Vlašin

Jos. KolLinskÝ

Bernard Kraus

Emanuel Kollinský

Sal. Poláček

Heřman Reich

David Gratum

Emilie Glnscrová

Oskar Grünhut

Geschichte der Juden in Wolin und Umgebung;

Bearbeitet   von

Jan Vávrů, Wolin.

Obec Volyně připomíná se již ke konci XII. st. (1190) jako město nadané městskými privilegiemi, a přece nenalézáme zpráv o usídlení židů v něm za prvních dob její historie; dějinně lze však doložiti, že teprve .po r. 1520 byli židé usazeni v té části města, která podnes sluje Hradčany. K tomuto úsudku vede ta okolnost, že židovský hřbitov založen jest na Hradčanech.

O usídlení prvního žida ve V. čteme v „Dějinách města Volyně" *):

„Židům u nás přezdívali Jordáni či Zabuloni. Nej-prvněji dle listinných pamětí usadil se v městě žid Jakub kolem r. 1521. Při mustruňku zbraní <se s ním scházíme. Jiný žid Lazar koupil domek r. 1565 od Matouše Fanty za 70 kop na jedenácte splátek, opět jiný žid Simon obydlí od provazníka Martina za 100 kop. R. 1570 ve středu na sv. Lukáše p. Václav Dubský z Třebomyslic a na Rímovici na místě strejců svých a nedílných bratří Jáchyma a Jindřicha Dubského, synů nebožtíčka p. Jana, skrze prostředníky p. Viléma Sádlu z Kladrubec, p. Jindřicha Chřepické-ho z Modliškovic propustil za 70 kop židu Benešovi zadní dům, kdežto r. 1579 při sv. Jiří Vít Charvát seděl na domku mezi domy Pikhartovny a Lapky, někdy od, židů koupeném. Spatně pochodni Beneši Ryšía-vý r. 1584. Otřel se zubem o rytíře Jiříka Klenov-ského z Klenové a Janovic a na Kraselové, podle všeho svého váhavého dlužníka. Pán ho pohnal před městské právo pro urážku na cti. Že si žid netušil, o-běhl a také asi za drahý peníz k soudu v úterý po sv. Kiliánu přivedl vzácné přímluvci: Adama Boubínského z Oujezda na Třebomyslicích, p. Jetřicha Boubínského J. MC. radu, Petra st. Dubského z Třebomyslic, Arnošta Vitanovského z Vlčkovic, Václava Koce z Dobrše a na Dobrši, Adama Chřepického z Modliškovic, naříkaje, že by svou řečí z hlouposti a svého nedorozumění kraselovskému pánu ublížiti měl, ač bez úmyslu. Rada a urození protektoři smluvili smír. Žid u přítomnosti všech odprosil, že pána za dobrého člověka drží a má a o něm více nevypráví než všecko dobře a poctivě. Tou smlouvou p. Jiřík na své poctivosti před týmž Benešem i každým člověkem opatřen býti ráčí. Nadto on „Jordán" se uvoluje p. Kleno všitému v čemkoli by molil volně, ochotně a hotově posloužiti. Z takových důvodů pán odpustil, ačby plichetný žid karabáčem prý zasloužil. Nezvykle vyznívá židovská přísaha z r. 1630 při sv. Trojici, jak ji složil žid Salomon pro 5 dukátů, které si soudil za f Mikulášem Hutarem, správcem volyňským, stoje obrácen k straně západu slunce ve svém židovském habitu židovským způsobem ") bez přítomnosti jiných židů, toliko samých pánů radních při dveřích radní světnice — dál židé nesměli, — tak jakž způsoba sama v sobě. slovo od slova takto:           '*7/O )

Dějiny Židu ve Volyni a v okolí.

Zpracoval

Jan Vávrů, učitel v. v. ve Volyni.

který stvořil nebe i zemi i všechny věci, které v nich jsou, přísahám skrze svatá jeho všecka jména, která napsal Mojžíš, služebník jeho, přísahám skrze paterý knihy Mojžíšovy, v nichž jest napsáno desatero Jeho, kteréž jest P. Bůh svou pravou rukou napsal a mně křivě přísahati zapověděl, že já těch pět dukátů, které nebožec pan M. Hutar, mně povinen, jsem jemu za života jeho dal (půjčil), a jestli křivě přísahám, dejž mně Pán Bůh za dobrořečení zlořečení a aby na mne napadlo malomocenství Naamanóvo, též aby mé děti i všickni přátelé i rod můj nepřišli mezi děti Abrahamovy a Mojžíš mně v budoucím životě nedal jísti Sse-rebera a lerjacham. Toho mi dopomáhej Bůh, jenž jest Počátek i Konec, Jehož jména jest Adonai 3).

Židovská obec ve V. existovala již v 16. stol. Židé v této době bydleli na Hradčanech mimo obvod města, protože nesměli býti přes noc ve městě.

Dle municipálních starých práv byli židé nuceni bydleti v ohraničeném místě pohromadě; část obce vykázaná židům slula ghetto. Proto koupili volyňští židé za 400 kop grošů od Jana z Přechovic místo pro ghetto; uprostřed něho postavili kostel. Nynější kostel stojí na půdorysu původního kostela.

Hřbitov. Hřbitov na nynějším místě pochází ur-

Hřbitov (stará část)

čitě z cloby založení ghetta, čehož důkazem jest, že se tu nalézají pomníky 300 let staré; jsou však mezi nimi pomníky snad ještě starší, jichž nápisy nelze již rozluštiti. Mnohé pomníky jsou skutečně umělecké práce.

Hřbitov za prvních dob usazení židů byl pravděpodobně pod Hradčany; jeho zbytky objeveny při stavbě silnice.

V r. 1912 byla provedena důkladná oprava zevnitř i uvnitř hřbitovní zdi a zároveň i starých pomníků. V téže době vvstavěn bvl domek nro   hlídače   a   tím