti robotovati. Tu i v tomto st. mozno usuzovati na usazeni nektereho Zida, ovsem nelze toho potvrditi, ponevadz pisemne pamatky toho druhu neni. Jedine z obchodniho ducha souditi mozno, ze dosti brzy usadil se zde Zidobchodnik. Teprve st. patnacte a sestnacte stavaji se pocatkem, pravidelneho usazovani zidovstva v mestecku. Ponevadz namesti te dobystalo se centrem veskereho zivota mestecka a byly kol dokola postaveny domky a tam take bylo prvni sidlo israelitu a jich stredisko. Mnozi otevreli si kramky a v nich prodavali nejnutnejsi potreby zivotni. Jini zivili se podomnim obchodem, sbiranim hadru, peri, kuzi, sklenarstvim a vymenou zbozi. Pocet jedincu stoupal, rovnez i rodin, takze zacatkem 17. st. musel byti dosti velky, kdyz rozhodli se postaviti hrbitov, jehoz pocatek klade se do r. 1695 podle nejstarsiho uchovaneho kamene. Hrbitov tento nachazi se za mestem, na jeho severni strane, ve vzdalenosti 1 km o samote mezi poli na pramenite pude. V te dobg nebyl veliky. Vjezd do neho byl se strany zapadni. Kol dokola obehnan je silnou kamennou zdi, IV2 m vysokou a % m silnou. Stare, mechem a travou obrostle kameny, mnohe jiz skoro v zemi zarostle, zustavaji mluvcim pametnikem stareho tohoto mista. Zacatkem 18. st. nestacil a tu prikroceno k jeho rozsireni k severu. Stary vchod byl zazden a novy s pristavbou udelal se se strany vychodni. Od tech dob zadnych adaptaci ucineno nebylo. St. 18. a konec 17. stava se pro dejiny zidovstva nejpozoruhodnejsim, nebot prichazime k tomu konecnemu bodu, k nejplodnejsimu rozvoji jeho jak se stanoviska vnitrne hospodarskeho, tak i kulturniho. Pocet jedincu rapidne stoupa, obec pocina se scelovati, nebot k tomu prispiva i okoli, kde Dejiny Zidu v Cernovicich u Tabora a okoli. Zpracoval Jan Madl, ucitel v Cernovicich. pocinaji se usazovati, zejmena na dvorech, kde vedou hospodarstvi v nejvetsim rozsahu. Usazuji se v nejblizsich vesnicich. V Obratanech, Novych Dvorech, Zoubku, Vezne Vlcevsi, Temnicich, Destne, Chvalkove, Benesove, Lhotce. Takze obvod obce byl zde veru znacny a tim i pocet rodin. IpOmysli se'v te dobe na postaveni synagogy a zrizeni skoly. Nastava nebyvaly rozvoj. Mimo toho zavadi matriku narozenych, zemrelych a oddaci. Zachovavaji prisne svuj nabozensky rit, rovnez i spolecensky ziji pro sebe. Zivi se obchodem a hospodarenim. Stredisko rodin je namesti a ulice Zidovska, kde stoji take synagoga. Budova tato postavena byla asi pred 200 roky. Na tehdejsi dobu byla stavena ucelne a prostrane. Zapadni jeji pul casti je poschodpva. V prizeni je modlitebna a byt pro kostelnika, v poschodi byt a prostrana mistnost, ktera slouzila" za skolu. V byte tom bydlel rb. Jakym nakladem a kdo dal podnet ke stavbe, nelze potvrditi, nebot pramenu zadnych se nezachovalo. Obec v tech. dobach postarala se i o vzdelani mladeze. Skola umistena byla v synagoze. Jelikoz mistnost nevyhovovala a pocet deti vzrustal, pomyslelo se:na samostatnou budovu, i: s bytem pro ucitele. Za. tim 'ucelem zakoupen byl dum cp. 102.na namesti, kdez zrizena byla stala skola nemecka. Byla jednotridni. Vyucovali na ni .ucitele s patricnym vzdelanim. Jedna mistnost, slouzila za vyucovaci, ostatni byl byt pro spravce skoly. Mela pravo verejnosti a podlehala nemeckemu inspektoratu jindrichohradeckemu. Dochazka byla povinna a chodily do ni deti skolou povinne od 6 do 14, tedy .plnych osm roku. Pocet byLnestejny a dosahoval maxima 35. Z predmetu povinnych byly tyto: nabozenstvi, pocty, realie, psani, cteni, jazyk hebrejsky, kresleni,., telo cvik, zpev. Jazyku ceskemu se nevyucovalo. Byla vybavena na tehdejsi dobu velmi peknymi pomuckami jak prirodopisnymi i fysikalnimi a dostatecnym poctem obrazu. Budova byla majetkem obce a skola vydrzovana z vlastnich prostredku. Mimo toho vybirano bylo skolne, stanovene mistnim vyborem a obnaselo mesicne za zaka 2 zl., nekdy 2% zl. Jim hrazen byl plat ucitele. Spravu skoly vedl mistni skol. vybor, jehoz pr. byl starosta obce. Jeden clen vyboru ustanoven byl skoldozorcem,. Obdobi vyboru bylo pravdepodobne trilete. Kazdym rokem chodival na inspekci inspektor. Skola tato mela zvucne jmeno. Nebot i ji navstevovaly deti krestanu za tychz podminek i predpisu. Jelikoz deti ubyvalo, byla v pozdejsich dobach zrusena a stalo se to v r. 1902. Inventar castecne rozprodan, neco se uchovalo a budova rovnez prodana p. Ant. Ledererovi, ktery pozdeji dum odprodal nynejsimu majiteli p. Prusovi. Deti pak prijaty byly do zdejsi skoly obecne a mestanske. Zajimavym zustava vnitrni rizeni obce zacatkem 19. st. a zejmena jeji samosprava. Veskere zapisy, tykajici se narozeni, umrti a oddani, byly zapisovany na dekanskem urade, ktere provadelo zapisy. Z*nich zachovany jsou tyto na tamnim urade: 1 judische Geburtsmatrik v. J. 1814,2. Judische Traumatrik v. J. 1814, 3. Judische fterbematrik v. J. 1814. Prvni zapis v prvni matrice datovan je 17. lednem a konci r. 1857. Celkem narozenych zapsano od r. 1814—1857 119 osob. Prvni zapis v druhe matrice konci T: 1834, prvni zapis v treti matrice konci r. 1855 a zemrelych do te doby bylo 90 osob. Psana je jazykem nemeckym. Uvazimeli pocet narozenych a zemrelych za dobu 20 roku, muzeme si snadno uciniti obrazek o velikem poctu cele obce. Od tech dob zavedla si obec svoje knihy, do kterych zvoleny matrikarrb. cinil zapisy. Toto st. prinasi do vlastni obce poradek a stava se nejvetsim vrcholem celeho rozvoje. Voleny vybor, sestavajici ze starosty o. z., jeho namestka, pokladnika, ucetniho a prednosty modlitebny, stara se o vsechny prislusniky a ridi celou obec. V tomto st. nejvice prislusniku usazuje se ve meste a okoli, stavaji se majiteli usedlosti, najimaji dvory, oteviraji zivnosti i tovarny. Ze dvoru, ktere byly prona' jaty, jsou tyto: Dvur panstvi v Cernovicich, najemce p. Viktor L e d e r e r, dvur Lhotka,najemce p. Ant. Le de r e r, dvur ve Vlcevsi, najemce p. Gustav V es e c k y, dvur Nove Dvory, najemce p. Frankens t eiii, dvur Zoubek, naj. p. Jos. Vesecky, na Bele naj. p. Smolka, Svym raeionelnim hospodarstvim byvali mnohdy prikladem jinym. Tovarna, ktera tez zrizena byla, zabyvala se jedine vyrobou zbozi brasnarskeho. Zamestnavala 50 i vice delniku a majitelem byl p. Backer a spol. Zbozi rozesilalo se i za hranice, ba i do zamorskych statu. Nejpilnejsi sezOna byla vzdy v mesicich cervnu a cervenci. Podle „BauParzellen Protokoll der Gemeinde Czernowitz" z r. 1829 byly v meste majiteli budov a pozemku tito Zide: Markus Stein, majitel domu a hospodar, usedlosti, cp. 65, Tomas Benes, majitel domu a zivnosti obchod., cp. 113, Adam M e t z 1,: majitel domu a zivnosti obchod., cp." 121, Filip L ow y^ majitel domu a hospodar, usedlosti, cp. . 206, Markus Frankenstein, majitel domu a zivnosti, cp. 150, David L o w y, majitel domu a zivnosti, cp. 149, Markus M e t z 1, majitel domu a zivnosti, cp. 152, CzernowitzJ u d e n g e m ein d eS c hulie, cp. 226, Eleonora . Taiib, majitelka domu a zivnosti, cp. 111, Michael N a g eis t o ck, majitel domu a zivnosti, pozdeji cp. lil, Josef Mi t z 1, majitel domu a hospodar., cp. 179, MichaelR o 11 e n b e r g, majitel domu a hospodar., cp. 231, Josef Taub, majitel domu a zivnosti, cp. 21, Wilhelm Arn stein, majitel domu a tovarny, cp. 25, Abrham, W i n d, maj. domu a zivnosti, cp. 27, Moises/Kh o n, maj. domu a hospodar., cp. 42, Moises Pesek, maj. domu a hospodar., cp. 54, Gutmann Khori, maj. domu a hospodar., cp. 256, Simon Pesek, m.aj. domu a hospodar., cp. 250, Abrham F r a n k e n stein, maj. domu a zivnosti, cp. 86. ; Z vytahu toho vidno, ze majitelu zivnosti bylo 12 rodin a majitelu hospodarstvi vyhradne bylo 8 rodin. Ackoliv mesto to v st. tomto citalo ca 1500 obyvatel, zivel zidovsky byl ve vetsine zastoupen v oboru zivnostenskem a hospodarskem. Nebot oni byli nejbohatsimi obcany v te dobe a malo ktery z jinych obcanu mohl se pochlubiti tak rozsahlym nemovitym majetkem. A nebylo divu, jak dokazano, nebot mnohy za koralku nechal u israelity cast sveho jmeni i cely vydelek tydenni. V tehdejsi dobe obchodnikem se stanoviska obchodniho byl jedine israelita. Ze i byli majiteli mnozi rozsahlych pozemku, predstaviti si mozno z tohoto vytahu Parcelniho protokolu z r. 1829: Abrham Frankenstein byl majitelem 16 jiter 1187 sahu. (9 ha 63 a 30 m2), Moises Wind 12 jiter 757 sahu (7 ha 18 a 30 m2), Markus Frankenstein 8 jiter 764 sahu (4 ha 87 a 51 m2), Vilem'Arnstein 5 jiter 575 sahu (3 ha 08 a 90 m2), Antonin Lederer 3 jiter 41 sahu (lha 74 a 80 m2), Filip Lowy 1 jitra 1220 sahu (1 ha 01 a 80 m2), Moises Pesek 1 jitra 890 sahu (— ha 63a 90W), Josef Taub 1 jiira 175 sahu (—ha 63a 85m.2), Eleonora Taub 1 jitra 39 sahu (—ha 59a 40 m.2),Josef Metzl — jitra 1241 sahu (—ha 44 a — m2), Markus Stein — jitra 1407 sahu (—ha 50 a 25 m2), Mich. Nagelstock — jitra 670 sahu (— ha 23 a 80 m2), Bernard Benescb — jitra 635 sahu (—ha 23 a 15 m2), Salomoun Las — jitra 355 sahu (—ha 13 a 17 m.2), Abrham Wind — jitra 75 sahu (— ha 3 a —m2), Markus Metzl — jitra 155 sahu (— ha 5 a 17 m2), Gutman Kohn — jitra 25 sahu (— ha — a 90 ni2). Prihlizili se k celkove vymere pozemku v katastru obce, v niz byli majiteli Zide, cini celkova vymera '52 jiter, 613 sahu, na nove miry prevedeno ca 31*5019 ha. Toto stol. stava se nejvetsim rozvojem veskereho zidovstva. Pocet jedincu vzrostl merou utesenou, citaje pres 150, s okolim pocitaje skoro 200. Obec vydrzovala veskery naklad jednak z prispevku, jednak s vydrazenim rodinnych kresel v modlitebne, ktera byla dedicna pro kazdy rod vydrazitele. Asi r. 1903 pocina jakysi pokles v rozkvetu obce. Skola pro nedostatek deti a snad i financni prostredky nedovolovaly dalsi jeji byti — musela byti zrusena. Zarizeni bylo rozprodano, ucebne pomucky uschovany a dum pozdeji prodan. Rovnez i misto rabbiho bylo zruseno a tim tedy vnitrni vedeni obce bylo zredukovano. Deti zid. byly pak povinny k navsteve zdejsi skoly obecne a mestanske. Prednostou modlitebny byl slanoven nejstarsi clen obce. Rodiny pocinaly se ste , hovati a tim obec se mensila. Doba valecna prinesla vsak velke zmeny v celem vedeni. Mnozi byli nuceni nastoupiti sluzbu valecnou, mnozi prisli do zajeti a jeden clen obce vstoupil do csl. zahranicniho vojska a jako* legionar vratil se domu. Byl to Arnost Taub od 5. p. pl. T. G. Masaryka. Rovnez i tovarna v dobe valecne byla zrusena a tim i mnoho lidi prislo o vydelek. V dobe iprevratu i zdejsi obec byla solidarni a nijak nelitovala stareho rezimu. Co se tyce verejne samospravy, mela obec sveho clena v obec. zastupitestvu a v mestske rade, ano i clena mistni skolni rady. Byl jim Wilem Arnstein, tovarnik. V nritomne dobe vsak obec sklada se z nekolika rodin. Zestarousedlych zustala zde rodina p. Winda, Lase a Metzla. Z dalsich rodin jsou to rodina p. Mautnera, Weseckeho, Winternitze, Tellera a Vogela. Obec cita 24 clenu. Obchodnici jsou ctyri, jeden hospodar a jeden: zverolekar. Obec spravuje p. Emil Wind. Vybor zastavaji vsichni clenove obce. Obcovaci jazyk je cesky. Parcelaci a jinymi okolnostmi byli nuceni miiozi i opustiti na, jate dvory, z nichz byly — dvur panstvi cer|io'viokeho, dvur Lhotka, dvur ve Vlcevsi a dvur Zoubek. Jedine dvur v Novych Dvorech zustal v pronajmu israelitovi p. Alf. Tellerovi. Ze zaslouzilych starostu, ucitelu a rabinu obce, kteri vsemoznym zpusobem o rozkvet obce se starali, jsou tito panove: Starostove: Vilem Arnstein, Emanuel Ledere r, Emil Wind. Rabinove: David P 1 a t s c h ek, Bedr. S ch n a b 1, Moises R e i 11 e r. Ucitele: Simon Frankenstein, Juda M u n z e r, Simon Ehrenfreund, Sigmund Kohn, He r z. Schrecker. Koncim tim strucne dejiny zdejsiho zidovstva; zpravy zde uvedene jsou pameti nejstarsich israelitu. Pisemneho materialu po ruce bylo malo, proto i presna data vmnohych uvedenych vecech jsou priblizne.uvedena. 9ft CzernowitzU