C. 175. Dum nove vystaveny v r. 1834 koupil 1860 Bernard Freund, ktery jej prodal synu Davidu Freuudovi. 1897 prevzal dum Leo Flusser, od neho koupil Vaclav Simon (1918), 1921 od toho koupil Frantisek Kalina. C. 176 vedle radnice. Maj. 1358 Josef Kopfstein, 1865 Josef Eisenstein, po jeho smrti deti (Ludvik, Herman, Jana, Arnostka a Terezie Fuchsova) jeho dum prodaly 1887 Janu Budilovi. Od r. 1930 majitel Antonin Hrma. C. 182 na Prazske ul., Votypkova stodola. 1836 byl dum vystaven Augustem Hahlesreiterem. 1868 maj. Matej Stuchl, 1916 Theodor Vanecek a od r. 1921 Rudolf a Leopold Teller. C. 189 na Prazske ul. 1849 koupil Bernard Theiner kus pudy od domku Pechace a vystavel dum, ktery 1867 postoupil synu Emanueli Theinerovi. Ten jej prodal Adamu Gansovi, a vdova jeho Rosalie Gansova v r. 1913 Rudolfu Kohnovi. Prameny: Je mi milou povinnosti, nez zaznamenam jednotlive prameny, kterych jsem pri praci pouzil, vrele diky vzdati zaslouzilemu rediteli skol v. v. a spisovateli panWCenku Habartovi ve Voticich, jehoz dilo „Sedlcansko, Sedlecko a Voticko" mne bylo vitanou pomuckou; jmenovany mne s nevsedni ochotou podporoval pri studiu dat v gruntovnich knihach pri okr. soudu ve Voticich se nachazejicich, cimz mne leckterou cestu do Votic usporil. Diky vzdavam tez panu A. Jakubickovi. bankovnimu uredniku v Praze, ktery mne dal k disposici cast vypiiu, ktere zesnuly jeho otec, soudni adjunkt a histor. badatel Josef Ja kubicka ve Voticich, v neumorne praci poridil. Cela jeho prace o Voticich je jako velky foliant ulozena v mestskem urade ve Volicich pod nazvem: „Deje a mistopis okresu Votickeho z r. 1868." Josef Jakubicka (1814—1884)^ sepsal tez „Genealogii a historii ceske slechty", „Prvni cast ceske heraldiky", prace vedatory razu Augustina Sedlacka, P. Norberta Vlasaka a j. uznane a jimi tez citovane. * *) Stara pamatkuv kniha mesta Votic a kniha pamatni cervena, 1508. Cesky zemsky archiv. ") BondyDvorsky: K historii Zidu v Cechach, na Morave a Slezsku, I. dil, str. 517—518. 3) V. Kurrein: Aus dem Archiv der Stadt Linz. Die Linzer Markte, Rocenka pro dejiny Zidu v CSR, roc. IV. 4) Judische Konsignation (Konskription) Anno 1724. Berauuer Kreis, Herrschaft WotitzJanovitz v Arch. minist, vnitra. Gubernium. 5) Vlasak Antonin Norbert: Okres Voticky, 1873, str. 10, a Klasterni pamatni kniha Frantiskanu ve Voticich. 6) Kniha Albis A., pag. 374, Cesky arch. zemsky. 7) Kniha pamatni cervena z roku 1508, fol. 120. 8) Kniha pam. cervena, fol. 36: Milostiva vule J. hrab. Excel, hrab. Sezemy z Vrtby skrze urozeneho pana Bohuslava Korenskeho z Teresova ouradu prednesena a oznamena, aby Volf syn nekdy Samuele Smule, Zida Otiskeho, dum tento druhy strany listu tohoto zapisne v tyto knihy vlozeny a zapsany, po Gumprechtovi synu Volfa, nekdy Zida, souseda otickyho, z tyhoz domu usleho a se vsiin svym se pree odstehovavsi zanechanyho, bez odpornosti on Volf nan se dal... u) Pamatni kniha cervena m. Vot., fol. 68, pag. versa. 10) Pamatni kniha cervena ra. Vot., fol. 69. 11) Statni archiv minist, vnitra. Nova manipulace J 7/87, 3 listiny. ") Jakobovits Tob., Dr., Wer ist Abraham Lichtenstadt? Dr. Max Grunwald: Samuel Oppenheimer u. sein Kreis, pag. 331". 13) Max Freudenthal: Leipziger Messgaste 1675—1764, 1928. 14) Statni arch. min. vnitra. Nova manipulace J 7/86. 15) Eucbaristia in festo Corporis Christi non est deferenda per vias Hebraerin« (Svatost oltarni nema na Bozi Telo nesena byti ulici zidovskou). Dekret ritove kongregace z 22. unora 1593. ") Teply Frantisek: .,0 Zidech ve Svihove". Zvi. otisk z Rocenky spolecn. pro dej. Zidu v CSR., II. roc., pag. 183, pozn. 8. 17) Dekret ve sbirce „Repertorium aller Aktenstucke der alten jud. LandesRegistratur, 2. oddeleni, II. 18) S laskavym dovolenim min. rady p. dra K 1 i c in a n a, red. arch. min. vnitra, byl v archivu porizen pro autora teto prace snimek planku ve sbirce se nachazejiciho a doposud neuverejneneho. 1!l) Roubik Frantisek, Dr., Planky obci v Cechach s vyznacenim zid. obydli. Casop. spolku starozitnosti, rocnik 39. (1931), v Praze. °) Legenda na predni strane (na jejiz leve casti jsou viditelne 3 kruhovite otisky, pochazejici od peceti na strance zadni) zni: No 1. Farni kostel. 2. Klaster panuv pateru Frantiskanu. 3. Hrob Bozi nad klasterem v pravo. 4. Sloup nebo statue P. Marie v Rinku, kdezto na kazdou slavnost dni P. Marie pokazde z kostela farniho procesi se vede a obycejna poboznost s pozehnanim se vykonava. 5. Zamek, kde oltar na Bozi Telo byva. 6. Dum France Tichyho, kde tez na Bozi Telo oltar. 7. Dum Paseckyho, pri nemz tez oltar. 8. Primasuv dum, tez oltar. 9. K I a br u v dum zidovsky, od farniho kostela 329 loket, od klastera 379 loket, od sloupu neb statue P. Marie 74 lokte, tez od Primasoveho oltare 3'A lokte, muzikanti ale. hned pri domu u oken. 10. Pekaruv dum mezi zidma, kde od jejich zidovske synagogy na 8 loket toliko jest. 11. Spaleniste, kde predesle 4 zidovske domy byly. 12. Synagoga, neb jejich skola shorela. 13. Jeden trakt zidovsky, kdezto na 30 paru zidu. 14. Druhy trakt zidovsky shorely, jen spaleniste je a 4 konirny stoji. 15. Delnice kozeluzsky, kdezto zide jsou. 16. Jeste jeden domek zidovsky, kde zid jest. 17. Krchov zidovsky, kde mrtva tela okolo sameho farniho kostela nesena byvaji. A ponevadz dum Klabruv zidovsky velice v ceste a vice k potupe samospasitelnemu katolickemu nabozenstvi v prave v Rinku mezi primasem a Antoninem Svobodou pekarem tez jinymi krestanskymi domy, okolo ktereho procesi slavne z klastera do farniho kostela na Veliky patek se vede, tez oltar na den Boziho Tela na 3*A lokte od neho pri dome Primasovym se obycejne stavel, jakozto i kazdou slavnost P. Marie tez obycejne procesi s velikym nabozenstvim pri sloupu v Rinku P. Marie a Patronuv proti morove rane naproti domu i voknam Klabrovym se kona, tez synagoga 8 loket od domu krestanskych jakoz i velke necti predraheho Boziho Tela, kdyz duchovni otec k nemocnemu jde a pred tou zberi zidovskou se ukryti nemuze, procez milostiva Vrchnost zdejsi jakozto dobre zreni majici katolickeho nabozenstvi tu velkou necest proti Bohu rozvazujice chtice tomu zlemu predejiti uminiti sobe racila, by netoliko Klaber zid tehoz domu se zhavil jej, krestanum prodal ano i jakozto podezrely zid sobe jinde misto hledal, tez take v jinem miste vzdalenem synagogu nebo jejich zidovskou skolu staveti celeho umyslu jest. **) Index der Judenheirathen. Dominium Wottitzer, Berauuer Kreis, I. Arch. min. vnitra v Praze. *) Vlasak Ant. Norb., Okres Voticky, 1873, str. 16. °3) Gubernialni registratura, sv. II., povoleni zid. snatku 24) Svazek II. Jud. Heiratsbewilligungen Domin. Wottitz, Berauner Kreis, v arch. minist, vnitra v Praze. 35) Svazek III. Jiid. Heiratsbewilligungeu Domin. Wottitz, Berauner Kreis, v arch. minist, vnitra v Praze. **) Judenfamilienkonsignation des Berauner Kreises vom Jahre 1799 Herrschaft Wottitz. Arch. min. vn. '") Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48. cislo radove 20/2. 28) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, c. 9/1. M) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, 4963. 30) Arch. min. vnitra v Praze 1836—1840, svazek 48, c. 3/5. 3*) Cenek Habart, SedlcanskoSedleckoVoticko, 1925. ) Die Notablenversammlung der Israeliten Bohmens in Pragvou Albert Kohn, 1852, pag. 392. Statistika zid. okr. hejtmanstvi votickeho. 33) Dr. Tobias Jakobovits: Jud. Gemeindeleben in Kolin. Roc. spolecn. pro dej. Zidu v CSR., 1929. 34) Dr. Leop. Lowenstein: Nathan Weil, 1898 (v knihovne zid. obce naboz. v Praze). *') Viz pozn. 36. 35) Berth. Rosenthal, Heimatgeschichte der badischen Juden, 1927 (v knih. obce nab. zid. v Praze, vyobrazeni Thia Weila. 37) Blizsi o rabinu D. Frankovi viz v stati dra Federa o Zidech v Koline ve svazku Zide v Cechach. OT) Arch. min. vnitra, oddeleni 1841—1855, svazek 18 3/13. 30) Arch. min. vnitra, oddleni 1841—1855, svazek 18 3/99. t0) Cerv. kniha pamatni mesta Votic, fol. 9. 41) Zakladatelem osady voticke byl vladyka Ota, clenove jeho rodu sluli „Otici". Dle hradu kolem 1250 vystaveneho se psali Oticti z Otic. Posledni potomek byl Petr Burian v prve polovici 16. stoleti. Votice zdedil rytir Kristof Skuhrovsky ze Skuhrova, 1574 byl majitelem Jan ze Sternberka na Konopisti, 1600 patrily Johance Hrzanove ze Sulevic na Vidimi, po 4 letech koupila Votice Eva Radimska. 1618 prodal jeji chot Kaspar KapHr ze Sulevic Votice Pavlovi Osterskemu Kapliri ze Sulevic. Po Bile Hore statky byly zabaveny, koupil je Sezima z Wrtby, pan na Janovicich. Hrabeci rod vj mrel r. 1807 Adamem Fr. z Vrtby, po nem nastoupil hr. Fr. Josef Wratislav z Mitrovsky. ktery zemrel 10. dubna 1849, po nem zustali: Lidmila Katerina provd. za hr. Zikmunda Berchtolda, Frantisek Josef a Josef Frantisek. Zadluzene statky koupili v drazbe r. 1872 Maxmilian svob. pan z Ergeletu a Karel svob. pan z Lippe. Majitelem od ]5. ledna 1878 byl Phil. Dr. Gustav rytir ze Schlesingru, od r. 1908 jeho dcery Jindriska, Melanie a Viola Gabriela. Od 29. ledna 1915 patri Votice Emanueli Maceskovi. 1S) Veskera data o domech zidovskych jsou vynata jednak z gruntovnich knih, ulozenych v Ceskem zemskem arch. (Liber Ruber, Albis A, Albis B) a mnou probranych, jednak z knih gruntovnich u okresniho soudu ve Voticich (Rubis, Viridis, zalozena r. 1849), a z prace shora uvedene Josefa Jakubicka, „Deje a mistopis okresu Votickeho", ulozene v mestskem urade ve V. 4S) Arch. minist, vnitra, oddeleni 1844/45, svazek 18 80/11. Zide v Cechach. Zpracoval Dr. Frantisek Friedmann, Praha. .tri poslednim scitani lidu dne 1. prosince 1930 byl v Cechach napocten 76.301 prislusnik izraelskeho vyznani. Zije tedy v. teto zemi vcetne hlavniho mesta, v niz jest soustredeno 48% veskereho obyvatelstva celeho statu, pouze 21% izraelitu, zijicich v republice. Izraelitu v Cechach silne ubyva, jak ukazuje vyvoj poslednich padesati let. Pres atrakcni silu hlavniho mesta jevi se velice znacny ubytek, zatim co veskere obyvatelstvo Cech vzrusta. (Tab. I.) Tab. I. Z 1000 Prirustek (4), resp. ubytek (—) za dobu mezi scitanim pr£ Scitani lidu Izraelitu toinnych u veskereho TzraS u izr obyvat. absolutne na 100 dusi na 100 dusi 31. XII. 1880 94.522 170 1890 94.529 162 + 7 + 001 + 508 „ 1900 92.797 147 1732 183 + 816 „ 1910 85.927 127 6870 740 + 715 15. II. 1921 79.777 120 6150 716 164 1. XIL 1930 76.301 107 3476 436 + 658 Ackoliv mezi prvnim a druhym scitanim v nasem state vzrostl pocet obyvatelstva v Cechach o 6\58 procent, snizil se pocet izraelitu o 4*36%. Dnesni pocet ceskych izraelitu odpovida asi jich poctu z r. 1850. Za poslednich 40 let jich ubylo nemene nez 19% poctu r. 1890. V dusledku toho tvori nyni pouze 1*07% obyvatelstva, kdezto pred padesati lety jeste 1*7%, r. 1857 dokonce l'80%. Zidovske obyvatelstvo v Cechach tvorilo v drivejsich dobach velikou zidovskou reservu, ktera svymi vystehovalci posilovala osidleni zidovske v sousednich zemich, zvlaste ve Vidni a Uhrach. Jeste r. 1869 bylo z videnskych izraelitu v poctu asi 40.000 plnych 32 % puvodem z Cech a Moravy. Jelikoz nas zajimaji predevsim sociologicke rozdily v srovnani s nezidovskym obyvatelstvem, sledujeme predevsim pricinu tohoto zjevu v nepatrnem prebytku zive narozenych nad zemrelymi a v nezdravem rozsidleni, ktere z izraelitu cini zivel velkomestsky se vsemi stinnymi jeho strankami, zvlaste co do natality. Izraelite v Cechach se soustreduji do velkomest, predevsim do hlavniho mesta Prahy. (Tab. II.—IV.) Tab. II. Bylo napocteno v Cechach obyv. izr. nab.: | 1880 1890 | 1900 1910 1921 V hlav. .meste Praze . . V mestech, jez citaji se svymi predmest, obcemi vice nez 50.000 obyv. . V mestech, jez se svymi predmest, obcemi maji 2050.000 obyv. . . . V mest. s.l020.000 obyv. V obcich s 5 10.000 obyv. V obcich s mene nez 5000 obyv......... V Cechach uhrnem . . . 20.508 4.253 4.664 9.451 8.063 47.510 23.473 5.165 5.424 10.130 8.286 42.001 27.289 6.921. 6.780 10.334 8.097 33.324 29.107 7.578 7.594 9.536 7.433 24.579 31.751 7.092 7.777 8,757 6.190 18.108 94.449 94.479 92.745 85.827 79.675 Tab. III. Izraelite tvorili °/0 obyvatelstva: 1880 1890 1900 1910 1921 V hlav. meste Praze . . . V mestech, jez citaji se svymi preumest. obcemi vice nez 50.000 obyv. . V mestech, jez se svymi predmest, obcemi maji 20—50.000 obyv. . . . V mest. s 1020.000 obyv. V obcich s 5 10.000 obyv. V obcich s mene nez 5000 obyv......... V Cechach uhrnem . . . 652 298 299 434 238 108 591 2 82 277 398 224 095 531 280 266 338 189 073 472 259 249 275 1*55 052 469 230 250 253 134 040 170 162 147 127 119 Tab. IV. Prumerny rocni vzrust (+), resp. ubytek (—) izraelitu v °/0 stredniho stavu obyvatelstva: 1881—189c|l8911900 19011910 1911—1920 V hlav. meste Praze . . . V mestech, jez citaji se svymi predmest, obcemi vice nez 50.000 obyv. . V mestech, jez se svymi predmest, obcemi maji 2050.000 obyv. . . . V mest. s 1020.000 obyv. V obcich o510.000 obyv. V obcich s mene nez 5000 obyv......... V Cechach uhrnem . . . + 135 + 194 + 151 + 067 + 027 123 + 150 + 291 + 222 + 020 023 230 + 061 + 091 + 113 080 086 302 + 087 066 + 024 085 172 303 + 0 00 019 077 074 Kdezto v r. 1880 bylo v obcich s mene nez 5000 obyvateli 47.510 izraelitu a v hlavnim meste Praze 20.508 izraelitu, nastal za 40 let takovy presun, ze v onech mensich obcich bylo v r. 1921 pouze 18.108 izraelitu, v.hlavnim meste pak jiz 3.1.751. Tento vyvoj jest zvlaste zrejmy v cislech relativnich. (Tab. V.) Tab. V. Ze 100 izraelitu v Cechach bylo pritomno: 1880 1890 1900 1910 1921 V hlavnim meste Praze . 2171 2485 2973 3391 3985 V mestech, jez citaji se svymi predmest, obcemi vice nez 50.000 obyv. . 450 547 746 883 890 V mestech, jez se svymi predmest, obcemi maji 2050.000 obyv. . . . 494 574 731 885 976 V mest. s 1020.000 obyv. 1001 1072 1114 1111 1099 V obcich s 5—10.000 obyv. V obcich s mene nez 5.000 854 877 873 866 777 obyv......... 5030 4445 3593 2864 2273 V obcich s vice nez 10.000 obyv. 4116 4678 5534 6270 6950 V obcich s mene nez 10.000 obvv...... 5884 5322 4466 3730 3050 J......... Vidime, ze r. 1921 bylo 70% izraelitu v Cechach usidleno v obcich s vice nez 10.000 obyvateli, kdezto r. 1880 pak sidlilo v techto mistech pouze 41 %. Tehdy ovsem sidlilo v mistech s mene nez 5000 obyv. pres polovinu (50*30%), kdezto r. 1921 pak v techto mensich mistech bydlelo pouze 22*73 %.