Josef Stein I,!1,, Josef Vogel Vytrznosti proti zidum v Dolnich Kralovicich. V r. 1899 vypukly v D. K. vytrznosti proti zidum, o nichz kronika mesta vypravuje takto: Dne 30. rijna 1899 po 7. hodine vecerni utvoril se v zadni casti mesta hloucek 'lidi, citajicich asi 30 hlav, ponejvice vyrostku, kteri prochazejice mestem zpivali narodni pisne. Jak z jednotlivych vykriku bylo lze souditi, mel tento projev manifestacni raz proti zruseni jazykovych narizeni, ale ve skutecnosti hyl v souvislosti s polenskou vrazdou, jiz se dopustil israelita Hilsner. Prochazeni mestem a zpev trvalo do 11 hodin, nacez se dav po napomenuti mistni policie a cetnickeho strazmistra rozesel. Druheho dne vecer opetovaly se poulicni demonstrace davem mnohem vetsim, ktery zpivaje prochazel mestem a vytloukl okna asi v 10 domech israelity obyvanych. Po 10, hodine podarilo se dav rozptyliti. Smelost vytrzniku vzrostla tim, ze dva cetnici byli povolani do Polne a strazmistr sam k zakroceni nestacil. Prvniho i druheho dne ucineno oznameni o vytrznostech okresnimu hejtmanstvi v Ledci se zadosti, aby byla vyslana vojenska posila. Zaroven bylo vyhlaskou obcanstvo vyzvano, aby ise uklidnilo a po 6. hodine vecer ditky, dorost a celed z domu nepoustelo. Dne 1. listopadu povolan byl cetnicky strazmistr do Ledce a s nim se tam odebral obchodnik Isidor Wertheimer. V jakem svetle dotycny obchodnik udalosti vylicil, neni znamo. Tehoz dne odpoledne po 3. hodine prijel sem okresni hejtman Fiser a oznamil starostovi mesta, ze prijede do D. K. vojenska asistence o 50 muzich se 3 dustojniky a nekolik cetniku, a zadal, aby bylo postarano o ubytovani. Sotva zprava o tom prisla do verejnosti, zacal se lid jitriti, chteje zvedeti, kdo byl pricinou povolani vojska. Jakmile se setmelo, pocal se lid shlukovati — tentokrate v poctu velice znacnem — a prochazeje mestem zpival neustale. Strezen byl 6 cetniky p. okresniho hejtmana provazejicimi, kteri stale dav vybizeli, aby se rozesel. Tenkrate ucastnilo se demonstrace velike mnozstvi vesnickeho lidu. Kdyz dav pocal opet vytloukati okna v bytech israelitu, zakrocil p. hejtman durazne a vyzval lid, by se rozesel, coz se stalo. Cetnicka asistence tedy k zamezeni vytrznosti uplne stacila. Po 12. hodine v noci dostavila se vojenska asistence z Caslave, 3 dustojnici a 42 muzi, nebylo vsak priciny k zakroceni. * Aby se israelitske ditky v ceskem prostredi D. K. naucily dobre nemecky, byla zrizena r. 1864 nemecka zid. skola o 2 tridach. Byla povolena k zadosti z. o. dekretem c. k. mistodrzitelstvi a biskupske konsistore jako skola verejna, rovnocenna verejne mistni skole ceske. Byla umistena v cisle 65 v mistnostech zcela nevyhovujicich. Prvnim rokem mely obe tridy dohromady 40 zaku. Na zaklade zakona ze dne 14. kvetna 1869 byla dosud verejna skola prohlasena za soukromou. Teprve r. 1875 bylo z. o. zazadano za pravo verejnosti, jez bylo po delsich prutazich skole opet udeleno dne 7. ledna 1877. R. 1876 byl pri zapise vetsi naval zactva, musila byti proto II. trida v I. poschodi odbouranim pricky zvetsena. T. r. bylo zapsano 91 deti, 72 isr. a 19 katoliku. Z prispevku z. o. a sbirkami (jedna, poradana r. 1876, vynesla 39 zl. 55 kr.) byly porizovany vyucovaci pomucky a zakovska knihovna. Od r. 1874/75 vybiralo se k tomu ucelu od kazdeho pristupujiciho zaka 50 kr. zapisneho. Dne 12. dubna koupila z. o. dum c. 70 v D. K., byvalou kozeluznu, a upravila jej na skolu. Za dum zaplatila 3294 zl. 46 kr., oprava .stala 1059 zl. 40 kr., dohromady 4351 zl. 86 kr. Tim dostalo se skole novych, vyhovujicich mistnosti. Nova skola byla slavnostne otevrena dne 15. cervence 1882 za pritomnosti cetneho obecenstva a mnohych hosti, mezi nimiz je uveden take katolicky duchovni P. Kaspar. Prazdnin v nasem smyslu na zid. skole dosud nebylo, vyucovalo' se po cely rok. Teprve ve skolnim r. 1883/84 byly z. o. ustanoveny prazdniny od 22. srpna do> 1. zari, tedy pouze tydenni. Od r 1878, kdy pocet zaku byl nejvetsi (dosahl cisla 96) a skola byla v nejvetsim rozkvetu, pocina se jeviti jeji upadek, coz se projevovalo cim dale tim mensim poctem zaku. V r. 1897/98 bylo zapsano pouze 35 zaku, takze byl toho roku umysl skolu uplne zrusiti, od nehoz vsak bylo upusteno, ale skola" byla redukovana pocatkem r. 1898/99 na jednotridni. Toho roku vzdal se sveho uradu spravce skoly rb. Josef Adler, ha jehoz misto nastoupil Josef Schneider (1899 az 1901), a konecne L. Heim (1901—1905). Zaci omezovali se, od r. 1890 jiz jen na israel. a jejich pocet se stale mensil. R. 1903/04 bylo zapsano na zacatku jiz jen 21 zaku, z nichz v roce nekteri vystoupili. Skola pozbyla sveho vyznamu a predstavenstvo n. o. ji zrusilo, jak o tom svedci posledni zapis v pametni knize, zapsany starostou z. o. p. Jos. S t e in e m v tomto ceskem zneni: Predstavenstvo isr. o. z. usneslo se ve sve radne schuzi dne 5. srpna 1905 svou nemeckou skolu rozpustiti, coz se tez stalo. Matriky byly odvedeny c. k. okres, hejtmanstvi v Ledci a skola nadobro ihned pres veliky odpor rozpustena. V Dolnich Kralovicich dne 8. srpna 1905. Josef Stein, starosta. Jako spravcove skoly pusobili tu rb. Joachim «88 Wurm z Dobrise od pocatku do r. 1868, Vilem Ábeles 1868—1872, Loewy K l.ei.n z e'l 1 e r 1872 az 1892, Jakub Stul z 18921895, J. Adler 1895—1899, Josef Schneider 1899—1901, L. Heim 1901—1905. Jako ucitele byli zamestnani Jiri J. U t i t z, Samuel Fischer z Jankova, N. S c h u 1 h o f ze Zbraslavic, Emanuel Fischer, Salamon P o 1 1 a k z D. K. a Karel P i c k z Pacova. Jako ucitel cestiny pusobil na Skole v letech 1895—1898 Frantisek Zalak, ucitel mistni ceske skoly obecne. Pametni kniha nemecke skoly v" D. K., zi niz tyto udaje jsou cerpany, jest dohre zachovala 'a pekne slohove a citelne, vetsinou krasopisne psana. Je psana nemecky az na posledni zapis o zruseni, ktery je poznamenan cesky. V uvodu je uveden jako jeji zakladatel spravce skoly Lowy Kleinzeller, od nehoz pochazi vetsina zapisu (do r. 1883). Zapisy v letech 1884—1889 pochazeji od rb. a spravce skoly Jos. A d 1 e r a, v letech 1900—1901 od Jos. S c h n e i d r a, zbyvajici od L. Heim a. Wallissriiii.. Kuzova. Wallisgrun (polit. Bezirk Podersam, Gerichtsbezirk Jechnitz. Jahrbuch 1893, Prag). Die Kultusgemeinde Wallisgrun (NeuWallisdorf) besteht seit der Anlegung der Dorfer, jedenfalls aber vor dem J. 1783. Im J. 1812 wurde der Tempel er Tempel (Aussenansicht: Tempel (Innenansicht) baut, dazu erhielt die Gemeinde reichliche Unterstutzung von dem Paironatsherrn Sr. Exz. Grafen Wallis aus Kolleschowitz, der den Bauplatz, Holz etc. spendete. 121 Seelen. Vorsteher: Daniel Kohn. Stellvertreter: Samuel Kauders in Cista, Salomon Lowy in Podersanka. Religionslehrer: Salomon Lowy. Der Tempel in Wallisgrun sowie der Friedhof bei Kozlan wurde im J. 1783 gegrundet. Das Tauchbad besteht seit Grundung der Gemeinde. Vereine: 1. Beerdigungsbruderschaft, Mitgl. 35. Vorstand: Moritz Lowy in Cista. 2. Jungere Bruderschaft, Vorst.: Daniel Kohn. 3. Unterstutzungsverein, 34 Mitglieder. HOCHLIBIN. VYSOKÁ LIBYNE. In der zweiten Halfte des 18. Jhts. gehorte die Herrschaft Hochlibin mit den angrenzenden Gemeinden dem Grafen Wallis und schreibt Wenzel Kocka, Prag, in seiner Geschichte Hochlibins uber die damaligen Juden folgendes: „Wallisove prali nadmiru Zidum. Tito v odmenu privedli je na buben. R. 1785 meli jiz Zide v Kuzove (Wallisgrun) synagogu, r. 1820 bylo v Libynd 49 Zidu, ve Lhote 8, v Nove Vsi 48, v Kuzove 99, v Zdeslave 53. Celkem 257 hlav. Tato chabrusa cachrovala ve vsem vsady po celem okoli. R. 1799 zaluji cistecti reznici, ze Jakub Mendl Kohn ze Zdeslave v nedeli pred, ranni msi pokoutne maso prodava. Takovymi zalobami soudni knihy cistecke jen se hemzi. Pochovavali na hrbituvku mezi Kozlany a Strachovicemi (tyto sluly do roku 1698 Zidovna). Kuzovska obec zid. koupila r. 1821 od kozlanskeho mestana Jakuba Skudery pole vedle obecniho hajku 436 sahu za 31 zlaty, aby rozsirila stary zid. hrbitov. (Kniha Kozlanska c. 67, fol. 67.)" Eine eigene Judengemeinde hat in Hochlibin (c. Vysoka Libyne) wohl nie bestanden, da die hiesigen Juden seit jeher zur Gemeinde W a 11 i s g r ii n gehoren. Im J. 1820 waren in H. 49 Juden, um das J. 1880 noch rund 20 Kopfe und heute ist in H. kein einziger Jude mehr ansassig. — Die letzte Judenfamilie Theodor Honig verkaufte hier im J. 1929 ihren Besitz (Kaufladen u. Landwirtschaft) und ubersiedelte nach Falkenau a./E. Vor ca. 25—30 Jahren bildeten die Hochlihiner Juden noch einen eigenen Betverein und hatten im Hause des F. Ignaz Ábeles, welcher um diese Zeit auch Vorsteher und Matrikenfuhrer der K. G. Wallisgrun war, ihr eigenes Bethaus. Beerdigt wurden die Juden auf dem Friedhof in K o z 1 a n. Heute ist Herr Emil Kauders in Cista Vorste^ her der K. G. Wallisgrun. (j Karl Jansky, Hochlibin. Emil Kauders $°\