Dejiny Zidu v Treboni (Wittingau).
Zpracoval
Jaroslav PolakRokycana, Praha.
j[j. nab.  o.  v Treboni   (nem.  Wittingau)   sestou      synagogy  tez zimni  modlitebna   [zasedaci sin])   puso
pila   se   z  z.  o.  v  Treboni,  Such dolu  n. Luz      bili   tito   ucitele   a  rabini:   Moric  Fischer   (6  let),
nici,   Chlumu,  Nove  Vsi,   Ceskych  Veleni      Mojzis  Blann   (12   roku),  Josef  B 1 o c h   (3  roky),
cich,   R a p c a c li,   Klikove   a   Lomnici n/L.      Efraim  Lowy   (2   roky),  Desider  Fischer   (3   ro
Ludwig MetzL
Moric Schwarz
. Michael Metzl
 nagogii (vnejsek)
Synagoga (vnitrek)
V   T.    byli    tito    starostove    z.   nab.   o.:   Samuel K r e i d 1   (1872—1891),   ktery  velmi   zvelebil   z.   o. a  svym    pusobenim  zridil  peknou synagogu;   Samuel 0 r ii s t e i n   (1892—1895),   Michael   Metzl   (1896 az   1900),   zakladatel   hrbitova,   zaslouzil   se   o   obec svym   velmi    presnym    vedenim   administrace;   Moric Schwarz   (1901—1911),    nezistny    pracovnik    pro zajmy venkovskych  Zidu a  stedry podporovatel  chudiny;   od   r.  1911   zastava   tento   cestny  urad spolu s  matrikou  z.  o.  Ludvik Metzl, jemu v urade   od r.   1909  verne  pomaha  Bertold  K o h n.
V  T. byla pred lety tez zid. nab. skola, ktera vsak z  duvodu   narodnostnich  pred  20  lety byla  zrusena. Na  teto  skole  a  v modlitebne   (je zde  krome  pekne
ky), Vilem Presser (4 roky), Na tan Guttmann (4 roky).
Od r. 1919 nemuze si obec pro nedostatecny duchod dane nabozenske vlastniho rabina sjednati. — Do r. 1894 byly zapisy zid. matriky vedeny na zdejsim farnim urade; od r. 1894 ma z. nab. o. v T. vlastni svou matriku. V uschove z. o. neni starsich listin, jichz by bylo lze pouziti k sepsani dejin teto z. o. Archivar velkostatkare Ad. Schwarzenberka Ph. Dr. Markus chysta vydati velikou praci vedeckou z tamniho, dosud nezbadaneho  archivu.
O upadku z. o. v T. svedci, ze jeste r. 1910 zde bylo 6 3 Zidu, kdezto r. 1921 jich bylo jen 29 Zidu, vesmes  ceske narodnosti.
6*8
Dejiny Zidu ve Vlasimi.
Zpracoval Jaroslav PolakRokycana, Praha.
Vlasim, polit, okres Benesov u Prahy, ma zid. nab. obec starsi sto let. R. 1893 bylo tam 210 Zidu, r. 1910 jiz jen 121, r. 1921 klesl jich pocet na 87. Tato z. n. o. spojila se s z. n. o. v Trh. Stepanove a Naceradci. O instituce teto obce velice se zaslouzil star. z. o. David Gratu m#(nar. 4. listop. 1830, zemr. 28. zari 1910); svuj urad zastaval od r. 1892 do 1898. Za jeho starostenstvi byly schvaleny nove stanovy z. n. o. Cestnym clenem z. o. byl Emanuel K o 11 i nsky; tyz byl clenem mest zastup, v Trh. Stepanove a dlouha leta byl v rade zalozny. Za valky byl okrskovym duvernikem ve veci halicskych uprchliku. Jeho synove: MUDr. Jindrich K., lekar na Kr. Vinohradech, Otto K., velkoobchodnik v Praze, Lev K., velkostatkar, dcera pani Ella Hermanovav Kralupech. Zakladajicim clenem Ch. K. ve Vlasimi byl od r. 1890 Josef K o 11 i n s k y. Tyz narodil se v Pavlovicich r. 1851, byl najemcem dvoru v Nesperach az do sveho umrti r. 1911. V predstavenstvu obce V. byl nepretrzite od r. 1899; byl to clovek vzacne povahy, vseobecne oblibeny. Manzelka Berta K., roz. Rosenbaumova. Syn Ing. Ervin K., majitel dvora v Nesperach. Dcera pi Anna Miillerova v Roudnici n./L. Synove: Dr. Pavel K., advokat v Praze, Zdenek K., majitel dvora v Novem Dvore. Jini o z. n. o. zaslouzili: Sal. Polacek, Marek K u m e r in a n n, Filip Englander, Herm. Reich (dlouholety starosta z. n. o. a Chevra Kad.), pi Emilie Gla serova, dlouholeta predsedkyne spolku pani a divek ve V. R. 1922 byl starostou z. n. o. Oskar Grunhut. Ve Vlasimi pusobili tito rabini a ucitele: Zikm. P o 11 a k, Zikm. K o h n, Zikm. Fischer a rb. Viktor Taussig z Prahy. Ve V. byla jednotridni soukr. skola s vyucovacim jazykem nemeckym od r. 1875, ale v r. 1897
byla zrusena. Synagoga vyhorela r. 1850 a byla zahy a s velikymi obetmi znovu postavena. R. 1890 byla velmi vkusne vymalovana a renovovana. Hrbitov byl blizek zaniku, avsak obetavosti predstaveneho Ch. K. Hynka Broda byl r. 1890 opraven a je odtud v nejlepsim poradku.
Trhovy Stepanov byla nejstarsi z. n. o. v okresu vlasimskem. Dle sdeleni rab. Taussiga byla tam zalozena Ch. K. v r. 1438; z tehoz roku datuje se i kupni smlouva o hrbitov. Nektere az 300 let stare nahrobky jsou na tomto hrbitove. Starostou Ch. K. je J. D u b. Obec byla spojena s z. n. o. ve Vlasimi r. 1925 a zaslouzili se o ni: Josef Dub, Alois Dub, Mojzis Ornstein. Rituelni lazen pro zeny byla zrusena; rovnez i zid. nab. skola, na niz pusobili ucitele Iltis a Jak. Kraus.
V Naceradci utvorila se z. n. o. r. 1850 a zanikla r. 1919, byvsi pridelena k z. n. o. vlasimske. Zid. nab. skola byla tam zrizena r. 1855 a zrusena byla r. 1890. Vyznamni ucitele tam pusobili: Hynek B r o d, Mojzis Neumann, Herm. Neumann. Zid. hrbitov jest — jak rab. Vikt. Taussig zjistil — pres 500 let stary a byl zalozen dle povesti v dobe vyhosteni Zidu z Prahy. Synagoga zalozena byla r. 1880 a byla r. 1929 prodana tamnimu obcanu. Vnitrek jeji byl dosud zachovan, avsak jedna se o demolovani budovy. Hrbitovy v okresu jsou tyto: ve Vlasimi, Ml. Vozici, Pravonine a v Cechtici. — V Naceradci pusobil nekolik let rb. Eduard Lieben, ktery pochazel ze stare, vazene rodiny z Prahy a tyz byl az do sveho umrti r. 1933 spravcem zid. sirotcince v Praze.
Ritualni lazen byla v N. pred lety zrusena. Spolek Ch. K. vsak dosud trva, pres to, ze Zidu zde valne ubyva.
Vodnany.
Wodnan.
V archivu mestskem jsou o Zidech tyto nejstarsi zaznamy: V dobe zastavy panstvi knizete Schwarzenberka (Job. Adolf r. 1661—1683, Ferd. Wilhelm r. 1703, Adam Franz Kar] r. 1732) byly ve Vodnanech vseho vsudy tri zidovske rodiny, ktere musely platiti na svoji dobu vysoky ochranny poplatek. Rok jich prijeti neni znam. Zato se zachovala jich jmena: z r. 1746: Lazar, Mathes a Mandl. Pozdeji pribyli: Salomoun N o s s a 1, obchodnik, od r. 1678, David I s a k r. 1687, Abraham N o s s a 1, koralecnik, r.   1687,   Leopold   Arn steine r,  kramar,   r.   1713.
Dne 27. listopadu 1746 tazalo se mistodrzitelstvi, kolik Zidu je ve Vodnanech; dle vykazu na tento do
taz zaslaneho bylo jich 7 usedlych a 1 neusedly a bylo 5 2 dusi. Do r. 1848 bylo ve Vodnanech 12 zidovskych rodin a mely jiz vlastni modlitebnu. R. 1852 bylo jiz 22 rodin; tehoz roku postavila si zid. obec jiz svoji synagog u, ktera byla r. 1877 rozsirena a obnovena. Tak rychle v tech letech obec zidovska se rozmohla. Jeste v r. 1884 bylo ve Vodnanech 50 aa 60 zid. rodin.
(Prameny: „Vodnany", rab. J. Schiiller, a v Griinwaldove Jud. Centralblatt, cerven 1884.)
/. P. R.