mezi 80 obcemi Zide voticti byli na 6. miste. Nejvice vykazovaly Roudnice (23), Teplice (22Va), Boleslav (I6V2), Hroznetin (Lichtenstadt) (16) a Lipa (14V2): Zide jiz v dobe tehdejsi obchodovali jako podomni obchodnici od obce k obci vsim, cim se obchodovati dalo, byli pionyry obchodu tito psanci, kteri po silnicich a stezkach vydani byli vsanc vsem zlocinum, surovostem i smrti. Skromni a stridmi zprostredkovali svym „agentovanim" vyrobky z jednoho uzemi dio druheho, tvorili nove vetve obchodni a moznosti vydelkove, tito mali Zide s pinglem na zadech ... V krute zime a v lete v parnu nejvetsim, pri kazdem pocasi kraceli svou cestou, krokem pomalym, a byli stastni, kdyz pred soumrakem nasli nejaky ten utulek. Jeste dnes se jmenuje na katastru votickem jiz v Srbicich stavajici hospoda „na pinglu". Bylot tam myta voticke. Priselli takovy podomni obchodnik pozde, kdyz myto bylo jiz zavreno, zavital do te hospudky, ktera obdrzela jmeno po „pinglu", ktery nosivali tito obchodnici na zadech, a zachovala je do dnesniho dne. Tento druh obchodniku to byl, ktery zvelebil tehdejsi svetove trhy v Lipsku, v Linci a jinde, a vzkrisil je, kdyz valkami byly skorem uplne zniceny. Mezi ucastniky na techto trzich neschazeli i Zide z V. Puvodne se zabyvali obchodem techto veci: konopim, vlnou, zinemi, perim, pozdeji dobytkem, zbozim asadnickym a klenoty. Prodavali i nakupovali. Zachovaly se 2 seznamy onech obchodniku, kteri v lineckem trhu 3) se dostavili k vaham, na kterych se vazilo peri („Federwaage1'). V r. 1594 bylo 82 Zidu z 22 mist a v r. 1603 49 Zidu z 19 mist, kteri dali vaziti zbozi. Mezi nimi se nachazeji v r. 1594 z V. („Wottitz", nebo Wottycz) Zide: Markus, ktery prisel k vaze 15 krat, Marx 11 krat, Mayer jednou, Isak dvakrate, taktez Michl a Jan dvakrate. V r. 1603 se zucastnili z V. Zide: Markus, ktery dal vaziti zbozi 12 krat, a Abraham, ktery prisel jen dvakrat.
Koncice dobu nejstarsi, zaznamenavame pro zajimavost poznamku uredni o stari synagogy a zid. o. ve "V., jak je obsazena v zid. konskripci4) (soupisu) na panstvi votickem a janovickem, v kraji berounskem, v r. .1724:
Synagoga stoji od nepameti. Dle doslechu je pry voticka obec starsi nez zid. o. prazska, jako prave zid. hrbitov. Obec mela vice vysad. Vsechny ve velkem ohni r. 1661 shorely.
Dalsi osudy Zidu votickych.
Behem 16. stol. pozivala zeme ceska miru a pokoje, prekrasne kvetla jako maloktera v Evrope. Tez i Zide meli podil na tomto blahobytu. Az nadesla doba nabozenskych rozbroju, ktere vyvrcholily v povstani stavu protestantskych. Mesto V."i cele okoli bylo dle svedectvi knihy klasterni5) toho casu pry cele pikartstvim a husitstvim nakvaseno a nebylo zde, vyjma jednoho lazebnika (nyni cislo 116, BergerRydluv dum), zadneho katolika pro blizkost mesta Taboru. Neblahrpomery nastaly r. 1618 svrzenim mistodrzicich. Rok pozdeji dostal se hrabe Mansfeld se svou armadou k V. a noclehovali zde. V noci pak vypukl neopatrnosti jednoho z jeho vojinu pozar, pri kterem vyhorela velka cast mesta a mnoha zid. domu. Bitvou belohorskou 8. listopadu 1620 rozhodnut jest boj ve prospech cisaruv. Zide museli opustiti nektere domy krestanske a odstehovati se da zid. mesta, na sever a zapad od synagogy se rozprostirajiciho. Mnohy Zid, a to sice bohatsi, musil take zemi opustiti, neb Zide byli privrzenci Ceskych bratri, kteri se k nim tolerantne chovali a s nimi jako s „dobrymi sousedy" zachazeli. Pri exekuci na Staromestskem rynku 21. cervna 1621 byl mezi 27 pany rvtir Kasoar Kaiplir ze Sulevic, pan na Neustupove a
Voticich, starec osmdesatilety, mecem papraven. Jeho bratr Pavel uprchl z V. tajnou podzemni chodbou ze zamku pres hranice . . .
Konfiskovane panstvi voticke preslo r. 1622 koupi na rytire Sezimu z Wrtby, jehoz rod od Habsburku byl pro sluzby jim konane povysen clo stavu hrabeciho. Prvni jeho peci bylo, aby poddani v luno cirkve katolicke byli uvedeni. Seaima zalozil v r. 1627 ve V. klaster radu frantiskanskeho. Mesto i klaster zakusily v techto v.ojenskych casech, kdy zurila valka tricetileta, velkych protivenstvi a pronasledovani za kvardiana P. Jeronyma Zateckeho. O nehodach po bitve u Jankova (v okrese votickem) vypravuje klasterni kniha voticka takto:
R. 1645 v pondeli prvni postni stala se ona smutna porazka vojska cisarskeho u tvrze jankovske pod generalem Gotzem, ktery porazen byl od Svedu. Hlavni oddeleni vojska nepratelskeho, vitezstvim naduteho, prislo do V., mista to pul mile toliko od bojiste vzdaleneho. Obcane voticti vsickni opustivse strachem sva obydli, krestane i Zide, hledali utociste a ochranu v klastere, kdezto se umistily zeny v kostele a muzi po chodbach klasternich, coz po tri dny trvalo. Vojaci, vpadse do klastera, zabili v hostinske cele rytire jmenem Zavise. V nejvetsim nebezpeci ale smiloval se Buh a poslal sameho generala Torstensona, ktery, obmekcen upenlivymi prosbami klasternich bratri, sam vzal konvent na ochranu a mu salvu guardu (pardon)  dal.
Zidovske domy v meste ").
V   soupisu Zidu   r.   1724   na   panstvi    votickem   a janovickem v berounskem   kraji   jsou   obsazeny v  1. sloupci zid. rodiny, ktere se nalezaly v r. 1618 v mestecku  votickem  a  mely  domy   dle   mestskych knih: Marek  Zid,  Wolf Zid,  Jakub  Zid Jistebnicky,  Marek Mothe, Lev Zid.
V  starsi bile  knize mesta V.s )   naleza  se:  „Index nebo   rejstrik   poradnosti   domu   mestskych   v   techto knihach zapsanych, jak ktery na kterym liste pocatek svuj  bere." V tom seznamu jsou zapsany nasledujici zid. domy:
Domy cislo                                                                na listu
7  Wolffa Zida                                                    43
8  Arona Zida                                                      48
9  Jakuba konire Zida                                        53 30 Motchy Zida                                                      148 32 Kristoffowsky, na nemz Lebl kominik Zid  153 34 Samuela Zida                                                        160 40 Marka Zida                                                           185
61   Joachima Zida                                               303
62  Lwa Zida                                                       308 Suma domuv sosovnich leta 1625 jest 70.
Zidovska prisaha').
Ja Salamoun Fanta sacerdot (knez) rychtar zid. v Starem meste Prazskem znamo cinim timto listem mym obecne prede vsemi, kdez cten nebo ctouci slysan bude, a zvlaste tu, kdez jej cisti a slyseti zalezi, ze nize psana prisaha s odeprenim jistych slov nemluvenych pri prave mem rychtarskym v Starem meste Prazskym v slovech techto, jakz nize polozeno stoji a v knihach bilych pravnich fol. 88 vepsano jest slovo od slova takto:
Ilumpreeht, Wolfa Zida syn z Votic"), ucinil pri,3ahu podle prava takto: ze jesti on k Janovi, pacholkovi neboztika pana Jana Kosickebo, regenta Jeho Milosti pana pana hrabete z Vrtby ta slova, aby Jakub konir Zid z Votic jeho otraviti mel nebo minil, nikdy k nemu Janu Pacholkovi jako i taky k zadnemu jinemu nemluvil a jeho Jana Pacholka tehdaz v Praze ani ne
videl, odeprel. Nebo ze " o nem Jakubovi koniri.' z V. nic, aby se co toho takoveho kdy dociniti mel zleho, nevi, jest pri prave rychtare zid. v starem meste prazskem u pritomnosti urozeneho a statecneho rytire pana Bohuslava Korenskeho z Teresova, jakazto vyslaneho od Jeho Mil. vysoce urozeneho pana pana Sezemy Svate Rimske Sise hrabete z Vrtby, pana na Vrchotovych Janovicich, Cervenym Hradku, Kosove Hore, Voticich a Nezasove J. Milti cis. rady komornika, dvoru J. Mti v kral. ceskem hofmistra, aby to mluviti mel, jest odeprel a na to jest takovou prisahu nizepsanou v slovich tech a nejinace .. . vykonal. Stalo se pri prave rychtare zid. v Starem meste Prazskem 7. Mai anno 1631.
Prisaha.
Prisaham panu Bohu zivemu, kteryz nebe i zemi i vsecko stvoril, ktery jesti vyvedl moci svou lid Isdrahelsky z Egypta a kteryz desatero prikazani sve na Hore Synai vydal, ze (nahore dotcena puncta v slovich tech a nejinac jest spetificoval) v tom zadneho fortele a neuprimnosti se nedopoustim. Toiho mi dopomahej ten pravy Buh a zakon, ktery jest Buh napsal a jej dal Mojzisovi na Hore Synai (zase ty a takovy slova vsecky vejs dotcena i puncta opakujic) a jestlize jinak jest, nezli takto prisaham, tehdy aby na mne prislo vselike zlorecenstvi a vsecky pokuty, v knihach Mojzisovych obsazene a aby mi se stalo, co se Chory, Datan a Abir.oni stalo, ze sira, smola a ohen z nebe za mou siji prseti a padati ma. K tomu mne dopomahej ten zivy Buh!
Tomu na svedomi pecet ouradu meho rychtarskeho k tomuto vejpisu jsem pritiskl. Jehaz jest datum pri prave mem rychtarskem v Starem meste Prazskem, ut supra.
Pod kterouzto obycejnou zid. peceti nesouci aneb obsahujici v sobe sestirohou hvezdu, nebo jinace radeji, jak rikame, nohu muri a v ni cepicku storci pod percem a vedle horejsiho rohu nohy muri z obou stran dve flammy, okolo toiho vseho v okrousku hebrejsky vyryty slova nebo text. Na dvou liniich nebo radcich zid. pismenem toho rychtare ruky podpis.
Kterazto vec v vlozeni nebo v vypsani do techto kneh prisedsi, do reserva ti neni dana, nybrz jemu Jakubovi koniri Zidu, jakz in origine se prednesla, zase do rukou neporusena odevzdana a zapravem neni Actum, jakz na tretim listu od tohoto pocice, radku poslednim se pise a cte.
Zide voticti mezi sebou").
Leta Panie 1672 dne 24. february pan Lukas Frantissek Mikota narzizeny inspektor vsech panstvi J. hrab. Mil. v nebyti p. Primasa doma nektere radni totiz p. Vaclava Klementa majici ourad Primasky y Purkmistrsky w ten cas poruceny, pana Jiriho Krusinu a p. Jiriho Beznosku, p. Jiriho Trnku pred sebe povolal, zalobu od Pernardta Kantora a Simka Kominka na touz zalobu odpovied, cim tak daremne a zbytecne J. hrab. Mil. zanaseli jmenovanym a radnim osobam slozil a dodatecne porucil, aby zalobu i odpoved Purkmistr a spoluradni bedlive powazili a wssech punktich a klausulich pri tom porad prawa niceho nepomiejic zachowali aby zalujicim co prozaloval, dokazal a odpovidajicim swau nevinnu, muzeli, odwedl. I byvsi tehoz dne ourad pospolu, jak zalobu tak odpoved prectouc stranam, den ku prawu stani abyse s pruvody i odvody chystali ulozili totiz 9. Marty pred pravo Purgmistra a konssely v meste Wotticzych na polowicnun orloji v 9 hod. postawili. Strana puwodni je Bernat Kantor a odporni strana gest Simek Kominek oba Zide obytny Watticzych.
Co  p r e d n e s 1 B e r n a r d t  C a n t o r "): Wysocze  Urozeny  Swate  Rzimske  Rziase  Hrabe   a Pane mnie  ponizienemu Milostrwy, zie timto  ponizenym spisem  obssyrnym W(asi Wysokou)  hrab. Mil. zanasseti se osmielugi za negmilostiwiegssy Considerati a odpusstieni negponizieniegi pokornie prosim.
Na mnoho protiwenstwi mne od Ssimona Kominka Zida, kteriz na trzi letha gse tahnouce cinene s bolesti srdze meho wzdyzkny gsem snassel ale giz wize mnie od nieho iniuria snasseti nemozne tyto nizie psana Puncta k milostiwemu powazieni padawagize za przehlydnutj  gich W. W. hrab. Mil. pokornie zadam.
1  Prwe Tak jakoz z milostiweho Poruczenj W. W. hr. M. bylo, abych wzdy kram swug wsseligakymi wiezmi zaopatrzil, tak aby ku poztiwosti zamku a miesta an by kdy potrzeba ukazowala,  neb nasledowala,  na spiech aby se to u mnie dostati mohlo, k tomu sem se vynasnazil jak v Prazskych miestech lidi dobre, kteryz mne pro mug kram wierzili a  ge taky zase  nalezitie gsem pokogil,  on  pak  znage  mug zacatek  dobry  zie sem se poezal zmahati; kde sem ten Credit miel, tam dossel, ge namluvil tak, aby mie newierzily, gedno zie sem   czasto   nemocny,   druhy   zie   mam   podstatneho pana, zie by mnie zastal, tim zpusobem, zie by na mnie tiezze  dluh  dostawaly,  nacez  sem  gak  ziw  nemyslyl, potom pak, kdyz sein k tiem kupcum przisseJ.  skrze falessne smluwani od nich s prazdnymi rukami domu s placzcm giti sem musil!                  j
2  za druhe. Jakou protimyslnost nerciii mnie samemu ale wssy dbey zidowsky uczinil, tak ze skrze geho truczowani nas do welkyho nesstiesti  a W. W. hrab. Mil.   k  ulmevani  priwedl,   totiz   gednoho   ezasu  mage zde byt Jarmark w sobotu, 011 pak takowy pokazil a zie w pondiely bude, patrnie mluwil, coz se to na nieg proukazalo a  tak puwodem geho do duchodu W. W. hrab. Mti pokuty obecz zidowska  70  fl. sloziti gsme musili; o to pak zase, abychom se geho drziely od pana inspektora  poruezeni prisslo,  genz namnohe  napomenuti nic dati nechce: nybrz ze nam wice nesstiesti dielati bude, patrnie mluvil.
3   za trzeti w Praze a  ginde mezi Zidy  r.oznassi a prawi zie Wolf, Polak a niekterzie Zide zde sau /nozny, tau przicinau na nas contribucy wietssi vznik dawa a mi  chudi Zide geho  prziczinou   trpieti musime, kdyz se pak gemu o to wssecko domlouwalo, on bez ueztiwosti starssych   z   tykanim,  genz mezi  (nami?)   proti obyczegi gest, ze tak vice bude powidati zdejssi obecz zidowskau do chudoby uvesti se prohlasil.
4  za czwrte Nedawnich ezassu, kdyz  ten  nestastny ohen z komina w starem zamku wzessel, po uhassenij toho   nawracugize   se   domu   tehoz   Kominka,   kdyz k zamku ssel, sem potkal, k niemu sem rzekl: procz si tu taky nebyl, byl bys tak gako ja chwa'ly od P. Hejtmana dosel,  tak ze giz  po dwakrate przi ohni Wrchnosti  swij   MiloiStiwg  sem  poslouzil,  tu   chwalu  gemu oznamil: pro mie treba to wssechno shorelo, nadbam, nebo ga giz ginde swij misto mam, mnie odpowiediel.
5. Pate jminuly teyden pro gistau prziczinu stara Kominkova miela se przed starssij zidy po,stawiti, tolio ueziniti nechtiela. Nybrz Spurnymi slowy se stawiela gesste s ni zdaliz si umoudrzi prodliwali, kdy pak ona nechtiela, dle obyezege zakona naaseho p.orauczcli Rebowi do klatby gi dati. I tu wtom Ssimon Kominek syn gegi we sskole proti rebowi a starssim se zdwihl, s nepieknymi slowi ge pocztil. W tom rebe ke mie gakozto gednomu z.e star&sych promluwil, ktera a gaka' zapowied wady gest, gemu abych domluvil. Coz ja ,p—, gemu, kterak od pana inspektora (pokudz by przikom ~rU t~ z nas gaky wady a newole w zessly, pod pokutau peniezitau trestanim vice drahoniske  ano   i   z panstwij