El (38.633 a 49 4% mužů (37.668). V téže době u run. kat ]e 52"7% žen a 47"3% mužů. Rozdíly ve stavu vykazuje tah. X. Tab. X. V roce 1S30 bylo v Čechách: svobodných .... ženatých ..... ovdovělých .... rozvedených .... rozloučených .... neznámého rod. stavu úhrnem . . Izraelitů 37.668 18.858 15.081 16.959 16.906 1.370 5.967 318 438 146 235 17 6 38.633 Ostat, obyvatelstva 1,742.328 1,529.128 116.492 16.016 9.754 707 3,414.455 1,659.754 1,530.438 393.994 19.232 14.635 567 3,618,620 Pro rozbor těchto dat jest třeba uvědomiti si zajímavé rozdíly věkového rozvrstvení. (Tab. XL) Tab. XL Při sčítání r. 1930 zjištěno bylo v Cechách toto věkové rozvrstvení: Dokončený rok věku Izraelitů Ostat, obyvatelstva až 4 5- 9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45—49 50—54 55-59 60-64 65-69 70-74 75^79 80—84 85-89 90-94 95—99 100 a více neznámý věk úhrnem . . 1.628 2.041 1.384 2.598 4.344 3.468 3 258 2.990 2.840 2.744 2.537 2.173 1.885 1.529 1.170 697 232 80 16 54 1.526 1.975 1.418 2.311 3.074 3.228 3.352 3.314 3.143 2.969 2.932 2.403 2.228 aV813 1.456 859 377 136 34 6 79 37.668 | 38.633 13,452.123 288.202 322.932 202.621 321.493 357.130 341.728 292.804 234.134 206.030 191.740 177.238 157.563 128.449 97.886 69.372 38.220 15.900 4.559 771 63 7 3.281 281.604 316.173 197.394 315.872 355.234 338.357 315.677 273.639 240.061 219.407 199.083 175.524 144.631 113.171 85.722 49.778 22.824 7.179 1.346 175 17 4.385 ,657.253 Tak především zjišťujeme: Z veškerého obyvatelstva v Čechách připadá 22% na děti do dokončeného 14. roku, z izraelitů v Čechách však pouze 13%. Souvisí to s malým poetem dětí. Převládají věkové vrstvy starší. Tak připadá na př. z veškerého obyvatelstva na skupinu stáří od 51. do 60. roku 9%, u izraelitů však 13 %, na věkovou skupinu od 61 do 80 let u veškerého obyvatelstva 10%, u izraelitů 15%. U izraelitů dochází mnohem později k sňatkům: U všeho obyvatelstva ve stáří 20—24 let jest 89% mužů a 66% žen svobodno — u izraelitů tohoto stáří 98% mužů a 75% žen. Ve skupině stáří 25—29 let jest u všeho obyvatelstva v Cechách 46% mužů a 32% žen svobodných, u izraelitů tohoto věku 89% mužů a 66% žen. Kdežto u řím. katolíku ve stáří 45—49 let jest jen 7'1% mužů svobodných, jest z izraelitů tohoto stáří ještě 14"8% svobodných. S tím souvisí velice charakteristický znak izraelitů českých, to jest nepatrná porodnost, a lze stěží hledati v celém světě podobně nízké úrovně. V Čechách bylo živě narozených (vůbec), z nich izraelitu: 16./II.-31./XII. 1921 (141.950) 872, 1922 (158.055) 809, 1923 (152.926) 829, 1924 (144.701) 702, 1925 (142.148) 665, 1926 (139.428) 664, 1927 , 628, 1928 (132.034) 625, 1929 (127.683) 675, l./L—l./XII. 1930 (120.605) 574. V době mezi oběma sčítáními narodilo se celkem živých 7043 izraelitů mezi 1,391.527 živě narozenými vůbec, t. j. půl procenta, ačkoliv izraelité tvořili 1921 1"2% a r. 1930 l'07% obyvatelstva. Již to poukazuje na to, že izraelité vykazují jen polovinu porodů, nežli by vzhledem k poměru ostatního obyvatelstva měli vykazovati, nehledě na to, že věkové rozvrstvení jich jest naopak porodům příznivější (převládají vrstvy věkově dospělejší)-: Přepočteme-li počet živě narozených v ročním průměru uvedené doby deseti let na průměrný počet obyvatelstva, vidíme, že na 1000 osob připadá ročně v Čechách u izraelitů asi 9 živě narozených, u neizraelitů 20. Jest tedy porodnost izraelitů v Čechách menší než polovina porodnosti ne-židovského obyvatelstva ostatního. Důvody nutno hledati v tom, že veliká část izraelitů zůstává svobodnou a že u ženatých převládá systém jednoho dítka. Přispívá k tomu hlavně koncentrace do hlavního města. Oproti nepříznivým poměrům izraelské porodnosti zjišťujeme však příznivou úmrtnost, která jest nižší než u obyvatelstva neizraelitského. Zemřelo v Čechách izraelitů (osob vůbec): 16./II. až 31./XII. 1921 1005 (93.051), 1922 1105 (107.279). 1923 1041 (94.745), 1924 1125 (97.395), 1925 1178 (97.630), 1926 1106 (98.949), 1927 1123 (104.342). 1928 1194 (98.630), 1929 1156 (106.082), Í./L— l./XII. 1930 1062 (87.777). Celkem tedy v této době zemřelo 985.880 osob v Čechách, z nichž bylo 11.095 izraelitů. Na 100Ó osob nežidovských připadá v průměru ročně 14'3, na 1000 osob izraelských 14"2% úmrtí. Číslo toto jest příznivé, neboť převládají skupiny věkově starší. Ze srovnání čísel porodnosti — izraelité 9'0, ne-izraelité 20'3 —- s čísly úmrtnosti — izraelité 14'2, neizraelité 14'3 — vyplývá pro izraelity roční úbytek 0"52 % — oč převyšují úmrtí počet živě narozených —, pro neizraelské obyvatelstvo 0'6% přírůstek roční — oč jest vyšší počet porodů než úmrtí. Vidíme, že v období mezi oběma sčítáními bylo u izraelitů v Čechách o 4052 úmrtí více než porodů, takže, projevuje-li se ve výsledku sčítání lidu úbytek pouze 3476 duší, jest diference vyvážena izr. přistěhovalectvím z ostatních částí státu a ciziny. Zajímavé sociologické rozdíly projevují se i v příčinách úmrtí. Pro roční průměr tříletí 1925—1927 obdržíme tento obraz (tab. XII): Tab. XII. Počet úmrtí Z toho na zápal plic Celkové obyvatel. Cech . Izraelité....... 100.307 1.136 12.191 58 8.834 137 8.056 77 Kdežto na tuberkulosu připadá téměř 12% všech úmrtí, úmrtí izraelitů má svou příčinu v této nemoci pouze v 5'1% případů. Naopak zase rakovina tvoří u celkového obyvatelstva 8'8% úmrtí, u izraelitů 12%. Na zápal plic připadá 8% úmrtí vůbec a jen 6—7% úmrtí izraelských. Zvláštní kapitolu pro sebe tvoří sebevražednost izraelitů. V uvedeném tříletí 1925/27 činil roční průměr 32 izraelských sebevražd v Čechách z celkového počtu 2366 (od r. 1919 clo 1927 celkem v Čechách 250 izr. sebevražd), t. j. 1'3% sebevražd, ač v obyvatelstvu jest izraelitů l'07%. Jest tedy sebevražednost izraelitů v Čechách o něco málo vyšší než ostatního obyvatelstva. 732 Povážlivou měrou se šíří smíšené sňatky. (Tab.XIII. Tab. X1II. Z ženících se v Cechách bylo: Roku Izraelských Žen ich i nev ěsta Izraelskv ženich Izr lei. nevěsta, ženichu nevěst i ra 1919 843 861 758 85 103 1920 1158 1112 990 168 122 1925 750 742 596 154 146 1926 755 735 586 169 149 1927 664 645 503 161 142 Kdežto v r. 1919 vcházelo pouze 10'l% izr. ženichů a 12% izr. nevěst v smíšené manželství, sjednávalo smíšené manželství v r. 1927 již 24'3% všech v tomto roce se ženících izrael. ženichů a 22'1%, v témže roce se vdávajících izrael. nevěst. S příslušníky kterých konfesí vcházeli izraelité ve smíšená manželství, vyznačuje tab. XIV. Tab. XIV. Ze. sjednaných manželství izraelitů v Cechách byli: Izraelský ženich — druhý snoubenec i • i i T3 i ■ e J.S > řeck orth .s celk 1919 58 6 1 _ _ 20 _ 758 843 1920 145 __ 8 __ 3 1 10 i 990 1158 1925 109 __ 18 __ __ 13 14 __ 596 750 1926 118 1 18 1 __ 8 21 2 586 755 1927 123 — 5 2 — 4 27 — 503 664 Izraelská nevěsta — druhý snoubenec 1919 63 1 6 1 _ _ 32 _ 758 861 1920 90 __ 8 1 __ __ 22 1 990 1112 1925 74 1 6 1 __ 6 57 __ 596 742 1926 86 __ 12 __ __ 4 47 __ 586 735 1927 74 — 9 2 1 6 47 — 503 645 V r. 1921 bylo z izraelitů v Čechách 94*31% československé státní příslušnosti (75.239) a jen 5'69% (4538) cizinců. V letech 1919—1932 bylo do státního svazku v Čechách přijato 548 izraelských žadatelů s 656 příslušníky, v téže době bylo ze státního svazku v Čechách propuštěno 764 žadatelů s 891 příslušníkem. V roce 1930 přihlásilo se z přítomných izraelitů k národnosti (z toho žen): židovské 15.463 (7202), československé 35.418 (18.388), německé 23.660 (12.508), polské 488 (212), ruské 161 (82), maďarské 802 (130), jihoslovanské 49 (13), rumunské 89 (32), jiné a neznámé 171 (66), úhrnem 76.301 (38.633). Z 1000 obyvatel izraelských, přítomných r. 1930 v Čechách (čs. i jiné státní příslušnosti) přihlásilo se tedy k národnosti: židovské 202"6, českoslov. 464'2, německé 31O'l, maďarské 10'5, polské 6'4, jiné 6'2. K národnosti židovské přihlásilo se r. 1930 v Čechách osob (z toho žen): nábož. izraelského 15.463 (7202), římsko-katolického 8 (3), evangel. 4 (1), pravoslavného 1 (1), bez vyznání a neznámého 221 (65), úhrnem 15.697 (7272). Jazykové a národní rozvrstvení Židů bylo v zemi dvou národních skupin významné. R. 1846 a 1851 při sčítání lidu se naposledy sčítala i národnost židovská. Jest zajímavo, že se tehdy všichni Židé v Čechách přihlásili k národnosti židovské. Také v oficiálních dílech, vydaných na základě tohoto sčítání lidu, pojednává se o Židech jednak jako o skupině náboženské, jednak jako o skupině národní. (Karl Freiherr von Czoernig, ředitel Statist. „Ethnographie der österr. Monarchie", Vídeň 1855, v oddílu Die kleinen Völkerstämme pojednáváno Židech historicky a statisticky jako o národu. V Čechách 70.612 příslušníků národa židovského. — Jos. Hain: Handbuch der Statistik des österr. Kaiserstaates, 1853, Vídeň, uvádí Židy jako národní a zvlášť jako náboženskou skupinu. Obě čísla jsou stejná. Rovněž Czoernig: Statistisches Handbüchlein für die österr. Monarchie, 1861, Vídeň, podle sčítání z 31. října 1857 uvádí opět Židy jako národní skupinu.) R. 1869 se národnost vůbec nesčítala a r. 1880 provedeno sčítání podle „obcovacího jazyka". Tehdy se velká většina Židů přihlásila k obcovací řeči německé. Nejen v Praze (12.954 k německé a jen 3218 k české obe. řeči), nýbrž i na venkově, a to i v místech ryze českých (Sedlčany 21, Kosová Hora 77, v Plzni 1824 k obe. řeči něm. a 303 k obe. řeči české, v Roudnici 257 k německé, v Spáleném Poříčí 62, Hostomi-cích 23 a pod.). Nehledě k územním změnám, vidíme přehled národnostního vývoje za posledních třicet let v tab. XV. Tab. XV. Izraelité v Cechách podle národ. (obe. řeči) v letech 1900 až 1930: Národnost neb obcovací řeč Absolutně Z 1000 izraelitů 1900 1910 1921 1930 1900 |l910| 1921 |193O českosl. . . německá . židovská jiná . . . 50.080 40.521 177 43.181 40.647 100 37.308 26.209 11.156 532 35.418 23.660 15.463 1.760 551-7 446-4 1-9 514-5 484-3 1-2 496-1 348-5 148-3 7-1 464-2 310-1 202-6 23-1 K této tabulce poznámek zajisté netřeba. Vývoj jazykový souvisí s návštěvou škol. Ještě r. 1880 navštěvovalo totiž z 13.574 izraelských žáků v Čechách 10.769 obecné školy s vyučovací řečí německou a jen 2805 s vyučovací řečí českou. Hlavní podíl na tomto vyučování v němčině v krajích českých měly především školy soukromé, na nichž navštěvovalo 4861 žáků tyto soukr. školy s vyučovací řečí německou a jen 35 s vyučovací řečí českou. Ještě r. 1889/90 bylo podle Zprávy zemského výboru o stavu národního školství v král. českém na soukr. školách s vyučovací řečí německou v českých školních okresech (mimo Prahu) 3373 žáků izraelských. (Podrobný vývoj židovského školství od doby josefínské vylíčím ve zvláštní obsáhlé práci, proto se zde omezuji jen na tato data.) Počet dětí izr. v Čechách byl velice značný. R. 1880 13.574 dětí, r. 1890 již dokonce 14.073 dětí, r. 1900 klesá na 12.955 dětí. Uvážíme-li, že na př. r. 1932/33 bylo v Čechách na ob. školách jen 3875 izr. žáků, vidíme zřejmě důsledky úpadku porodnosti Židů v Čechách. Mimo to byly v Čechách ještě chedry a talmudtora školy, vykazující r. 1895/96 v Čechách 669 žáků, 1899/1900 dokonce 892 žáky, 1902/03 830 žáků dalších. Stav veřejného školství národního (obecné a měšťanské školy) v Čechách vysvítá pro izraelity v desítiletí 1921/1930 takto (tab. XVI): Tab. XVI. Izraelité na obec. a měšť. školách v Cechách: Rok 1921/22 1922/23 1923/24 1924/25 1925/26 1926/27 1927/28 1928/29 1929/30 1930/31 Žáků izr. 6016 5387 4770 4310 3942 3933 4149 4310 4584 4706 Z toho na školách ces. 3143 2892 2654 2555 2366 2349 2467 2525 2754 2822 2873 2495 2116 1755 1576 1584 1682 1785 1830 Ze 100 izr. žáků navštěvovalo školy 52-2 53-7 55-6 59 3 60-0 59-7 59-5 53-6. 60-1 60-0 47-8 46-3 44-4 40-7 40-0 40-3 40-5 41-4 39-9 40-0