cestovanim, za vzorne spoluprace a podpory sve zdatne manzelky Marie, roz. Roubickove, vyrostla mala vyroba v tovarnu a obchod se vyvinul tak, ze firma se radi dnes k prvnim v oboru kravat. Metzker se stal obchodnim radou, predsedou spolecenstva vy^ robcu kravat a clenem vyboru v starodavne synagoze Klausove. On, ktery prosel tvrdou skolou zivotni, zachoval si dobre srdce a podporuje v Praze stedrou rukou — na svuj rodny kraj tez nezapomina, je cinnym clenem spolku rodaku z V. a okoli.
Centralni inspektor inz. Hynek Fischer. Nar. se 25. prosince 1873 ve Smilkove u V. jako syn nemajetnych rodicu. Byl to nekolikrat jiz jmenovany kozeluh Travnicek, ktery se nadaneho hocha, jeho synovce, jsa bezdetny, ujal. Studoval v Praze na realce v Mikulandske ul. vzdy s vyznamenanim a na techn. vys. uceni, kde si vyvolil strojnictvi, tez. V r. 1899 vstoupil do sluzeb Bustehradske drahy a byl pridelen dilnam v Chomutove, kde behem doby v r. 1912 se stal inspektorem a prednostou dilen. Postoupil v r. 1919 na centralniho inspektora a prednostu oddeleni vozebniho a dilenskeho. V r. 1924 odebral se na vlastni zadost na trvaly odpocinek.
Josef Metzker
Hynek Fischer
Jeho bratr Julius Fischer, nar. 31. srpna 1875 ve V., studoval tez v Praze II. na realce a venoval se chemickemu inzenyrstvi na vysokem, uceni technickem. Nastoupil sluzbu 1900 u reditelstvi post a telegrafu v Cernovicich (Bukovina), kde se stal reditelem lecimickeho oddeleni. Ve valce byl armade PflanzerBaltina pridelen jako referent pro telegrafy a telefony a byl za to vyznamenan radem. Po prevrate byl jako stavebni rada pridelen reditelstvi post a telegrafu v Bratislave, v kterezto funkci vystavel sit telegrafickou a telefonni, dostal za to hodnost vrchniho stavebniho rady a konecne se stal vladnim radou. Zemrel v r. 1931.
Dr.  Vilem Klein,
rodak voticky, syn reznika Morice Kleina a matky Anny Kleinove, absolvoval po voticke skole gymnasium v Praze I. a venoval se po maturite studiu lekarstvi. V te dobe hmotne pomery a vnitrni pud jej vedly na drahu ztirnalistickospisovatelskou. Krasy hlavniho mesta jej primely k studiu umeni a dejin prazskych. Uverejnil v prazskych casopisech ceskych i nemeckych (jako prvni sve doby) na sta clanku o stare Praze, pri cem mu byl ucitelem i radcem zesnuly stavebni archivar mesta Prahy Jan Herain. O staroprazskem vysokem uceni lekarskem prinasely a jeste prinaseji odborne lekarske casopisy mnoho prispevku z jeho pera. Vetsi prace jeho: „Osudy telesnych pozustatku Jana Lucemburskeho, krale ceskeho" (1907), „Prazske kliniky" (1914), „Pruvodce Prahou" (Woeri), troje vydani (1929), slavnostni spis
„100 let Krombholzova nadani pro chude nemocne studenty" (1932), „Kriticky pruvodce staronovou synagogou v Praze" (1932), „Znaky republiky Ceskoslovenske" (vydano firmou Hag, akc. spol., Marianske Lazne, 1933) atd. Po nekolik desetileti provadi zubolekarskou   praxi.                                       (Redakce.)
Dr.  Vilem Klein
Byt i neprimo, je obec V. hrda na vysledky konstruktera vzduchovych lodi dra inz. Karla A r n s t e in a. Nar. se v Praze jako syn Vilema Arnsteina, rodaka yotickeho, jehoz otec Israel byl obchodnikem. Vilem Arnstein vyucil se v Praze typografii a stal se behem casu reditelem litografie firmy Hynek Fuchs, jeho slavny syn, ktery ve Friedrichshafenu s drem Eckenerem pracoval a svetoveho jmena ziskal, je po nekolik let sefkonstrukterem vzducholodnich dilen Good YearZeppelin v Akronu (Ohio).
Bratr jeho Otta Arnstein je reditelem . Ceske banky Union v Praze.
Zidovske   domy.
Omezene misto v teto praci nuti nas ke strucnemu jen podani zprav o domech zid. ve V. Jak jiz drive bylo uvedeno, Zide v prvni dobe se usazovali v domkach za mestem, pak uvnitr mesta. Vetsina behem 17. a 18. stol. se nastehovala do domku na panskem grunte41), ktere tvorily „zidovske mesto" a byly proti krestanskemu mestu uzavreny branami, horeni „vedle lazaretu" (mezi domkem Neumanovym a Metzkrovym) a dolni mezi domem Blochovym (U zelezniku) a Kaudersovym (drive Neftaliho Arnsteina). Pochazely ze 17. stol., v noci byly uzavreny, tez v cas nebezpeci, kdy lid se bouril, jeste v r. 1848 staly. Na usvitu zivota ustavniho vzaly za sve a padly. Zidovske domy, ktere tvorily dvoje poradi v „zidovskem meste", tahly se do nynejsi Prazske ulice, kde vinopalnou koncily. Mely (a maji i nyni) cisla rimska. Dva domky, ktere patri od druhe polovice 19. stol. spolecenstvu rezniku, maji  tez  rimske  cislovani.
C.   I.    Synagoga   (viz   „Synagoga") ").
C. II. Dum „Vackarovsky", „Klabersky", „U zelezniku", „Na schudkach". Drzel ho 1589 Zid Jakub z Prahy, 1622 Marek, syn Mojzise, ktery se zenou a rodinou utekl z Cech. 1625 Volf Zid, starsi zid. obce ve V., 1683 Simon Kominik, 1702 jeho ze£ Salamoun Klaber z Prahy, ten udelal dluhy, 1759 se domu vrchnost ujala a prodala Jakubu Loblovi Kominikovi, trafikantu. 1766 se jmenuje majitelem rb. Natan Abram Jerusalem, ktery postoupil dum Josefu Arensteinerovi, obchodniku kuzemi (koupil kozeluznu u mlyna „Val cha" od vrchnosti) a zelezem. 1813 predal dum svemu nejmladsimu synu Nathanu Arnsteinovi a tento synu Efraimu Arnsteinovi (1861). Od r. 1886 do r. 1902 majitel domu a obchodu Josef Arnsteiu, pronajal dum bratrum Blochovym a Emilu Gansovi; od r. 1914 majetek Oty Blocha a manzelky Irmy.
C. III. Drabovsky grunt, Bimovsky a Chajmovsky (Neftali Arnstein, nyni Kaudersu), 1622 majitel Jachym, syn Jakuba z Jistebnic, 1654 postoupila jeho vdova Ritkele dum zeti Bymovi, Zidu z Otic. 1746 dum vyhorel, byl Vaclavem Krizkem nove vystaven a prodan 1786 Leblovi a Estere Arnsteinovi; 1827 ksaftoval Lebl ci Juda Arnstein sve dceri Marii, ktera jej 1855 postoupila synu Neft.alimu Arnsteinu. Juda byl syn Nathana Arnsteina. 1879 prevzal dum Josef Arnstain, syn Neftaliho, 1905 jeho syn Rudolf a 1907 Alois Kaudew, ktery jej   dal   prestaveti   do  nynejsiho   stavu.
1*0
C. IV. Dum „Stiimmeru". 1750 koupil Jakub Lobl Ore dum od Mateje Pavlicka. 1793 postoupil Nathan Arnstein dum c. IV synu Volfu Arnsteinovi, tento synu Nathanu 1840 a ten r. 1861 Volfu Stummerovi. Leop. Stummer, jeho syn, prodal dum 1898 Emanuelu Stiebitzovi a 1931 presel do majetku Josefa   Draba.
C. V. Dum JerusalemskyPreisu. V r. 1724 Natan Lebl vyhorel, stavel domek s Enochem Ore. Po nem majitel rabin Natan Jerusalem. Zustal v rodine Jerusalemove do r. 1882, kdy jej koupil Karel Preis. Od r. 1899 majitelka dcera Marie Marikova.
C. VI. Dum Pachneruv pochazi od gruntu Lva Zida. 1734 dum Smejovsky, 1760 drzitel Sal. Volf (Eisenstein), 1820 Samuel a Bernard Theiner, 1887 Rudolf Plohn, 1907 Karel Pachner.
C. VIL „Fabrika" — dum Svandovy — Ghaj Kominikuv. Byvaly hrabeci domek, 1769 drzi Barbora Chajc Kominika, 1797 Sara Kominikova, 1822 Simon Arnstein, predstaveny obce zid., 1854 Bedrich Arnstein, 1879 jeho syn Hynek a od r.  1905  maj.  rodina  M.  Kleinova.
C.   VIII  nepoznstava.
C. IX 1794 prodal Josef Eisenstein Judovi Mannheimrovi, ktery jej postoupil pastorkovi Marku Stimmrovi a ten synu Volfovi  Stimmrovi   1834.
C. XI. Dum Smajsky, v r. 1770 maj. Salamoun Volf Eisenstein, 1815 Mojzis Eisenstein. 1857 Volf Eisenstein, 1370 Ferd. Rosol, sladek.
C. VII, VIII IX a XI tvori komplex tovarny na likery, ocet ArnsteinKleinove.
C. X. Dum MousovskyRindleruv. 1697 majitel Mojzis Dosek. pak Estera, dcera, manzelka Salamouna Fajsla z Cerekve, 1797 Rozina Bunzlova, 1801 Jachym Sucharipa, 1841 Jachym Rindler z Vojkova, 1875 Rosa Rindlerova, 1899 Aron Rindler, 1907 Adam  Budilek,   1929   Emilie  Demlova.
C. XII a XIII. Pansky trakt. C. XII 1788 Selig Stein koupil byt vedle Volfa Fischera. Od 2. polovice 19. stoleti jsou majetkove pomery: XII a 1879 Abraham Fischer, 1893 Hynek Fischer a od r. 1924 Robert Epstein. XII b Jakub Gans, 1894 Jakub Sysel, 1894 Josef Suchan, 1911 Kalousek Josef; XII c 1857 Filip Stein, 1903 Regina Steinova, XU d 1870 Terezie Boudy,   pak   1893   Frantiska   Bondy,   1926   Robert   Epstein.
C. XIII. 1790 Bernard Hubscher. Majetkove pomery od 1850: XIII a 1873 Resi Arnstein, 1886 Izak Gans, pak 1905 jeho vdova Katerina, 1910 Ema Katzova; XIII b 1867 Filip Gans, 1882 Hynek Arnstein, 1890 Izak Gans, viz XIII a; 1926 Antonin Pica  tez XIII c.
C. XIV. 1754 Nathan Gans, vystavel tez 1.. patro pro syna Volfa Ganse, 1847 Abraham Gans, 1875 Zofie Gansova, 1892 Leopold  Gans  a  od  r.   1927  jeho  vdova  Luisa  Gansova.
C. XV. 1795 prodala vrchnost Abramu Eisnerovi byt v dome vedle brany horejsi za 45 zl. Majetkove pomery od r. 1350: a) Emil Eisner, 1893 Marek Eisner, 1896 Lid. Sucharipa, 1907 Frantisek Hajek, 1923 Stanislav Svoboda; b) 1855 Jachym Sucharipa, 1895 Alois Metzker, od r. 1920. Josef Metzker; c) 1873 Josefa Theinerova, po ni synovec dr. Sigmund Schneider, 1909 dr. Gustav a Ignac Schneider, 1909 Babeta Krausova,   1921   A.   Svobodova.
C. XVI. 1772 koupil Marek Lebl byt Od vrchnosti pobliz horejsi brany; majitele pak Diamant Samuel, Mojzis, 1883 Leopold   Fuchs,   1895   Eman.   Neumann.
c. XVII byvala pekarna macesu; vedle domu otce za spitalem koupil Daniel Lebl 1787 od vrchnosti kus placu pro domek, 1361  Jon.s  Sucharipa,  od  r.  1863  maj.  zid.  obec.
C.   XVIII.   Zidovska   skola.
C. XIX. 1795 maj. Marek Freund, 1831 Simon Arnstein, 1849 Aron Freund, 1856 Volf Gans, 1890 Alex. Klinger, 1902 C.   Kocura.
C. XX Judas Lebl koupil od rabinskeho gruntu 1779 a kus od vrchnosti, vystavel dum, ktery zdedil vnuk Volf Berger, 1852 Noe Berger. 1881 maj. Bedrich Arnstein, 1897 Josef Efr. Arnstein,   1910   V.   Jirousek,   1930   Herman   Volf.
C. XXI dum „Matovsky" pod mestem v Travnicich. 1685 od Mothy, Zida, vystaven, 1721 Bernard Jakub Salek, 1751 zet jeho Josef Fiedler, sucovni Zid, 1760 Filip Salek. Abraham Salek, 1823 Hersl Reich, po nem dedil Mates Reich a bratr jeho obuvnik Leopold Reich, pekar macesu, vesela kopa, aranzer    ruznych    masopustnich   pruvodu.
C. XX(l. Pochazi z gruntu predesleho, maj. Josefa Fiedlera (1751), Abrama Salka, jenz sobe dal jmeno Travnicek. Dum presel na Natana Travnicka, 1838 na Abrama Travnicka a oba demy posledni presly koupi 1852 na spolecenstvo rezniku ve Voticich.
Zidovske domy v krestanskem meste.
C. 5 patrilo 1591 Marku Zidovi a „tluste Lide", pak syna Jachymu. Pak pripadl vrchnosti. Od r. 1823 v maj. rodiny Cerny.
_  C.  7.  1383  maj.  Simon  Weil,  1906  V.  Skrabal,  1920  Richard Snabl,   1929  Rudolf  Skodny.
C.  8.   1864  Filip  Eisenstein.
C.   10.  1849  David  Arnstein,  1860  Jan  Hrachovec.
c. 11 b. Grunt Kozeluzsky, nejstarsi majitel Jachym Zid, 1581  prodal  dum Martinovi.
C. 12. Dum RabiskuMaresu, 1601 patril Samuelu Zidu, 1624 jeho synu Samuelu Markovi. 1661 vyhorel. 1887 Terezie Rabiskova,   1914  Zdenek  Mares.
C. 13. Vedlejsi dum. 1701 maj. Simona Kominika a Rosiny, zeny,   1703   koupil  jej   od   syna   Marka   Matej   Pucalka.
C. 16 „Lazna". 1619 obec prodala dum Volfu Zidovi, opatrnemu sousedu votickemu, majitele pak Lazar Zid, Lobl Kominik, Zid Matha. Od r. 1881 maj. Noe Berger, 1887 syn Volf Berger. 1904  Sigmund   Glaser,   1917  Rudolf  Riedl.
C. 22. 1849 Josef Kominik, tehoz roku Jachym a Jakub Gans, 1871  Anna  Gansova.
C. 42. 1824 Abraham Kahn (zakryta koupe Josefem Voris. kern), ktery dum 1852 prodal Michalu Kalinovi a ten 1867 Zid.  pohrebnimu  bratrstvu.
C. 49. 1620 tu byla skola, ktera 1731 shorela. Hrabe Vrtby vystavel novy dum. 1856 maj. Josef Dvorak, 1876 syn stejneho jmena.  Od  r.  1901  Josef a  Augusta  Vogl.
C. 74. 1786 Mat. Rehak, 1852 Frant. Rehak, 1885 Josef Fischer,  1917   vdova   jeho   Regina,   1929  syn  Hugo  Fischer.
C. 75. Konirsky grunt. 1620 Jokl Zid, syn Marka Zida Konire; Aronovsky grunt, 1622 maj. Aron Zid. Volfovsky grunt 1623 Volf Zid. Syn jeho Humprecht i Jakub Konir z Cech utekli, dum koupil Levita, syn Samuela, ktery postoupil polovici bratru Kafrlovi. 1728 koupil hrabe cely grunt. 1864 koupil od Jana Hrachovskeho dum David Arnstein, po nem jej drzel syn Adolf Arnstein. 1897 se odstehoval do Berouna a prodal   dum   L.    Stiimmerovi   a    ten   1925   Jak.    Bejkovskymu.
C. 83/84 ,,U Pepicky". 1791 koupil Izak Areusteiner«) od komornika Frant. Podzameckeho dum, ktery musel ale ve verejne drazbe vydraziti. On postoupil dum 1819 synu Simonu, smlouva byla ale zrusena, ponevadz se stala bez povoleni „Kreisamtu", pred smrfi otce deti Simon, Israel, Anna (provd. Stiimmerova) postoupili dum sourozenci svemu Nathanu Isaku Arnsteinovi, ktery ale pravo sve musel uhajiti, az mu v r. 1815 byl urady dum prirknut. Obchod a dum po nem prevzal syn Ferdinand, ktery 1879 zemrel; dcery Olga a Hedvika vse dedily. Od r. 1898 byl majitelem Eduard Arnsteiu a od r. 1920 jeho syn   Hynek   Arnsteiu.
Dum c. 84 koupil Natan Izak Arnstein Od manzelu Kamenskych i s poli. V knihach u soudu jsou obe cisla 83 a 84 sloucena.
C. 94 (mlyn Bergruv). V r. 1540 mlyn „dolejsi" .na rozdil od mlynu „horejsiho" (Valcha) patril mlynari Martinu. Menil casem jmeno. 1771 Skalakuv do r.1861; pak Gebieru, Oppenheimru, od r. 1874 Bedricha Arnsteina, 1894 vyhorel. 1901 Josef Burda, 1912 koupil jej od toho Adolf Berger z Olbramovic, ktery   vystavci   moderni   automaticky   valcovy mlyn.
C. 101 koupil 1860 Jonas Sucharipa od Vaclava Moudryho, 1887 dedil ho syn Moric, ktery se do Tomic prestehoval a domek prodal Janu Wurmovi:  Od r.  1932  patri Marii Neubergove.
C. 144. Mates Brezovsky prodal 1852 rohovy dum na Rynku (do Prazske ul;)» „vedle mejtneho sranku", zid. pekari Jakubu Reinischovi; 1879 koupil jej Menca (Eman) Priester, 1889 Klara Mautnerova a 1896 Hynek Priester, 190y Frant. Laburda, 1924 Matylda Pavlovska, ktera dum dala zboriti a novy postaviti.
C. 149. 1859 prodal Vrzal Alzbete a Danielu Gansovi domek, ktery byl 1861 prirknut synu Lazarovi Gansu. Od r. 1831 patril Pechovum,   Skramlikovi,   Vankovi   a   od .r.   1906   Bartunkovym.
C. 150. Zahalenym trhem prevzal1840 Josef Eisner dum od Karla Hulky; 1856 byl pripsan Josefu Eisneru; 1858 postoupen synu Abramu Eisnerovi. Od r. 1899 manzelum Adolfu a Regine   Hermanovym.   Od  r.   1929   Otovi   Hermanu.
C. 151. Cerny konicekHotel Filipek. Hrabe Wrtby pronajal tento dum 1688 Eliasi, Zidu. V r. 1839 majitele Jan Mlikovsky s Frantiskou, provd. Skalakovou. Pro dluhy byla tato stara hospoda prodana 1852 Simonu Arnsteiuovi, jehoz syn Bedrich ji prestavel 1875 v hotel. Od r. 1894 majetek Felixe Filipka, nyni   Jindricha  Filipka.
C. 152. Nejstarsi majitel Vanek Pohan r. U563. 1319 patril Josefu Vrzalovi, 1858 Karlu a Katerine Pechovym, 1831 Lazaru Gansovi, 1892 jeho synu Emilu Gansovi, 1903 Antoninu Spa. lenkovi.
.C. 153/154. Kubalkuv dum (na namesti a ve dvore). 1850 maj. Knupfer, 1880 Leopold Fischer jej prodal Efraimu Arnsteinu, od r. 1890 jeho synove Hynek, Adolf, Edvard a Hugo po   %■  V r.  1891  koupil  oba  domy Bohumil Kubalek.
C. 156. Pansky dum. Hrabe Wrtby 1689 si vymenil Senk. 1778 koupil jej sladek Skalak  (u Skalaku), 1361 Josef Theiner,
1886   jeho   syn   Julius   Theiner,   pak   Ota   Bloch   s   Frant.   Kleinem,  kteri jej  1919  prodali hospod,  druzstvu.
C. 157. 1620 Daniel Svoboda. Od r. 1818 Ant. Slanzovsky, po  jeho   smrti  Vilem  a   Karel  Bnva.   1878   Reichuv   dum,   od   r.
1887   Marka   Schalka,   po   jeho   smrti   Ludmila   Glaserova   a   Valerie    Kende,    ktere    1926    dum    prodaly    pekari   Frant.    Neumanovi.