Geschichte der Juden in Chrast bei Chrudim
Bearbeitet von Oskar Heisler, Chrast.
LJ sidleni Zidu v Ch. a v prilehlych obcich datuje se teprve od vydani tolerancniho patentu za cisare Josefa II. (13. rijna 1781). Tehdy vrchnost zdejsi predstavoval biskup kralovehradecky Jan Leopold Hay, znamy svym demokratickym smyslenim, ktery bydlel vetsinou v Ch., letnim sidle a panstvi biskupskem. Sani cestoval po Chrudimsku, svolaval si katoliky i nekatoliky a nabadal je ku vzajemne snasenlivosti. V jeho pastyrskych listech jest casto zminka o israelitech neb Abrahamitech. Biskup Hay, o nemz se tvrdi, ze byl svobodnym zednarem, usazoval zidy v oblasti sveho panstvi ve vsi Hroubovicich a pricinil se o jejich hromadny pobyt v Zajezdci a Prestavlkach. Zemrel r. 1794 a jest pochovan v Ch.
Jednim dokumentem z pozdejsich let (1799) jest lato zadost:
Pysebna domluva s Izraelytem Abrahamem Herzmanem z Przestawlk.
Dne a roku nize psaneho prihlasil se zid Abraham Herman z Prestavlk z panstvi jejich Osvic. knizete P. P. Auersperka k ouradu mestecka Chrasti za to slusne zadaje, by jemu, ponevadz od jeho hrab. biskupske Milosti povoleni (Jwelbu pro najmuti a v loketnim zbozi v mest. Ch. handlovati mohl, by jemu sousedstvo tez v tom na odpor nebylo a prekazky nedelalo. Za tu a takovou prizen od sousedstva jest se dobrovolne uvolil do> Cassy obecni po 12 zlatych, pravim po dvanacti zl. Reg. kazdorocne skladat a odvadet. ]\aproti tomu dobrovolnemu domluveni sousedstvo s nadjmenovanym Abrahamem Hermanem se chce dobre a pokojne srovnavat. Tu ale vejminku sousedstvo sobe dela, predne by se tise a pocestne choval a kdyby se stat melo, od sousedske celede nic nevlastniho neprijimal, za druhe co se juz v nasem mestecku handluje, to jest Specerai zbozi tez v cem se reversiroval, ty a takove veci neprodaval, za treti zdejsi remeslniky a sousedy v Workafu k jejich remeslum prinalezejiciho nepredkupoval a jim neskodil. Kdyby se ale stalo, ze by prestupnik tohoto zavazku vyzrazen byl, to a takove prestoupeni k rozsudku nasi Mil. Vrchnosti se zanechava. Ze tomu tak a ne jinace jest, na to se jedna i druha strana nejen zavazala, ale take nize podotknute svedky k spohipodpisu schvalne pozadala.
Jenz se stalo v dome radnim v mest. Ch. d. 22 May 1799.
Matej Simek v. r.                Abraham Herrmann v. r.
toho svedek,                   Jose{ Jelinek v. r.
Vaclav Cuda v. r. svedek,       ten cas riditel mest. Jan Jedlicka v. r. svedek.   Franc Budesinsky
v. r. prisezni Johann Kuchinka v. r.
Dejiny Zidu v Chrasti u Chrudime.
Zpracoval
Oskar Heisler v Chrasti.
O tom, ze zdejsi zide zili v dobre shode s mistnim, prevazne katolickym obyvatelstvem,  svedci i ta okol
Rodny dum L. A. Frankla
nost, ze byli zapisovani v matrikach narozenych dekanstvi chrasteckeho, a to, jak jest vzdy poznamenano, na  jejich  vlastni  zadost  prede   dvema   svedky.  Tak
L. A. 1'rankl jako legionar Podle obrazu Aignerova (1849)
v r. 1801 jest zde zapsan Lazar F r a n k 1 (blizsi data schazi). Dale jsou zde poznamenana nasledujici narczeni deti:
r. 1805 (28./7.) Jan Lowy z Rosic,
r. 1806 (10./4.) David BOck, syn Lobla Bocka, najemnika paleniku biskupskeho dvora v Ch.,
Hynek Kobias
Salomon Smidl
Jindrich Heisler
r. 1810 (3./2.) Ludvik Frankl, syn Leopolda Frankla, c. 14 (sklad tabaku),
.r. 1812 (8./1.) Hedvika Hermanova, dcera Abrahama Hermana, c. 70 (prodej potreb pro obuvniky),  r.'1824 (24./7.) Karolina Franklova, dcera Leopolda Frankla,
r. I827 (17./5.) Bernard Bock, syn Josefa Bocka z Chrasic,   '
r. 1830 (16./1.) Josefa Bockova, dcera Mojzise Bocka z Chrasic.
V  techto letech jest zde take zapsan israelila Baroch — v dobe pozdejsi jiz zapisy zidu v matrikach nejsou. Zminenym osobam vydaval dekansky urad rodne "listy uredni, jak patrno z poznamek v matrikach.
V.r. 1811 (15. rijna) prodavany byly mestem Ch. verejnou drazbou 2 medene znaky orlu, stara zelezna roura od kasny a valdhorna (hudebni nastroj). V licitacnim protokole tohoto. data uvadi se s pridavkem „zid z Hraubowitz" jmena: Iltes Sraule a Salomon Adel.
V  pametni knize dekanstvi chrasteckeho a v t. zv. velikonocnich   seznamech  nalezame  za   nektera   leta pocet obyvatel dle nabozenskeho vyznani a dle toho bylo:
r. 1817 v Ch. 27 zidu, v Podlazicich 8 zidu, v Rosicich 17 zidu; r. 1818 v Ch. 47 zidu, v Podlazicich 8 zidu, v Rosicich 16 zidu; r. 1819 v Ch. 20 zidu, v Podlazicich 12 zidu, v Rosicich 16 zidu; pozdeji r. 1847 v Ch. 15 zidu, v Podlazicich 4 zide," v Rosicich 20 zidu; r. 1848 v Ch. 17 zidu, v Podlazicich 4 zide, v Rosicich 25 zidu; r. 1850 v Ch. 11 zidu, v Podlazicich 3 zide, v Rosicich 21 zidu; r. 1856 v Ch. 19 zidu, v Podlazi
cich 20 zidu, v Rosicich 32 zidu; dale r. 1901 v Ch. 77 zidu, y Podlazicich — zid, v Rosicich 12 zidu; r. 1911 v Ch. 80 zidu, v Podlazicich — zid, V Rosicich 12 zidu; r. 1917 v Ch. 85 zidu, v Podlazicich — zid, v Rosicich 13 zidu; r. 1921 y Ch. 51 Zidu, v Podlazicich — zid, v Rosicich 4 zide.
Stav posledniho scitani r. 1931 neni jeste znam, ale v Ch. velkeho rozdilu proti r. 1921 nebude, z Rosic se posledni rodina Blochova odstehovala pred nekolika roky do Hradce Kralove.
Z puvodnich zde uvedenych rodin (BOck, Frankl, Herrmann, Lowy, Baroch) zde jiz potomku neni, takze nyni jsou zde. v Ch. z let sedmdesatych az devadesatych predesleho stoleti nejstarsi rodiny Schmidlovy, Pickovy, Flusserovy a Heislerovy.
Vsichni zide zabyvali se vylucne obchodem, jak cteme v pametni knize dekanstvi chrasteckeho z r. 1839 (nemecky): jsou chvaleni jako radni lide, bohati (reich und wohlhabend) a tim nad ostatni spoluobcany povzneseni. Maji velky podil na vyvoji mesta, jemuz prispivali vzdy slusnymi danemi a podporovali vzdy kazdy dobrocinny podnik.                 '
Nehynoucich a dosud ani nedocenenych zasluh o rozvoj Ch. ziskal si vsak jedine zakladatel tovarny na papirove spicky k doutnikum pan Jindrich Heisler, v jehoz podniku nalezlo nekolik set lidi z mista i okoli stale zamestnani. Povznesl blahobyt, z nehoz tezili mistni zivnostnici a cele mesto zvlaste. Sam ucastnil se spravy obce, jiz venoval vzdy tak nezistne a obetave sve bohate zkusenosti. Jeho dilo jest dulezitou kapitolou v dejinach mesta Ch. a zasluhuje proto zvlastniho popisu. Budiz vecna cest jeho pamatce!