se skvostnym tezkym zlatym vysivanim na modrem brokate. Druhy podobny peroches pochazi z r. 1818 a venoval jej ,rJosef, syn vzacneho Neftaliho Asche (zkracenina jmena Arnstein), na pamatku prvni sve manzelky, dcery rb. Nathana Jerusalema, v dorozumeni s manzelkou druhou, spravedlivou Esterou, dcerou Lipmana z Pacova". Krasnou oponu venoval tez Bedrich Arnstein, syn Simona Arnsteina, v r. 1866. Nejnovejsi oponu venovala z. o. ku pocte 80. narozenin presidenta Masaryka u prilezitosti 10. vyroci republiky s napisem jen ceskym, k cemuz si obec nab. vyzadala povoleni z mist nejvyssich. I plastiky, stity a rohy — okrasy to zavitku (tOry) — jsou stare a cenne a pochazeji z prvni tretiny 19. stoleti. Jsou to prilezitostne dary jednotlivcu od r. 1814 do r. 1828, z ktereho posledniho pochazi baldachyn (nebesa), pod kterym byly a jsou jeste dnes oddavani snoubenci. Venoval jej Michal, syn Jakuba, pisar (tOry) z V., se svou vzacnou zenou Freidl z Tabora, na  pamatku narozeni ditete.
Ze starodavnych svicnu a lamp se zachoval lustr nad stolem kantora (zpevaka), svicky k osvetleni venoval po desitileti zesnuly velkoobchodnik perim Volf Berger. Stare lampy byly v r. 1878 nahrazeny bronzovymi a v nejnovejsi dobe misto svicek zavedeno bylo elektricke osvetleni. Jen u stolu kantora zustaly na obou stranach svicky. Ceho ze stanoviska piety a dejin je litovati, je, ze ku dlazbe mezi okennimi vyklenky kostela na jizni jeho strane pred nekolika desitiletimi bylo pouzito nahrobnich kamenu, jichz napis arci behem doby uplne zvetral .. .
Rnbiat voticti.
Ze tak velka obec nab., jako byla voticka, si hodne zakladala na vzdelanych rabinech a dobrych kazatelich, neni divu, bylt rb. nejen duchovnim vudcem a ucitelem, nybrz i radcem a v urcitych sporech at nabozenskych, at svetskych* smircim soudcem. Ponevadz zid. domy lehly casto popelem, zachovaly se i o rabinech jen skrovne zpravy v jinych praimenech. Konsignace Zidu ve V. z r. 1724 se zminuje o rb. Jachymu Natanu Polakovi, ktery se tam usadil v r. 1679 a s zenou Chavou (Evou) mel ctyri deti. V prvni tretine 18. stol. pusobili ve V. jako rb. Lob W o r m s a vehlasny rb. Chajim Utiz (z Votic), jehoz syn Ne ta byl tez rb. a to nejdrive v Teplicich a pak v Bamberkusi).   Nastupcem   Chajima   Utize   ve   V.   stal   se
Jedidja Weil™).
Nar. se v r. 1721 jako nejstarsi syn rb. Nataniela Weila,   rozeneho   ze   Stiiblingenu   v   Badensku,   ktery
Rb.  Tobias Weil
jako 10 lety hoch se svou ovdovelou matkou do Prahy prijel, zde u rb. Abrahama Broda studoval, jehoz dceru za manzelku pojal a do Metzu se pak vystehoval.
Po smrti tchana vratil se opet do Prahy, kde od roku 1743 do r. 1745 za cisarovny Marie Terezie prodelal valecnou bidu a Zidu pronasledovani. V r. 1745 byl povolan jako zemsky rb. do Karlsruhe v Badensku, kde se tesil velke vaznosti a ucte. Zemr. r. 1769. Jedidja — obycejne Tija zvany — za velkeho stradani v Praze studoval. Ozenil se a jeho manzelka, by on mohl s klidem se studiu oddati, obchodovala platnem, aby uzivila rodinu. Jmeni ubyvalo, takze Tia, ktery touzil po miste v Badensku, spokojil se s mensim mistem v „Utitzich" (Voticich) v Cechach v kraji berounskem. Instalacni listina (Rabbinatsbrief) je sepsana v jazyku hebrejskem a obsahuje povinnosti rabina a jeho plat jak od obce, tak od okresu. V. jako sidlo rabina platily mu rocne 50 zlatych a okres musel z ulozeneho mu obnosu na vseobecne potreby z kazde zlatky rocne IV2 krejcaru pro rabina odvesti. Z okresni pokladny obdrzel rocne 50 zlatych, pri odhadnuti obce 1 tolar species, za 2 kazani (drasot) na sobotu pred velikonocemi (sabos hagodol) a v sobotu mezi Novym rokem a dnem smireni (sabos suvo) dohromady 4 zl. a za vyrocni kazani na hrbitove od pohrebniho bratrstva (Chevra kadisa) 1 zl. Ustanoveni jeho platilo na tri roky. 24. srpna 1754 na sobotu „softim" nastoupil misto ve V. a mel kazani, ktere v rukopise se zachovalo. Pusobil ve V. jen 4 roky. Z te doby pochazeji dotazy talmudicke na prazskeho rabina Ezechiela Landaua a na otce sveho Nathaniela, tez responsa k nemu. Z Utic (V.) se stehoval do Prahy a odtud po smrti otce sveho (1769) prevzal misto v Karlsruhe v Badensku. Zemr. zde dne 10. rijna 1805 a byl tu pochovan30).
Instalacni jeho listinu podepsali nasledujici clenove voticke z. o. n.:
Aron z Neveklova, Kopl Kaz z Chlumnic, Hakoton (Maly) Jakob Jizchak z Utic (V.), Volf ben (syn) Chajima z Prestic, Simon ben (syn) Salamouna Klabra z Utic (V.), Hakoton (Maly) Neftali ben (syn) rabiho Lebla ti>"X Asch (zkracenina jmena Arnstein) z Utic (V.), Aron ben (syn) rabiho Salamouna Klabera Meutitz (z V.), Hasel ben (syn) rabi Natan Gans Meutitz (z V.), Chajim Segal Mneskovic, Salman Visoky, Simche Bechcic.
Jak jiz uvedeno, kladl Tija svemu otci Nathaniehi otazky razu nabozenskeho. Ve spisu „Nesif Chajim"' Nathaniela Weila naleza se na strance 5 nasledujici otazka syna Tijy k otci: „Kdyz jsem procestoval muj kraj, shledal jsem v Kamyku, ktery lezi na onom brehu Vltavy a kde na tom i onom brehu reky bydli Zide, kteri se schazeji a maji minjan (pocet 10 muzu k bohosluzbam nutny), ze na sabesove hranici (ktera se nesmi prekrociti) maji lod, na ktere markyruji kazdy patek bydliste. Druhy den jedou na druhy breh, by meli minjan. Rikaji, ze toto svoleni jim dal zesnuly rb. Lob Worms, ktery tam mel sve sidlo. Nyni se tazali me, zdali predpis je spravny." Taze se O'tce, je'li neco takoveho dovoleno nebo ne, uvazuje pro a contra dukladne a — i otec Nathaniel jim to dovolil.
Nastupcem Tijy ve V. se stal
Nalan Jerusalem,
vlastne Jerusalmi z Prahy, zak rabiho Ezechiela Landaua. Byl to zamozny muz. 29. brezna 1759 byl konfirmovan (potvrzen) kral. komorou prazskou nas'leuujicim dekretem:
„Starsim a obecnim starsim timto oznamujeme: by byl ustanoven prazsky Zid Natan Jerusalem jako rb. voticke obce zid., ktery od nas take byl jiz potvrzen. Tak jak on nepochybne nejaky majetek by mel a se
bou vesti mohl, tak starsi a obecni starsi by se mohli dotazovati kolik veze sebou majetku a, co by se mu nomine strhnuti penez uloziti mohlo, jako jich dobrozdani sem oznamiti.
Decretum in  Cons. Caes. Rgae Repraesent.
et Camera Pragae die 29. Marty 1759
Frant. Ch. Damm."
Rb. Jerusalem zalozil voticke matriky zid., kde se setkavame s jeho jmenem. Z gruntovnich knih vime, ze p. rabin casto se zabyval koupi a prodejem realit, domu ve V. a i pujcovanim penez. Z dalsich rabinu jmenujeme rabina Judu Manheimera, ktery zemr. dne 15. kvetna 1832. I jeho jmeno cteme v gruntovnich knihach mesta V., tak koupil dne 2. rijna 1794 realitu od Eisensteinovych dedicu a 28. unora 1821 prodal Marku Stiimmerovi dum c. IX. (lib. alb. fol. 654). I jmeno dalsiho rabina Marka Hollena se vyskytlo v grunt, knihach r. 1832 pri dome Chaj Kominika c. VII. Dalsi leta pusobil ve V.
Daniel Frank *7)
jako mistni rabin. Musel to byti muz vysokeho vzdelani, ktery se tesil velke oblibe. Pres to, ze opustil V. jiz v r. 1838, ziskal si srdce souvercu tak, ze — jak pisatel teto prace z mladi se pamatuje — v hodne rodinach visel obraz rabilio Daniela Franka na stenach. Podle zapisu v matrice zid. narodili se mu ve V. tri syni, Max, Moric, Abraham, v letech 1833—1836. Z nich Max byl advokatem v Praze, drahy, Moric, sef lekarem Bustehradske drahy a treti, Adolf, doktorem prav a spisovatelem ve Vidni. Syn sef lekare byl Daniel August Frank, vsestranne vzdelany, dobry lekar na Smichove, zel, ze zemr. v mladych letech; sestra jeho je spisovatelka Gretl Frankova. V r. 1838 rb. D. Frank se odstehoval do Kolina, kde jako rb. jedne z nejvetsich obci zid. v Cechach pusobil az do sve smrti v r. 1860. Je pochovan na hrbitove v Koline. Voticka zid. obec v nastupci jeho nalezla jednoho z nejvetsich rabinu druhe polovice 19. stoleti. Byl to
Mojzis Bloch.
Narodil se 1. unora 1815 v Ronsperku (Pobezovice) na Sumave jako syn Eliase Blocha, obchodnika a zid. berniho. Jiz jako 261ety se uchazel o misto rabina ve   V.     Berounsky    krajsky   urad38)     oznamil    dne
19.  unora 1841 zemskemu   guberniu   v   zadosti   Zida z  panstvi  ronsperskeho   Moisese   Blocha  o   potvrzeni jeho  jako   mistniho   rabina   votickeho.   Kdyz  byl   zadatel ha vyzvani gubernia predlozil vytah z matriky, by  dokazal,   ze   se  v  tuzemsku  narodil,   pak  vysvedceni   zachovalosti   a   .0   studiich   gymnasialnich,   dne
20.   dubna   1841   bylo  jeho   ustanoveni  mistnim   rabinem ve  V.  ve   schuzi   gubernia dne  29.  dubna  1841 po  referate  c. k.  gubernialniho  rady hrabete  z Fur, stenberga schvaleno. Osvedcil se jako dobry a bystry kazatel    a    ucitel    Pisma    svateho.   Kdyz    byl    cisar Ferdinand    I.   (tak   zv.  Dobrotivy)    2.   cervna    1846 zrusil  dan  zidovskou,  mel  rb.   Bloch  slavnostni  proslov v kostele  o  tom tematu. Zazadal30)   u gubernia zemskeho,  by mu  bylo  dovoleno  600 vytisku  tohoto kazani   po    10  krejcarich   konv.    mince   mezi   Zidy sveho  kraje  rozdeliti.  Z  te  trzby  chce  zaloziti fond, z jehoz  uroku by kazdorocne  v den  narozenin Jeho Velicenstva 19. dubna byli krestansti a zidovsti chudi mesta V. z polovice podeleni. Ponevadz s rozprodejem toho kazani spojen jest dobrocinny ucel, zada se c. k. gubernium    zemske    o    svoleni   jej   zahajiti   a   vynos k ucelu zamyslenemu smeti pouziti.
Berounsky kral. krajsky urad v Praze dne 30. listopadu 1847.
f
Zemske gubernium teto zadosti ve schuzi dne 17. prosince  1847 jednohlasne vyhovelo.
Referent gubernialni tajemnik Obentraut.
Rb. Bloch opustil V. v r. 1853 a pusobil v Herm. Mestci v Cechach, pak na Morave v Lipniku, odkud byl v r. 1877 na prave zrizenou uherskou zemskou skolu rabinskou povolan jako profesor a reditel. V teto funkci pracoval do r. 1907. Byl vyznamenan radem zelezne koruny. Zemrel 6. srpna 1909. Jeho hlavni dilo je 6 svazku institutionum Zidovstva.
Rb. Moses Bloch
Kr. rb. Mojzis Schiffmann

Posledni pravy rabin z. o. n. byl Mojzis Schiffmann,
jehoz starsi generace voticka ma v dobre pameti. Dustojna jeho postava, dustojne jeho chovani, hluboke jeho vzdelani, ktere ulozil ve svych lidovych, k srdci jdoucich kazanich a dovedl vstipiti svym zakum i dospelym — vse to vzilo se do jich zivota, jemuz daly smer. Mojzis Schiffmann narodil se v r. 1811 v Libni u Prahy, absolvoval gymnasialni a filosoficka studia v Praze a pak se odebral do Bratislavi, kde studoval na skole rabinske za reditele velkeho rb. Schreibera. Po petiletem studiu podrobil se prisnym zkouskam. Pak se vratil do vlasti, kde se ozenil s Cecilii Kerschovou z Libne a prijal misto rabina v Miskovicich u Tabora. Odtud byl v r. 1854 povolan do pro tehdejsi dobu Yelke z. o. n. ve V. za mistniho rabina a za kratkou dobu po uprazdneni mista krajskym rabinem jmenovan. Velke byly jeho zasluhy o tehdejsi zid. skolu ve V., na ktere vyucoval s tremi z Prahy povolanymi uciteli. Vysledky byly tak dobre, ze i krestansti rodicove z nejlepsich trid se u rabina uchazeli o prijeti svych deti do zid. skoly, jejiz vyucovaci jazyk byl tehdy nemecky. Nemohl jim ale vyhoveti, neb skolni zakon tomu branil. Jen jednou ucinil vyjimku: se synem okresniho hejtmana Vyzdalka v Selcanech, kteremu arci podlehal soudni okres voticky. Rb. Schiffmann svou hluboce zalozenou poboznosti hledel zvysiti uroven kulturni souvercu v okrese votickem. Byl velmi obliben pro ryzost charakteru a pro svou lidumilnost. Na jeho popud byl zalozen ve valecnem r. 1866 spolek zid. mladeze „Chesed neiirim" ve V., jehoz se stal prvnim cestnym clenem. Jak pisateli techto dejin vloni zesnuly Adolf Arnstein (Davidka) z VoticBerouna sdelil, byla cela obec svemu rabinu, ktereho nade vse ctila, uplne oddana. Mladez skolni, ktera casne rano musela zucastniti se bohosluzeb, po jich odbyti jeste s chuti se ucila v kostele tak zv. „misnajis", to jest badani v Pisme svatem. V lete 1869 byla jim slavnostne vysvecena Samsonem Lobnerem v Petrovicich u Selcan zbudovana synagoga. Jeste ve V. mu zemrela manzelka a byla zde pochovana. Mel