nek Arnstein jeden z prvnich, kteri podepsali provolani ke sbirkam na druhe divadlo. Vse, co podnikl, neslo raz chladneho uvazeni, takze na oko se zdal byti i prisnym, nedostupnym. Na pravem miste daval vsak i dukazy dobreho srdce. V r. 1897 se prestehoval do Vidne, odkud dojizdel ale pravidelne do V. k rizeni svych povinnosti. Predcasne, u veku 52 roku, zemr. ve Vidni dne 25. cervna 1902. Zanechal dva syny, kteri podnik a reality ve V. v r. 1905 prodali Morici Kleinovi z Vimberka. Mladsi syn Richard zemr. v r. 1908, druhy, inzenyr Gustav Arnstein, byl nekolik let reditelem rakouskych kovovych huti akc. spol.; nyni zije ve Vidni jako samostatny inzenyr a obchodnik.
Edvard Arnstein,
ktery byl naslednikem Hynka Arnsteina, pochazel z rodu „u Pepicaku". Otec jeho Josef Arnstein byl synem one Josefy Arnsteinove, po ktere jak obchod, tak dum na severovychodni strane namesti pod hotelem „Modra hvezda", jeste dnes se zove „U Pepicky". Narodil se v Benesove, kde otec mel velkoobchod, 1. dubna 1862. Studoval nizsi realku a obchodni akademii v Praze. V r. 1885 vstoupil do obchodu ,,U Pepicky" ve V., ktery tehdy po v mladem veku 38 let zesnulem Ferdinandu Arnsteinovi vedl bratr jeho Ludvik Arnstein. Po nekolikalete praxi prevzal Ed. Arnstein obchod — stryc jeho Ludvik Arnstein se svou manzelkou Frantiskou, dcerou Efraima Arnsteina, sefa velkoobchodu „U zelezniku", se odstehoval do Prahy, byl to muz dobrotivy —, ktery pak predal svemu svagru Aloisu Schulzovi (nyni v Chomutove). Zastaval funkci starosty nab. obce zid. do r. 1906 a osvedcil se jako ryzi, spravedlivy charakter a pracovnik. Odstehoval se do Prahy, kde 19. srpaa 1919 zemrel. Svagr jeho Schulz odevzdal obchod pred 10 lety starsimu synu Edvarda Arnsteina Hynkovi Arnsteinu; mladsi syn Josef Arnstein je spolumajitelem firmy Kroner a Witrowsky v Praze. Rizeni obce nabozenske prevzal
Josef  Fischer,
syn byvaleho obchodnika a dlouholeteho zaslouzileho starosty kostela Leopolda Fischera (Jehuda Leb), pre
Josef Fischer
^Moric Klein
vzal po odbyte vojenske sluzbe u delostreleetva obchod kolonialni v dome Kubalkove na namesti. Prestehoval se pak do Taborske ul., kde si proti kostelu vedle hostince „U Rehaku" vystavel prizemni domek, v nemz si zavedl obchod se striznym zbozim, ktery pro dobrou obsluhu byl u obecenstva velmi obliben. Jeste za jeho tehdejsiho starostovani byla zid. obec aktivni a veskere prevzate od predchudcu v urarle reality v majetku obce. Po dve obdobi vedl agendu obce vzorne, po prve od r. 1906 do r. 1909 a pak od r. 1912 do r. 1915. Za jeho starostovani byl kostel naposledy   vymalovan.   Zemrel    u  veku   60  let   dne
9. cervna 19.16 a zanechal dva syny: starsiho inzenyra Rudolfa a mladsiho Hugona, obchodnika v Praze. Vdova jeho vedla obchod jeste nejakou dobu, pak jej pro stari rozpustila.
Moric Klein,
ktery v r. 1909 po uplynutem prvnim obdobi Josefa Fischera se ujal vedeni obce, nar. se 18. srpna 1857 ve Varvazove u Pisku. Po nekolikalete praxi obchodni v Pisku, Plzni a v Praze stal se samostatnym obchodnikem. V r. 1905 koupil tovarnu na likery a octarnu od dedicu po Hynku Arnsteinu ve V. a pristehoval se 5. dubna t. r. do V. Rozvahou a klidem svym jako svou obezretnosti ziskal si brzy duvery obcanstva. Dvakrate zid. poplatnici jej zvolili v celo jich nab. obce, po prve v r. 1909. Po triletem obdobi nastoupil opet predchudce Josef Fischer, po jehoz smrti M. Klein se na dalsi 3 leta ujal vedeni obce. Zastaval svuj cestny urad vzorne, s poboznosti po rodicich zdedenou, a svedomitosti. V poslednich letech se stal syn  Frantisek  Klein  spolumajitelem  firmy.
Otto Block.
Tezka doba valecna a povalecna ryla sve stopy i do zivota zid. obce. Pocet obyvatelstva a zvlaste zivel zid» valne klesl, takze poplatniku dane nab. v takove mire
Otta Block
ubylo, ze, chtelali obec udirzeti samostatnost, byla nucena nejakou tu realitu, ji patrici, prodati. A to i pres to, ze uvolili se clenove poplatnici dobrovolne k vydajum prispeti vetsimi obetmi. Ale vse ma sve meze a hospodarska nouze nuti k usporam. Je primo stestim, ze po cela ta leta — od cervna r. 1919 az do dnesniho dne — stoji v cele obce muz, ktery spojil rozvahu s prichylnosti k vire otcu! Otto Bloch je pravy muz na pravem miste. Narodil se v Pisku dne 31. brezna 1879 jako syn rozsafnych rodicu, obchodnika Leopolda Blocha a matky Emmy, roz. Blochove (sestry zemr. dra Morice Blocha, ktery zalozil v Praze 1. sanatorium, nyni majetek diakonisek v Sokolske tride). Zarodky pevneho nab. citeni obdrzel nejen v dome otcovskem, nybrz i od sveho ucitele rabina Friedlandra. Prosel realne skoly v Pisku a venoval se pak obchodu; vyucil se u firmy Jindricha Fischera v C. Budejovicich a pusobil nekolik let v Plzni. V r. 1903 prevzal se svym bratrem Adolfem Blochem velkoobchod kolonialni a dum firmy Efraima Arnsteina syn; zakratko Adolf Bloch se prestehoval do Svetle n./S. a Otto Bloch vedl firmu samostatne. Vloni predal obchod svemu prirucimu Cervovi. Se svym zetem Richardem Weinsteinem, ma primy import rumunskeho benzinu a zridil velkym nakladem vlastni misirnu benzinu. —•
Otto Bloch udrzuje co mozno obec nab. na zakladech starych —, kez jemu i vsem zajemcum a pratelum starodavne obce nab. ve V. je poprano, vesti
710
ji v tradicich zdedenych i nadale. Bloch je tez predsedou spolku mladeze Chesed neiirim, zaseda v mestske rade a jinych korporacich.
Matriky zidovske obce nabozenske.
Nejstarsi matrika z. n. o. ve V. je matrika umrti, pochazi z r. 1788 a nese titul: Sterbematrik Wottitz, Berauner Kreis. Matrika snatku (Trauungsbuch) mesta V., berounsky kraj, od rb. Nathana Jerusalema, pocina zarim 1788 a konci 4. cervencem 1838 za votickeho mistniho rb. Daniela  Franka.
Zidovska matrika pocina r. 1794 a cita  10 svazku.
Kniha obrizek byla zalozena r. 1820 a konci r. 1872.
Zapisy Zidu pred r. 1788 vykonaval farar katolicky.
V  r. 1915 byla z. o. v Neustupove, jejiz pocet clenu klesl na nekolik malo osob, priclenena k nab. obci voticke,  ktere  bylo   take  vydano   stavajicich  15  svazku matricnich.
Zidovsky kostel (synagoga).
Dle poznamky, uvedene v uredni konskripci (soupisu) v berounskem kraji na panstvi votickem a janovickem v r. 1724, je synagoga voticka uctyhodneho stari, ba z. o. voticka ma byti starsi nez prazska z. o., jako prave zid. hrbitova vice privileji obce. Vsechny shorely pri velkem pozaru v r. 1661. Synagoga, ktera tehdy shorela temer do zakladu, stala pry trochu jizneji, kde byl byt Bergruv, a byla potom vystavena na temz miste, kde je .nyni. Avsak utrpela nekolikrate pozarem, v r. 1693, 1724 a posleze 31. rijna 1746, kdy vyhorela i s lazaretem a ostatnimi domy v zid. meste.
V  cervene   knizeJ mesta V. nalezli jsme zaznam ze 14. rijna   1832,   kdy   Jakub  Sucharipa   prodal Abrahamu   Jerusalemu   starsimu   k   rukam   synagogy   od
Kostel, jak jej   nyni vidime, nese   stopy slohu renaissance a doby barokove z r. 1724, kdy byl znovu
Synagoga (vnejsek)
sveho  domu c. X. pet loket pred timto  domem plac od 16 loket — 6 loket sirky za 20 fl.
Synagoga (vnitrek)
vystaven. Prostredni pole v klenbe kostela jednolodniho nese zid. letopocet, ktery odpovida r. 1724. R. 1849 byl restaurovan a byty k nemu pristaveny; misto mezi synagogou a c. II. (dum nyni Blocha) patri obci zid. Pri obnove r. 1878, kdy vchod na strane jizni byl zazden a novy byl na strane zapadni zrizen v pristavbe na miste pavlace, ktera vedla k bytu rabina, spolek mlad!eze Chesed neiirim dal vnitrek nakladem 100 zlatych vymalovati. Posledni oprava a malba pochazi z r. 1908. Ke zvelebeni bohosluzeb byly porizeny v r. 1885 varhany v stare galerii pro zeny, cim ji byl ubran urcity pocet sedadel, jichz ma nyni 38. Druha galerie pro zeny, ktera pochazi z konce prve polovice 19. stoleti, cita 45 sedadel a prizemni, pro muze urcena lod 148 mimo nekolik mist k stani. Budova, ktera stoji volne mezi domky vychodni strany zid. mesta (Male namesti), pusobi na venkovske pomery primo velkolepe.
Vnitrek je velmi svetly. Mezi barevnym sklem vykladanymi dvemi okny stoji krasne vypracovany stanek umluvy, oponou (perochesem) zakryty, v kterem je postaveno nekolik zavitku pergamenovych, na nichz je sepsan Stary zakon. Nad dvirkami stanku je drevena draperie s vyobrazenim nacini chramu Salamounova, stul s vystavenymi chleby, obetniho oltare, naprsniho stitu velekneze s 12 ruznobarevnymi drahokamy (symbolicke znazorneni 12 kmenu Israele), sedmiranienny svicen a j. a nade vsim v ramci ovalnem 10 prikazani bozich. Opon pred stankem ma nabozenska obec voticka nekolik, a to svou praci umeleckou velmi cennych. Jmenujeme: „Peroches, ktere venoval vudce venkova Neftali (z) Tomic, syn Lebla Arnsteina z Vodnan, se svou manzelkou ChanouRifkou, dcerou zesnuleho Josefa z V. v r. 1766,"