Vlasin
Jos. KolLinskY
Bernard Kraus
Emanuel Kollinsky
Sal. Polacek
Herman Reich
David Gratum
Emilie Glnscrova
Oskar Grunhut
Geschichte der Juden in Wolin und Umgebung;
Bearbeitet   von
Jan Vavru, Wolin.
Obec Volyne pripomina se jiz ke konci XII. st. (1190) jako mesto nadane mestskymi privilegiemi, a prece nenalezame zprav o usidleni zidu v nem za prvnich dob jeji historie; dejinne lze vsak doloziti, ze teprve .po r. 1520 byli zide usazeni v te casti mesta, ktera podnes sluje Hradcany. K tomuto usudku vede ta okolnost, ze zidovsky hrbitov zalozen jest na Hradcanech.
O usidleni prvniho zida ve V. cteme v „Dejinach mesta Volyne" *):
&#8222;Zidum u nas prezdivali Jordani ci Zabuloni. Nejprvneji dle listinnych pameti usadil se v meste zid Jakub kolem r. 1521. Pri mustrunku zbrani <se s nim schazime. Jiny zid Lazar koupil domek r. 1565 od Matouse Fanty za 70 kop na jedenacte splatek, opet jiny zid Simon obydli od provaznika Martina za 100 kop. R. 1570 ve stredu na sv. Lukase p. Vaclav Dubsky z Trebomyslic a na Rimovici na miste strejcu svych a nedilnych bratri Jachyma a Jindricha Dubskeho, synu nebozticka p. Jana, skrze prostredniky p. Vilema Sadlu z Kladrubec, p. Jindricha Chrepickeho z Modliskovic propustil za 70 kop zidu Benesovi zadni dum, kdezto r. 1579 pri sv. Jiri Vit Charvat sedel na domku mezi domy Pikhartovny a Lapky, nekdy od, zidu koupenem. Spatne pochodni Benesi Rysiavy r. 1584. Otrel se zubem o rytire Jirika Klenovskeho z Klenove a Janovic a na Kraselove, podle vseho sveho vahaveho dluznika. Pan ho pohnal pred mestske pravo pro urazku na cti. Ze si zid netusil, obehl a take asi za drahy peniz k soudu v utery po sv. Kilianu privedl vzacne primluvci: Adama Boubinskeho z Oujezda na Trebomyslicich, p. Jetricha Boubinskeho J. MC. radu, Petra st. Dubskeho z Trebomyslic, Arnosta Vitanovskeho z Vlckovic, Vaclava Koce z Dobrse a na Dobrsi, Adama Chrepickeho z Modliskovic, narikaje, ze by svou reci z hlouposti a sveho nedorozumeni kraselovskemu panu ubliziti mel, ac bez umyslu. Rada a urozeni protektori smluvili smir. Zid u pritomnosti vsech odprosil, ze pana za dobreho cloveka drzi a ma a o nem vice nevypravi nez vsecko dobre a poctive. Tou smlouvou p. Jirik na sve poctivosti pred tymz Benesem i kazdym clovekem opatren byti raci. Nadto on &#8222;Jordan" se uvoluje p. Kleno vsitemu v cemkoli by molil volne, ochotne a hotove poslouziti. Z takovych duvodu pan odpustil, acby plichetny zid karabacem pry zaslouzil. Nezvykle vyzniva zidovska prisaha z r. 1630 pri sv. Trojici, jak ji slozil zid Salomon pro 5 dukatu, ktere si soudil za f Mikulasem Hutarem, spravcem volynskym, stoje obracen k strane zapadu slunce ve svem zidovskem habitu zidovskym zpusobem ") bez pritomnosti jinych zidu, toliko samych panu radnich pri dverich radni svetnice &#8212; dal zide nesmeli, &#8212; tak jakz zpusoba sama v sobe. slovo od slova takto:           '*7/O )
Dejiny Zidu ve Volyni a v okoli.
Zpracoval
Jan Vavru, ucitel v. v. ve Volyni.
ktery stvoril nebe i zemi i vsechny veci, ktere v nich jsou, prisaham skrze svata jeho vsecka jmena, ktera napsal Mojzis, sluzebnik jeho, prisaham skrze patery knihy Mojzisovy, v nichz jest napsano desatero Jeho, kterez jest P. Buh svou pravou rukou napsal a mne krive prisahati zapovedel, ze ja tech pet dukatu, ktere nebozec pan M. Hutar, mne povinen, jsem jemu za zivota jeho dal (pujcil), a jestli krive prisaham, dejz mne Pan Buh za dobroreceni zloreceni a aby na mne napadlo malomocenstvi NaamanOvo, tez aby me deti i vsickni pratele i rod muj neprisli mezi deti Abrahamovy a Mojzis mne v budoucim zivote nedal jisti Sserebera a lerjacham. Toho mi dopomahej Buh, jenz jest Pocatek i Konec, Jehoz jmena jest Adonai 3).
Zidovska obec ve V. existovala jiz v 16. stol. Zide v teto dobe bydleli na Hradcanech mimo obvod mesta, protoze nesmeli byti pres noc ve meste.
Dle municipalnich starych prav byli zide nuceni bydleti v ohranicenem miste pohromade; cast obce vykazana zidum slula ghetto. Proto koupili volynsti zide za 400 kop grosu od Jana z Prechovic misto pro ghetto; uprostred neho postavili kostel. Nynejsi kostel stoji na pudorysu puvodniho kostela.
Hrbitov. Hrbitov na nynejsim miste pochazi ur
Hrbitov (stara cast)
cite z cloby zalozeni ghetta, cehoz dukazem jest, ze se tu nalezaji pomniky 300 let stare; jsou vsak mezi nimi pomniky snad jeste starsi, jichz napisy nelze jiz rozlustiti. Mnohe pomniky jsou skutecne umelecke prace.
Hrbitov za prvnich dob usazeni zidu byl pravdepodobne pod Hradcany; jeho zbytky objeveny pri stavbe silnice.
V r. 1912 byla provedena dukladna oprava zevnitr i uvnitr hrbitovni zdi a zaroven i starych pomniku. V teze dobe vvstaven bvl domek nro   hlidace   a   tim