wegpowiedie) tu zapowied ■vyyswietlil, aby od tiech swaru upustil, geho pieknie napominal, on pak za to, raczto milostiwie odpuiStiti, mie Fuksschwanzeru a psu nadal a rzekl, ty negsi gen, aby pokuty od nas do duchodu hnal, gdi radicji do tweho nesstiesti a waleg se na zemi, protozie tobie twug bratr umrzel. I zie pak to mezi nami, kdyz geden przitel druheho przespolni umrze, do 4 nediel o bom nepowidati, za .obyczeg gest, tim spusobem to sezeni na zemi migi, tu on wieda, ze luto zimu za ezaste pro smrt dietij a matky zeny my sem miel a tudy handlung zastaweny byl, aby tim lepegi Stenczenij me poznati mohl, smrt bratra meho powiediel, a tak zase to sezeni na zemi wistati sem musil, genz wssiceknij Zide ty wssetecnosti gelio se podiwili.
I saueze ga zadostiv w pokoji wswornosti pod W. W. hrab. Mil. zivnost swau westi, ■.'genz budaueznie gako kdy przedessle duchod nalezitre pokojil a naprawowati chey, abych od tehoz pokoje a wsseligake protiwystnosti, neprzilezitost a utrhani zbaven byti mohl. kdezto pro ukraceni psanj, gesstie mnoho neprawych czinuw k austnie sprawie, zanechawam W. W. hrab. Mil. za negmilostiwiegssg zastanij nejponizienigi ppkornie pro Boha zadam. S tim w Milost Pana Boha W. W. hrab. Mil. odewzdawagicze
W. W. hrab. Mil.
poniezniw werny
poslussny
Bcrnardt Cantor obytny w Miestj Wottiz.
Jak vec dopadla — nedocetli jsme se nikde. Jake byly soudy v dobach tehdejsich, vysvita z nekolika padu, ktere pro jich zajimavost uverejnujeme ") :
Sluzby nase, kterak k nam na J. Mil. cis. kral. komoru Ceskou Samuel a Kofferle Zidi a pozustali synove po Wolffovi Lewitowy, tez Bernard Cantor skoly zid. zet jeho v mestys Wotizych za pricinou dluhuv k kraji Caslavskym V. M. a panu Swierzenem w rozdilnych posstach za krziestiany i Zidmi magizich poniczinie se uchazegi a jakeho tak dopomozeni k timz dluhum vvyhledawagj, tomu z prjleziziho przipisu wyrozumieti raczite a wyrozumieti. I aby nad dotknuty Zide w dobywani takowych swyclt dluhuv zbyteznie tegranj nebyli, nybrz k nalezitemu zaplazeni Vasi Mil. a pana prostredkovanim przigiti mohli.
Proczez k W. M. a panu przatelsky se przimlouwame, zie na dalssy przi W. M: a panu gich supplikugicych se ohlasseni gim k dosazeni takowych dluhuw ■vvsselikterau assistentj a dopomozenij uczinitj raczite a ucinil
Panum Heylmanum Krage Czaslawskeho.
(dan 16. Aprilis) 1674
Jeste jednou, a to 6. Oktobr 1674, musela kral. komora panum hejt. krage Caslavskeho dopsati, aby Samuelovi. Koffrlovi a Annie Berlove po Wolffovi Lewitowi, Zidu Woticzkem, w pricine dluhu skutecne wyrzizeni spusobili.
Z aktu tech je videti, jak tezke bylo Zidum pujcene penize dostati zpet, kdyz museli od krajskych hejtmanu nebo mistodrzicich pozadati exekucnich dragounu.
W pricine Lehla Barucha Zida a nalezeny u neho falessny klicz.
Panum hejtmanum krage "Wltawskeho.
Jakou gste naui spravu w prziezinie Lehla Barocha Zida pro nalezeny u neho falesny klic podezreleho skudce zemskeho od pana Wilima Waclawa Frantiska z Talmberka k uradu hejtmanstvi krajskeho dodaneho
pri prave meslya Woticz ex officio obvineneho posleze pak po bedlivem v te veci povazeni od kral. appellaci na dostatecny zapis, ze se zadnymu vymistivati nechce a nebude, AbsoKirovaneho a od neho od prava tehoz mestys Woticz zvedenych outrat jichzto oni Woticzti vynahrazeni zadaji ucinili, tu jsme sobe prednesti dali. I v tom (titul) pani nejvyssi berniky v kral. Ceskem vyslyseti nepominuli. I abychom v te pripadnosti co mistneho nariditi mohli jmenehi a na miste J. M. C. a kral. Pana nasseho nejmilostivejsiho Vam poroucime, abyste nam na J. M. Cisarske na kral. kancelar ceskou ubezpeclivou .sekrety a podpisem rukou Vasich vlastnich utvrzenou specifikaci takovych zvedenych outrat neprodlene odeslati hledeli. Vid,ouce . . .
Dan 28. Juny Anno 1674.
Rozepre votickeho zidovskeho zemskeho delegata Eliase Bakofena proti primasu zemskeho Zidovstva Abrahamu Aronu z Hroznetina (Lichtenstadt) n").
Abraham Aron, dvorni Zid knizete SaskehoLauenburskeho v Hroznetine (Lichtenstadt) v Cechach, byl v 3. tretine 17. .stol. primasem ceskeho zemskeho Zidovstva, Prahu vyjimaje. V teto funkci byl povolan, vsude za Zidy se primlouvati a, proti jich nescislnym potlacovanim a utrpeni uspesne zakrociti. Proslycha se o nem, ze zachranil tisicum Zidu zivot i existenci. Byl stasten ve svem obchodovani a i v zivote rodinnem a prece nahle byl svrzen do nestesti. Samolibe a samostatne jednani jeho v urade, zavist a neprizen popudily proti nemu zemske delegaty zid. Eliase Bakofena z Utitz (Votic) a Berla Tabora, obchodniky, kteri se v letech 1667 a 1677 ucastnili trhu.v Lipsku"). Elias Bakofen byl strycem ucence rabina Jakuba Reuchera s prijmenim Backofen v Praze. Bakofen s Berlem Abrahama Arona udali vlade, ze se dopustil falsovani kontribucni repartice, cinu, ktery v dobach, kdy Zide byli hlavne pro dane trpeni, za nejvetsi zlocin byl pokladan. Abraham Aron byl 22. srpna 1692 vzat do vazby, a Leopoldem I., aniz vysetrovani by bylo vyneslo neco kladneho najevo, s'. primastvi sesazen. Ve vazbe se sesel se zid. zemskym pisarem, Eliasem Bunzlem, ktery pro dluhy byl zatcen a dopraven do vezeni na Hradcany v Praze. Mezitim byli zatceni ex capite blasphemiae i jeho nejulilavnejsi nepratele, Bakofen s Berlem, kteri s Bunzlem delili .se o pokmci sumy, kterou slozil Abraham Aron jako kauci za propusteni z vazby dne 22. kvetna 1693, v obnosu 20.150 zlatych; byla to odmena za jich denunciaci; byla jim vyplacena 6. kvetna a 24. cervence 1695. Nevina Abrahama Arona vysla najevo a on reklamoval sve penize dne 6. dubna 1696. Bakofen & Berlem, „zvykli zbytecnym rozepreni", byli odsouzeni na 4 nedele do vezeni, pozdeji vsak k tuhemu vezeni na jeden rok na Spilberku. Po odpykani toho trestu meli byti vypuzeni z ceskych zemi na vecne casy.
Abraham Aron po svem stastne provedenem procesu byl cisarem Leopoldem I. opet za primase potvrzen (1701). Netesil se dlouho ze sveho vitezstvi, zemrel 25. dubna tehoz roku. Jeho nepratele Bakofen a Berl se brzy octli na svobode a nebyli z ceskych zemi na veky vypuzeni. Jiz v letech 1703 a 1705 vyjednavaji v Praze s vladou o nejakych transakcich hospodarskych. Elias Bakofen zemrel v r. 1720. Jeremias Berl Tabor zucastnil se jeste v r. 1722 veletrhu v Lipsku.                            .,.
Zidovka Estera «i stezuje na hospodarskeho, hejtmana v Lukavci14).
Krajskemu uradu Czaslavskemu. lyka se stiznosti Estery Zidovky na hospodarskeho hejtmana v Lukavci pro uvezneni syna. •7A.Q'
Kralovskym hejtmanum kraje  Caslavskeho.
Jakou stiznost k nam podala Estera, manzelka Davida Votickeho, nyni v Lukavci pod ochranou zijiciho, na hospodarskeho hejtmana v Lukavicich pana barona z Dewaldu pro zarestbvani syna, ktery jiz po 20 nedel pry ve vezeni je tryznen, i pro jine zle traktamenta supplikuje. Co v tech vecech se zariditi ma, o to se prosi a je zrejme z prilohy.
Remitujeme panu hrabeti a panum jmenem a na miste J. II. Mil. narizujeme tato gravamina vysetriti, zalovaneho Lukavickeho hejtmana vyslechnouti, o vsem co nejdukladneji se informovati, by i sami vysetrovali, a jak se veci maji, by stezujici si Zide proti pravu nebyli obtezovani, spise priciniti se o pratelske narovnani. Vysledek s dobrozdanim budiz nam hlasen.
Na Prazskem zamku dne 8. srpna 1702.
V uvodu jsme jiz poukazali na nabozenskou snasenlivost lidu na Taborsku a Voticku. Vsak davna animosita krestanskeho obyvatelstva proti Zidum v Praze a castecne i v nekterych krajich venkovskych, pramenici predevsim v obavach pred obchodni konkurenci zdatnejsich a pohyblivejsich zid. zivlu a casto jen maskovana motivy razu nabozenskeho, projevila se zvlaste od dob nastoupeni Karla VI. cetnymi redukcnimi a extirpaenimi pokusy. Zvlaste to bylo komercni kolegium, jez pocalo hlavne od r. 1715 upozornovati redukcni komisi i na venkovske Zid. v Cechach. Od te doby splyva program redukce prazskeho ghetta s tendenci omeziti pocet vseho Zidovstva v Cechach, tedy i na venkove. Reskript ze dne 25. kvetna 1723, obnovujici snemovni zakaz z r. 1650 zrizovati bez zemepanskeho svoleni zid. domy, synagogy a hrbitovy, byl signalem k novemu utoku proti Zidum v Cechach. Zidovstvo melo byti redukovano na stav z r. 1618. Jen to venkovske Zidovstvo, jehoz predkove bydleli v Cechach jiz pred 1. lednem r. 1618, melo byti ze svych dosavadnich bydlist na vesnicich a panstvich prestehovano pro snazsi dozor do mestskych zid. obci, pouze najemci vrchnostenskych vinopalgh meli byti ze vseobecneho tohoto Ustanoveni vynati. Jako prvni krok byla  narizena konsignace   (soupis)   Zidu.
Krome politickych uradu zemepauskych byla to predevsim, prazska arcibiskupska konsistor, jez uplatnovala v komisi protizid. namitky, razu nabozenskeho': nebezpeci zneucteni svatosti oltarni, ruseni nedeli a svatku prodejem v zid. kramech, zamestnavani krestanske celedi v zid. rodinach a pod. Ke zvyseni vzajemne animosity z hospodarskych duvodu prispivalo snad i ne dosti opatrne chovam se zid. jednotlivcu pri ruznych nabozenskych! ukonech', coz vedlo nekdy i ke krvavym vytrznostem. Zvlaste Zide, bydlici v byvalych mestanskych domech na namestich mest a mestysu, byli nejvice vystaveni nebezpeci utoku se strany katolickeho obyvatelstva pri procesich, slavnostech Boziho tela ir'), pri donaseni svatosti oltarni nemocnym, a pod. O podobnem excesu ve V. prave z teto doby, z r. 1727, se dovidame lu): Asi dvacet osob vpadlo do domu Zida Salamouna Klabra (Klaubera) na namesti (nyni zvany U zelezniku, na schudkach), sekyrou dvere vyrazili, aby jej s celou rodinou a majetkem nasilim prestehovali do jineho domu krestanskeho, dale od stredu mesta. Pri vysetrovani pred krajskym uradem odvolal se Zid na to, ze dum sice stoji na namesti, ale vice k zid. ulici, ze ma jen dve okna na namesti jdouci, ze je jiz pres 100 let v majetku Zidu, kterym je privtelen mestskymi knihami. Urady naridily, ze se Klaber smi sice vratiti do domu sveho na namesti, ale ze ma jeste pred navratem zazditi obe
okna  sveho  domu,  hledici  na  mestsky  rynk; na jich miste zridil 2 nova okna do ulicky zid. jdouci.
Jiz 10. brezna toho roku dosel z prazskeho jnibernia dekret, tykajici se Zidu votickych 17), aby byli do 14 dnu vypuzeni, procez krajsky urad ma vse vysetriti; prozatim vsak at vse zustane pri starem in statu quo.
"V te same dobe pocinaji pokusy, vzdaliti zid. obydli' do vetsi vzdalenosti od katolickych kostelu. Cisarsky reskript ze dne 13. kvetna 1727, intimovan prazskym mistodrzitelstvim dne 26. kvetna 1727 vsem krajskym uradum v Cechach, uklada durazne vsem vrchnostem toto prestehovani Zidu. Na utraty vrchnosti mely byti porizeny radnymi zemskymi merici situacni planky farnich obci18). Bylo vsak treba objasniti nejasnost reskriptu, pokud se tykalo, pripadne vzdalenosti zid. obydli od katolickych kostelu. O teto otazce dochazelv mistodrzicim dotazy krajskych uradu. Odpoved, ktera byla guberniem prazskym z Vidne vyzadana ze dne 1. srpna 1727, upozornuje, ze jde v podstate o to, aby Zide nevideli ze svych obydli do katolickych kostelu a aby bylo zabraneno pohorseni pri obvyklych krestan" skych poboznostech (pruvodech, procesich) a pri donaseni svatosti oltarni nemocnym. Vec se nema generalisovati, nybrz dle mistnich okolnosti resiti.
Plan mesta Votic I9).
Jaky vysledek mela jednoina tato akce z r. 1727 o vzdaleni zid. obydli od katolickych, neni znamo""). Patrne cela akce zustala jako obycejne nedokoncena, jednak pro  nepatrny zajem samych krajskych uradu,
Plan mesta  Votic
jednak i pro pochopitelny odpor vrchnosti, ktere videly nerady takoveto zasahovani mistodrzicich, resp. krajskych hejtmanu do sve zid. jurisdikce a spravy a nebyly namnoze ani ochotny meniti sve disposice s mistnimi zid. rodinami podle teoretickych spise narizeni videnskych a prazskych uradu. Brzy nastal klid v jednani a redukci Zidu, zvlaste venkov&kych, kteri byli vrchnostem prilis vitanym zdrojem, nez aby mohli byti vypuzeni z panstvi na pouhy pisemny rozkaz z Prahy. Jiz v r. 1733 dosel mistodrzitelsky dekret dne 4. zari, ze patent z r. 1727, kterym Zide meli byti vypuzeni (viz nahore), ma se vztahovati jen na ony Zidy, kteri se nad pocet in loco (v miste) trpeny od r. 1725 do obce vplizili. S narizenim, plany zhotoviti, mnohdy vrchnosti se neukvapily, jiz z duvodu hmotnych, neb je mely nechati poriditi na vlastni utraty. Tak ve Svihove zacali se zabyvati touto otazkou teprve v r. 1739.
Ve V. dal hrabe Vrtby takovy plan zhotoviti.   Kreslil jej zemsky meric Fr. Ant. Ign. Konopa: je to kolo