Geschichte der Juden in Chrast bei Chrudim Bearbeitet von Oskar Heisler, Chrast. LJ sídlení Židů v Ch. a v přilehlých obcích datuje se teprve od vydání tolerančního patentu za císaře Josefa II. (13. října 1781). Tehdy vrchnost zdejší představoval biskup královéhradecký Jan Leopold Hay, známý svým demokratickým smýšlením, který bydlel většinou v Ch., letním sídle a panství biskupském. Sáni cestoval po Chrudimsku, svolával si katolíky i nekatolíky a nabádal je k-u vzájemné snášenlivosti. V jeho pastýřských listech jest často zmínka o israeli-tečh neb Abrahamitech. Biskup Hay, o němž se tvrdí, že byl svobodným zednářem, usazoval židy v oblasti svého- panství ve vsi Hroubovicích a přičinil se o jejich hromadný pobyt v Zájezdci a Přestavlkách. Zemřel r. 1794 a jest pochován v Ch. Jedním dokumentem z pozdějších let (1799) jest lato žádost: Pysebna domluva s Izraelytem Abrahamem Herz-manem z Pržestawlk. Dne a roku níže psaného přihlásil se žid Abraham Heřman z Přestavlk z panství jejich Osvíc. knížete P. P. Auersperka k ouřadu městečka Chrasti za to slušně žádaje, by jemu, poněvadž od jeho- hrab. biskupské Milosti povolení (Jwelbu pro najmutí a v loketním zboží v měst. Ch. handlovati mohl, by jemu sousedstvo též v tom na odpor nebylo a překážky nedělalo. Za tu a takovou přízeň od sousedstva jest se dobrovolně uvolil do> Cassy obecní po 12 zlatých, pravím po dvanácti zl. Rég. každoročně skládat a odvádět. ]\aproti tomu dobrovolnému domluvení sousedstvo s nadjmenovaným Abrahamem Heřmanem se chce dobře a pokojně srovnávat. Tu ale vejminku sousedstvo sobě dělá, předně by se tiše a počestně choval a kdyby se stát mělo, od sousedské čeledě nic nevlastního nepřijímal, za druhé co se juž v našem městečku handluje, to jest Specerai zboží též v čem se réversi-roval, ty a takové věci neprodával, za třetí zdejší řemeslníky a sousedy v Workafu k jejich řemeslům přináležejícího nepředkupoval a jim neškodil. Kdyby se ale stalo, že by přestupník tohoto závazku vyzrazen byl, to a takové přestoupení k rozsudku naší Mil. Vrchnosti se zanechává. Že tomu tak a ne jinače jest, na to se jedna i druhá strana nejen zavázala, ale také níže podotknuté svědky k spohipodpisu schválně požádala. Jenž se stalo v domě radním v měst. Ch. d. 22 May 1799. Matěj Šimek v. r. Abraham Herrmann v. r. toho svědek, Jose{ Jelínek v. r. Václav Čuda v. r. svědek, ten čas řiditel měst. Jan Jedlička v. r. svědek. Franc Buděšínský v. r. přísežní Johann Kuchinka v. r. Dějiny Židů v Chrasti u Chrudimě. Zpracoval Oskar Heisler v Chrasti. O tom, že zdejší židé žili v dobré shodě s místním, převážně katolickým obyvatelstvem, svědčí i ta okol- Rodný dům L. A. Frankla nost, že byli zapisováni v matrikách narozených děkanství chrasteckého, a to, jak jest vždy poznamenáno, na jejich vlastní žádost přede dvěma svědky. Tak L. A. 1'rankl jako legionář Podle obrazu Aignerova (1849) v r. 1801 jest zde zapsán Lazar F r a n k 1 (bližší data schází). Dále jsou zde poznamenána následující na-rczení dětí: r. 1805 (28./7.) Jan Löwy z Rosic, r. 1806 (10./4.) David Bóck, syn Löbla Bočka, nájemníka páleníku biskupského dvora v Ch., Hynek Kobias Salomon Smidl Jindřich Heisler r. 1810 (3./2.) L-udvík Frankl, syn Leopolda Frankla, č. 14 (sklad tabáku), .r. 1812 (8./1.) Hedvika Hermanová, dcera Abrahama Hermana, č. 70 (prodej potřeb pro obuvníky), - r.-'1824 (24./7.) Karolina Franklová, dcera Leopolda Frankla, r. Í827 (17./5.) Bernard Bock, syn Josefa Bočka z Chrašic, ' r. 1830 (16./1.) Josefa Bočková, dcera Mojžiše Bočka z Chrašic. V těchto letech jest zde také zapsán israelila Baroch — v době pozdější již zápisy židů v matrikách nejsou. Zmíněným osobám vydával děkanský úřad rodné "listy úřední, jak patrno z poznámek v matrikách. V.r. 1811 (15. října) prodávány byly městem Ch. veřejnou dražbou 2 měděné znaky orlů, stará železná roura od kašny a valdhorna (hudební nástroj). V lici-tačním protokole tohoto. data uvádí se s přídavkem „žid z Hraubowitz" jména: Iltes Sraule a Salomon Adel. V pamětní knize děkanství chrasteckého a v t. zv. velikonočních seznamech nalézáme za některá léta počet obyvatel dle náboženského vyznání a dle toho bylo: r. 1817 v Ch. 27 židů, v Podlažicích 8 židů, v Rosicích 17 židů; r. 1818 v Ch. 47 židů, v Podlažicích 8 ži-dů, v Rosicích 16 židů; r. 1819 v Ch. 20 židů, v Podlažicích 12 židů, v Rosicích 16 židů; později r. 1847 v Ch. 15 židů, v Podlažicích 4 židé," v Rosicích 20 židů; r. 1848 v Ch. 17 židů, v Podlažicích 4 židé, v Rosicích 25 židů; r. 1850 v Ch. 11 židů, v Podlažicích 3 židé, v Rosicích 21 židů; r. 1856 v Ch. 19 židů, v Podlaži- cích 20 židů, v Rosicích 32 židů; dále r. 1901 v Ch. 77 židů, y Podlažicích — žid, v Rosicích 12 židů; r. 1911 v Ch. 80 židů, v Podlažicích — žid, V Rosicích 12 židů; r. 1917 v Ch. 85 židů, v Podlažicích — žid, v Rosicích 13 židů; r. 1921 y Ch. 51 Židů, v Podlažicích — žid, v Rosicích 4 židé. Stav posledního sčítání r. 1931 není ještě znám, ale v Ch. velkého rozdílu proti r. 1921 nebude, z Rosic se poslední rodina Blochova odstěhovala před několika roky do Hradce Králové. Z původních zde uvedených rodin (Bóck, Frankl, Hěrrmann, Löwy, Baroch) zde již potomků není, takže nyní jsou zde. v Ch. z let sedmdesátých- až devadesátých předešlého století nejstarší rodiny Schmidlovy, Pickovy, Flusserovy a Heislerovy. Všichni židé zabývali se výlučně obchodem, jak čteme v pamětní knize děkanství chrasteckého z r. 1839 (německy): jsou chváleni jako řádní lidé, bohatí (reich und wohlhabend) a tím nad ostatní spoluobčany povzneseni. Mají velký podíl na vývoji města, jemuž přispívali vždy slušnými daněmi a podporovali vždy každý dobročinný podnik. ' Nehynoucích a dosud ani nedoceněných zásluh o rozvoj Ch. získal si však jedině zakladatel továrny na papírové špičky k doutníkům pan Jindřich Heisler, v jehož podniku nalezlo několik set lidí z místa i okolí stálé zaměstnání. Povznesl blahobyt, z něhož těžili místní živnostníci a celé město zvláště. Sám účastnil se správy obce, jíž věnoval vždy tak nezištně a obětavě své bohaté zkušenosti. Jeho dílo jest důležitou kapitolou v dějinách města Ch. a zasluhuje proto zvláštního popisu. Budiž věčná čest jeho památce!