_____   ..„   «    ..._,,   «,v,   uuoiu     na     sLavuu     ClOmKU,
maji synove pana Becka ') z Chicaga.
0 oprave   zidovskeho   hrhitova a stavbe domku pro hlidace cteme v pametni knize zid. obce volynske toto:
Synagoga (vnejsek
„Seznavse chybu svych predchudcu, nam z nekolika «tran vytcenou, snazili jsme se co mozno napraviti ji. Nejprve bylo nutno opraviti a zvysiti zchatrale a castecne spadle a nahnute pomniky postaviti a narovnati. Pri te prilezitosti hledeli jsme ziskati pesinku mezi hroby, aby navstevnici nebyli nuceni po hrobech slapati, coz by urazelo nas cit.
Aby provedene opravy nebyly poskozovany nesetrnou rukou, bylo treba postaviti domek pro hlidace.
Ponevadz prostredky nasi male obce na tyto vylohy nestacily, obratili jame se s prosbou na ty, kteri jevili zajem o slusny stav zdejsiho hrbitova, totiz na pribuzne ve V. zesnulych a pohrbenych. Pozustali skutecne s nejvetsi ochotou prisli nam vstric, za coz jim timto vyjadren budiz nas dik. Hlavne panum ve V. narozenym a nyni dlicim v Americe, totiz~panu Filipu Beckovi a jeho synum v Chicagu. Majit nejvetsi zasluhu o to, ze nase .snahy uskutecneny. Na vecne casy budiz jejich jmeno zapsano. Obracime se k Bohu vecnemu, prosice: „Zaplat vsem tem dobrodincum v hojne mire, cim nam prispeli!"
Hrbitov opraven a dum pro hlidace postaven r. 1912 za predstavenstva techto panu: Vilema Lewit o c h a, Davida F a n t 1 a, Vilema Lederera, Ludvika W e i 1 a.
Velke zasluhy o dilo ma pan Moric Simko, t. c. rb. ve V., ktery nejen vetsinu potrebnych penez hledel sehnati, nybrz take o stavbu domku prikladnym zpusobem se zajimal, jakoz i tuto pametni knihu, ktera jest dilem vlastnich rukou jeho, zalozil."
Synagoga. Nynejsi kostel stoji na temze miste, kde stal puvodni uprostred ghetta. Pochazi z XIX. st. Stavba jeho zacata r. 1838 a dokoncena r. 1840. Rozpocet stanoven nakladem 32.165 fl. k. m. Vetsi cast uhrazena vyhrou 20.000 fl. k. m. na los, ktery obci venoval Lowy Amsterdamer. Stal tedy kostel obec ho tove 12.165 fl. k. m,
Renovovan uvnitr kolem r.  1890.
Statutobce. Ze starsich dob nezachovan   zadnv
aoKument o zrizeni obecnim; ze st. XIX. dochovany statut saha do doby 1870—1880. Obnovene stanovy pochazeji ze dne 6. srpna r. 1896 a jsou dosud platne. Z nich vyjimame:
I. oddil. Obvod nabozenske obce, sidlo predstavenstva.
§ 1
Nabozenska obec zidovska ve V. zaujima obvod celeho soudniho okresu volynskeho a prachatickeho 3). Sidlem predstavenstva obce jest V.
§2.
Kazdy zid, jenz ma svoje radne bydliste v okrsku v § 1 oznacenem, jest clenem nabozenske obce.
§6.
Predstavenstvo nabozenske obce sestava z 5 clenu, z nichz 4 musi miti svoje bydliste ve V.
V VI. oddilu cteme: Misto rb. obsazuje se konkursem.
Podepsani:
David F a n 11, predstaveny synagogy, Filip Kohn, pokladnik, Hynek Adler, duvernik.
Predstavenstvo zvolene na zaklade techto stanov tvorili panove:
Alexander Lederer, starosta, Vilem Lewit o c h, clen vyboru, Hynek Flusser, clen vyboru, Marek Holub, duvernik.
Dle zapisu z r. 1929 byl pocet dusi obce volynske 70, z nichz poplatniku 21.
Rozpocet preliminovan byl na 15.000 Kc, vydani na 14.000 Kc.
Starostove:   Vilem   Winkler,   Salomon  L e
David Fand
B. Bitterman
derer,   Alexander  L e d e r e r,  Vilem   Lewitoch od r. 1913.
Rabini: Kolem r.  1800 pusobil ve V. jako rb. Moric Lewitoch.
Volyne
702
Po nem tu pusobil Izak F i s c h 1 (1840—1870), Salomon Podwinetz. (1870—1872), dr. El. Singer (1872—1877), dr. El. Wolf (1877—79), dr. Em. L a m b e r g, Eduard S c h u 1 h a f, dr. Hirsch, Brunn er, Salomon Spitz (1904—1915), Moric Simko (1915).
Ucitele: M. A. Brod, Leopold A11 s c h u 1 (1866).
Matriky: Uryvky matrik zachovane pochazeji z r 1740. Spravne vedene a uplne zachovane matriky datuji se od r. 1839.
Nadace. Hojne nadace byly ucineny v minulych dobach ruznymi osobami. V lidumilnosti vynikl nejvice Lowy Amsterdamer, obchodnik ve V. Zemrel r. 1805, zanechav na tu dobu znacne jmeni 12.000 fl. k. m., ktere odkazal obci na jeji potreby a na lidumilne ucely.
Cast jeho jmeni, ulozena jako nadace, vynasi obci uroku rocne 350 Kc, ktere jsou kazdeho 1. cervence od zemske polit, «pravy obci vyplaceny. Mimo to dostavaji 2 deti volynskych zidovskych obcanu polotetne (v lednu a v cervenci) castku uroku z nadace. Podminkou vsak je, ze castku tu mohou dostati jen ty deti, jichz rodice jsou osvobozeni od skolniho platu.
Nadaci bylo dohromady 180. Avsak neuchovaly se vsecky a ze zbylych nadaci jest obci vyplaceno uroku rocne 1900 Kc.
Svetova valka.
Svetova valka zasahla rusive i do nasich rodinnych pomeru, ac j&me byli vzdaleni od bojist.
Jako vojaci zemreli: nadporucik inz. Gustav F a n 11, Emanuel Popper, Arnost Stern z Vlachova Brezi, Beno Beck, rodak volynsky, bydlici ve Vidni.
Pod naporem ruskych vojsk r. 1914 nastala evakuace Halice a uprchlici dovazeni do zapadnich casti Rakouska valkou primo nezasazenych. Tak bylo 17. listopadu 1914 umisteno ve V. a okoli (vetsi cast ovsem ve V.) 342 uprchliku zidu a 8 katoliku z Bukoviny a vychodni Halice (z Tarnobrzegu, Tarnova, Cernovic a okoli).
Ubytovani byli po karantene v pracovnim sale filialky fy Joss & Lowenstein ve V., v' casti byvale skoly zidovske a ostatni v soukromych bytech.
Zdejsi obec se vsemozne pricinovala, aby zmirnila jejich ubohou situaci, obstaravajic jim. nejnutnejsi po^ traviny a satstvo, jehoz nejvice darovala fa D. Fantl.
I o dusevni blaho bylo postarano zrizenim skoiy v mistnostech byvale zidovske skoly. Vyucoval p. rb. Moric Simko a si. ucitelka, kterou do V. delegovalo mistodrzitelstvi. Pri inspekci konane p. prof. Englem dostalo se p. Simkovi pochvalneho dekretu.
Obce, v nichz usazeni byli zide a kde jiz nejsou za dnesni doby, jsou tyto:
Cernetice, kde bydlel Adam Kohn.
Cestice, kde bydlely rodiny: Samuel Stein, ucitel v Cesticich, Ignac Adler, Lederer; David Lederer, posledni zid v Cesticich, odstehoval se do Plzne.
V Cesticich byla zrizena modlitebna, v niz se modlivali zide z blizkych vesnic. Cesticti zide pohrbivani castecne ve V., castecne ve Ckyni.
Dresinko, rodiste Davida Fantla, velkoobchodnika ve V.
Kraselov, kde bydlela rodina Weissova, Matthias Pereles, Jakub Piek, Josef Pereles, pekar, Leopold Drucker.
Nihosovice, byly bydliste Leop. Pichlera.
Precin, kde bydlel p. Klein, jehoz manzelka zemrela tam r. 1927.
Prechovice  byly domovem  pana  Kohna.
Z uvedenych dat pozorujeme, ze zide z obvodu volynskeho se stehuji do rusnych mest. Pamatky po byvalych zidovskych obcich, jako hrbitovy a kostely i archivy predany do pece zidovske obce ve V. (v Hosticich hrbitov, v Dubu u Vodnan hrbitov, ve Vlachove Brezi hrbitov a archiv).
Vse svedci o tom, ze z. o. volynska rok co rok poctem upada, a ze v dohledne dobe stihne ji takovy osud, jaky se stal udefem obcim v Hosticich, Dubu, ve Vlachove Brezi a ve Ckyni.
K dejinam zidu volyfiskych pripojujeme take dejiny zidu v Hosticich u V., v Dubu u Vodhan ai ve Vlachove Brezi, ovsem jen kuse, dle zprav zijicich osob, ktere v techto obcich dosud bydli.
Chceme tim pouze doplniti obraz zivota zidu v minulosti i pritomnosti v teto krajine.
VLACHOVO BEEZI.
V  pametni knize mesta V. B. cteme:
„Vlachobrezske ghetto neboli zidovska osada stavala tu jiz od staleti. Pocatky sahaji jiste do XVII. st. Osada zalozena vrchnosti a umistena na panskych pozemcich za mesteckem pri obchodni ceste prachaticke. Vystaveno 12 domu do ctverce (c. I.—XII.) uprostred namesticka; poadeji vystaveny jeste 2 domky, na vych. strane synagoga a nepatrny spital zidovsky. Po r. 1848 vystoupili ze sve osadky a rozsirili sve obchody po meste. Pozdeji odchazeli do sveta, cimz pocet jejich se zmensoval. Podle scitani r. 1717 bylo tu 10 zidovskych rodin; r. 1826 bylo 21 rodin o 94 dusich, r. 1832 zemrelo 12 zidu z 96, r. 1860 bylo 112 dusi a r. 1900 jiz jen 38."
Dle trhove smlouvy z r. 1787 byl koupen pozemek na kostel nebo skolu od drzitelu velkostatku vlachobrezskeho knizat z Dittrichsteinu za 50 zl. r.
Misto na hrbitov darovano obci zidovske od velkostatku asi pred 250 lety.
Pokud bylo mozno ze zapisu zjistiti, pusobili ve V. B. tito rb.: Izidor Schneider do r. 1901, Julius Eisner od r. 1901—1906. Posledni rb. na smlouvu byl S. Neumann od r. 1906 do 31. srpna 1907.
Kdyz prestala zdejsi z. o. existovati, byli prideleni byvali clenove jeji k obci volynske r. 1924. Nekteri z nich bydli v Prachaticich, kde drive zide osazeni nebyli.
Kostelik zidovsky byl prodan za 6000 Kc manzelum Stuchlym, s tou podminkou, aby misto nevhodnou budovou nebylo znesveceno.
Polovina strzene castky za kostelik byla ulozena obci volynskou, aby z uroku ze vkladu potrebne opravy hrbitova byly hrazeny.
R. 1930 jsou ve V. B. pouze 3 rodiny zidovske o 7 dusich, a to rodina Emila Lederera, vdova Beckova a vdova Holubova.
Na vyucovani nabozenstvi dojizdi do V. B. p. rb. Moric Simko z Volyne.
DUB U VODNAN.
V  teto osade bylo usazeno za starsich dob pravdepodobne vice zidovskych rodin, klere si tu postavily kostel a zridily hrbitov. Patrne i tady pusobily ponenahlu existencni priciny, ze   poctu   rodin   zidovskych ubyvalo,  takze  nabozenska   obec  prestala   trvati   pro nedostatecny  pocet  poplatniku.   Proto   byvala   nabozenska obce v D. byla privtelena, r. 1906 k   obci   volynske. Toho casu byl jeste maly kostel, ktery koupil Salomon Dux, jehoz  vdova  tam dosud  bydli.
Tamejsi hrbitov zidovsky je dosud v dobrem stavu. Dle napisu na zachovanych pomnicich lze stari jeho odhadnouti na 180 let.
Volyne 3