trestan byti ma. V rukojemstvi se postavili Zide Marek Nemec, zet Mojzise Veselskyho Zida a Isak, syn vlastni tehoz Mojzise.  (Knihy smluv K3, str. 78.)
Jako jinde, mivali Zide" v pachtu vybirani myta ve branach a po vsem panstvi, ale pacht odvadeli nepravne. Kdyz Zid Schnirmacher mel mejto v Ch. a po vsem panstvi pronajate, zustal dluzen 734 kop 4 gf. 2 d. misen. I podal si zadost p Vilimu Prolicerovi, J. M. regentovi, aby mu jakas castka byla slevena. Sleveno mu 134 kop 4 gr. a zbytek pak uplacel jednak v penezich po 15 kopach, jednak ve zbozi. (Knihy smluv Ks, str. 61.)
Na Abrahama Zida do<ptani ucineno 7. cervna 1629, proc a z ktere priciny obili skupuje a vse predkupuje, nemaje toho ciniti; jestli se toho vice dopusti, ze mu to vsecko pobrano bude. Odpovedel, ze Zide maji od j. M. Cis. patent sobe vydany, ze mohou ve vsem vsudy kdekoliv handlovati jak ve svobodnych, tak J. M. Cis. i panskych mestech bez prekazky vselijake vrchnosti.  (Pravo mest a sedeni 15, str. 2.)
R. 1642 setkavame se v knihach chlumeckych opet se znamym nam jiz Zidem Markem Veselskym. Koupil totiz dne 26. srpna od Stepana Kalinky grunt a zavazal se k obci platiti 4 fl. kontribuce. Smlouvy vsak nedodrzel a usnesli se proto pani, aby kontribuci s jinymi sousedy dle rozvrzeni sousedskeho platil. Kdyz narizeny vyberci pro kontribuci k nemu prisel, tu Zid ihned na nem doptani ucinil: &#8222;Medle, vyberci, kdo jest ti kazal ke mne prijiti?" a on odpovedel, &#8222;ze primas". Ale on pak Zid ihned nevazne promluviti mel a rekl ta slova: &#8222;Dam ja primasu provaz na krk, az bude nejvic mezi lidmi, ja mu neco dobre povim." A chtice primas dle prava na poctivosti sve zachovan byti, dosahse jej pred ourad, toho na nem zadal, aby to na nej v plnosti rady promluvil. On vsak odeprel. Z tech slusnych pricin a z bedliveho uvazeni uradu byl do vezeni dan. Marek z tehoz vezeni p. ourednika se ohlasil, pravic, velmi nepravem, ze se mestem nic riditi nema. Z toho narku poctivosti utekl se primas k p. ourednikovi, toho zadaje, ze tehoz Zida k tomu pridrzi, aby toho dle jeho nepravdiveho promlouvani pred p. ourednikem provedl. On sic by chtel primas o nejake dalsi soudy vchazeti, prichazi na to,.ze tyz Zid dosti svymi ouskoky a fortely jakziv mnoho provadel a jak sam sebe, tak jine lidi zbytecne k velkym outratam privadel a nikda nic pravdiveho neprovedl. Primas sice zadnych sobe soudu nezada, nez toliko od p. ourednika zada, aby proti temuz Markovi Zidu zastan a prichranen byl. (Manual mest., str. 183.)
Jak vec dopadla, nedozvedeli jsme se.
R. 1647 Salamoun Zid Chlumecky koupil s vedomim a vuli J. M. Pe od obce mesta Chlumce pivovar stary, toliko spodky od gruntu vystavene za 100 kop mis. (Sedeni radni 5.)
Malo lichotivou poznamku o Zidu nalezame v Registrech sirotcich na str. 157: L. 1653 &#8212; 7 Aug. na milostive poruceni J. M. pana zidovske pohlavi do techto  rejster zapsano.
Marek Komprecht Zid, dostanouce se v letu 1627 do najmu mesta Chlumce, zplodil s manzelkou Salomenou deti. Vsak ale selma, co jest sobe tak nahonil, krestany ,svym sejdirstvim obloupil, cert ho vzal. Po sobe Jakuba zete 1667 pozustavil, k zadnemu ouzitku obecnimu selma nejni. Daleji Pan Buh sam naprav, aby ten zly jeho> byt v dobry a k ouzitku obce obracen byti mohl. Ze vzdy prece od takovych Zidu k oi>ci se ze vselijake Contribuce J. M. panu rocne po 5 kopach mis. platilo, tez i on, tchan jeho, po mnoho let platil. (Registr sirotci 157.)
Po   ukonceni valky  30 lete  pomysleno  na  pevnou
soustavu berni. K tomu cili ustanoveno bylo na snemu r. 1652, aby pro kazdy kraj byla ustanovena zvlastni komise ke zkoumani priznani o jmeni jednotlivcu, pri cemz ma byti prihlizeno ke vsem osobam, jez dosahly stari 20 let a jsou usedle.
Podobne udaje o poctu obyvatelstva mesta Ch. podava t. zv. berni rolle z r. 1654, ktera slouzila za zaklad k vymere dani.
V ni zaznamenani jsou i Zide chlumecti: Salomoun Ohrl, star 36 let, bydli zde 24 let, kde pred nim tez byl Zid, ma vlastni dum proti masnym kramum, plati panstvi sosovne 20 fl., obci 8 fl., ma tez panskou koizeluhovnu najatou, z niz plati 50 fl., je opravnen provozovati kramarstvi, k cemuz se mu vsak prostredku nedostava; vydelava prece rocne az 200 fl. Jeho manzelka Estera, stara 34 let, ma 5 deti: Judla, stary 10 let, Mojzise 8, Goja 6, Saala 4, Gretle 2 leta. Ma u sebe otce Eliase, stareho 70 let a matku Wenil, starou 65 let.
Mojzis Ohrl, take u vyse uvedenych Zidu bydli, star 20 let, provozuje po vsich podomni obchod, vydelava rocne 20 fl., jest zde zrozen. &#8226; Kain Ohrl, svobodny, 18 roku star, provozuje tez podomni obchod po vesnicich, vydelava rocne 20 fl. a jest zde tez zrozen.             ,                       .   .      .. .
Abraham, bydli v panske kozeluzne, star 26 let, jest zde pouze 1 rok a pristehoval se z Bydzova; jeho zena Rachele je stara 24 roky, jedno ditko Kiittl, stare 1 rok. Jest sveho remesla pristipkar, vydelava rocne 26 fl., otna tovaryse Izaka, ktery je star 36 let, jeho zena jmenuje se Vogele, stara 30 lat, deti nemaji. Dostava tydne 36 kr.
Ke konci 17. stol. pocal se siriti mor, ci tak zvana cerna smrt. Byl zavlecen z Uher do< Vidne, odkudz cisarsky dvur narychlo odejel do Prahy. Nez i tu se r. 1680 mor objevil. V Ch. zpusobilo zdeseni, kdyz mor objevil se v Koline.
Dne 15. cervence 1680 prednasi purkmistr cele shromazdene obci zapoved J. Excel, hrabete, aby nikdo do Kolina nechodil a lidi z Kolina k sobe neprijimal, aby se jim v hospodach nocleh nedaval, a to ani krestanum, tim meneji Zidum pod vypovedenim z mesta a 'pobranim vseho jmeni, kdo by se toho dopustil. (Sedeni radni 6, str. 168.) Jiz vsak o neco drive, a to 9. brezna, narizeno od vrchnosti, tehdy v Praze meskajici, v cele obci, aby zadny na hospodach Zidum z Prahy noclehu v Ch. nedaval, ani sobe od nich nic od satstva nekupoval, protoze se morni rana rozmaha, pod .skutecnym trestanim. (Sedeni radni 6, str. 100.)
30. maje 1687. Zid Chlumecky vymlouva se na sve obzalovani, ze ma sobe pri zapise obmezeno, ze vselijakych handlu uzivati ma, ze jeho predkove a Zide take v konopich handlovali, ze on tO' take uziti zada. Vsak jest mu narizeno od uradu toho prestati a takovych konopi nezkupovati, ano i obilni handl aby pred nim pokoj mel. Pokudz by toho neprestal, bude povinen urad to J. Excelenci prednesti a na nej sobe stiznost poloziti. (Pravo mest 6, str. 46.)
R. 1726 Saul Adl, Zid chlumecky, opovazil se oproti uroz. a stt. rytiri Frant. Ant. z Trippenbachu, J. Ex. Frant. Ferd. hrab. Kinskyho zplnomocnenemu vrchnimu regentovi, hanebne ciniti, veci lzivych a nedokazanlivych J. Excel, predepsati. Nasleduje pak 2. ledna 1726 resoluce, aby zid odsud vypovedin a tez zidovna, jakz od starodavna od krestanstva v drzeni zustavala, zase pak v krestanske vladnuti uvedena byla. Ohlasil se u vzacneho magistratu poctivy muz Franc Levinsky, zadajice snazne, aby takovy sukcess proti slusne sume trhove uziti mohl; dana  jest  mu  zidovna   od  kamene vystavena vedle
Daniele Prochazky lezici za 250 kop mis.  (K. smluv III, str. 214.)
R. 1752 Lidmila Zidovka z Horic pronajala s povolenim vrchnosti misto pod radnici a mastal pro 2 kone za 50 fl., kdyz dle pravidel v jinych mestech vymerenych ziva bude.  (Kn. smluv IV, str. 38.)
R. 1755 jednano strany Zida najemneho v radnici, ktery se nabizel o sleveni rocniho najmu 50 fl. skrze 3 leta v kontraktu majici, nyni ale jiz prosla, avsak on, Zid, vice tolik najmu dati se zpecoval, nybrz jen .30 fl. dati minil. Magistrat usnesl, aby se Zidovi neslevovalo, ale na misto neho aby jiny najemce, krestan, se obstaral.
Z let dalsich stol. XVIH. nemohu uvesti nic zajimavejsiho. Z. o. chlumecka schazela se k poboznostem v sale tak zvane Vinopalny, ktery mela pronajaty od najemce .budovy, patrici velkostatku, pana Rie, za 150 zl. r. c. rocne, citaje v to i vytapeni v zime.
. Naboz. obec zid. v Ch. zrizena byla vynosem min. kultu a vyucovani ze dne 6. cervence 1896.
Behem doby ukazaly se mistnosti modlitebny nedostatecnymi a obec zidovska pomysli bud na postaveni nove modlitebny, bud na zakoupeni objektu, ktery by se dal pro synagogu adaptovati. Ve schuzi predstavenstva z. o. chlumecke, jiz predsedal Jindr. Kovanic, podava MUDr. K. Stein navrh, aby pro zrizeni   synagogy   v   Ch. byla zakoupena budova byvale
divci skoly, ktera se vystavenim novych skol uprazdnila. Za budovu vyplaceno 10.500 zl. r. c. a na upravu vnitrni byly venovany 4000 zl. r. c. V budove nove synagogy bylo pomysleno i na byt rabinuv i kostelnikuv. Synagoga byla svemu ucelu odevzdana v srpnu 1900.
Starostove nabozen. obce israelske v Ch, (pokud ze zapisu bylo mozno zjistiti): Od zalozeni naboz. obce od r. 1896 do r. 1899 byl Bedrich Tachau, spolumaj. cukrovaru. Do 14 cervence 1901 Jindrich Kovanic, obch. kozemi; do 19. prosince 1901 Moric Weis; do 4. zari 1904 Leop. Bbndy, najemce pivovaru v Gh.; do 1. prosince 1907 Richard Guth, obchodnik; do 18. prosince 1910 Marek Silber stern, obchodnik; do.7. dubna 1913 Salomon Ha a s, obchodnik; do 2. unora 1922 Marek S i 1berstern, obchodnik; do 21. ledna 1923 Gustav Langer, obchodnik. Od te doby je starostou Rudolf Steiner, obchodnik senem v Ch. n. C.
Prameny  a literatura:
K. Khun: Dejiny a kulturni obraz mesta Chlumce nad Cidl.
Knihy gruntovni, registra sirotci, knihy smluv, pravo mestske, sedeni radni, registra zivych dusi mesta Chlumce nad Cidl.
Zapisy naboz. obce zidovske v Chlumci nad Cidl. od r. 1896 do r. 1923.
Z. Winter: Kulturni  obraz ceskych .mest.
95