M. bcliifimann a prazsky advokat Sigmund Schneider, ktery vypracoval spolkove stanovy. Byl synovcem Josefy Theinerove, po ktere dedil (1883) cast domu c. XV v zid. meste, a zetem votickeho lekare dr. Spitzncra, zemreleho v r. 1871. S uznanim budiz jmenovan Josef Mautner z Janovic jako predseda zabavniho vyboru a v poslednich letech predvalecnych i jinak o zidovskou obec zaslouzily.
Damsky spolek Chewra hoanosim. Z teze doby jako predesly vyvinoval damsky spolek tez tichou cinnost podpurnou. V cele stala od pocatku
stehovala do Teplic, kde behem jeduoho roku zemrela. Jiz tehdy ve vyboru svedomite pracovaly damy Matylda Theinerova a Irma Blochova, ktere ze vsech sil se vynasnazily spolek udrzeti. I pani Theinerova se z V. odstehovala clo Prahy a po nekolik let je pani Blochova  predsedkyni spolku.
\      Lazaret.
K zid. institucim lidumilnym patril tez lazaret. Pri velkem pozaru r. 1746, kdy tolik domu krestanskych a zid. shorelo, lehla popelem i synagoga s lazaretem. Synagoga byla opet vystavena, ne ale lazaret. Jak cte
Spolek israelske mladeze Chesed neurim ve  Voticich v den 25leteho trvani v r. 1891.
Z lciva na pravo:  V horni rade: Murek Schalek, D. Singer, Ad. Lederer, Jos. Efi. Ar.nsLeia, Ludvik Arnstein, Jos. Arnstein (Israel), Leopold Stummer, Vojtech Berger, Jid. Theiner.
V  prostredni  rade: Jos. Neftali Arnstein,  Dr.  K.  Horn, Ad.r Travnicek,  Hynek Arnstein, starosta, zapisovatel  rid. ucitel  M. Neumann, Filip Schwarz, Salamoun Schalek,  ViL Fried.
V  dolni rade: Emil Ganz, Leop. Eisenstein, Jid. Freund, Adolf Arnstein, Edvard Arnstein.
chot starosty obce Bedricha Arnsteina, pani Eva Arnsteinova, dama slechetneho srdce. Kdyz se rodina 1879  do  Prahy  odstehovala,  stala  se  nastupkyni  jeji
Plummer
pani Cecilie S't um merova (roz. 1830), manzelka obchodnika Volfa Stiimmera, po jehoz umrti (1865) vedla obchod sama. Pres. skrovne prostredky mela otevrenou ruku pro chudinu. Osvedcila se jako vzorna, uslechtila predsedkyne az do r. 1916, kdy ne. z V. od
me v cervene knize mesta V. v archivu zemskem, dal hrabe Frantisek Vrtby 15. unora 1782 „plac proti stodole Cerneho konicku 20 loket — 11 loket, sirky ku vystaveni spitalu, jen aby staven byl, 3 lokte od Lobla a od one stodoly 20 loket za 20 zlatych". Kvitanci podepsal Salamoun, starsi obce. Spital, t. j. starobinec, se nalezal v dome c. XVI nad zid. skolou (nyni majetek Simona), v jehoz zadni casti byli umistneni chori nebo stari. V r. 1892 byly tyto mistnosti premeneny v telocvicnu pro skolu zid.
Vynikajici osobnosti voticke zid. vyznani.
Josefa Arnsteinova (»Pepicka'').
Nar. se ve Stechovicich u Prahy z rodicu Josefa a Frantisky Piku v r. 1803 a provdala se za Natana Izaka Arnsteina do V., obchodnika, syna Izaka Artisieina. Te doby mluvili Zide cesky a v zargonu a v tom ji jmenovali „Pepe Stachavic" (Pepicka Stechovicka). Ona privedla obchod na tu vysi, jak jej od ni prevzal syn Ferdinand, ktery ale ve veku 36 let v r. 1879 zemr. Byl to muz dobreho srdce a osvedcil se pres sve mladi jako inspektor skoly. Matka ho prezila o jeden rok, zemrela 16. rijna 1880. Daleko siroko si ziskala dobrou   povest  pro  svou rozsafnost,  energii  a   dobre
srdce. Jeste dnes si lid o ni vypravuje. Mela oci otevrene a tez ruce, podporovala prace schopne tim, ze jim davala zbozi do komise a v patek se uctovalo; prebytek patril podomnimu obchodnikovi. Anebo dala plesti od zen chudych puncochy, by neco vydelaly. Zadalyli o dalsi praci a nemelali slechetna pani prave niceho po ruce, vzala nuzky, rozstrihla nekolik starych paru a dala jim je do prace. Jakysi Baumel z Tomic prisel k „Pepicce" si narikati, ze doma nic nevidi. Dobra pani se hbite obratila a z vyklenku vzala bryle, by je zkousel. „Ano,1" rekl, „zde u vas vidim i bez bryli, ale doma niceho." Porozumela mu a zaopatrila mu praci. V zime skupovala od chudych zen, ktere se krmenim hus zabyvaly, velky pocet a drubky rozdavala mezi chore, by meli dobrou polevku. Byla neunavna, od rana do vecera, vse denne prohledla. V tehdejsi dobe bezpecnost byla nepatrna. Nebylo cetniku a malo strazniku, jaky div, ze kradeze se opakovaly. I u Pepicaku. Ozelily se mensi, ale jednou zlodeji jim „vybilili", totiz vykradli kram. Nebylo penez, nebylo zbozi. Tu se bodra Pepicka obratila na vazeneho mestana Jana Kopfsteina, mydlare na Rynku, vedle radnice. Nebyl v krame, sli pro neho do dvora, odkud kvapne prisel. Vyslechl, x> co zadala, co se prihodilo, a se slovy: „pani Pepicko, chvatam, varim mydlo," vytahl velkou zasuvku z regalu a vysypal jeji obsah do zastery udivene Pepicky. Kdyz jej zadala, by spocitali penize, odvetil, by to doma obstarala sama a kdyz bude mili obnos pohromade, at prijde a zaplati. Takove duvere se tesila Josefa Arnsteinova, takovy byl pomer mezi krestany a, Zidy ve V.!
Josefa (Pepicka) Arnsteinova
Ludvik Stummer
Dvorni rada Ludvik Stummer.
Nar. se ve V. 12. kvetna 1854 jako syn obchodnika Volfa Stiimmera a matky Cecilie, ktera po brzke smrti sveho muze vychovala osm deti a obchod obstaravala. Studoval v Praze na novomestskem gymnasiu, absolvoval prava ve Vidni a v Praze a nastoupil dne 7. unora 1877 pravni praxi u zemskeho soudu v Praze. V r. 1884 stal se soudnim adjunktem ve Vysokem Myte, r. 1897 byl jmenovan soudnim sekretarem u krajskeho soudu v Litomericich a rychle za sebou radou zemskeho a vrchniho zemskeho soudu. V r. 1910 byl povolan do gremia vrchniho zemskeho soudu v Praze, 1918 byl jmenovan dvornim radou a 1919 zarazen do statu skutecnych dvornich radu. V r. 1922 byl poveren funkci predsedy senatu. Na vlastni zadost byl v r. 1929 dan do vysluzby, pri cemz mu za 52 lete vyznamne sluzby bylo vysloveno uplne uznani.
Generalni stabni lekar dr. Bohumil Arnstein narodil  se jako syn reznika a pozdejsiho obchodnika obilim Davida  Arnsteina  ve  V.  a matky Josefy,  roz. Mautnerove    ze    Sudomeric,   navstevoval    za   ucitelu Wurnifelda   a   Reicha   tamejsi   skolu,   absolvoval   pak
malostranske gymnasium v Praze a lekarskou fakultu prazskou, kde byl v r. 1884 na doktora lekarstvi povysen. Vstoupil do vojenske sluzby a byl jako plukovni lekar pridelen ocni klinice, kde tehda pusobil vehlasny prof. Hubert Sattler. V r. 1909 byl jako sef garnisonni nemocnice komandovan do Sarajeva. Pri zavrazdeni arcivevody Frantiska Ferdinanda a jeho choti dne 29. cervna 1914 byl dr. Arn&tein prvni, ktery jim poskytl pomoc. Kdyz vypukla svetova valka, pusobil jako zdravotni sef 15. sboru na srbske fronte. V r. 1916 stal se generalnim stabnim lekarem a rok pozdeji byl jmenovan zdravotnim sefem v Praze. Po prevrate sel do vysluzby a zahajil soukromou praxi jako odborny lekar ocni.
Dr. Boh. Arnstein
Ih nek Arnstein
Hynek Arnstein.
Pres to, ze se narodil (8. unora 1861) jako syn zamozneho, neunavne pracujiciho obchodnika Efraima Arnsteina ve V. („U zelezniku" nebo „Na schudkach"), jehoz obchod pred vystavenim drahy rrantiska Josefa. byl. nejvetsim na ceskem jihu, a dobrosrdecne matky, dcery zname dobroditelky Josefy Arnsteino.ve a Natana Isaka Arnsteina, prosel tezkou zivotni skolou. Z voticke zid. skoly presel na realku do Prahy, absolvoval kurs pro jednorocni dobrovolniky a venoval se obchodu. Vyucil se ve V., v Praze a v Koline u firmy Eislerovy. Pak se zdokonalil v cizine, v Drazdanech 1 rok, 2 roky v Hamburku a tez tak dlouho v Londyne. Vrativ se do Cech, prevzal v r. 1890 s mladsim bratrem Adolfem velkoobchod Nathan Eisler v Koline, zalozeny v r. 1841. Dusi tohoto zavodu byla vlastne Zofie Eislerova, roz. Arnsteinova z V., sestra Efraima Arnsteina, tedy teta obou nasledniku, kteri dobrou povest firmy nejen zachovali, nybrz i po celych cechach sirili. Hynek Arnstein po dobu pusobeni v Koline byl cinnym v ruznych korporacich a nekolik let starostou tamejsi o. z. Od r. 1917 ma nyni jiz 93 let stavajici firma N. Eisler kancelare tez v Praze za vedeni obou sefu, senioru, kdezto v Koline jich synove pusobi.
Josef Metzker.
Kdyz kdo vlastni pili a pres nesnaze z malych pomeru dosahl v zivote svem krasnych vysledku, jest to Josef Metzker. Narodil se jako syn snazivych poctivych rodicu. Otec se zivil obchodem perim a v zime byl cinnym pri velkovyrobe macesu, zidovskych to chlebu velkonocnich, ktere se z V. vyvazely na vagOny. Josef Metzker se nar. 17. unora 1869, prosel zid. skolu obecnou a byl otcem ve 14. roce dan do uceni k firme Turnovsky v Kladne. Pak byl v Praze cinnym nekolik roku u firmy Neustadtl synove a Fleischmann a Amschelberg. V r. 1896 stal se samostatnym, zaridiv si ,,Na mustku", kde se jeho firma jeste dnes po 38 letech, nyni uz ve vlastnim dome, naleza, malou vyrobu kravat   s   obchodem   spojenou.   Neumornou   praoi   a
724
725